930

Trnobranský Václ., 1819.—1883. Cf.
Bačk. (Př. 30., 61. a Písm. I. 839.), Rk. Sl.

Trnobřich, a, no., serrosalmo, ryba. Brm.
III. 3. 219.

Trnobřichý. T. ryby, characinidae. Brm.
III. 3. 219.

Trnoloketní, spinocubitalis.

Trnomezižeberní, spinointercostalis.

Trnonožka, y, f., Zuckfuss (Pferdekrank-
heit). Rk.

Trnorep, a, m., uromastix spinipes, Dorn-
schwanz. Brm. III. 227.

Trnoslíva, trnoslava, trnoslavka. U Kdýně.
Rgl.

Trnouti m. trpnúti, subst. utrpení. List.
filol. IV. 303., 1884. 273. — čím (kde).
Slastí i bolem t-la v něm duše. Šml. T.
hořem, Msn., nejistotou, Lpř., bázní. Kká.
— kde Před jeho mocí trnou nebesa
i země. Mž. 110. Nad tím srdce v hloubi
mile t-lo. Osv. I. 273.

Trnovatý. T. rozjímání. Šf. III. 303.

Trnovec = trnový prut. Mor. Šd. — T.
klíšťovitý, gasteracantba arcuata, pavouk.
Brm. IV. 712. — T. = rybník v Písecku.

Trnovitosť, i, f., vz Trnovatosť. T. kr-
vinek, akanthoglobulia.

Trnovničí, n., Akazienbestand. Šp.

Trnovník. Cf. Mllr. 89., Rosc. 167.

Trnovníkoviště, ě, u., Akazienort. Sl.
les.

Trnovníkový, Akazien-. T. dříví. Šp.

Trnovo. Cf. Šf. Strž. II. 234.

Trnový smyk (brány). NA. IV. 75. T.
prut, kůl. Cf. Mách. 127., 182.

Trnož. Cf. List. fil. XI. 194. Dá si nohy
na t. = odpočine si. Čce. Tkč.

Trnožeberní, spinocostalis.

Trocišek. Jana z Chocně Knížky o mor-
ních příčinách z r. 1531.

Trocnovan, a, m. = Žižka. Čch. L. k.
18.

Tród, u, m. = troud. De s tródem =
opatrně. Mor. Neor.

Trofoneurosa, y, f., Vz Slov. zdrav.
376.

Trogon, a, m. T. pruhovaný, harpactes
fasciatus. Brm. II. 209.

Troch. Mkl. Etym. 362. Ta trocha peněz.
Dch. Stojánek s trochou hliněného nádobí.
Rais. 26. Odbehla do komory trocha toho
občerstvenia doniesť. Dbš. Sl. pov. 8. 3.
Jak se máte ? Ja tak po troše. Brt. D.
253. — T. = třech. Pochytali sa po troch,
po štyroch okolo krkov. Slov. Ht. Sl. ml.
237. — Troch, a, m., os. jm. Arch. IV.
96, VIII. 6.

Trochař = kdo po troše do mlýna vozí.
U Skuhrova. Semerd.

Trochoida, y, f. = cycloida, Vnč. 55.,
kotálnice, die Wälzungslinie. Jrl. 425.

Troilit, meteorit. Osv. 1875. 10.

1. Trój. Vz List. fil. 1886. 385. Že jeden
Buoh divně t. jest v jednotě a jeden v tro-
jici. Št. Kn. š. '25.

Troja, e, f. = potok ve Slezsku. VSlz.
III. 141.

Trojáč, e, m., triplax, brouk. Kk.

Trojačiti, in drei Theile theilen. Šd.

Trojačka, vz Směska (dod.).

Troják = ječmen atd. Vz Směska (dod.).
— T. = trojitý hvozd. KP. V. 270.

Trojakoverší, u. = trikolon. Sš. Pros.
3. vd. 33.

Trojaký. Bývame v jednej izbe trojakí
(tři rodiny). DŠk. V. 245. Máme trojaké
děti, dreierlei. Šd.

1. Trojan, tribrachys. 15. stol. D. Gesch.
306.

2 Trojan od Trojice, jm. křestní. Výb.
II. 1644. — T. Frant. Tf. Mtc. 35., Ukaz.
112., Šb. Dj. ř. 300., Rk. Sl. — T. AI.
Pravosl., naroz. 1815., dr. a notář, zem. a
říšský poslanec. Vz Rk. Sl., S. N.

Trojánec, nce, m. = obyv. Troje. Pyp.
K. II. 36.

Trojanice, e, f. = puška. Sdl. Hr. VI.
157.

Trojanský. T. kronika. Cf. Vlčk. 35.,
Jg. H. 1. III 92., Pyp. K. I. 53., 133., II.
308., 337 , List. fil. VI. 46., VII. 124.-129.,
Rk. Sl., D. Gesch. 155. nn. T. válka. D.
Gesch. 309. nn.

Trojbarevnosť, i, f., trichroismus. Mj.,
NA, Hř.

Trojbas, u, m. = hudební nástroj ple-
chový, Tritonikon, n. Dch.

Trojbřichý, trigastrique.

Trojcípý, triscuspidalis, dreizipfig. Ne-
domýkavosť chlopně t-pé, Tricuspidalisin-
sufficienz, f.

Trojcísařský. T. bitva u Slavkova. Tl.
M. 46.

Trojcový. T. sadba (trojúhelná), Pflan-
zung in Dreiverband. Sl. les.

Trojčan, a, m. = poutník od nejsv. Tro-
jice (poutnického místa). Na Hané. Bkř.

Trojčástečnosť, i, f. = trojdílnosť. Rk.

Trojčenec, nce, m. = trojče. Poesia,
spev a tanec sú na raz zrodené t-ci. Slov.
Orl. X. 27.

Trojčep, u, m., Trocar, m.

Trojčetný, dreizählig. Slov. Ssk.

Trojčiny. pl., f. = pole na Vsacku. Vck.

Trojčlánkový, dreigliedrig. Mus. 1880.
392.

Trojčlenidlo, a, n., Regedetrie. Slov.
Ssk.

Trojčlennosť, i, f., Dreigliedrigkeit. Frč.
G. 95.

Trojčlenný. T. počet (trojčlenka), de-
putace, Pdl., makadla. Kk. Br. 18.

Trojčlenový, dreigliederig. T. výraz
(trinom). Šim. 31.

Trojčtenkový = trojciferní. Šim. 144.

Trojčtverec, rce, m. T. magický. Š.
Hartmann.

Trojdenní, dreitägig. T. slavnosť, tri-
duum. Dch.

Trojdevaterý vřed. Vz Mtc. XV. 188.

Trojdílně, dreifach, -theilig. Lpř.

Trojdílnosť, i, f. Trichometrie, f. Rk.

Trojdňový = trojdenní. T. námaha. Sl.
let. II. 244.

Trojdoba, y, f. = trojí doba. Dbš. Úv.
15.

Trojdobý = trojdobný. Dk.

Trojec jazykový, trigonum linguale, mezi-
stopkový, t. intercrurale.