Předchozí (929)  Strana:930  Další (931) |
|
|||
930
|
|||
|
|||
Trnobranský Václ., 1819.—1883. Cf.
Bačk. (Př. 30., 61. a Písm. I. 839.), Rk. Sl. Trnobřich, a, no., serrosalmo, ryba. Brm.
III. 3. 219. Trnobřichý. T. ryby, characinidae. Brm.
III. 3. 219. Trnoloketní, spinocubitalis.
Trnomezižeberní, spinointercostalis.
Trnonožka, y, f., Zuckfuss (Pferdekrank-
heit). Rk. Trnorep, a, m., uromastix spinipes, Dorn-
schwanz. Brm. III. 227. Trnoslíva, trnoslava, trnoslavka. U Kdýně.
Rgl. Trnouti m. trpnúti, subst. utrpení. List.
filol. IV. 303., 1884. 273. — čím (kde). Slastí i bolem t-la v něm duše. Šml. T. hořem, Msn., nejistotou, Lpř., bázní. Kká. — kde Před jeho mocí trnou nebesa i země. Mž. 110. Nad tím srdce v hloubi mile t-lo. Osv. I. 273. Trnovatý. T. rozjímání. Šf. III. 303.
Trnovec = trnový prut. Mor. Šd. — T.
klíšťovitý, gasteracantba arcuata, pavouk. Brm. IV. 712. — T. = rybník v Písecku. Trnovitosť, i, f., vz Trnovatosť. T. kr-
vinek, akanthoglobulia. Trnovničí, n., Akazienbestand. Šp.
Trnovník. Cf. Mllr. 89., Rosc. 167.
Trnovníkoviště, ě, u., Akazienort. Sl.
les. Trnovníkový, Akazien-. T. dříví. Šp.
Trnovo. Cf. Šf. Strž. II. 234.
Trnový smyk (brány). NA. IV. 75. T.
prut, kůl. Cf. Mách. 127., 182. Trnož. Cf. List. fil. XI. 194. Dá si nohy
na t. = odpočine si. Čce. Tkč. Trnožeberní, spinocostalis.
Trocišek. Jana z Chocně Knížky o mor-
ních příčinách z r. 1531. Trocnovan, a, m. = Žižka. Čch. L. k.
18. Tród, u, m. = troud. De s tródem =
opatrně. Mor. Neor. Trofoneurosa, y, f., Vz Slov. zdrav.
376. Trogon, a, m. T. pruhovaný, harpactes
fasciatus. Brm. II. 209. Troch. Mkl. Etym. 362. Ta trocha peněz.
Dch. Stojánek s trochou hliněného nádobí. Rais. 26. Odbehla do komory trocha toho občerstvenia doniesť. Dbš. Sl. pov. 8. 3. Jak se máte ? Ja tak po troše. Brt. D. 253. — T. = třech. Pochytali sa po troch, po štyroch okolo krkov. Slov. Ht. Sl. ml. 237. — Troch, a, m., os. jm. Arch. IV. 96, VIII. 6. Trochař = kdo po troše do mlýna vozí.
U Skuhrova. Semerd. Trochoida, y, f. = cycloida, Vnč. 55.,
kotálnice, die Wälzungslinie. Jrl. 425. Troilit, meteorit. Osv. 1875. 10.
1. Trój. Vz List. fil. 1886. 385. Že jeden
Buoh divně t. jest v jednotě a jeden v tro- jici. Št. Kn. š. '25. Troja, e, f. = potok ve Slezsku. VSlz.
III. 141. Trojáč, e, m., triplax, brouk. Kk.
Trojačiti, in drei Theile theilen. Šd.
Trojačka, vz Směska (dod.).
|
Troják = ječmen atd. Vz Směska (dod.).
— T. = trojitý hvozd. KP. V. 270. Trojakoverší, u. = trikolon. Sš. Pros.
3. vd. 33. Trojaký. Bývame v jednej izbe trojakí
(tři rodiny). DŠk. V. 245. Máme trojaké děti, dreierlei. Šd. 1. Trojan, tribrachys. 15. stol. D. Gesch.
306. 2 Trojan od Trojice, jm. křestní. Výb.
II. 1644. — T. Frant. Tf. Mtc. 35., Ukaz. 112., Šb. Dj. ř. 300., Rk. Sl. — T. AI. Pravosl., naroz. 1815., dr. a notář, zem. a říšský poslanec. Vz Rk. Sl., S. N. Trojánec, nce, m. = obyv. Troje. Pyp.
K. II. 36. Trojanice, e, f. = puška. Sdl. Hr. VI.
157. Trojanský. T. kronika. Cf. Vlčk. 35.,
Jg. H. 1. III 92., Pyp. K. I. 53., 133., II. 308., 337 , List. fil. VI. 46., VII. 124.-129., Rk. Sl., D. Gesch. 155. nn. T. válka. D. Gesch. 309. nn. Trojbarevnosť, i, f., trichroismus. Mj.,
NA, Hř. Trojbas, u, m. = hudební nástroj ple-
chový, Tritonikon, n. Dch. Trojbřichý, trigastrique.
Trojcípý, triscuspidalis, dreizipfig. Ne-
domýkavosť chlopně t-pé, Tricuspidalisin- sufficienz, f. Trojcísařský. T. bitva u Slavkova. Tl.
M. 46. Trojcový. T. sadba (trojúhelná), Pflan-
zung in Dreiverband. Sl. les. Trojčan, a, m. = poutník od nejsv. Tro-
jice (poutnického místa). Na Hané. Bkř. Trojčástečnosť, i, f. = trojdílnosť. Rk.
Trojčenec, nce, m. = trojče. Poesia,
spev a tanec sú na raz zrodené t-ci. Slov. Orl. X. 27. Trojčep, u, m., Trocar, m.
Trojčetný, dreizählig. Slov. Ssk.
Trojčiny. pl., f. = pole na Vsacku. Vck.
Trojčlánkový, dreigliedrig. Mus. 1880.
392. Trojčlenidlo, a, n., Regedetrie. Slov.
Ssk. Trojčlennosť, i, f., Dreigliedrigkeit. Frč.
G. 95. Trojčlenný. T. počet (trojčlenka), de-
putace, Pdl., makadla. Kk. Br. 18. Trojčlenový, dreigliederig. T. výraz
(trinom). Šim. 31. Trojčtenkový = trojciferní. Šim. 144.
Trojčtverec, rce, m. T. magický. Š.
Hartmann. Trojdenní, dreitägig. T. slavnosť, tri-
duum. Dch. Trojdevaterý vřed. Vz Mtc. XV. 188.
Trojdílně, dreifach, -theilig. Lpř.
Trojdílnosť, i, f. Trichometrie, f. Rk.
Trojdňový = trojdenní. T. námaha. Sl.
let. II. 244. Trojdoba, y, f. = trojí doba. Dbš. Úv.
15. Trojdobý = trojdobný. Dk.
Trojec jazykový, trigonum linguale, mezi-
stopkový, t. intercrurale. |
||
|
|||
Předchozí (929)  Strana:930  Další (931) |