924

Trepárka, y, f. = kvedlovačka. Slov. Zá-
tur.

Třepatí. Cf Mkl. Etym. 361. (klatschen).
— co : hlouposti, dummes Zeug erzählen.
Laš. Vck. — co s čím : se silným líhem.
ZČ. I. 270., Rm. I. 170. — kam. Akoby
do srdca trepla jasná strela. Koll. Zp. 1.
40. — kde: procezeninu v láhvi t. KP. V.
244. V divadelních hrách skouposť jeho t-li
Har. II. 203. Šat se třepe ve větru. Us.
Pdl. V hospodách lidé pány t-li. 1619. Wtr.
442. — jak. Třepe se jak vrabec na niti.
VSlz. I. 236. — čim: stromem (třásti). Laš.
Brt. D. 279.

Třepavý Chytali ryby na t-vou (udici)
Mor. Rgl.

Třepčiť = třepati. Mor. Brt. D.

Trepek = trepka, 1.

Třependa, y, f = čumenda. BPk.

Třepenina, y, f. = cupanina, Charpie,
f. Cf. Třepenka.

Třepenitý, gefranst. Kk.

Třepet = třepot. Čch. Petrkl 31.

Třepetalky, pl, f. = třepetací hodiny,
Zappler, m. Šp.

Třepetati. Cf. Mkl. Etym. 361., Pass.
338. — čím. Sedí chłopek u pece a ku-
ľoma třepoce(= hrnec, v němž halečky se
vaří). Slez. Šd. — se. Koruhvy se t-ly.
Pass. mus. 332. — se kde. V povzdálí se
třepetá trubek vřesk Kká. K sl. j. 175.

Třepetavý. T. hvězda, kov, křídla, od-
lesk, plápol, světélko, vějíř. Čch.

Třepilata, y, m. = divoch. Mor. Brt. D.
151.

Třepina. Z. kl. 21. 16.

Třepiti. Vše vtipně t. v jemné žerty;
Obruba se zlatem třepí. Čch.

Trepkář. Bosákem se vynáší jsa t. (nose
trepky). 1496., Krnd. 45.

Trepkovice, e, f. = trepkovina. Rk.

Trepky, pl, m. = knedlíčky do polévky.
Val. Vck.

Trepník. 1495. Mus 1884. 528.

Třepoň, ě, m. = třepač. Us. Šd.

Třeponka, y, f. = třepačka, Schwätze-
rin. Šd.

Třepotavý = třepetavý. T. krýdla. Slov.
Phl'd II. 565.

Tréřadý, in drei Reihen. Rk.

Trérožka, y, f, humus, qui sternitur sub
arboribus. 14. stol. Muč.

Třes. Mkl. Etym. 360., Šf. Strž. I. 469.

Třesavka opilců, delirium tremens, d.
potatorum, Säuferwahnsinn, m.

Třesavý. T. cedidlo, Schüttelsieb, n.,
Zpr. arch., dlaň, křídel stín, zástup žen,
rty, Čch., světlo, obrna, paralysis agitans

Třesení křečovité, tremor convulsivus,
pijáků, t. alcoholicus, při otravě a) rtutí,
t. mercurialis, b) olovem, t. saturninus, starců,
t. senilis. Ktt. exc.

Třesk, Gerassel. T. kyjů, mlatů, bitevní.
Čch., mečů, hromu, Vrch., zbraně. Hdk. —
T. = trest, treska, ryba. Mllr. 49.

Třésk do toho ! Šd.

Treska, gadus morrhua, Bakeljau. Cf.
Brm. II. 3. 187. nn., Vega II. 12., Odb.
path. 949., Kram, slov., Rk. Sl.

Třeskání. Slyší hrozné. t. Výb. II. 1080.

Třeskati. Cf. Mkl. Etym. 361. — abs.
A třeskne rachot hromu. Čch. — co: ja-
blka (srážeti), Slez. Šd., holuby (ostruhami
hodně rychle břinkati). Brt. N. p. 528. —
koho kdy. Ne v rydánie tvém, Hospodine,
třeskni mě. Ž. wit.

Třeskný, lärmend. T. pád, Čch., hudba
hromů. Nrd.

Třeskoň, ě, m. = kdo mnoho třeská,
žvástá, Schwätzer, m. Šd.

Treskt, u, m. = trest. Mkl. Etym. 364. b.

Tresktání. Ž. kl. 17. 16. a j., Št. Kn. š.
40.

Treskutka, y, f., Elsebaum und sein
Obst (střemšinka). Laš. Wrch.

Třeslice. Cf. Mllr. 25, Rosc. 108.

Třesně, pl, f., Stücke von Hochzeits-
kuchen. Rk. — T. = třešně. Mor. kopáči.
Bl. Gr. 173.

Tresník, a, m. = vrch na Slov. Č. Čt.
II. 349., 364., Sokl. I. 97.

Tresnúť = třesknouti. Slov. — čím oč.
Dbš. Sl. pov. III. 35. - koho. Phľd. II.
2. 51.

Tresnutí = třesknutí. Slov. a slez. Šd.

Třesoměr, u, m , Seismometer = nástroj
k měření otřesů zemských. Stč. Zem. 792.

Třesopis, u, m. = nástroj k měření a
zapisování otřesů zemských, Seismograph,
m. Stč. Zem.

Třesopisec, sce, m. = kdo otřesy zemské
zapisuje, Seismograph, m. Stč. Zem. 792.

Tresorový list, Tresorschein, m.

Trest. Cf. Mkl. Etym. 364., Krok 1887.
29. T. starší doby. Cf. Sdl. Hr. I. 90.—92.
T-ty u Římanův otroků, vz Vlšk. 252., 264.,
herců, 390., vojenské, 455., Vestálek 338.
Musil z trestu po škole ve škole zůstati.
Dch. Třeba t. pokulhával, přece nešlechet-
níku za patami kráčí. Horac.

1. Tresť. Mkl. Etym. 364. a. Dadúc mu
v ruku t. Hr. ruk. 251. Jakžto t., kam
vieter pochýlí, tam taký člověk se schýlí.
Alx. BM. v. 233. (HP. 86.). (Židé húbu
s octem) vzděli na t. (tyč) i podali k jeho
ústům. Sv. ruk. 185. Postavichu jemu t.
na pravici (Kristu rákos); Vzemše húbu na
t. podachu jemu píti. Drk. 164. b., 167. b.
Cf. Jir. Mor. 56., Ž. kl. 44. 2, Kram. slov.

2. Tresť = jádro atd. T. uměleckého
díla, Dk., pověstí. J. Lpř. T. jejich svě-
dectví. Šf. III. 120. Hlavní t. spisu záleží.
Šrc.

Trestací, Straf-. T. prostředek, nástroj.
Lpř.

Trestání. V t. k věku má patřeno býti.
Brikc.

Trestanka, y, f, weiblicher Sträfling. Rk.

Trestati. Tresktati. Ž. kl. 37. 2. a j.,
Hr. ruk. 369., Krok. 1887. 29. Tresktati,
treskcu ; treskci, ete ; treskce, íc. List. fil.
1884. 96. — abs. Hájnik netresce, ale zá-
kon. Slov. Rr. MBš. — co : hřiechy. Kar.
89. Bože, mne netrestej, Gott verzeihe mir
die Sünd'. Us. Dch. — koho z čeho : z ne-
řádů, Žžk. 14., z nesličnosti. Št. Kn. š. 106.
— jak: přísně, tělesně. J. Lpř. Zlého člo-
věka tresce Bůh skrze horšího. Bž. exc. —
proč. Pro jednu rodinu tresce p. Bůh celú
dědinu. Slez. Šd.