936

jsem přijel, ačkoli jsa truden a dosti ne-
bezpečen. Arch. IV. 5. — T. = trudovitý
Ev olom. 118., 230.

Trudovatina. Ol. Lev. 13 3.

Trudovatý. T. žába. Vz Žába. — T.
rána, plaga leprae. Ol. Lev. 13. 20. T. bo-
lesť. Ib. 13. 2.

Trudovina = trud, namáhání, práce.
K tomu ma ponukly jeho bádania a t-ny.
Let. Mt. Sl. VIII. 1. 67. — T. = trud, lišej,
acne. Ott. I. 639.

Trudovitosť. Cf. Kram. slov.

Trúfalý = troufalý. Slov Hdž.

Trúfati = troufati. Slov. Kyt. 1876. 31.

Truhelka. Cf. Slavín č. 35. Příl., Rk
Sl.

Trubelnice, e. f = netlustá deska na
truhly. Val. Brt. D. 279.

Truhelník = druh zámku, Jagdriegel-
schloss, n. Vz Včř Z. I. 62.

Truhla Cf. Mkl. Etym. 363. T. kolesní
(u děla). NA. Stravní t. (v Jič.), příhradní
t. (u Brušp.) = t. na mouku, žigla, židla
Brt.

Truhlář Ant., prof. akad. gymn. v Praze
řádný člen Akademie věd, slovesnosti a
umění atd , naroz. 1849. Vz Tf. H. 1. 181.,
Bačk. Př. 132., 145., 172., Mus. 1886. 639.
— T. Josef, skriptor universitní knihovny
v Praze, mimoř. člen Akademie věd, slo-
vesnosti a umění. Cf. Tf. H. 1. 173., Mus.
1886. 640., 643., Bačk. Př. 172, Tf. Mtc
249.. Pyp K. II. 338, 433., Ukaz. 112.

Truhlářství. Vz Ott VI. 164

Truhlice. Cf. Sdl. Hr. II. 166. Nevzal si
děvici, ale t-ci (peníze). Us.

Truhlička, y, f. = sýkora uhelníček. Šír.
Pt.

Truhličný. T. plátno. Wtr. Obr. 565.

Truhlíkárna, v, f, Kastenlocale, n. Šp.

Truhlíkový. T. stavba, Kastenbau. Nz.

Trúch, u, m. T. čili ztrúchnatelé drevo.
Slov. LObz. XXI. 166., XXII. 38.

Truchlena, y, f., Trauerrose, f. Rk.

Truchleti a truchliti. Cf. Gb. Ml. I. 161..
List. fil. 1884. 444. — proč. Jeho smrtí
truchlela. Hr. ruk. 77. Zlí truchlejí, onen
závistí, onen z hněvu, onen v kakés tú-
žebné lenosti. Št. N. 283. Bolesti t. Hrad.
40. a. Mnozí truchlejí pro své přátely. Št.
N. 283. Každý truchlej pro svou vinu. Št
N. 283. — komu. Netruchlej sobě. Modl.
167. a. — nad čím v čem. V trojí věci
truchlí duše má nad bohatcem. Výb. II. 945.

Trúchlina, y, f. = zetlenina. Mor. Šd.

Truchlitelka, y, f., die Trauernde. Zr.
Amis.

Truchlivec, vce, m. = truchlitel. Mcha.
Máj.

Truchlivosť. Cf Jg. Slnosť 46.

Truchlivý. Cf. Mkl. Etym. 363. T., be-
trübt. — nad čím: nad hříchy. Vrch.

Truchlodějný. T. píseň. Kká. Td. 81.

Truchlohosť, ě, m = kdo zúčastnil se
pohřbu, Trauergast. Pdl.

Truchloněžný obličej. Čch. Sl. 15.

Truchlorouška, y, f, Trauerkleid, n.
Mcha. Máj.

Truchlosladký, traurigsrüss. T. cit. Č.
Rž. LXXXI.

Truchlospanilý. Vz Jg. Slnosť 48.

Truchlosť. T. kojiti. Pravn. 1433

Truchlovrba, v, f., Trauerweide, f. Pdl

Truchlý. Mkl. Etym. 363 , Ž. kl. 30 10.
T. otec. Pasa. mus. 418 T-la jest duše má
až do smrti. Výb. II 404.

Trúchlý, morsch. T. dřevo. Dbš. Sl. pov.
IV. 17.

Truchnatina, y, f. = práchnivosť. Slov.
LObz. XXIII. 114.

Trúchnivina, y, f., vz Trouchnivina.
Šd.

Trůj. Jeden jest v bytnosti, t. v osobách.
Dik. 2.

Trukadlo, a, n. = oprat. U Domažl.
Rjšk. U Kdýně. Rgl.

Truksaství, n., Truchsessamt, n. T.
české. Arch. VIII. 405.

Trůky. Poslal mu t. cukrátův. Let. 243

Trulant. Výb. II. 1346.

Trúlek, lka, m = netopýr, Fledermaus,
f., v Podluží. Brt. L. N. II. 96. I v jihových.
Čech. Rjšk.

Trulelek, lka, m. = trúlek. Vz předcház.
Ib. Brt. L. N. II. 19.

Trulkati = klusati. Jelen trulká. Brm.
I. 3. 142.

Trulkavý, trollend. T. krok. Slov. Orl.
VII. 131.

Trulo. Cf. skand. throell servus, ang.
droll nebulo. Sf. Strž. I. 481.

Trumf. Cf. Kram. slov. — T., a, m. =
trumbera, hlupák. U N. Bydž. Kšť.

Trumfa, y, f, hra v karty v 16. stol.,
trumphus hispanicus. Zbrt Hry 218.

Trumfový, Trumpf-. Rk.

Trunček, vz Trunk. T. vína. Pož. 139.

Trůnec, vz Trůn.

Trůneček, trůnek, vz Trůn.

Trůniti. — kde. V jeho tváři trůnil
klid. Vrch.

Trunk. T. hluchý, holubí. Zbrt. Poct
mravy. 20 T. kočičí = vchrstnutí piva n
vína do obličeje tomu, kdo mezi bratry
z mokré čtvrti přijat byl. Ib. 46. T-ku se
chytiti (pití se oddati). Koll.

Trůnoborce, e, m., Thron Zerstörer, m.
Rgl.

1. Trup. T. obsahuje krk collum, hrud-
ník thorax, břich abdomen a pánev pelvis.
Stff. T. vysazený, prohnutý (v tělocv.). Rgl.
T stromů. Osv. V. 639.

3. Trúp. Ležie ssečeni vňuž trupi. AlxB.
151. (HP. 75.).

Trupan, u, m. Napekla t-nu = nemotor-
ných buchet. Mor. Neor.

Trúpati, comminui. Chleby dávností
velmi sú ztrúpaly. Bib. olom. Jos. 9. 12.

Trúpec = troup. Tys t.! Krnd. 90.

Trupel = vepřovice. Také u Kr. Hradce.
Ed. Modřický. U Jilemn. Hk.

Trupial. Cf. Brm. II. 2. 410., 412.

Trupový, Rumpf- T. tepny.

Trúpský = troupský, hloupý. Slov Bern.

Trúpství, n. = hlouposť, Eselei, Dumm-
heit. Koll. IV. 19.

Trus. Mkl. Etym 360. T. ruina, terrae
motus, got. drus. Šf. Strž. I. 63. T. =
zbytky paliva z nespalitelných látek zemi-
tých, Schlacke, f. Šmr. 9. Cf. Trůska.



	936

	jsem přijel, ačkoli jsa truden a dosti ne- bezpečen. Arch. IV. 5. — T. = trudovitý Ev olom. 118., 230. Trudovatina. Ol. Lev. 13 3. Trudovatý. T. žába. Vz Žába. — T. rána, plaga leprae. Ol. Lev. 13. 20. T. bo- lesť. Ib. 13. 2. Trudovina = trud, namáhání, práce. K tomu ma ponukly jeho bádania a t-ny. Let. Mt. Sl. VIII. 1. 67. — T. = trud, lišej, acne. Ott. I. 639. Trudovitosť. Cf. Kram. slov. Trúfalý = troufalý. Slov Hdž. Trúfati = troufati. Slov. Kyt. 1876. 31. Truhelka. Cf. Slavín č. 35. Příl., Rk Sl. Trubelnice, e. f = netlustá deska na truhly. Val. Brt. D. 279. Truhelník = druh zámku, Jagdriegel- schloss, n. Vz Včř Z. I. 62. Truhla Cf. Mkl. Etym. 363. T. kolesní (u děla). NA. Stravní t. (v Jič.), příhradní t. (u Brušp.) = t. na mouku, žigla, židla Brt. Truhlář Ant., prof. akad. gymn. v Praze řádný člen Akademie věd, slovesnosti a umění atd , naroz. 1849. Vz Tf. H. 1. 181., Bačk. Př. 132., 145., 172., Mus. 1886. 639. — T. Josef, skriptor universitní knihovny v Praze, mimoř. člen Akademie věd, slo- vesnosti a umění. Cf. Tf. H. 1. 173., Mus. 1886. 640., 643., Bačk. Př. 172, Tf. Mtc 249.. Pyp K. II. 338, 433., Ukaz. 112. Truhlářství. Vz Ott VI. 164 Truhlice. Cf. Sdl. Hr. II. 166. Nevzal si děvici, ale t-ci (peníze). Us. Truhlička, y, f. = sýkora uhelníček. Šír. Pt. Truhličný. T. plátno. Wtr. Obr. 565. Truhlíkárna, v, f, Kastenlocale, n. Šp. Truhlíkový. T. stavba, Kastenbau. Nz. Trúch, u, m. T. čili ztrúchnatelé drevo. Slov. LObz. XXI. 166., XXII. 38. Truchlena, y, f., Trauerrose, f. Rk. Truchleti a truchliti. Cf. Gb. Ml. I. 161.. List. fil. 1884. 444. — proč. Jeho smrtí truchlela. Hr. ruk. 77. Zlí truchlejí, onen závistí, onen z hněvu, onen v kakés tú- žebné lenosti. Št. N. 283. Bolesti t. Hrad. 40. a. Mnozí truchlejí pro své přátely. Št. N. 283. Každý truchlej pro svou vinu. Št N. 283. — komu. Netruchlej sobě. Modl. 167. a. — nad čím v čem. V trojí věci truchlí duše má nad bohatcem. Výb. II. 945. Trúchlina, y, f. = zetlenina. Mor. Šd. Truchlitelka, y, f., die Trauernde. Zr. Amis. Truchlivec, vce, m. = truchlitel. Mcha. Máj. Truchlivosť. Cf Jg. Slnosť 46. Truchlivý. Cf. Mkl. Etym. 363. T., be- trübt. — nad čím: nad hříchy. Vrch. Truchlodějný. T. píseň. Kká. Td. 81. Truchlohosť, ě, m = kdo zúčastnil se pohřbu, Trauergast. Pdl. Truchloněžný obličej. Čch. Sl. 15. Truchlorouška, y, f, Trauerkleid, n. Mcha. Máj. Truchlosladký, traurigsrüss. T. cit. Č. Rž. LXXXI.	Truchlospanilý. Vz Jg. Slnosť 48. Truchlosť. T. kojiti. Pravn. 1433 Truchlovrba, v, f., Trauerweide, f. Pdl Truchlý. Mkl. Etym. 363 , Ž. kl. 30 10. T. otec. Pasa. mus. 418 T-la jest duše má až do smrti. Výb. II 404. Trúchlý, morsch. T. dřevo. Dbš. Sl. pov. IV. 17. Truchnatina, y, f. = práchnivosť. Slov. LObz. XXIII. 114. Trúchnivina, y, f., vz Trouchnivina. Šd. Trůj. Jeden jest v bytnosti, t. v osobách. Dik. 2. Trukadlo, a, n. = oprat. U Domažl. Rjšk. U Kdýně. Rgl. Truksaství, n., Truchsessamt, n. T. české. Arch. VIII. 405. Trůky. Poslal mu t. cukrátův. Let. 243 Trulant. Výb. II. 1346. Trúlek, lka, m = netopýr, Fledermaus, f., v Podluží. Brt. L. N. II. 96. I v jihových. Čech. Rjšk. Trulelek, lka, m. = trúlek. Vz předcház. Ib. Brt. L. N. II. 19. Trulkati = klusati. Jelen trulká. Brm. I. 3. 142. Trulkavý, trollend. T. krok. Slov. Orl. VII. 131. Trulo. Cf. skand. throell servus, ang. droll nebulo. Sf. Strž. I. 481. Trumf. Cf. Kram. slov. — T., a, m. = trumbera, hlupák. U N. Bydž. Kšť. Trumfa, y, f, hra v karty v 16. stol., trumphus hispanicus. Zbrt Hry 218. Trumfový, Trumpf-. Rk. Trunček, vz Trunk. T. vína. Pož. 139. Trůnec, vz Trůn. Trůneček, trůnek, vz Trůn. Trůniti. — kde. V jeho tváři trůnil klid. Vrch. Trunk. T. hluchý, holubí. Zbrt. Poct mravy. 20 T. kočičí = vchrstnutí piva n vína do obličeje tomu, kdo mezi bratry z mokré čtvrti přijat byl. Ib. 46. T-ku se chytiti (pití se oddati). Koll. Trůnoborce, e, m., Thron Zerstörer, m. Rgl. 1. Trup. T. obsahuje krk collum, hrud- ník thorax, břich abdomen a pánev pelvis. Stff. T. vysazený, prohnutý (v tělocv.). Rgl. T stromů. Osv. V. 639. 3. Trúp. Ležie ssečeni vňuž trupi. AlxB. 151. (HP. 75.). Trupan, u, m. Napekla t-nu = nemotor- ných buchet. Mor. Neor. Trúpati, comminui. Chleby dávností velmi sú ztrúpaly. Bib. olom. Jos. 9. 12. Trúpec = troup. Tys t.! Krnd. 90. Trupel = vepřovice. Také u Kr. Hradce. Ed. Modřický. U Jilemn. Hk. Trupial. Cf. Brm. II. 2. 410., 412. Trupový, Rumpf- T. tepny. Trúpský = troupský, hloupý. Slov Bern. Trúpství, n. = hlouposť, Eselei, Dumm- heit. Koll. IV. 19. Trus. Mkl. Etym 360. T. ruina, terrae motus, got. drus. Šf. Strž. I. 63. T. = zbytky paliva z nespalitelných látek zemi- tých, Schlacke, f. Šmr. 9. Cf. Trůska.