935

Třtina. Mllr. 108., Kram. slov., Rosc.
108., Hlb. I. 39., 150., 157.. 391., II. 350.,
352., 527., Let. 508., Mkl. Etym. 364. Co
jste přišli na poušť viděti, třtinu-li, větrem
se klátící? Mat. 11. 7. Falešný člověk po-
dobá se t-ně, ježto na pohled velmi silná
jsouc, předce podpory neposkytuje. Hkš.
Netřeba se t-ně báti. větrové když dub vy-
vrátí. Bž. exc. — T., vz Stav tkadlcov.
(dod.).

Třtinoví, n. = třtí. Lpř.

Trtkem. Jelen jde t. Brm. I. 3. 142.

Trtko, a, m. = bzďoch; trpaslík. Slov.
Bern.

Trtlať, vz Drdlať. Slov. Ssk.

Trtolík, vz Trtol.

Trtoň, ě, m. = potřeštěnec. Mor. Vhl.

Trtoniti = těžce utíkati, trtošiti. Val., laš
Brt. D. 160., 279.

Trtošiti, vz Trtoniti (dod.). Ssk.

Trtožiti se = hašteřiti, souditi se, ha-
dem, zanken, rechten. Val. Vck., Brt, D.
279., Slavč. 64.

Trtula. y, f. = divoká ženská, ein när-
risches Weib. Val. Vck. — T. = ženská po-
vídavá, redselig. — T. = trtana (dod ). Šd.,
Rr. Sb.

Trúba. Ž. kl. 146. 10. T. dá hlas a mrtví
vstanou. Št. Kn. š. 23. — T. = údolí v Se-
mil. Mzr. 119.

Trubač. Cf. Sdl. Hr. IV. 61., Wtr. Obr.
793. — T-či, salpingides, čeleď brouků. Kk.
Br. 272. — T., psophia, Trompetenvogel, m.
Sl. les. — T., rostl. Cf. Odb. path. III. 787.,
Mllr. 23. — T-če J. Kronika. Hš. Dod. II.
20. č. 129.

Trubači, Trompeter-. T. hlas. AlxV. v.
2439. (HP. 39.).

Trubačka = druh pušek. S N. XI. 259.,
NA. III. 91., děla v 16. stol. Wtr. Obr. 267.

— T. proti mračnům. Zbrt. 153.
Trubačový = trubačí. T. hlas. ML. 57. a
Trubějov. O rozumu Trubějovanů vz

Sbtk. Krat. h. 284.

Trubice spalovací, Schd. I. 367.. zkou-
šecí, skrucovací, NA., vodoznačná, Wasser-
standsglas, Hrm., krevní, Kk, vodorovná,
k vodotryskům, Wld., na klíč (v zámku)
Pdl.

Trubicovitý, röhrenartig. T. kosť. Šv.

Trubička = oplatek v kornoutek zato-
čený. Koupil si t-čku. Us Kšť. — T. = dřevo
kassiové. Kassia, kteráž také t. vonná slove.
Kosmog. 57. B. a j.

Trubika, y, f. = kravské jm. Mor. Brt.
Slov. Ssk.

Trubikyj, Maulaffe.

Trubil. Cf. Mllr. 74., Odb. path. III. 744.

Trúbiti, vz Troubiti.

Trubka dýmky. Brnt., Czm. 106. — T.
Eustachova. — T. na klíč, vz Trubice, Pdl.,
plameníková, Brennerrohr, skleněná u mano-
metru, Manometerstandglas. Šp., pivní (u tla-
kostroje), vzdušní. Pdl. — T. = rybník v Pí-
secku. U tří trubek, myslivna v Příbr. Krč

— T., y, m. = trubač, tubicena, v 16. stol.
v Berouně. Wtr. Obr. 253.

Trubkář, e, m. = trubař. Rk.
Trubkování, Drainirung, zařizování trati-
vudů trubkových. Šp.

Trubkový, Röhren-. T. stroj. NA. IV.
39. T. kamna při topení teplou vodou. Vz
KP. VI. 317.

Trubnatý kotel, Vielröhrenkessel. Osv.
1880. 708.

Trubní. T. kotel, Tubularkessel, Osv.
1880. 708., kartáč, mosazná spojka, Wld.,
most, pec. NA. — T., tubae. Ž. kl. 150. 3.

Trubník, u. m. T. obloukový, canali-
culus semicircularis. Vz Ott. IV. 191.

Trubokubec. Cf. Brm. III. 3. 174.

Trubokvět, u, m. = trubovník, rostl.
Rk.

Trubořez, a, m., Röhrenschneider. Šp.

Trubovod napájecí, Speiseleitung, parní,
Dampf-, připojovací, ssací, Saug-, výtlačný,
Druck-, vypouštěcí, Abfall-, vodní. Zpr,
arch. XI. 19.

Trubský. Ty trúbo trubská (nadávka),
Schafskopf. Mor. a slez. Šd.

Trubství, trubstvo, n. = hlouposť. Us.
Šd.

Trucel. Uviděla baba kvas, zachtělo se
jí trucle. Brt. v Obz. 1889. 207. Vz Trucle,
Trucilka.

Trucla, y, f. = hrudka másla. Val. Vck

Trucle, Strützel. Sdl. Hr. III. 149. Cf.
Trucilka.

Trud. Mkl. Etym. 362, 363. T. = namá-
hání atd. Leg. o 12 apošt. 70., Sv. ruk. S.
167. Trudy kijevskoj duchovnoj akademii.
Pyp. K. I. 325. Chci ti tvój t. dobře zapla-
titi; To má jemu za jeho t. a práci dáno
býti. Výb. I. 411., II. 341. (3.). Musíš vzdát
odplatu tvého truda. Sv. ruk. 100. — T. =
zármutek. Pojměl mnoho truda o tom. Alx.

— T. = můra. T. ho dlávil (nemohl-li kdo
spě dýchati). Slov. Rr. Sb. — T. = lišej
atd. Cf. Slov. zdrav. 454. T. (uher) bro-
mový. Bromacne, kožní, Hautfinne, krvavý,
acne hypertrophica, lékový, a. medicamen-
tosa, neštovicovatý. a. pustulosa, příjičný,
a. syphilitica, sešlých, a. cachecticorum,
srostlý, a. concreta, tečkovitý, a. punctata,
umělý, a. artificialis, zastaralý, a. invete-
rata, zatvrdlý, a. indurata. Ktt. exc. — T.,
a, m., os. jm. Sš. P. 170.

Trúd = houba buková. Němc. IV. 433.
Už som t. varil (bál jsem se). Orl. IX. 248.

Trudeniny, pl. f. = studium. V t-nách
pokračovati. Slov. Phľd. III. 3. 116.

Trudiny = trudeniny. Slov. Následkem
týchto trudin jazykozpytných čistily sa slo-
venské nárečia od všakových špin. Lipa.

Trudka, vz Žába.

Trúdnatěti, vz Troudnatěti. Mor. Šd.

Trúdnatosť = troudnatosť. Slov. Bern.

Trúdnatý = troudnatý. Slov. Bern.

Trúdněť = troudnatěti. Oves trúdní
(mokrem). Mor. Brt. D. 279.

Trudnobarvý, düsterfarbig. T. názor
světa. Dk. Aesth 577.

Trudný = těžký. T. spánek, Čch., za-
smušilosť, Vlč., postavení. Osv. Nastaly jim
t. časy. Mus. T. čas. Alx. V. 2068., Pil. a.
Nebuď ti trudno tázání mého. Sv. ruk. 166.

— T. = smutný. T. mlčení, vzpomínky,
Vrch., myšlénky, Hrts., podívání. Pdl. —
T. = nemocný, bídný. Nemocné, trudné
na stranu sázej. Výb. II. 30. Do Benešova