923

Třebíč od Třebíka. Pal. Rdh. I. 132.

Třebiti = páliti. T. mrtvoly. NZ. I. 444.

Třebivlice. Jak tam chytají zajíce. Vz
Sbtk. Krat. h. 120.

Třebízský (Beneš). Cf. Bačk. Př. 179.
V Mtc. 1. psal o něm K. V. Rais. Vz o něm
také v jednom z prvních čtyř sešitů ,Na-
šich vzorů'.

Trebjeň, ě, f. Na T-ni, dze rozum me-
rajú. Slov. pořek. Rr. Sb.

Třeblý = po hotově, připravený. Loď
t-lá, dělo je třeblé, ist klar. Lg.

Třebnouševes od Třebnucha. Pal. Rdh.
I. 136.

Třeboň od Třebona. Pal. Rdh. I. 131.
Cf. Třeba 1., Tříbiti = čistiti. Gb. Ml. II.
73. Tam jsou nobl páni. Vz o tom a o je-
jich gardě v Sbtk. Krat. h. 119. - Cf.
Arch. VII. 723., VIII. 606., Rk. Sl.

Třeboňka. T-ky = porostliny u rybníka.
Mus. 1880. 573., Světz. 1880. 71.

Třebontice. Pal. Rdh. II. 207.

Trebované Cf. Šf. Strž. III. 618.

Třebovati. Laš. Brt. D. 279. Netřebu-
jemy světidba. Brt. N. p. I. 142.

Třebovka, y, f. = přítok Tiché Orlice.
Krč., Ott. VI. 50.

Třebovský F. Cf. Bačk. Písm. I. 746.,
650.

Třebule, cerifolium. 16. stol. Cf. Rosc.
158., Ott. II. 441., Mllr. 31., 95., Rstp. 392.

Třebulka = třebule. Rr. Sb. — T. =
potok u Zvolena na Slov. Vz Tředle.

Treča, i, f. = korek. Slov. Bern.

Trečka, y, f. = trička. T. lnu, konopě.
Rr. Sb.

Tředa, Wechsel. Cf. Mkl. Etym. 32. b.

Tředla, y, f. = tředle. V Krkonš. Hk.

Tředlí, f. = tředle. Rk.

Tředník, u, m. = lomkámen, tužebník,
spiraea, Erdeichel, rostl. Vz Mllr. 101.

Tředníkový. T. bylina = tředník (dod.).
Mllr. 101.

Tref. Budú-li (koule) nám dobře a v tref.
Arch. X. 66.

Trefa, der Treffer. Nezáleží na povyku
při ráně, ale na trefě. Us. Neměla tu žádné
trefy (nic se jí netrefovalo, nebylo tu že-
nicha). Brt. D. 279. — T. = příhoda. Sú
trefy všelijaké (všelico se přihodí). Brt. D.
279. — T. = příležitosť. Neměl jsem posud
trefy k vám přijíti. Mor. Vck.

Trefiti. — kam. Sem i tam jezdil, až
i na tu chaloupku trefil. Pož. 28. — se
čemu. Světu Kristus a pravda jeho nikdy
se netrefila a netrefí. Rr.

Trefuňk. Náhodou neb t-kem. Pož. 89.

Trehalosa, y, f., v lučbě. Rm. I. 574.

Tréhlavatý. T. modla. Pulk.

Treibovaný = vyrážený. Obrazy v mědi
řemeslně t-né. Mus. 1880. 243.

Třeja = třá, třeba. U Frýdka. Brt. D. 361.

Trejbíř, e, m., z něm. Treiber. T-ři rudu
i vodu strojem koňmi taženým ve velikých
kožených pytlích vyváželi. Kv. 1884. 325.,
Wtr. Obr. 639.

Trejkýř, e, m. = purník, v horn., Schub-
karren. Zhlk. Vz Trekýř.

Třelcovna, y, f., Raspelei, f.

Trellážování. Vz KP. V. 166.

Trellážový. T. pěstování révy vinné.
KP. V. 166.

Trelo, a, n. = tření (ryb). Ryby idú na
t. Slov. Němc. IV. 422. Vz Trdlo, Trlo.

Třelý do něčeho, muthig, geschickt. Na
Hané. Wrch.

Třemdala, diptamus. 15. stol. Vz D.
Gesch. 278., Mách. 114.

Třemelice, míst. jm., z Střimelice. Mus.
1889. 165.

Třemenář, e, m. = kdo třemeny dělá.
Us.

Třemošenský. T. Hory v Příbramsku.
Kv. 1884. 305.

Třemošná, é, f. = horský hřeben mezi
Příbramí a Rokyc. Kv. 1884. 436. — T.,
ves, z Tremešná. Mus. 1889. 166. — T. =
potok u Všerub. Ott. VI. 85. a.

Tremula, y, f. = třesení, z lat. Vínko
hladko dolů teče a t-lu s sebou vleče. Koll.
Zp. II. 363.

Třeň, vz Třiň (dod.).

Třeňák = chléb z obilí na žrně třeného.
Val. Vck.

Trenčan, a, m. = Trenčíňan. Phľd. VII.
140.

Trenčaňátko, a, n. = hoch z Trenčína.
Prss.

Trenčančina, y, f. = trenčanské nářečí.
Phľd. I. 1. 42.

Třenec, nce, m. = co se tře. T. u elek-
triky. Kod. Úv. 258.

Tření, die Reibung. Cf. MS. 25., Kram,
slov., Schd. I. 58. T. při posouvání (po-
suvné), statické, hydraulické, ZČ. I. 262.,
vlačné, gleitend, valné, rollend. Mj., NA. V.
162.

Třenice = prkno, deska z měkkého dřeva.
Mor. a slov. Brt. D. 279 T. jedlová. Rr.
Sb., Sl. let. III. 79. - T. = chumelenice,
slota čas. Val. Brt. D. 279., Obz. 1888. 193.

Třeník, u, m. = třelce. Slov. Rr. Sb.

Trenkvald, a, m. — T. Jos. Mat., nar.
1824., hist. malíř čes., řed. akad. ve Vídni.
Vz Rk. Sl.

Trénohý. Cf. Mkl. Etym. 361.

Třenov. Cf. Mkl. Etym. 33. b

Třenovec. Cf. Mkl. Etym. 33. b.

Trente et quarante (tránt é karánt) =
druh hazardní hry. Us.

Třep. Cf. Mkl. Etym. 34. a. Po trepoch
boso tancovať. Rr. Sb Ižádný zažha svě-
tedlnici nepřiklopí jí t-pem (vase). ZN. —
T. = třepaní, klevety. Prišiel do trepu. Slov.
Syt. Táb. 98., Rr. Sb.

Třepáč = veliká houba. U Kdýně. Rgl.

Třepačka = paščeka. Brt. — T. na
mouchy = plácačka. Č. Kn. š. 275.

Trepaj, e, m. = třepač. Slov. Rr. Sb.,
Phľd. IV. 332.

Trepajisko, a, n. = třepač, třepal. Slov.
Phľd. VIII. 242.

Třepák. Kšá. oprav v: Kš., Jndr. — T. =
třepáč. V Plzeň. Otm. — T. = třepač. Na
Plas. BPr. — Cf. Vožice.

Trepanace. Cf. Slov. zdrav.

Třepanice. Ne pre baby je sklenica, do-
brá jest jim trepanica. Koll. Zp. II. 363.

Třepanina, y, f. = hádka. Měli o to
t-ny. Mor. Brt. D. 279.