925

Trestitel, e, m. = trestač. Bern.

Trestní setnina, Disciplinarcompagnie, f.
NA. III. 43. — Cf. Pr. tr. 275.

Trestniště, ě, n., Strafort, m. Neč.

Trestunek, nku, m. = trest. Koll. Zp. II.
309.

Třesula, y, f. = třesulka. ZObz. XXI.
273.

Treščať = třeštěti. Slov. Bern.

Treščík, a, m. = třeštík. Slov. Bern.

Třeščiplot, a, m. = divoch, Wildling,
m. Mor. Brt. D. 151.

Třešín, a, m., míst. jm. u Černé. Pk.

Třešně. Cf. Kram, slov., Rosc. 165., Dlj.
50., Mllr. 83. Plané střešně slovou drobnice
(černice n. bělice). Štěpované : uherky,
křupy — chrupaně = veliké, tvrdé, skalky,
májovky (ranné), hrachůvky, drdolaně (ve-
liké, bílé), mulky (měkké, plané); hamrlím
na Zábřežsku říkají turkyně. Brt. D. 313.
Je-li hojně třešní všude, dobře i žitu bude.
Us. Tč. T., význam jich v podání svato-
janském. Vz Mus. 1891. 481.

Třešník = třešnice. Šd.

Třešňoví, n., Kirschbäume. Rk.

Třešňovka připravuje se destillací z kva-
šené břečky višňové. Vz KP. V. 596. nn.

Třešonovský, ého, m. = potok v po-
hoří karpat. Škd.

Třeštěnkyně, ě, f., Närrin, f. Kká. Td.
237.

Třeštěti. Mkl Etym. 361. Oheň třeštěl.
Výb. II. 1488. Postel t-la. 1570. Wtr.

Třeštiti. Mkl. Etym. 361. — se nad
čím. Hrubě nad svým neštěstím se třeštil.
Abr.

Třeštívko, a, n. = třeštivo. Šp. Vz Ště-
pina, Štípánek.

Treť jako t., Wurst wie Wurst. Dch. Za
Kom. polož: Lab. 15.

Tret = tříti. Slov. Bern.

Třeť, i, f. = třetina. Šd.

Třeťa. Půl t. sta. Vz List. fil. 1886. 390.,
Třetí (konec).

Třetí čtení návrhu ve sněmě. Us. V t.
nebe byl vztržen. Št. Kn. š. 32.

Třetienádstý = třináctý. Št. Kn. š. 247.
38.

Třetihora. Cf. Chdt. 19., 28., Frč. G.
130. nn.

Třetikráte. Po t., zum drittenmal. Mus.
1880. 391.

Třetina. Slunce již z třetiny vyšlé. Us.
Opravoval školákům péra z třetiny (každý
třetí brk byl jeho). Us. T. a výš co slove.
Vz Zř. zem. 700., Cor.jur. IV. 3. 2. 447.-
T., y, m., os. jm. Vck.

Třetínástý. Výb. I. 837., Sv. ruk. SB. 86.

Třetinina, y, f., die dritte Potenz. Rk.
Slov. Loos.

Tretka, Lapalie. To je mi t., das ist mir
Wurst. Dch.

Třeťka, y, f., die Terz. Rk.

Třeťolocký = třeťorocký, tříletý. Val.
Slavc. 47.

Třeťorocký, dreijährig. Nadrobila bych
ti t-kej kůrky. Val. Vck.

Trety, vz Tret, Tretka.

Tréuch, u, m. = trojůška, ruská čepice
selská se třemi uchy (klapkami). Šd.

Třevdavý kořen. Mllr. 11. Cf. Třevdava.

Třeví. Ž. kl. 107. 10. Za Št. polož : Kn.
š 171., 170. 23., 254. 37.

Třevíc. Št. Kn. S. 18., Sv. ruk. 335.,
Pass. 456.

Třevle. Sv. ruk. 317. b.

Třevo. Pass. 392., Modl. 101. b., Dal. C.
40. Živá t-a z nich vláčiechu. Výb. II. 11.

Třezalka. Cf. Zbrt. 128., Rosc. 147.,
Mllr. 55. Význam její v podání svatojan-
ském. Vz Mus. 1891. 480.

Třezenice, dle Budějovice, Drösing, ves
v Rakousích.

Trezvosť, i, f. = střezivosť.

Třezvý. Koll. III. 307. Vz Střezvý.

Trgáneť sa = proháněti se ? Slov. Vy-
sednul si ti na starú velikú sviňu a t-nel
sa po ceste. Dbš. Sl. pov. VII. 34.

Trgati = trkati. Slov. Bern.

Trgavý = trkavý. Slov. Bern.

Trgnút, v z Trgati.

Trgovec, vce, m. = trhovec. Slov. Orl.
III. 270.

Trgovina = trhovina (dod.). LObz.
XXI11. 203.

Trh, skand. torg, dan. toro. Šf. Strž. I.
481. Cf. Mkl. Etym. 354., Zbrt. 108., 138.,
139., Cor. jur. IV. 3. 2. 447., Zř. zem. 470.,
700., Kram. Slov., Sdl Hr. 182., Rk. Sl. —
T. = kupování a prodávání. V trh dědic-
tvie sirotčího vejíti. Vš. 256. V trhu aby
nižádného neoklamávali. Výb. II. 1433. Ne-
dostatek kazí trh. Mus. 1880. 462. — Št.
Kn. š. 173., 204., Wtr. Obr. 793. T. a ži-
vot v nich v Čech. v 15. a 16. stol. Vz
Wtr. Obr. 590. nn. — T. = smlouva trhová.
Za kteréž dědiny trhem dal 236 grošů. Arch.
III. 344. — T. = veřejné kupování atd. T.
denní, dobytčí, huntýřský, týdenní, čtvrt-
letní, rybný, Us. Pdl., literarní, Lum., velký
(= zimní). Němc. Plat od trhu. Vz Výb. I.
971. Čeho je na trhu nejvíc? Řečí. Brt.
Vedeš-li dobytče na trh, vezmi z lávky,
kudy nejvíc lidí chodí, tři kousky dřeva
a schovej je u sebe a budeš míti mnoho
kupců. U Kr. Hrad. Kšť. — T. = tržiště.
Bibl. mik. Sir. 12. 38.

Trhač kopyt (náčiní kovářské). Us. Pdl.

Trháček = popruh, Tragband. Laš. Wrch.
T. u trávnice. Džl. Vz násl.

Trhačka = trhák, tráka, tráčka, cíp
u plachty. Mor. Brt.

Trhák, vz předcház.

Trháňať sa, sich abrackern. Slov. Phľd.
VII. 122.

Trhání skal, zdí, hradeb prachem, dyna-
mitem, S. N. X. 175., Mj., víčkem (očním),
Augenzucken, n.

Trhanice = stodolní stěny dřevené s hlav-
ními pilíři zděnými. U Strunkovic. Rjšk.

Trhaniti, il, ěn, ění = trhanem býti.

Trhanský, Haderlump-. T. život. — T.
spolek v Uher. Hrad. = šelmovský. Tč.

Trhaný čím. Hradby střelbou t-né. Dch.

Trhati. Mkl. Etym. 354. — abs. Což
kdyby tak něco trhlo (se stalo). Us. Jrsk.
— co: vazby. Vrch. Trhá ju psotník. Prss.
Gaz. — čím: zvoncem. Šbr. Trhlo jím to
pokaždé, když ji spatřil. Sá. Jak to trhlo
jeho srdcem! Kká. Rtové jeho bolestně

505



	925

	Trestitel, e, m. = trestač. Bern. Trestní setnina, Disciplinarcompagnie, f. NA. III. 43. — Cf. Pr. tr. 275. Trestniště, ě, n., Strafort, m. Neč. Trestunek, nku, m. = trest. Koll. Zp. II. 309. Třesula, y, f. = třesulka. ZObz. XXI. 273. Treščať = třeštěti. Slov. Bern. Treščík, a, m. = třeštík. Slov. Bern. Třeščiplot, a, m. = divoch, Wildling, m. Mor. Brt. D. 151. Třešín, a, m., míst. jm. u Černé. Pk. Třešně. Cf. Kram, slov., Rosc. 165., Dlj. 50., Mllr. 83. Plané střešně slovou drobnice (černice n. bělice). Štěpované : uherky, křupy — chrupaně = veliké, tvrdé, skalky, májovky (ranné), hrachůvky, drdolaně (ve- liké, bílé), mulky (měkké, plané); hamrlím na Zábřežsku říkají turkyně. Brt. D. 313. Je-li hojně třešní všude, dobře i žitu bude. Us. Tč. T., význam jich v podání svato- janském. Vz Mus. 1891. 481. Třešník = třešnice. Šd. Třešňoví, n., Kirschbäume. Rk. Třešňovka připravuje se destillací z kva- šené břečky višňové. Vz KP. V. 596. nn. Třešonovský, ého, m. = potok v po- hoří karpat. Škd. Třeštěnkyně, ě, f., Närrin, f. Kká. Td. 237. Třeštěti. Mkl Etym. 361. Oheň třeštěl. Výb. II. 1488. Postel t-la. 1570. Wtr. Třeštiti. Mkl. Etym. 361. — se nad čím. Hrubě nad svým neštěstím se třeštil. Abr. Třeštívko, a, n. = třeštivo. Šp. Vz Ště- pina, Štípánek. Treť jako t., Wurst wie Wurst. Dch. Za Kom. polož: Lab. 15. Tret = tříti. Slov. Bern. Třeť, i, f. = třetina. Šd. Třeťa. Půl t. sta. Vz List. fil. 1886. 390., Třetí (konec). Třetí čtení návrhu ve sněmě. Us. V t. nebe byl vztržen. Št. Kn. š. 32. Třetienádstý = třináctý. Št. Kn. š. 247. 38. Třetihora. Cf. Chdt. 19., 28., Frč. G. 130. nn. Třetikráte. Po t., zum drittenmal. Mus. 1880. 391. Třetina. Slunce již z třetiny vyšlé. Us. Opravoval školákům péra z třetiny (každý třetí brk byl jeho). Us. T. a výš co slove. Vz Zř. zem. 700., Cor.jur. IV. 3. 2. 447.- T., y, m., os. jm. Vck. Třetínástý. Výb. I. 837., Sv. ruk. SB. 86. Třetinina, y, f., die dritte Potenz. Rk. Slov. Loos. Tretka, Lapalie. To je mi t., das ist mir Wurst. Dch. Třeťka, y, f., die Terz. Rk. Třeťolocký = třeťorocký, tříletý. Val. Slavc. 47. Třeťorocký, dreijährig. Nadrobila bych ti t-kej kůrky. Val. Vck. Trety, vz Tret, Tretka. Tréuch, u, m. = trojůška, ruská čepice selská se třemi uchy (klapkami). Šd.	Třevdavý kořen. Mllr. 11. Cf. Třevdava. Třeví. Ž. kl. 107. 10. Za Št. polož : Kn. š 171., 170. 23., 254. 37. Třevíc. Št. Kn. S. 18., Sv. ruk. 335., Pass. 456. Třevle. Sv. ruk. 317. b. Třevo. Pass. 392., Modl. 101. b., Dal. C. 40. Živá t-a z nich vláčiechu. Výb. II. 11. Třezalka. Cf. Zbrt. 128., Rosc. 147., Mllr. 55. Význam její v podání svatojan- ském. Vz Mus. 1891. 480. Třezenice, dle Budějovice, Drösing, ves v Rakousích. Trezvosť, i, f. = střezivosť. Třezvý. Koll. III. 307. Vz Střezvý. Trgáneť sa = proháněti se ? Slov. Vy- sednul si ti na starú velikú sviňu a t-nel sa po ceste. Dbš. Sl. pov. VII. 34. Trgati = trkati. Slov. Bern. Trgavý = trkavý. Slov. Bern. Trgnút, v z Trgati. Trgovec, vce, m. = trhovec. Slov. Orl. III. 270. Trgovina = trhovina (dod.). LObz. XXI11. 203. Trh, skand. torg, dan. toro. Šf. Strž. I. 481. Cf. Mkl. Etym. 354., Zbrt. 108., 138., 139., Cor. jur. IV. 3. 2. 447., Zř. zem. 470., 700., Kram. Slov., Sdl Hr. 182., Rk. Sl. — T. = kupování a prodávání. V trh dědic- tvie sirotčího vejíti. Vš. 256. V trhu aby nižádného neoklamávali. Výb. II. 1433. Ne- dostatek kazí trh. Mus. 1880. 462. — Št. Kn. š. 173., 204., Wtr. Obr. 793. T. a ži- vot v nich v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 590. nn. — T. = smlouva trhová. Za kteréž dědiny trhem dal 236 grošů. Arch. III. 344. — T. = veřejné kupování atd. T. denní, dobytčí, huntýřský, týdenní, čtvrt- letní, rybný, Us. Pdl., literarní, Lum., velký (= zimní). Němc. Plat od trhu. Vz Výb. I. 971. Čeho je na trhu nejvíc? Řečí. Brt. Vedeš-li dobytče na trh, vezmi z lávky, kudy nejvíc lidí chodí, tři kousky dřeva a schovej je u sebe a budeš míti mnoho kupců. U Kr. Hrad. Kšť. — T. = tržiště. Bibl. mik. Sir. 12. 38. Trhač kopyt (náčiní kovářské). Us. Pdl. Trháček = popruh, Tragband. Laš. Wrch. T. u trávnice. Džl. Vz násl. Trhačka = trhák, tráka, tráčka, cíp u plachty. Mor. Brt. Trhák, vz předcház. Trháňať sa, sich abrackern. Slov. Phľd. VII. 122. Trhání skal, zdí, hradeb prachem, dyna- mitem, S. N. X. 175., Mj., víčkem (očním), Augenzucken, n. Trhanice = stodolní stěny dřevené s hlav- ními pilíři zděnými. U Strunkovic. Rjšk. Trhaniti, il, ěn, ění = trhanem býti. Trhanský, Haderlump-. T. život. — T. spolek v Uher. Hrad. = šelmovský. Tč. Trhaný čím. Hradby střelbou t-né. Dch. Trhati. Mkl. Etym. 354. — abs. Což kdyby tak něco trhlo (se stalo). Us. Jrsk. — co: vazby. Vrch. Trhá ju psotník. Prss. Gaz. — čím: zvoncem. Šbr. Trhlo jím to pokaždé, když ji spatřil. Sá. Jak to trhlo jeho srdcem! Kká. Rtové jeho bolestně 505