Předchozí (934)  Strana:935  Další (936) |
|
|||
935
|
|||
|
|||
Třtina. Mllr. 108., Kram. slov., Rosc.
108., Hlb. I. 39., 150., 157.. 391., II. 350., 352., 527., Let. 508., Mkl. Etym. 364. Co jste přišli na poušť viděti, třtinu-li, větrem se klátící? Mat. 11. 7. Falešný člověk po- dobá se t-ně, ježto na pohled velmi silná jsouc, předce podpory neposkytuje. Hkš. Netřeba se t-ně báti. větrové když dub vy- vrátí. Bž. exc. — T., vz Stav tkadlcov. (dod.). Třtinoví, n. = třtí. Lpř.
Trtkem. Jelen jde t. Brm. I. 3. 142.
Trtko, a, m. = bzďoch; trpaslík. Slov.
Bern. Trtlať, vz Drdlať. Slov. Ssk.
Trtolík, vz Trtol.
Trtoň, ě, m. = potřeštěnec. Mor. Vhl.
Trtoniti = těžce utíkati, trtošiti. Val., laš
Brt. D. 160., 279. Trtošiti, vz Trtoniti (dod.). Ssk.
Trtožiti se = hašteřiti, souditi se, ha-
dem, zanken, rechten. Val. Vck., Brt, D. 279., Slavč. 64. Trtula. y, f. = divoká ženská, ein när-
risches Weib. Val. Vck. — T. = ženská po- vídavá, redselig. — T. = trtana (dod ). Šd., Rr. Sb. Trúba. Ž. kl. 146. 10. T. dá hlas a mrtví
vstanou. Št. Kn. š. 23. — T. = údolí v Se- mil. Mzr. 119. Trubač. Cf. Sdl. Hr. IV. 61., Wtr. Obr.
793. — T-či, salpingides, čeleď brouků. Kk. Br. 272. — T., psophia, Trompetenvogel, m. Sl. les. — T., rostl. Cf. Odb. path. III. 787., Mllr. 23. — T-če J. Kronika. Hš. Dod. II. 20. č. 129. Trubači, Trompeter-. T. hlas. AlxV. v.
2439. (HP. 39.). Trubačka = druh pušek. S N. XI. 259.,
NA. III. 91., děla v 16. stol. Wtr. Obr. 267. — T. proti mračnům. Zbrt. 153.
Trubačový = trubačí. T. hlas. ML. 57. a Trubějov. O rozumu Trubějovanů vz Sbtk. Krat. h. 284.
Trubice spalovací, Schd. I. 367.. zkou-
šecí, skrucovací, NA., vodoznačná, Wasser- standsglas, Hrm., krevní, Kk, vodorovná, k vodotryskům, Wld., na klíč (v zámku) Pdl. Trubicovitý, röhrenartig. T. kosť. Šv.
Trubička = oplatek v kornoutek zato-
čený. Koupil si t-čku. Us Kšť. — T. = dřevo kassiové. Kassia, kteráž také t. vonná slove. Kosmog. 57. B. a j. Trubika, y, f. = kravské jm. Mor. Brt.
Slov. Ssk. Trubikyj, Maulaffe.
Trubil. Cf. Mllr. 74., Odb. path. III. 744.
Trúbiti, vz Troubiti.
Trubka dýmky. Brnt., Czm. 106. — T.
Eustachova. — T. na klíč, vz Trubice, Pdl., plameníková, Brennerrohr, skleněná u mano- metru, Manometerstandglas. Šp., pivní (u tla- kostroje), vzdušní. Pdl. — T. = rybník v Pí- secku. U tří trubek, myslivna v Příbr. Krč — T., y, m. = trubač, tubicena, v 16. stol.
v Berouně. Wtr. Obr. 253. Trubkář, e, m. = trubař. Rk.
Trubkování, Drainirung, zařizování trati- vudů trubkových. Šp. |
Trubkový, Röhren-. T. stroj. NA. IV.
39. T. kamna při topení teplou vodou. Vz KP. VI. 317. Trubnatý kotel, Vielröhrenkessel. Osv.
1880. 708. Trubní. T. kotel, Tubularkessel, Osv.
1880. 708., kartáč, mosazná spojka, Wld., most, pec. NA. — T., tubae. Ž. kl. 150. 3. Trubník, u. m. T. obloukový, canali-
culus semicircularis. Vz Ott. IV. 191. Trubokubec. Cf. Brm. III. 3. 174.
Trubokvět, u, m. = trubovník, rostl.
Rk. Trubořez, a, m., Röhrenschneider. Šp.
Trubovod napájecí, Speiseleitung, parní,
Dampf-, připojovací, ssací, Saug-, výtlačný, Druck-, vypouštěcí, Abfall-, vodní. Zpr, arch. XI. 19. Trubský. Ty trúbo trubská (nadávka),
Schafskopf. Mor. a slez. Šd. Trubství, trubstvo, n. = hlouposť. Us.
Šd. Trucel. Uviděla baba kvas, zachtělo se
jí trucle. Brt. v Obz. 1889. 207. Vz Trucle, Trucilka. Trucla, y, f. = hrudka másla. Val. Vck
Trucle, Strützel. Sdl. Hr. III. 149. Cf.
Trucilka. Trud. Mkl. Etym. 362, 363. T. = namá-
hání atd. Leg. o 12 apošt. 70., Sv. ruk. S. 167. Trudy kijevskoj duchovnoj akademii. Pyp. K. I. 325. Chci ti tvój t. dobře zapla- titi; To má jemu za jeho t. a práci dáno býti. Výb. I. 411., II. 341. (3.). Musíš vzdát odplatu tvého truda. Sv. ruk. 100. — T. = zármutek. Pojměl mnoho truda o tom. Alx. — T. = můra. T. ho dlávil (nemohl-li kdo
spě dýchati). Slov. Rr. Sb. — T. = lišej atd. Cf. Slov. zdrav. 454. T. (uher) bro- mový. Bromacne, kožní, Hautfinne, krvavý, acne hypertrophica, lékový, a. medicamen- tosa, neštovicovatý. a. pustulosa, příjičný, a. syphilitica, sešlých, a. cachecticorum, srostlý, a. concreta, tečkovitý, a. punctata, umělý, a. artificialis, zastaralý, a. invete- rata, zatvrdlý, a. indurata. Ktt. exc. — T., a, m., os. jm. Sš. P. 170. Trúd = houba buková. Němc. IV. 433.
Už som t. varil (bál jsem se). Orl. IX. 248. Trudeniny, pl. f. = studium. V t-nách
pokračovati. Slov. Phľd. III. 3. 116. Trudiny = trudeniny. Slov. Následkem
týchto trudin jazykozpytných čistily sa slo- venské nárečia od všakových špin. Lipa. Trudka, vz Žába.
Trúdnatěti, vz Troudnatěti. Mor. Šd.
Trúdnatosť = troudnatosť. Slov. Bern.
Trúdnatý = troudnatý. Slov. Bern.
Trúdněť = troudnatěti. Oves trúdní
(mokrem). Mor. Brt. D. 279. Trudnobarvý, düsterfarbig. T. názor
světa. Dk. Aesth 577. Trudný = těžký. T. spánek, Čch., za-
smušilosť, Vlč., postavení. Osv. Nastaly jim t. časy. Mus. T. čas. Alx. V. 2068., Pil. a. Nebuď ti trudno tázání mého. Sv. ruk. 166. — T. = smutný. T. mlčení, vzpomínky,
Vrch., myšlénky, Hrts., podívání. Pdl. — T. = nemocný, bídný. Nemocné, trudné na stranu sázej. Výb. II. 30. Do Benešova |
||
|
|||
Předchozí (934)  Strana:935  Další (936) |