Předchozí (925)  Strana:926  Další (927) |
|
|||
926
|
|||
|
|||
sebou trhli. Vlč. Trhá sebou jako čert na
řetěze. Us. Kšť. — nač. Netrhej se na mne jako ze řetězu. Us. Brnt. Ne na vše trh- nouti, co chce sednouti. Č. M. 254. T. se na dobré pověsti lidí. Bart. 89. Ten se na všechno trháše. Hr. ruk. 31. — kam. Ne- přítel k městu trhnul. Mus 1880. 28. — odkud. T. srdce od srdce. Šml. Z třesou- cích se rtů trhala se jí kletba zlá. Dvor. — se. Hrnec se trhá (puká). Us. Dvéře se ne- trhly (pořád jimi někdo vcházel). Us.Vk.— se po kom. Ten se po tátovi netrhl (ne zdařil). U Domažl. Jrsk. — se čeho = od- loučiti se od čeho. Us. Rišk. Trhátko, a, n., Sprengeisen, n. Rk.
Trhavě, ruckweise. Mour.
Trhavý. T. kritika, Prk., žid (který se-
bou pořád trhá). Us. Rjšk. Trhlavec, vce, m. = člověk vrtkavý. Laš.
a slez. Šd., Brt. D. 279. Trhlina ve skále, v ledě, v stavení, příčná,
podélná. Mour. T. železa, Kantenriss, m. Včř. Z. I. 6., bradavek, kožní, materníku, řiti, Slov. zdrav. 373., břišní, Bauchruptur, hráze, Dammriss, žlázy hrudní, Brustdrüsen fissur. Ktt. exc. Trhlinovitý. T. lišej, eczema fissum.
Trhlý nač: na pití. U Skrýj. Brnt.
Trhodějce. Výb. II. 378., Bib. mik. Sir.
26. 28. Trhoň, ě, m., vrch ve Zbirovsku. Krč.
Trhovan, a, m., circumforaneus, zastr.
Rozk., Veleš. Trhovec. Cf. Zbrt. 108.
Trhovina, y, f. = kupectví. Slov. Czm.
205. Trhovisko, trhoviště. Cf. Mkl. Etym.
354. Trhovnisko, a, trhovniště, ě, n. = trho-
visko. Bern. Trchlý, opessus, zastr. Bhm.
Tři. Šf. III. 629. Tři, gt. třech, instr.
třemi vyšel skoro z obyčeje, za to obecný je tvar třmi. Nudž. Mus. 1888. 367. Na Val.: tré, než tři, gt. třoch (truch), dat. třom (třum), lok. třoch (třuch), instr. třema (třoma). Vck. Jak na Laš. ? Vz Brt. D. 117. Jak na jihových. Mor.? Vz Osv. 1884. 58. (Brt.). V pivních 9 řád. polož dvakrát za D.: Lhrg. 204. Tří. Na tří = na třikráte. Neud.
Tria = tři. Slov. a u Hrozenkova na Mor.
Tria chlapi. Brt L. N. II. 133. Triacetonamin, u, m., v lučbě. Rm. I.
359. Triadický. T. číslo. Šim. 47. Cf. Tria-
dika. Triamidobenzol, u, m., v lučbě. Rm.
II. 38. Triamidobenzoový. T. kyselina. Rm.
11. 142. Triangulace, e, f., z lat., Triangulirung.
Stč. Zem. 321. Triangulační, Triangulations-. T. bod,
Pr. tr., práce, síť. Stč. Triangulování, n. = triangulace. T.
trigonometrické, grafické. NA. V. 97. Tříarchový, drei Bogen enthaltend. T.
sešit. Us. Pdl. |
Triaška, y, f. = třesení, chvění; zimnice.
Slov. Telom učiteła prebehla sladká t. Phľd. II. 64. Zimničná t. Ib. VI. 210., Ev. šk. II. 150., Dbš. Obyč. 106. — ZObz. XXIII. 259. Tříbek. Cf. Zbrt. 200., 201.
Tříbení vkusu, krasocitu, Pdl., jazyka,
Šmb., pojmů, J. Lpř., politických názorů. Tříbitel, e, m., Läuterer, m. Osv. VI.
54. Tříbiti. Mkl. Etym. 352. — co: vkus,
smysl, Dk., jazyk, své náhledy. Osv. — čím : vkus cvikem, Dk., uměním. Pdl — kde. Vkus na dílech uměleckých t. Us. Pdl. Tŕíboký, vz Tříbočný.
Třibovaný = kleštěnec, eunuchus. Sv.
ruk. 315. Tříbratrový. T-vá=paní od tří bratrů
(znak pražského domu). Wtr. Obr. 80. Tribromaldehyt, u, m. = bromal. Ott.
IV. 748. Tribromomethan, u, m. = bromoform,
kapalina. Vz Ott. IV. 750. Tricat = třicet. Slov. Ht.
Třicátek. Arch. VIII. 39., Koll. Zp. I.
48. Vz Třidcátek. Třicátnictví, n., Dreissigstamt, n. Bern.
Třicetipanství, r^iaxovta^x^, Dreissig-
herrschaft. Lpř. Třicetisáhový, dreissigklafterig. Lpř.
Třicetiuzlý, mit 30 Knoten. Lpř.
Třicetiveselní, dreissigruderig. T. loď.
Lpř. Třicetiveslice, e, f. = třicetiveselní loď
(dod.) Lpř. Třicetivládí, n. = třicetipanství. Lpř.
Triciatok, tku, m. = třicátek. Slov. Čkžk.
VIII. 29. Trictrac = stará hra. Zbrt. Hry 99.
Tricykl, u, m. = trojkolka. Kutn.
Tricyanhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
1. 31. Tříč = škrablavý papír, Glaspapier, n.
Tříčlenka, y, t. = trojčlenka. Sim. 88.
Tříčlenový. T. pravidlo, vz Trojčlenka,
Šim. 84., poměr, rovnice. Ib. 79., 10. Tříčlenkový = tříciferní. T. číslo. Šim.
33. Tříčtvrteční takt, Dreivierteltakt. Zv.
Třída. Mkl. Etym. 32. b., Šf. III. 555. Stát
druhé, třetí třídy. J. Lpř. Praha vřaděna jest do první třídy vojenské sazby činžovní; T. diaetní, hodnostní; Cestující první, druhé, třetí, čtvrté t. (ve vlaku a na lodi); T. vo- ličská, Wählerclasse, Pdl., pracovní. Šmb. Deset tříd tvrdosti. ZČ. I. 244. T. = známka na vysvědčení. Vysvědčení první třídy (s vy- znamenáním), druhé, třetí t-dy. Us. Pdl. Třidcátek, tku, m., ein Waarenzoll in
Ungarn (1/30) zboží. Mtc. XVI. 109. Třidcátka, y, f. = celní úřad, Zollamt,
n. Slov. Mtc. XVI. 109. Třidcátný, ého, m. = třidcátník. Mtc.
XVI. 109. Třidcetiletý, dreissigjährig. Rk.
Třidcetník, třidcátník, a, m. = celník.
Slov. Mtc. XVI. 109., Rk. Třidcítník = třidcátník. Rb.
Tridecylový. T. kyselina. Vz Rm. I.
429. |
||
|
|||
Předchozí (925)  Strana:926  Další (927) |