933

Trošinečku, zdrobn. trošku. Slez. Šd.

Trošinek, vz Troch.

Trošinka, vz Troch.

Troška božího světla tam vnikala. Osv.
Nechoď s každou troškou do mlýna (nežaluj
pořád; neskákej pořád do řeči). Us. Brnt.,
Vk.

Troškářský = čeho je jen troška. Ma-
ďarská národnosť zůstane t-skou národ-
nosťou. Slov. Hdž. Dt. 43.

Troškárstvo, a, n. T. světa (= mali-
chernosť). Orl. III. 111. — T., Krippenbesitz,
m. Hdž. Větín 122.

Troštovati se na koho = chystati se
Na Plzeň. Brtv.

Troub, a. m. = trupec, trubec včela. Sl.
les — T., die Drehkrankheit. Sl. les.

Trouba. Mkl. Etym. 362. Co chvály
hodno, tomu netřeba trub. Us. Rgl. Po trú-
bách s někým jednati (ne přímo, nýbrž ji-
nými lidmi). Wtr. exc. — T. = nástroj k pu-
zení vody atd. T. s hrdlem, Muffenrohr, n ,
odpadací, ventilační, Zpr. arch., zhušťovací,
pohyblivá. NA. — T. k pečení. Už se půl
hodiny topí a v troubě může kočka poho-
dlně spáti. Us. Kšť. — T. sena = řada shra-
baného sena, jež se shrnuje v kopku. Us.
Nov. — T. = hlupák. Trúba trúbská (sesil-
něná nadávka). Brt. — T. plátna. Plátno a
sukno kupovali a prodávali na trouby. Mus.
1884. 444.

Troubadour. Cf. Bačk. Písm. 1.460, Rk.
Sl, S. N

Troubelatka. Cf. Brm. IV. 2. 468.

Troubelec, lce, m., Schlauch. Kohoutek
u t-lce, Schlauchhahn, lampa s t-cem, -lampe.
Šp.

Troubení, vz Zatroubení. T. proti mrač-
nům. Vz Zbrt. 150—153.

Troubiti. Cf. Šrc. 470. - nač čím.
Trubte troubou na nový měsíc. Výb. II.
1677 — več. Jemu v uši trúbil. KM. v. 11.
Hádanka: Kde stojí pastier, keď trúbi? Za
trúbou. Slov. Rr. MBš.

Troubovatěti, ěl, ění = stávati se hlou-
pým, dumm werden. Us. Kšť.

Troubovík, u, m T. klapkový, Ventil-
bohrer. Hř.

Troubovina, y, f. = dříví na trouby,
Rohrholz, n. Sl. les.

Troubovník, u, m., Kronenbohrer am
Hohlgestänge mit Stahl- o. Diamantenkrone.
Hř.

Troubový, Röhren-. T. plech, chladič,
-condensator. Krost.

Troud. Mkl. Etym. 362. Dříví na t. suché.
Us. Fč. T. žádostivosti. Lenz. Mor. 45.

Trouditi. Mkl. Etym. 363. T. novější
forma m. truditi. Č. Rž. XLIX. — Sv. mk.
NM. 374., SB. 20. — koho se. Vz Jir. Mor
56., 61. -- co kde. Tam svůj život trudil.
Pass. mus. 331. — se jak: na prázdno
(marně). Alx. — se nač. Netruď sebe na
to. Homl. v. 384. — co proč jak dlouho
Třicet let pro Buoh svůj život trudil. Pass.
mus. 385. — se jak. Rozličně se trudil.
Kar. 114. — se kdy. Na modlitvách se
trudil. Pass. mus. 415. — se komu. Trudí
sa mi tá práca (zprotivuje). Brt. D. 279. —
se čím jak dlouho. Desět lět sě vojnú

trudil. Alx. V. v. 812. (HP. 20). - se kam
(proč). Pro něž si se ráčil na svět t. Hr.
rk. 229. Bude-li se kdo k němu t. Leg. Kr.
356.

Troudník také = výklenek v zídce, ve
kterém mívali troud. NZ. I. 448

Troufalosť. Koll. III. 285.

Troufati. Zblázniľs se? Netroufám. Tedy
co budeme dělat? Jak trófáš, Floryško.
Krok.

Trouchlina, v. f., Moder, m. Rk.

Trouchněti. Mkl. Etym. 362.

Trouchniště, ě, n Modergrube, f. Sl. les.

Trouchnivěti = trouchněti.

Trouchobytný. T. houby. Hg. 187.

Trouchovina, y, f., Baummoder, m Sl.

les.

Trouchovitý. T. země, Kv. 1870. 221.,
látky. Kod.

1. Troup. Není příkladu, aby troupové
dobrovolně z oulu se vyklidili. Šf. I. 465.

2 Troup. Mkl. Etym. 363 — T. = šašek
atd Cf. Zbrt. 37.

Troupel. vz Trupel. U Rokyc. Fč.

Troupelnatý = trupelnatý. U Rokyc.

Trousek, sku, m. T. myší. Č. Kn. š. 268.
Cf. Trusek.

Trousiti. Mkl. Etym 360. — co: své
rozumy (vykládati). Us. Vz T. čím. — se
kam. Na pahorek, do hospody atd. t-li se
vesničané (přicházeli jeden po druhém). Us.
Šml. — se odkud. Se stromů se snížek
trousí. Osv. — Cf. Tróset (dod.).

Trousivosť, i, f., Nadelfall (im Walde),
m. Rk.

1. Trout. Cf. Mkl. Etym. 362.

Trouti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
125.

Troutiti. Cf. Mkl. Etym. 362., Krok 1887.
258, Šf. III 502 Zatrútiti. Chudoba i zlé
i dobré ráda trúti. Sv. ruk. 154.

Trova, pl. trovy = výdaj, útraty (na
stravu). Na trovu dostal zlatý. Slov. Rr. Sb.
Peníze na trovu. Let. Mtc sl. XI. II. 17.

Trovian, a, m., Zehrer, Consument, m.
Ty pálenkársky t., Brantweintrinker. Slov.
Hdž.

Trovič, e, m. = travič, Zehrer; Gift-
mischer. Slov. Bern.

Trovička, y, f., Zehrerin; Giftmischerin.
Slov. Bern.

Trovitel, e, m. = travitel. Vz předch.
Slov. N Hlsk. IV. 219.

Trovný = trávivý, verzehrend. Keby ne-
bol takým trovným, nuž by skôr niečo
zgazdoval. Slov. Rr. Sb. Vlk má žalúdok
zdravý, trovný. Phľd. VIII. 133.

Trovy, vz Trova (dod.).

Trpácký. T nářečí = trpáčina. Sl. ps.
Šf XII., Pokr. Pot. II. 174. Vz Trpák (dod.).

Trpáčina, vz Trpácký, Trpák (dod.).

Trpačiti = živořiti. Slov. DŠk. 1. 181.

Trpák, a, m. Trpáci slují, kdož na Slov.
mluví trpáckým nářečím v Hontě; mají
jméno od slovíčka teprv, které vyslovují
trpou. Sl. ps. Šf. XII. — Pokr. Pot. II. 174.

Trpaslek, vz Trpaslík.

Trpaslictví, n., Mikrosomatie, f.

Trpaslíček, vz Trpaslík.