934

Trpasličí soška, Vrch., chata (malá).
Čch.

Trpaslička, vz Trpaslice.

Trpaslík Cf. MkJ. Etym. 361.. Kram,
slov., List. fil. 1882. 22., Mách 100., 101.,
Krpelec (dod.). T. duševní. Vlč. Všecky
jiné dařil, až i trpaslka nemine. Tand. 78.

Trpaslkyně, vz Trpaslice.

Trpce něco nésti. J. Lpř. T. byl sklamán.
Pdl. T. někomu něco vyčítati. Osv.

Trpča, aťa, n. = korušina, rhamnus fran-
gula. Slov. Rr. Sb. T., wilder Obstbaum.
Ssk.

Trpčín, u, m., Pykrochylinsalz, n. Hř.

Trpčina, y, f., Herbheit, f. Ssk.

Trpedlenství, n. = trpělenství. 1383
Mus. 1884. 277.

Trpědlnosť. Hš. Št. 241.

Trpělivec, vce, m. = trpělivý. Šd.

Trpělivosť. Bolesť t-stí bývá přemáhána.
Výb. II 649. I dřevu praskne t. (obtěžuje-li
se více, než snese). T-stí přemůžeš hovězí
kosti. Dch. Kde t-sti není, tam také opa-
trnosť schází. T. jest lano, jímžto člověk
Boha, jako loď kotvy se drží. Hkš. T.
všecko zmůže, z trní rostou pěkné růže.
Sb. učit.

Trpělivý. Nelze trpělivu býti, leč prve
žádosti své přemóžeš. Výb. II. 945. T-vému
všecko na dobře vyjde. Hkš., Šd. T. křivdu
snáší, tiše plamen hněvu sháší. Hkš. —
čeho. Někteří práva netrpěliví (nedočkaví).
Vš. 379 — T., erträglich. Mluvil, což jemu
trpělivé nebylo. Wtr. exc.

Trpělka, y, f., vz Chocholoušek, Brt.
Dt. 55.

Třpely, pl., f. T. spojují dvoje brány
(vláčecí). U Star. Jič. Vhl.

Trpení patří k trpnúti, ale béře se i za
trpění. List. fil. 1884. 464.

Trpěti. Mkl. Etym. 355. Cf. List. fil. 1892.
199. T. o věcech = prodloužiti se v čase,
durare; o lidech = vystáti, aushalten. Šf
III. 489. Cf. List. fil. 1884. 446., 404. —
abs. Trp, abys rostl. Lum. Žíti a t. stojí
hned za sebou ve zmatečném slovníku ži-
vota. Šml. A ten jest trpěv, umřel na kříži.
Št. Kn. š. 12. Kdo trpí, tomu pán Bůh po-
máhá. Šd. — co: protivenství, Mž. 13,
mnoho protivného, Výb. II. 4., hanbu, Žžk.
9, biedu, Hus I. 56.. nemoc, těžké věci,
núzi, těžké pokánie. Št. Kn. š 9., 20., 42,
43. — kde (za koho). Což sú tu t. jměly.
St. Kn. š. 21. Co se na jiných nelíbí, na
sobě netrp. Bž. exc. (Ježíš) trpěl za ny na
svém těle hrozné rány. Hr. ruk. 363. —
proč (kde). Rádi chcem pro tě t.; Muky
pro tě na svém životě t-me. Výb. II. 10.,
12. Trpěl pro naše spasenie, pro ny, pro
hřiechy v čistci. Št. Kn. š. 15., 20. (35.) —
čím: nedostatkem. Us. Dílo to trpí pod-
statnou vadou. Us. Pdl. — jak. Kterým
činem (způsobem) mohli tak trpké muky t.
Pass. muss. 320. Trpěl podlé člověčstvie,
pod ponským Pilatem, podlé tělesenstvie;
Vše s dobrou myslí t. Št. Kn. š. 19., 20
Trpezlivý. V Podluží. Brt. D. 279.
Trpidlný = trpělivý, patiens. Ž. kl. 144.8.
Trpil, a, m. = chocholom samec. Mor.
Hrb. Vz násl.

Trpilka = chocholouš samice. Mor. Hrb.
Vz předcház.

Trpíška, y, f, vz násl.

Trpka, y, f. = trpula, trpíška, druh
hrušek. Mor. Brt, Slov. Ssk

Trpkatý = přítrpký. Mor. Rgl.

Trpkosť. Ž. kl. 59. 5. S t-stí připomenul.
Mus.

Trpkovina, v, f.. Herbstoff. m. Sl. les.

Trpký. Cf. Mkl. Etym. 355. T. = nemilý
atd. T. žalosť, dumy, kletba, Vrch., pocit,
úsměv. Čch., pokoření, žal, zkušenosti, Zr,
osud, Kyt., slasť, Dk., výčitky. Šmb.

Trplivka, y, f. = trpilka. U Chlumu.
Neud.

Trpněbolný. T. úsměv. Osv. I. 91.

Trpnosť = trpělivosť. By má duše pro
mú t. věčnú sladkosť měla. Pravn. 914. —
Hš. Št. 95.

Trpnouti. Mkl. Etym. 355. — komu.
Noha mu strpnula. Laš. Brt. D. 110.

Trpočití. Ale smrť t-čí je bez jich dieky,
kamž oni nechtie. Št. Kn. š. 277. 13

Třpyt vln, Osv.. hvězd, Kv., zraků. Čch.

Třpytěti se odkud. V háji z vrb šerých
oči vlčí třpytí se jak svíčky. Kká. Td. 220.

— kam. Z šeré páry k oblakům se třpytí
hladin plápolivé shvězdění. Kká. K sl. j.
61. — kde jak. Třpytla se slza leskem
démantovým pod brvou muže k vzdechu
žehnání. Kyt. 1876. 35

Třpytně, blank. Přílby t. vycíděné. Schz.

— Kká.

Třpytný. T. oko paví, dálka, Kká., de-
mant, Mllr, knoflík, hermelín. Čch. Celé
nebe jeden t. roj. Čch. L. k 53.

Trs. Mkl. Etym. 364., List. fil. 1890 475.
T. trávy. Kká. T. 279. T paprsků. ZČ.

Trseček, trsek, vz Trs.

Trsovlasý. T lidé, lophocomi. Stč. Zem.
842.

Trsť. Trstí byl zbit. Sv. ruk. 295.

Trstena, y, f., Rohrstock, m. Slov. Ssk.

Trstěná, é, f., mě. v Oravě na Slov.
Pokr. Pot. II. 260.

Trstenička, y, f. = palaška. Slov Zátur

Trstěnka, y, f., Rohrdecke, f. Šd. Cf
Trstena. Ssk.

Trstí Sš. P. 134.

Tŕš. Na cizí ovce, aby se oddělily, volá
se: Tŕš, tŕš! Val. Vck. Vz Trškati.

Trščený, arundinis, trstěný. Ž. kl. 67. 31.

Trškati = vybírati, oddělovati ku př.
ovce, když jsou s cizími pomíchané; vyho-
diti (kartu při hře); pleti. Val. Vck., Brt.
D. 279. Vz Tŕš (dod.).

Trt. Trty frty, počkajte nám štvrti (čtvrti;
říkají tomu, kdo mnoho mluví, plkotá). Val.
Vck. — T., a, m. = vychrtlý kůň, mageres
Pferd. Mor. Brt.

Trť. 377. oprav v: 374. V silnej trti;
Pravn. 1051.

Trtana, trtula, y, f. = chudá kráva, ma-
gere Kuh. Slov. Rr. Sb. Cf. Trt (dod.).

Trtěti, ěl, ění = velmi po něčem dychtiti;
spěchati. Val. Vck., Brt. D. 279.

Třtí. Připluli mezi třtie. Kar. 36.

Třtický. T. rybník s Budským mlýnem,
háj, hájovna u Řenčova.