927

Třídicí, sortirend. T. váhy. ZČ. I. 92.

Třídidlo, a, n., Sortirmaschine, -apparat.
KP. V. 230., Zpr. arch. VII. 63. T. uhlí
Hř. T. bubnovité, kružné, kyvotočné. Hrbk.

Třídílový = třídílní. Zv.

Třídlanní, von drei Handbreiten. Lpř.

Třidlo, vz Rozjimač.

Třídnice, e, f. = kniha třídní, Classen-
buch, n. Šd.

Třídník = kaplan. Št. Kn. š. 27., 239.
13. — T. = třídní učitel, Classenvorstand,
Ordinarius. Tč. — T., u, m. = třídní kniha,
do které se jméno nepřítomných žáků, ne-
hezké chování žáků atd. zapisuje, Classen-
buch, n.

Třídošírý, breitstrassig. Lpř.

Třie. Vz List. fil. II. 175., IV. 311, V.
237.

Triečnica, e, f., Reibschale, f. Slov. Ssk.

Třieda, vices. Pass. 275., Smil. 835.

Trielce, e, n. = třelce. Slov. Rr. Sb.

Trieliti, ruere, páditi, utíkati. Slov. Phľd.
IV. 15. Vz Treliti.

Triem, u, m., Chor, Gallerie. Slov. Chlpk.
Sp. 20., Orl. XI. 211.

Třieska, stipula. Ž. kl. 154. 9. Vidí
třiesku v oku. Bib. mik. Luk. 6. Starší
tvar dřiezha, dřízka. Ev. olom. 163.

Třieslo. Třísla, útroba, viscera, Sv. ruk
An. 177., lumbi, DalC. 56., renes. Ž. kl.
25. 2.

Trieslovina = tříslovina. Slov. N. Hlsk.
III. 356.

Triesnatý = třásnatý. Slov. Ssk.

Triesočka, y, f. = třísečka, kolíček,
dřívko. Slov. DŠk. I. 102.

Triesti, movere. Pass. 377 , 322., 341.
T. se, trepidare, tremere. Ž. kl. 26. 1. a j.

— List. fil. X. 119. Trzisl se bratr, lek se
Ev. olom. 44.

Třieščka, třieska, assula. Vdova sbíra-
jící t-ščky (colligens ligna). Ev. olom. 113.
Vz Třieska (dod.).

Třieti. List. fil. X. 138. Vz Tříti.

Třievy, calceamenta. 14. stol. D. Gesch.
187. Vz Třeví.

Třiezvý = třízvý, střízlivý. Mt. S 126.

— T., frisch. Vietor fúka t., ostrý. Slov.
LObz. XXIII. 116.

Trifenylamin, u, m, v lučbě. Vz Rm
II. 29.

Trifenylbenzol, u, m. v lučbě. Vz Rm.
II. 288.

Trifenylmethan, u, m , v lučbě. Vz Rm.
II. 240.

Trifenyloctový. T. kyselina. Vz Rm. II.
241.

Trifori-um, a, n., lat. = úzká chodba,
která se uvnitř znamenitějších chrámů nad
arkadami, jež dělí střední loď od bočních,
a pod hořejšími okny kolem ve zdi vine.
NA. I. 49, 62.

Triglav, Terglau, hora. Šf. Strž. II. 353.,
Mách. 30.--31. — T. bůh. T. vyobrazoval
se malou soškou o třech rouškou zlato-
hlavovou zastřených hlavách, jež značily
vládu nad třemi říšemi: vzdušní (nebeskou),
zemskou a vodní (podzemskou). Vrch. Pr.
12.

Tříhlasý, dreistimmig. T. sbor, Zv., pí-
seň. Pdl.

Tříhranatý, dreieckig. Bern.

Tříhrannosť, i, f. = trojhrannosť. Bern.

Tříhvězdí (víra, láska, naděje). Č. Rž.
LXXX.

Trichiasis, vz Slov. zdrav. 375.

Trichina. Cf. Slov. zdrav. 375., Kram.
slov., Hlb. II. 166.

Trichinovitosť dobytka vepřového. Vz
KP. VI. 448.

Trichlorbutylaldehyd, u, m. Vz Ott.
V. 736.

Tříkamenný = o třech kamíncích. T.
náušnice. Lpř.

Trikarballylový. T. kyselina. Vz Rm.

I. 543.

Tříkladný, dreifach gelegt. Lpř.

Triko, vz Tricot.

Tříkolka, y, f, Tricycle, n. (Velociped).
Rk.

Trikotový. T. látka, Tricotstoff, m. Pdl.

Tříkrálový, Dreikönig-. T. křída, Zbrt.
16 , 257., voda (svěcená o tři krále) proti
kouzlům, ib. 149., zima. Čch. St. 52.

Třikrátzlý, ého, na., os. jm. Wtr. Obr.
89.

Tril, e, m. Trile dělati = námitky. Na
mor. Slov. Bkř. Cf. Tryl (dod.).

Třílb, vz Stříle. U Rokyc. Fč.

Třílich oprav v : Třilich. Cf. Trylich.

Trilikati = trilovati. T. píseň. Laš. Tč.

Trilkový, Triller-. Vz Tril (konec).

Třílodní basilika, chrám (o třech lodech).
NA., Šmb.

Třímati. Mkl. Etym. 362. — co: číši,
lodi kormidlo, Čch., Man. Cizí třímá vítěze
půda. Msn. Or. 19. Slechta pole třímá. Kká.
Nech ho (dzevče) sebe (sobě) trímajú (po-
drží). Sl. spv. I. 14. Když vichor větve
třímá. Čch. Dg. v Kv. 1884. 735. — co
čím. Zmozolenou dlaní třímám prostou
kleč. Čch. Bur. — kde. T. si něco v lok-
tech. Kká. Klíč ve pravici jako dýku tří-
mal. Kká. Td. 164. — co jak dlouho.
Vždy jsem od rána (jej) meč třímal až po
večer. Kká. Td. 349. — co kam. Nad
moře svou náruč třímá. Kká. K sl. j. 107.

Trimelitový. T. kyselina. Rm II. 195.

Tříměrný, r^e-r^o?. T. verš. Lpř.

Tříměsící, n. = doba tří měsíců, ein
Vierteljahr. Lpř.

Trimesinový. T. kyselina. Vz Rm. II.
193.

Trimethylbenzol, u, m. Vz Rm. II. 62.

Trimethylen, u, m., v lučbě. Vz Rm.

II. 277.

Trimethylkarbinol, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 259.

Trimethyloctový. T kyselina Vz Rm
II. 423.

Trimezdcietmý = třiadvacátý. Let. 10.

Třímocný, dreiweithig. Sl. les.

Třiň, třeň, ě, f., dragma, zastr. Rozk.

Trindy rindy, starý sýr, kdosi nám ho
vymísil (něco prozradil). Us. Kd.

Z Trinkle Štěp. Petr budiž z Jg. H. 1
a Jir. Ruk. vymazán, jestiť to vlastně Štěp.
Petr z Týnce, Jg. a Jirečkem jinde uve-
dený. Pdl. v Mus. 1891. 108. Cf. Trincle.

505*