928

Třínko, a, n., vz Střenko (dod.).

Třínoha, y, f. = třínožka. Koll. St. 823.

Třínohý, dreifüssig. T. plod. T. většina
v rakous. říšské radě (němečtí liberálové,
Poláci a Hohenwartův klub). Us. r. 1891.
Myslilo se, že se utvoří, ale neutvořila se.

Třínož, e, m. = třínožka. Čch. Bs. 137.,
Lpř.

Třínožec, žce, m. = třínožka. NA. I.
18., Koll. St. 781.

Třínožka. Cf. List. fil. XI. 194. — T.=
třínohá svíčička. Us.

Třínožník, u, m. = trojnožník. Bern.

Tříobolák, u, m., Dreiobolenstück, n.,
peníz. Lpř.

Triolet. Cf. Vor. P. 114., Jg. Slnosť. 111.

Tříosmerkový, Dreiachtel-. T. takt. Zv.

Tříosminový = tříosmerkový. T. takt.
Fr. Chlum.

Trioxybenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 97.

Trioxymethylen, u, m., v lučbě. Vz Rm.

I. 335.

Trioxynaftalin, u, m., v lučbě. Vz Rm.

II. 306.

Tripalmitin, u, m.: C₃H₅ (C₁₆H₃₁ O₂)₃.
Vz KP. VI. 463.

Třípažní, tribachius.

Tříprstý datel, der dreizehige Specht.
Šír. Pt.

Třípůlový takt. Fr. Chlum., Zv.

Třířadně, dreireihig, in 3 Reihen. Lpř.

Třířadní = třířadý. Lpř.

Tříramenný, dreiarmig. T. svícen, kotva.
Pdl.

Třírožník, u, m. = trojhranný svícen.
Hnoj. 45. — T. = vrch v již. Čech. Vchř.

Třírožný = třírohý. T. klobouk. Koll.
IV. 124.

Trisektorie, e, f. = druh křivek. Čs.
math. X. 154.

Tříselnák, u, m. = tříslovina, Lohrinde,
f. Sl. les.

Tříselní, Leisten-. Vz Tříselný.

Tříselný. T. brázda v břiše, salcus in-
guinalis. Vz Ott. IV. 677.

Tříseň. Vz Kram, slov., Mkl. Etym.
325. a. T. korouhví. Čch. Sl. 88.

Tříska. Cf. Mkl. aL. 290., Třieska (dod.),
Mkl. Etym. 361., 50. b. T., hastula. Sv. ruk.
320. a. Strom nepadne po první třísce Us.

Třískavý = třeskavý. Bern.
Tříslo. Cf. Mkl. Etym. 34. b., Mz. v List.
filol. VII. 36. T. = slabizna, čásť těla mezi
břichem a stehnem. Stff. Dýměj v tříslech,
bubo in unguine. Brázdová třísla, ingues.
Ott. IV. 677. — T. = krajina atd. Menší t.
srbské země; Záhoří, t. země od haemského
přesmyku až k Cernému moři. Šf. Strž. II.
49., 234, 276. Kdo nejstarší historii tohoto
t-la Europy nechce obrátiti na ruby. Obz.

Třísložný, dreifach gelegt. Lpř.

Trisni-us, u, m. = křečovité stažení žvý-
kače a skráňového svalu. Rk. Sl. T. = tr-
vající křeč žvýkacích svalů. Dr. Šel.

Třísniti co čím: zemi krví, Us. Pdl.,
poctivé jméno něčí pomluvou. Dch.

Tříspolek, lku, m., Tripplealliance. Zl.
Nyní: Německa, Rakouska a Italie.

Tristearin, u, m.: C₃ H₅ (C₁₈ H₃₅ O₂)₃.
Vz KP. VI. 6. 463.

Tristobohuvať = říkati: Tri sto bohů
(klíti). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 116.

Třístoličný. T. pohoří. Ott. VI. 16.

Třístopý, drei Fuss lang o. breit. Lpř.

Tristram. Cf. Vlčk. 38., Pyp. K. II. 300.,
Výb. I. 804., Zbrt. 228., Hš. Dod. I. 11. č.
69., Mus. 1846. 277. O jeho stáří. Vz Mus.
1861. 273. Rozbor tohoto románu. Vz List.
fil. VI. 108.—139.

Trisulfaldehyd, u, m, v lučbě. Vz Rm.

I. 344.

Třísyllabý = tříslabičný. Us. Pdl.

Tříší, n. = tříš. U Úboče. Rgl.

Tříšiti se, Grundeis bekommen. Us. Rgl.

Tříšť = tříš, stříž. T. nadějí sklamaných.
Čch. Živ. U Hořic. Hk. — T. = ruina. Nad
gotickou tříští svět nový stavěl. Čch. Evr. 8.

Tříštěný. T. zlomenina, apothrausis.

Tříštěpný, dreiklobig. Škd.

Tříština, y, f., etwas zersplittertes.

Tříštiti, splittern. Bystřina tříští se pod
mlýnem ve spoustu vodopádů, Čch., na
miliardy krůpějí. Vrch. Nebude-li moci ji-
nač býti, jemuť jest bokóm třieštieť. Arch.
X. 92.

Tříšťka. Krok. III. 242., Št. Kn. š. 3.

Tříšťnatý, splitterig. T. lom. NA. V. 472.

Třítahový, dreizügig. T. úloha šachová.
Pdl.

Třítaktový, dreitaktig. Zv.

Třítažka, y, f. = třítahová úloha ša-
chová. Pdl.

Třitelný, reibbar. Lpř.

Třítělý, dreileibig. T. Gergon. Msn. Or.
34.

Trithioničnan, u, m., trithionsaures Salz.
Nz.

Trithioničný. T. kyselina, Trithionsäure.
Nz.

Tříti. Mkl. Etym. 352., Šf. III. 495., 502.,
509., List. fil. 1883.139., 1892. 122. (v dia-
lekt.). Na Lašsku. Vz Brt. D. 125. — co,
se kde. T. ječmen na žernách (mlíti). Brt.
Okolo nás se trú. Št. Kn. š. 151. — kam.
Kterýžby se proti tomu v to t. chtěl. Arch.
VIII. 556. T. se k vyššímu povolání. Pož.
61. Před se třeli (postupovali) páni. Výb.

II. 1202. V poručenství sirotčích statků se
třeli. Vš. 249. Aby se jedni nad druhé ne-
třeli. Výb. II. 1476. Třeli (doléhali) naň,
aby za nemoc zprávu činil. Vš. 60. Počali
na plnější jednotu s Římem t. Čas. duch.
1883. 31. — se jak dlouho. A tak bez
mála za dvě neděle mezi sebou se třeli.
Let. 340. — se zač: za sklepníka (jím býti
chtíť). Us. Rgl.

Tritonka. Cf. Brm. IV. 2. 287.

Třítřídní, dreiclassig. T. škola. Us.

Tříuchý, triotus, dreiohrig.

Triumf = radovánky, zábava. Měli jsme
(když se králi syn narodil) rozličné t-fy
veselíce se. Arch. X. 232.

Triumfalní = triumfní. T. vůz, Čch.,
rej, Vrch., průvod, vjezd. Mus. 1880. 153.

Tříveslový, dreiruderig. T. galej. Lpř.

Trivi-um, a, n. Grammatika, dialektika
a rhetorika sluly ve středověku dohromady
t. Šmb.



	928

	Třínko, a, n., vz Střenko (dod.). Třínoha, y, f. = třínožka. Koll. St. 823. Třínohý, dreifüssig. T. plod. T. většina v rakous. říšské radě (němečtí liberálové, Poláci a Hohenwartův klub). Us. r. 1891. Myslilo se, že se utvoří, ale neutvořila se. Třínož, e, m. = třínožka. Čch. Bs. 137., Lpř. Třínožec, žce, m. = třínožka. NA. I. 18., Koll. St. 781. Třínožka. Cf. List. fil. XI. 194. — T.= třínohá svíčička. Us. Třínožník, u, m. = trojnožník. Bern. Tříobolák, u, m., Dreiobolenstück, n., peníz. Lpř. Triolet. Cf. Vor. P. 114., Jg. Slnosť. 111. Tříosmerkový, Dreiachtel-. T. takt. Zv. Tříosminový = tříosmerkový. T. takt. Fr. Chlum. Trioxybenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 97. Trioxymethylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 335. Trioxynaftalin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 306. Tripalmitin, u, m.: C₃H₅ (C₁₆H₃₁ O₂)₃. Vz KP. VI. 463. Třípažní, tribachius. Tříprstý datel, der dreizehige Specht. Šír. Pt. Třípůlový takt. Fr. Chlum., Zv. Třířadně, dreireihig, in 3 Reihen. Lpř. Třířadní = třířadý. Lpř. Tříramenný, dreiarmig. T. svícen, kotva. Pdl. Třírožník, u, m. = trojhranný svícen. Hnoj. 45. — T. = vrch v již. Čech. Vchř. Třírožný = třírohý. T. klobouk. Koll. IV. 124. Trisektorie, e, f. = druh křivek. Čs. math. X. 154. Tříselnák, u, m. = tříslovina, Lohrinde, f. Sl. les. Tříselní, Leisten-. Vz Tříselný. Tříselný. T. brázda v břiše, salcus in- guinalis. Vz Ott. IV. 677. Tříseň. Vz Kram, slov., Mkl. Etym. 325. a. T. korouhví. Čch. Sl. 88. Tříska. Cf. Mkl. aL. 290., Třieska (dod.), Mkl. Etym. 361., 50. b. T., hastula. Sv. ruk. 320. a. Strom nepadne po první třísce Us. Třískavý = třeskavý. Bern. Tříslo. Cf. Mkl. Etym. 34. b., Mz. v List. filol. VII. 36. T. = slabizna, čásť těla mezi břichem a stehnem. Stff. Dýměj v tříslech, bubo in unguine. Brázdová třísla, ingues. Ott. IV. 677. — T. = krajina atd. Menší t. srbské země; Záhoří, t. země od haemského přesmyku až k Cernému moři. Šf. Strž. II. 49., 234, 276. Kdo nejstarší historii tohoto t-la Europy nechce obrátiti na ruby. Obz. Třísložný, dreifach gelegt. Lpř. Trisni-us, u, m. = křečovité stažení žvý- kače a skráňového svalu. Rk. Sl. T. = tr- vající křeč žvýkacích svalů. Dr. Šel. Třísniti co čím: zemi krví, Us. Pdl., poctivé jméno něčí pomluvou. Dch. Tříspolek, lku, m., Tripplealliance. Zl. Nyní: Německa, Rakouska a Italie.	Tristearin, u, m.: C₃ H₅ (C₁₈ H₃₅ O₂)₃. Vz KP. VI. 6. 463. Tristobohuvať = říkati: Tri sto bohů (klíti). Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 116. Třístoličný. T. pohoří. Ott. VI. 16. Třístopý, drei Fuss lang o. breit. Lpř. Tristram. Cf. Vlčk. 38., Pyp. K. II. 300., Výb. I. 804., Zbrt. 228., Hš. Dod. I. 11. č. 69., Mus. 1846. 277. O jeho stáří. Vz Mus. 1861. 273. Rozbor tohoto románu. Vz List. fil. VI. 108.—139. Trisulfaldehyd, u, m, v lučbě. Vz Rm. I. 344. Třísyllabý = tříslabičný. Us. Pdl. Tříší, n. = tříš. U Úboče. Rgl. Tříšiti se, Grundeis bekommen. Us. Rgl. Tříšť = tříš, stříž. T. nadějí sklamaných. Čch. Živ. U Hořic. Hk. — T. = ruina. Nad gotickou tříští svět nový stavěl. Čch. Evr. 8. Tříštěný. T. zlomenina, apothrausis. Tříštěpný, dreiklobig. Škd. Tříština, y, f., etwas zersplittertes. Tříštiti, splittern. Bystřina tříští se pod mlýnem ve spoustu vodopádů, Čch., na miliardy krůpějí. Vrch. Nebude-li moci ji- nač býti, jemuť jest bokóm třieštieť. Arch. X. 92. Tříšťka. Krok. III. 242., Št. Kn. š. 3. Tříšťnatý, splitterig. T. lom. NA. V. 472. Třítahový, dreizügig. T. úloha šachová. Pdl. Třítaktový, dreitaktig. Zv. Třítažka, y, f. = třítahová úloha ša- chová. Pdl. Třitelný, reibbar. Lpř. Třítělý, dreileibig. T. Gergon. Msn. Or. 34. Trithioničnan, u, m., trithionsaures Salz. Nz. Trithioničný. T. kyselina, Trithionsäure. Nz. Tříti. Mkl. Etym. 352., Šf. III. 495., 502., 509., List. fil. 1883.139., 1892. 122. (v dia- lekt.). Na Lašsku. Vz Brt. D. 125. — co, se kde. T. ječmen na žernách (mlíti). Brt. Okolo nás se trú. Št. Kn. š. 151. — kam. Kterýžby se proti tomu v to t. chtěl. Arch. VIII. 556. T. se k vyššímu povolání. Pož. 61. Před se třeli (postupovali) páni. Výb. II. 1202. V poručenství sirotčích statků se třeli. Vš. 249. Aby se jedni nad druhé ne- třeli. Výb. II. 1476. Třeli (doléhali) naň, aby za nemoc zprávu činil. Vš. 60. Počali na plnější jednotu s Římem t. Čas. duch. 1883. 31. — se jak dlouho. A tak bez mála za dvě neděle mezi sebou se třeli. Let. 340. — se zač: za sklepníka (jím býti chtíť). Us. Rgl. Tritonka. Cf. Brm. IV. 2. 287. Třítřídní, dreiclassig. T. škola. Us. Tříuchý, triotus, dreiohrig. Triumf = radovánky, zábava. Měli jsme (když se králi syn narodil) rozličné t-fy veselíce se. Arch. X. 232. Triumfalní = triumfní. T. vůz, Čch., rej, Vrch., průvod, vjezd. Mus. 1880. 153. Tříveslový, dreiruderig. T. galej. Lpř. Trivi-um, a, n. Grammatika, dialektika a rhetorika sluly ve středověku dohromady t. Šmb.