926

sebou trhli. Vlč. Trhá sebou jako čert na
řetěze. Us. Kšť. — nač. Netrhej se na mne
jako ze řetězu. Us. Brnt. Ne na vše trh-
nouti, co chce sednouti. Č. M. 254. T. se
na dobré pověsti lidí. Bart. 89. Ten se na
všechno trháše. Hr. ruk. 31. — kam. Ne-
přítel k městu trhnul. Mus 1880. 28. —
odkud. T. srdce od srdce. Šml. Z třesou-
cích se rtů trhala se jí kletba zlá. Dvor. —
se. Hrnec se trhá (puká). Us. Dvéře se ne-
trhly (pořád jimi někdo vcházel). Us.Vk.—
se po kom. Ten se po tátovi netrhl (ne
zdařil). U Domažl. Jrsk. — se čeho = od-
loučiti se od čeho. Us. Rišk.

Trhátko, a, n., Sprengeisen, n. Rk.

Trhavě, ruckweise. Mour.

Trhavý. T. kritika, Prk., žid (který se-
bou pořád trhá). Us. Rjšk.

Trhlavec, vce, m. = člověk vrtkavý. Laš.
a slez. Šd., Brt. D. 279.

Trhlina ve skále, v ledě, v stavení, příčná,
podélná. Mour. T. železa, Kantenriss, m.
Včř. Z. I. 6., bradavek, kožní, materníku,
řiti, Slov. zdrav. 373., břišní, Bauchruptur,
hráze, Dammriss, žlázy hrudní, Brustdrüsen
fissur. Ktt. exc.

Trhlinovitý. T. lišej, eczema fissum.

Trhlý nač: na pití. U Skrýj. Brnt.

Trhodějce. Výb. II. 378., Bib. mik. Sir.
26. 28.

Trhoň, ě, m., vrch ve Zbirovsku. Krč.

Trhovan, a, m., circumforaneus, zastr.
Rozk., Veleš.

Trhovec. Cf. Zbrt. 108.

Trhovina, y, f. = kupectví. Slov. Czm.
205.

Trhovisko, trhoviště. Cf. Mkl. Etym.
354.

Trhovnisko, a, trhovniště, ě, n. = trho-
visko. Bern.

Trchlý, opessus, zastr. Bhm.

Tři. Šf. III. 629. Tři, gt. třech, instr.
třemi vyšel skoro z obyčeje, za to obecný
je tvar třmi. Nudž. Mus. 1888. 367. Na Val.:
tré, než tři, gt. třoch (truch), dat. třom
(třum), lok. třoch (třuch), instr. třema (třoma).
Vck. Jak na Laš. ? Vz Brt. D. 117. Jak na
jihových. Mor.? Vz Osv. 1884. 58. (Brt.).
V pivních 9 řád. polož dvakrát za D.:
Lhrg. 204.

Tří. Na tří = na třikráte. Neud.

Tria = tři. Slov. a u Hrozenkova na Mor.
Tria chlapi. Brt L. N. II. 133.

Triacetonamin, u, m., v lučbě. Rm. I.
359.

Triadický. T. číslo. Šim. 47. Cf. Tria-
dika.

Triamidobenzol, u, m., v lučbě. Rm.
II. 38.

Triamidobenzoový. T. kyselina. Rm.
11. 142.

Triangulace, e, f., z lat., Triangulirung.
Stč. Zem. 321.

Triangulační, Triangulations-. T. bod,
Pr. tr., práce, síť. Stč.

Triangulování, n. = triangulace. T.
trigonometrické, grafické. NA. V. 97.

Tříarchový, drei Bogen enthaltend. T.
sešit. Us. Pdl.

Triaška, y, f. = třesení, chvění; zimnice.
Slov. Telom učiteła prebehla sladká t. Phľd.
II. 64. Zimničná t. Ib. VI. 210., Ev. šk. II.
150., Dbš. Obyč. 106. — ZObz. XXIII. 259.

Tříbek. Cf. Zbrt. 200., 201.

Tříbení vkusu, krasocitu, Pdl., jazyka,
Šmb., pojmů, J. Lpř., politických názorů.

Tříbitel, e, m., Läuterer, m. Osv. VI.
54.

Tříbiti. Mkl. Etym. 352. — co: vkus,
smysl, Dk., jazyk, své náhledy. Osv. —
čím : vkus cvikem, Dk., uměním. Pdl —
kde. Vkus na dílech uměleckých t. Us.
Pdl.

Tŕíboký, vz Tříbočný.

Třibovaný = kleštěnec, eunuchus. Sv.
ruk. 315.

Tříbratrový. T-vá=paní od tří bratrů
(znak pražského domu). Wtr. Obr. 80.

Tribromaldehyt, u, m. = bromal. Ott.
IV. 748.

Tribromomethan, u, m. = bromoform,
kapalina. Vz Ott. IV. 750.

Tricat = třicet. Slov. Ht.

Třicátek. Arch. VIII. 39., Koll. Zp. I.
48. Vz Třidcátek.

Třicátnictví, n., Dreissigstamt, n. Bern.

Třicetipanství, r^iaxovta^x^, Dreissig-
herrschaft. Lpř.

Třicetisáhový, dreissigklafterig. Lpř.

Třicetiuzlý, mit 30 Knoten. Lpř.

Třicetiveselní, dreissigruderig. T. loď.
Lpř.

Třicetiveslice, e, f. = třicetiveselní loď
(dod.) Lpř.

Třicetivládí, n. = třicetipanství. Lpř.

Triciatok, tku, m. = třicátek. Slov. Čkžk.
VIII. 29.

Trictrac = stará hra. Zbrt. Hry 99.

Tricykl, u, m. = trojkolka. Kutn.

Tricyanhydrin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
1. 31.

Tříč = škrablavý papír, Glaspapier, n.

Tříčlenka, y, t. = trojčlenka. Sim. 88.

Tříčlenový. T. pravidlo, vz Trojčlenka,
Šim. 84., poměr, rovnice. Ib. 79., 10.

Tříčlenkový = tříciferní. T. číslo. Šim.
33.

Tříčtvrteční takt, Dreivierteltakt. Zv.

Třída. Mkl. Etym. 32. b., Šf. III. 555. Stát
druhé, třetí třídy. J. Lpř. Praha vřaděna
jest do první třídy vojenské sazby činžovní;
T. diaetní, hodnostní; Cestující první, druhé,
třetí, čtvrté t. (ve vlaku a na lodi); T. vo-
ličská, Wählerclasse, Pdl., pracovní. Šmb.
Deset tříd tvrdosti. ZČ. I. 244. T. = známka
na vysvědčení. Vysvědčení první třídy (s vy-
znamenáním), druhé, třetí t-dy. Us. Pdl.

Třidcátek, tku, m., ein Waarenzoll in
Ungarn (1/₃₀) zboží. Mtc. XVI. 109.

Třidcátka, y, f. = celní úřad, Zollamt,
n. Slov. Mtc. XVI. 109.

Třidcátný, ého, m. = třidcátník. Mtc.
XVI. 109.

Třidcetiletý, dreissigjährig. Rk.

Třidcetník, třidcátník, a, m. = celník.
Slov. Mtc. XVI. 109., Rk.

Třidcítník = třidcátník. Rb.

Tridecylový. T. kyselina. Vz Rm. I.
429.