929

Třivý zvuk s. Ott. V. 1.

Třízek, vz Střez. — T. = větší korbelík
na máselnici. U Mešna. Otm. Vz Svrchnička.

Třízlý, schmächtig. Rk.

Třízub, u, m. = třízubec. Koll. St. 33,
561., Lpř.

Trizňavý. To vám uznám, lebo dakto
je veľmi netrizňavý (nedůtklivý?). Slov.
Phľd. X. 77.

Třízubec, bce, m, vz Třístolec.

Třízviti. Hvězdy se třizvijó (čistí). Na
Hané. Mtc. XVI. 82.

Třízvuký akkord. Zv. Př. kn. II. 6.

Třízvý, třiezvý = střezvý, střízvý. 1591
Bartol., Koll. Zp. II. 37. Čo triezvy na srdci
má, to opilému na jazyku vypukne. Sb. sl.
ps. I. 126. Čo triezvy myslí, to opilý povie.
Slov. Zátur.

Trjezvosť = třezvosť. Slov. Bern.

Trjezvý = třézvý, třízvý. Slov. Bern.

Trkadlo, a, n. = přistrkovadlo válcové,
Walzenpussoir, n. Šp.

Trkan, a, m. = kdo se špatně učí. U Li-
bunce Dr. Jakubec. NZ. I. 456.

Trkati Mkl. Etym. 354. Trká-li kráva,
ať se jí přetáhne přes hřbet špinavou ko-
šilí nebo ať vandrovní přetáhne ji palicí
(= holí) a nebude t. Val. Vck. Cf. o tom
NZ. I. 19.

Trkavý. T-vé krávě nedal Bůh rohův.
Bž. exc.

Trklica, e, f. = kořalka. Na již. Mor.
Na Slov. terkelica. Šd.

Trklý = trknutý. T. na mozek (hloupý)
Us. — T. = podnapilý. Us.

Trkotati si v čem = křápati, povídati.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 519. Cf. Drkotati.
Ssk.

Trkotavý, geschwätzig. Slov. Loos.

Trkvas, a, m. = hlupák, ťulpa. U Uher.
Hrad. Brt.

Trlena = trdlena. Rk.

Trlice. Mkl. Etym. 352. Cf. Tříti, Šf. III.
495 T., kterou čarodějnice dojí. Vz Zbrt.
99., 100.

Trlinek, nka, m., ves na Slov.

Trmácník, a, m. = kdo se trmácí. Us.
Bkř.

Trmácov, a, m. = hrad mezi Tišnovicemi
a Černou Horou. D. ol. I. 502.

Trmačka, y, f. = trmácení. Měl proto
velkou t-čku. 1607. Wtr. exc. Aby dalších
t-ček a nákladuov zbaven byl. Arch. X. 79.

Trmání, n. = trmácení. B. Kn. II. 19.

Trmantice, dle Budějovice, Türmantz,
ves u Krnova. Pk.

Trmati. Tak tŕmala koliebkou, až ju pře-
vrhla. K. Nov. 1888. 80.

Třmelák, a, m. = čmelák. U St. Jič. Vhl.

Třmen. Mkl. Etym. 325. a.

Trmice. Arch. III. 518, Pal. Rdh. II.
406.

Trn. Mkl. Etym. 355., Kram. slov., Mllr.
63., Rosc. 7 , 17. Šla má milá na travičku
na zelený drn, vrazila si do patičky z ne-
nadání trn. Pís. Bf. Uviezne-li trn v noze.
Št. Kn. š. 121. Trn sě z mladu ostře pučí.
Alx. — Hádanka: Malušičké, černušičké,
na chodníčku jejda (trn)! Brt. Dt. 151.,
Km. 1886. 752. — T. obratlový = výčnělek

z oblouku obratlového. Slov. zdrav. 376.,
Stff. v Enc. paed. I. 270. T. vnitřní bra-
dový, spina mentalis interna, kosti kyčelní,
s. ossis ilei, kosti sedací, s. ossis pubis,
lištkový, s. helicis, nosní, nosový, s. nasa
lis (hoření, superior, přední, anterior, zadní,
posterior). Ktt. exc. T. hřebene kyčelního,
erista ilei. Ott. IV. 677 — T. v zámečnictví
a p. = jehlancovité n. kuželovité želízko
ocelové, kterým se otvory v železe probité
vyrovnávají, rozšiřují a p., der Dorn. Vz
Včř. Z. II. 16., Kloub. Trn na soustruhu.
Vz ib. 65. T. u závěs na dveřích a oknech.
Vz Závěsa. T. klíče, vz Klíč. T., Dorn am
Gewehr. Čsk. T. = druh bodáku. Štuc s tr-
nem, Dornstutzen. NA. III. 51.

Tŕn, u, m. = švestkový strom. Val. Slavč
13.

Tŕňa, n. = trní, collect. Slov. Zátur.

Trnac, e, m. V Horní Lehotě na Slov.
mají na staveních pavláčky, při vrchu hezky
vyřezané ; nazývají je t. Němc. Mus. 1889.
355., Sl. let. V. 167. — Rl. Pr II. 7.

Trňák = podmořní mina, Torpedo, n.
Čsk.

Trhaný = tměný. Mor. Brt. D.

Trnava, y, f. Pod obločkem zahradečka
a v nej t., v tej t-vě rozmarija bíly veršek
má. Sb. sl. ps. II. 1. 50. Vz Trninka (dod.).

Trnavka u Lipníka. Tam postavili sv.
Lukáše z vesnice na pastviště. Vz Sbtk.
Krat. h. 209. — T., přítok Želivky. Ott.
VI. 68. a.

Trnčák = vdolek atd. Tož si vyber, dyž
sú samy t-ky! Brt. — T. = rybník u Stu-
dené a j. Vlchř.

Trnčí, n. Sýkora drnči okolo t. U Úboče.
Rgl.

Ťrnčiť sa = fantiti se. Zlinsky. Brt. D.
279.

Trní. Na trní rostou trnky; Kdo lže,
bere t. místo růže; Láska jako růže není
bez trní. Us. Val. V t. něco schovati. Pož.
172. Trnia prechádzaj pešky, bo koňmo
nemôžeš. Slov. Sokl. II. 310. Cf. Mách.
175., 186.

Trninka, y, f., zdrob. trnina. Pred oken-
kom zahradenka a v něj t., v té t-ke roz-
marýnok bielym prokvitá. Sl. ps. Šf. I. 85.
Cf. Trnava (dod.).

Trnistý = trnitý. T. cesta. Let. Mt. sl.
VIII. 2. 82.

Trnka. Vz Mllr. 83., Rosc. 165., Rk. Sl.
— T. = švestka. Bylo to v trnky = když
se švestky trhaly. Brt. D. — Trnky = po-
vidla. Cf. Kadlátko. — Trnky, vz Tanec
čes. (dod.). — T. Frant. 1798.—1837. Pal.
Rdh. III. 265., Zl. Jg 286, Šb. Dj. ř. 300 ,
Bačk. Písm. I. 256., 590., 863., Rk. Sl.

Trnkavec, vce, m., pole u Mor. Ostravy;
je posud z části posázeno trnkami. Wrch.

Trnková, é, f., Tränkau, ves v prus.
Slez. Šb.

Trnkovice = slivovice z trnek (švestek).
Mor. Džl. — T. = trnkové víno, Schlehen-
wein, m. Sl. les.

Trnký rok = ve kterém se urodilo mnoho
trnek, což bývá zřídka. Proto: Neviděl jsem
ji jak v t. rok (dávno). Mor. Džl.



	929

	Třivý zvuk s. Ott. V. 1. Třízek, vz Střez. — T. = větší korbelík na máselnici. U Mešna. Otm. Vz Svrchnička. Třízlý, schmächtig. Rk. Třízub, u, m. = třízubec. Koll. St. 33, 561., Lpř. Trizňavý. To vám uznám, lebo dakto je veľmi netrizňavý (nedůtklivý?). Slov. Phľd. X. 77. Třízubec, bce, m, vz Třístolec. Třízviti. Hvězdy se třizvijó (čistí). Na Hané. Mtc. XVI. 82. Třízvuký akkord. Zv. Př. kn. II. 6. Třízvý, třiezvý = střezvý, střízvý. 1591 Bartol., Koll. Zp. II. 37. Čo triezvy na srdci má, to opilému na jazyku vypukne. Sb. sl. ps. I. 126. Čo triezvy myslí, to opilý povie. Slov. Zátur. Trjezvosť = třezvosť. Slov. Bern. Trjezvý = třézvý, třízvý. Slov. Bern. Trkadlo, a, n. = přistrkovadlo válcové, Walzenpussoir, n. Šp. Trkan, a, m. = kdo se špatně učí. U Li- bunce Dr. Jakubec. NZ. I. 456. Trkati Mkl. Etym. 354. Trká-li kráva, ať se jí přetáhne přes hřbet špinavou ko- šilí nebo ať vandrovní přetáhne ji palicí (= holí) a nebude t. Val. Vck. Cf. o tom NZ. I. 19. Trkavý. T-vé krávě nedal Bůh rohův. Bž. exc. Trklica, e, f. = kořalka. Na již. Mor. Na Slov. terkelica. Šd. Trklý = trknutý. T. na mozek (hloupý) Us. — T. = podnapilý. Us. Trkotati si v čem = křápati, povídati. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 519. Cf. Drkotati. Ssk. Trkotavý, geschwätzig. Slov. Loos. Trkvas, a, m. = hlupák, ťulpa. U Uher. Hrad. Brt. Trlena = trdlena. Rk. Trlice. Mkl. Etym. 352. Cf. Tříti, Šf. III. 495 T., kterou čarodějnice dojí. Vz Zbrt. 99., 100. Trlinek, nka, m., ves na Slov. Trmácník, a, m. = kdo se trmácí. Us. Bkř. Trmácov, a, m. = hrad mezi Tišnovicemi a Černou Horou. D. ol. I. 502. Trmačka, y, f. = trmácení. Měl proto velkou t-čku. 1607. Wtr. exc. Aby dalších t-ček a nákladuov zbaven byl. Arch. X. 79. Trmání, n. = trmácení. B. Kn. II. 19. Trmantice, dle Budějovice, Türmantz, ves u Krnova. Pk. Trmati. Tak tŕmala koliebkou, až ju pře- vrhla. K. Nov. 1888. 80. Třmelák, a, m. = čmelák. U St. Jič. Vhl. Třmen. Mkl. Etym. 325. a. Trmice. Arch. III. 518, Pal. Rdh. II. 406. Trn. Mkl. Etym. 355., Kram. slov., Mllr. 63., Rosc. 7 , 17. Šla má milá na travičku na zelený drn, vrazila si do patičky z ne- nadání trn. Pís. Bf. Uviezne-li trn v noze. Št. Kn. š. 121. Trn sě z mladu ostře pučí. Alx. — Hádanka: Malušičké, černušičké, na chodníčku jejda (trn)! Brt. Dt. 151., Km. 1886. 752. — T. obratlový = výčnělek	z oblouku obratlového. Slov. zdrav. 376., Stff. v Enc. paed. I. 270. T. vnitřní bra- dový, spina mentalis interna, kosti kyčelní, s. ossis ilei, kosti sedací, s. ossis pubis, lištkový, s. helicis, nosní, nosový, s. nasa lis (hoření, superior, přední, anterior, zadní, posterior). Ktt. exc. T. hřebene kyčelního, erista ilei. Ott. IV. 677 — T. v zámečnictví a p. = jehlancovité n. kuželovité želízko ocelové, kterým se otvory v železe probité vyrovnávají, rozšiřují a p., der Dorn. Vz Včř. Z. II. 16., Kloub. Trn na soustruhu. Vz ib. 65. T. u závěs na dveřích a oknech. Vz Závěsa. T. klíče, vz Klíč. T., Dorn am Gewehr. Čsk. T. = druh bodáku. Štuc s tr- nem, Dornstutzen. NA. III. 51. Tŕn, u, m. = švestkový strom. Val. Slavč 13. Tŕňa, n. = trní, collect. Slov. Zátur. Trnac, e, m. V Horní Lehotě na Slov. mají na staveních pavláčky, při vrchu hezky vyřezané ; nazývají je t. Němc. Mus. 1889. 355., Sl. let. V. 167. — Rl. Pr II. 7. Trňák = podmořní mina, Torpedo, n. Čsk. Trhaný = tměný. Mor. Brt. D. Trnava, y, f. Pod obločkem zahradečka a v nej t., v tej t-vě rozmarija bíly veršek má. Sb. sl. ps. II. 1. 50. Vz Trninka (dod.). Trnavka u Lipníka. Tam postavili sv. Lukáše z vesnice na pastviště. Vz Sbtk. Krat. h. 209. — T., přítok Želivky. Ott. VI. 68. a. Trnčák = vdolek atd. Tož si vyber, dyž sú samy t-ky! Brt. — T. = rybník u Stu- dené a j. Vlchř. Trnčí, n. Sýkora drnči okolo t. U Úboče. Rgl. Ťrnčiť sa = fantiti se. Zlinsky. Brt. D. 279. Trní. Na trní rostou trnky; Kdo lže, bere t. místo růže; Láska jako růže není bez trní. Us. Val. V t. něco schovati. Pož. 172. Trnia prechádzaj pešky, bo koňmo nemôžeš. Slov. Sokl. II. 310. Cf. Mách. 175., 186. Trninka, y, f., zdrob. trnina. Pred oken- kom zahradenka a v něj t., v té t-ke roz- marýnok bielym prokvitá. Sl. ps. Šf. I. 85. Cf. Trnava (dod.). Trnistý = trnitý. T. cesta. Let. Mt. sl. VIII. 2. 82. Trnka. Vz Mllr. 83., Rosc. 165., Rk. Sl. — T. = švestka. Bylo to v trnky = když se švestky trhaly. Brt. D. — Trnky = po- vidla. Cf. Kadlátko. — Trnky, vz Tanec čes. (dod.). — T. Frant. 1798.—1837. Pal. Rdh. III. 265., Zl. Jg 286, Šb. Dj. ř. 300 , Bačk. Písm. I. 256., 590., 863., Rk. Sl. Trnkavec, vce, m., pole u Mor. Ostravy; je posud z části posázeno trnkami. Wrch. Trnková, é, f., Tränkau, ves v prus. Slez. Šb. Trnkovice = slivovice z trnek (švestek). Mor. Džl. — T. = trnkové víno, Schlehen- wein, m. Sl. les. Trnký rok = ve kterém se urodilo mnoho trnek, což bývá zřídka. Proto: Neviděl jsem ji jak v t. rok (dávno). Mor. Džl.