Předchozí (921)  Strana:922  Další (923) |
|
|||
922
|
|||
|
|||
Trávnicovitý. T. rostliny. Rosc. 137.
Trávník. Cf. Kram. Slov. Travníček se
mu zazelenal (vede se mu lépe). Šml. Za- kládání trávníků. Vz Kram. Slov. — T-ky = pole a luka u Přerova a j. Pk., Vck. Travnistý = travnatý. T. niva. Slov.
Čjk. 53. Travný, ého, m., hora v pohoří karpat.
Škd. Travoplodný, grasreich. Lpř.
Travorodný = travoplodný. NA.
Travovec, vce, m., jistý strom. Světz.
1869. 264. Travověd, a, m. Cf. Mách. 174.
Travožilec, lce, m. Osv. 1. 558.
Travožravec, vce, m, Grasfresser, m
Kod. v Mt. 1. 63. 22. Travsko, a, n. = plevel v obilí. Mor.
Brt., Bkř. Travulina, y, f. = travsko (dod.). Šd.
Trba, y, f. Představovaly si Odinboha
čo medzičníka čili štyru v jednej osobe totiž raz s plodivým lemešom, druhý raz zase s rodivou trbou P. Tóth. Slov báj. I. 94.
Trbancovať = kudliti. Slov. DŠk. V.
29. Trbeleť, trbielať sa = třpytiti se, fun-
keln, schimmern. Slov. Loos. Trblietavosť, i, f. = míhavý třpyt. Slov.
Phľd. II. 583. Trblietka, y, f. = trblietavá věc, Ge-
flitter, Flittergold, n. Phľd. V. 326. — T., Zittergras, n. Bartol. Trblietý = třpytivý. Slov. Btt Sp. 66.
Trblot, u, m., der Schimmer. Slov. Phľd.
II. 101., III. 1. 37., VI. 155.
Trbos = drcanec, pohlavek. Val. Vck.,
Slavč. 4. Trbúlať = rozličná jedla miešať. Slov.
Ssk. Trci frci (na označenou ledabylosti, věci
nepatrné). Slov. Čo hučíš, potoku ? Vodu mám hlboku. Hlbka t. f., hlbšia láska v srdci. Phľd. V. 57. Trckem choditi = trcky. Brt. D.
Trcko, a, n. = kyj, klacek, Prügel, m
Sl. les. Trč. Cf. Trčeti.
Trča, dle Bača = kdo všude trčí, se
baví. Mor. Brt. D. 141. Trčálek, lka, m. Vz Trčala. Val. Vck.
Trčeti. Cf. Mkl. Etym. 322. a. - kde.
Trčel hrad před okem překvapeným. Zr. Gris. — kam. Komín trčí v nebe. Čch. L. k. 31. Musili to v oko trč platiti (svým životem svou nevěrnosť). Bart. 10. — jak. Každý úd mu jiným směrem trčí. Osv. 1889. č. 2. Trčka, y, f. = trkání. Mor. Knrz. — T.,
y, m., os. jm. Cf. Výb. II. 308., 831., Arch. VII. 723., VIII. 606., Rk. Sl. Trčmo, stossend. Rgl.
Trčopysk, a, m. = pyšný, nadutý. Slov.
Rr. Sb. Trdelník, u, m. = rožen na pečení masa
a i moučního jídla, der Bratspiess. Jméno prý odtud, že se jím pořád trdluje = točí. Džl. Cf. Trdlo. Vz násl. Val. Vck. — T. = moučné jídlo na trdelníku pečené. Pokud |
se peče, stále se omašťuje jako pečeně na
rožni pečená. Peče se jenom šestinedělkám, Džl. Cf. Hrb. Obr. 100. Trdlař, e, m., vz Machov.
Trdlikovati se = tančiti (s příhanou).
Val. Vck. Cf. Trdliti. Trdliště, ě, n. = jáma ku tření, způso-
bená lososí samicí. Ves. IV. 130. Trdlnice, e, f., marteolum, zastr. Rozk.
Trdlo. Cf. Mkl. Etym. 352. Mám jazyk
jak t. (tuhý od kyselých věcí). Brt., Vck. — T. = tření ryb. Když by bylo v trdlo, že by se kapři třeli. Arch. VII. 482. Trdloň, ě, f. = trdlo, hlupec. Mor. Šd.
Trdlov, a, m. = mlýn na nivnickém po-
toku u Nivnic na Mor. Mtc. 1892. 4. Trdlovati čím = točiti. Džl. Vz Trdel-
ník (dod.). Trdýlko, a, n. = trdélko. Vz Trdlo.
Trdže = trká. Chodzí jako ovca, t. jako
baran. Slov. Rr. Sb. Tré. Tohoto trého. Št. To na tomto trém
záleží. Kol. 4. Třé, pl. masc. Přišli t. chlapci. Mor. a
slez. Šd. 3. Třeba. Cf. Mkl. Etym. 354, Pass.
286., Mat. 5., Brt. D. 176., Gb. Ml. I. 182. Milosti boží k spasení nám t. Mž. 18. Když jest t.; Oprávěti chtěl tyto knihy tu, kdež nenie t. Št. Kn. š. 16 , 2. Řkúce, že toho t. není. Let. 479. Komu kahánce t., nalévej oleje; Svíčky netřeba než do dne. Us. Koho nám t., víme hned, jak mu říkají ; Někaj t. rozumu, někaj síly; Co mu t., dyž má chleba. Slez. Šd. — T. s inft. T. mi isť na polo. Laš. Brt. Coj' mně viece t. ponúkati koho, aby . . . Št. Kn. š. 6. Mu t. po sobě bieše ostaviti hlavu svej dědině na opravu. Alx. Třebáňský potok = přítok Berounky.
Kv. 1885. 643. Trebars = třebas. Slov. Dbš. Úv. 63.
Třebas uvozuje věty připouštěcí T. ne-
mám nic, přece bych jí nechtěl. 2. Přisvěd- čuje. Přiďte na besedu! Třebas. Brt D. 176. Trebasaký = hoďasaký, akýkolvek. Slov.
Zátur. Trebas kdo = kdokoli. A veru odporú-
čam tu plodinu srdečne trebas komu. Slov. LObz. XX. 237. Třebati. Hrůza srdce třebe. Hdk. Lum.
II. 62. — T. = třebovati. Pošlo ono (dzevče) ku maceri žalovać. Trebalo sa, maja dzevko, varovac. Sb. sl. ps. II. 1. 38. Trebčín, a, m., ves na Mor. Tam sedláci
mnoho pili a proto měli místo koní jen vrzavé stíny (herky kostmi vrzající). Vz Sbtk. Krat. h. 209. Třebě, ě, n. = nýtek, Niet, n. Čsk. Vz
Třeble, 2. Třebechovice. O třebechovických kano-
nýrech. Vz Sbtk. Krat. h. 117. Třebelice od Třebela. Pal. Rdh. I. 133.
Třebenice u Lovosic (ne: Lobosic).
O tamějších hodinách vz Šbtk. Krat. h. 117. Třebešice, dříve asi Trabšice, kde nyní
Terezín. Vz Pal. Rdh. II. 206. |
||
|
|||
Předchozí (921)  Strana:922  Další (923) |