Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |
|
|||
934
|
|||
|
|||
Trpasličí soška, Vrch., chata (malá).
Čch. Trpaslička, vz Trpaslice.
Trpaslík Cf. MkJ. Etym. 361.. Kram,
slov., List. fil. 1882. 22., Mách 100., 101., Krpelec (dod.). T. duševní. Vlč. Všecky jiné dařil, až i trpaslka nemine. Tand. 78. Trpaslkyně, vz Trpaslice.
Trpce něco nésti. J. Lpř. T. byl sklamán.
Pdl. T. někomu něco vyčítati. Osv. Trpča, aťa, n. = korušina, rhamnus fran-
gula. Slov. Rr. Sb. T., wilder Obstbaum. Ssk. Trpčín, u, m., Pykrochylinsalz, n. Hř.
Trpčina, y, f., Herbheit, f. Ssk.
Trpedlenství, n. = trpělenství. 1383
Mus. 1884. 277. Trpědlnosť. Hš. Št. 241.
Trpělivec, vce, m. = trpělivý. Šd.
Trpělivosť. Bolesť t-stí bývá přemáhána.
Výb. II 649. I dřevu praskne t. (obtěžuje-li se více, než snese). T-stí přemůžeš hovězí kosti. Dch. Kde t-sti není, tam také opa- trnosť schází. T. jest lano, jímžto člověk Boha, jako loď kotvy se drží. Hkš. T. všecko zmůže, z trní rostou pěkné růže. Sb. učit. Trpělivý. Nelze trpělivu býti, leč prve
žádosti své přemóžeš. Výb. II. 945. T-vému všecko na dobře vyjde. Hkš., Šd. T. křivdu snáší, tiše plamen hněvu sháší. Hkš. — čeho. Někteří práva netrpěliví (nedočkaví). Vš. 379 — T., erträglich. Mluvil, což jemu trpělivé nebylo. Wtr. exc. Trpělka, y, f., vz Chocholoušek, Brt.
Dt. 55. Třpely, pl., f. T. spojují dvoje brány
(vláčecí). U Star. Jič. Vhl. Trpení patří k trpnúti, ale béře se i za
trpění. List. fil. 1884. 464. Trpěti. Mkl. Etym. 355. Cf. List. fil. 1892.
199. T. o věcech = prodloužiti se v čase, durare; o lidech = vystáti, aushalten. Šf III. 489. Cf. List. fil. 1884. 446., 404. — abs. Trp, abys rostl. Lum. Žíti a t. stojí hned za sebou ve zmatečném slovníku ži- vota. Šml. A ten jest trpěv, umřel na kříži. Št. Kn. š. 12. Kdo trpí, tomu pán Bůh po- máhá. Šd. — co: protivenství, Mž. 13, mnoho protivného, Výb. II. 4., hanbu, Žžk. 9, biedu, Hus I. 56.. nemoc, těžké věci, núzi, těžké pokánie. Št. Kn. š 9., 20., 42, 43. — kde (za koho). Což sú tu t. jměly. St. Kn. š. 21. Co se na jiných nelíbí, na sobě netrp. Bž. exc. (Ježíš) trpěl za ny na svém těle hrozné rány. Hr. ruk. 363. — proč (kde). Rádi chcem pro tě t.; Muky pro tě na svém životě t-me. Výb. II. 10., 12. Trpěl pro naše spasenie, pro ny, pro hřiechy v čistci. Št. Kn. š. 15., 20. (35.) — čím: nedostatkem. Us. Dílo to trpí pod- statnou vadou. Us. Pdl. — jak. Kterým činem (způsobem) mohli tak trpké muky t. Pass. muss. 320. Trpěl podlé člověčstvie, pod ponským Pilatem, podlé tělesenstvie; Vše s dobrou myslí t. Št. Kn. š. 19., 20 Trpezlivý. V Podluží. Brt. D. 279. Trpidlný = trpělivý, patiens. Ž. kl. 144.8. Trpil, a, m. = chocholom samec. Mor. Hrb. Vz násl. |
Trpilka = chocholouš samice. Mor. Hrb.
Vz předcház. Trpíška, y, f, vz násl.
Trpka, y, f. = trpula, trpíška, druh
hrušek. Mor. Brt, Slov. Ssk Trpkatý = přítrpký. Mor. Rgl.
Trpkosť. Ž. kl. 59. 5. S t-stí připomenul.
Mus. Trpkovina, v, f.. Herbstoff. m. Sl. les.
Trpký. Cf. Mkl. Etym. 355. T. = nemilý
atd. T. žalosť, dumy, kletba, Vrch., pocit, úsměv. Čch., pokoření, žal, zkušenosti, Zr, osud, Kyt., slasť, Dk., výčitky. Šmb. Trplivka, y, f. = trpilka. U Chlumu.
Neud. Trpněbolný. T. úsměv. Osv. I. 91.
Trpnosť = trpělivosť. By má duše pro
mú t. věčnú sladkosť měla. Pravn. 914. — Hš. Št. 95. Trpnouti. Mkl. Etym. 355. — komu.
Noha mu strpnula. Laš. Brt. D. 110. Trpočití. Ale smrť t-čí je bez jich dieky,
kamž oni nechtie. Št. Kn. š. 277. 13 Třpyt vln, Osv.. hvězd, Kv., zraků. Čch.
Třpytěti se odkud. V háji z vrb šerých
oči vlčí třpytí se jak svíčky. Kká. Td. 220. — kam. Z šeré páry k oblakům se třpytí
hladin plápolivé shvězdění. Kká. K sl. j. 61. — kde jak. Třpytla se slza leskem démantovým pod brvou muže k vzdechu žehnání. Kyt. 1876. 35 Třpytně, blank. Přílby t. vycíděné. Schz.
— Kká.
Třpytný. T. oko paví, dálka, Kká., de-
mant, Mllr, knoflík, hermelín. Čch. Celé nebe jeden t. roj. Čch. L. k 53. Trs. Mkl. Etym. 364., List. fil. 1890 475.
T. trávy. Kká. T. 279. T paprsků. ZČ. Trseček, trsek, vz Trs.
Trsovlasý. T lidé, lophocomi. Stč. Zem.
842. Trsť. Trstí byl zbit. Sv. ruk. 295.
Trstena, y, f., Rohrstock, m. Slov. Ssk.
Trstěná, é, f., mě. v Oravě na Slov.
Pokr. Pot. II. 260. Trstenička, y, f. = palaška. Slov Zátur
Trstěnka, y, f., Rohrdecke, f. Šd. Cf
Trstena. Ssk. Trstí Sš. P. 134.
Tŕš. Na cizí ovce, aby se oddělily, volá
se: Tŕš, tŕš! Val. Vck. Vz Trškati. Trščený, arundinis, trstěný. Ž. kl. 67. 31.
Trškati = vybírati, oddělovati ku př.
ovce, když jsou s cizími pomíchané; vyho- diti (kartu při hře); pleti. Val. Vck., Brt. D. 279. Vz Tŕš (dod.). Trt. Trty frty, počkajte nám štvrti (čtvrti;
říkají tomu, kdo mnoho mluví, plkotá). Val. Vck. — T., a, m. = vychrtlý kůň, mageres Pferd. Mor. Brt. Trť. 377. oprav v: 374. V silnej trti;
Pravn. 1051. Trtana, trtula, y, f. = chudá kráva, ma-
gere Kuh. Slov. Rr. Sb. Cf. Trt (dod.). Trtěti, ěl, ění = velmi po něčem dychtiti;
spěchati. Val. Vck., Brt. D. 279. Třtí. Připluli mezi třtie. Kar. 36.
Třtický. T. rybník s Budským mlýnem,
háj, hájovna u Řenčova. |
||
|
|||
Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |