Předchozí (936)  Strana:937  Další (938) |
|
|||
937
|
|||
|
|||
Trusina. T-ny, verstreute Theile. Dch.
Trúsiti, vz Trousiti. Trúsí, potrušuje = poprchává. Mor. Brt. D. 279. Trůska. Cf. Mkl. Etym. 362. Trůskař, e, m., Schlackenführer, m. Hř. 1. Truskavec. Truskawecz, centinodia,
poligonia, 14. stol., caprifolium perspicatum, corrigiola. Byl. 15. stol. Cf. Kram. slov., Mllr. 81., 54. Také na Mor. Hrb. 2. Truskavec. Cf. Brm. II. 2. 154.
Trůskovík, u, m., v hutn., Schlacken- spiess, m. Hř.
Trůskový písek. Zpr. arch. IX. 26.
Truslovec, vce, m. Na T-vci = pole
v Jančí ve Slez. VSlz. II. 349. Trusnice, e, f., Schmeissfliege, f. Rk.
Trusný, verstreut. Což t-ných střiedek
(dietky) nesnědie, ty pak psi od nich sbie- rají. Pravn. 617. Trusový = trosový. T. pera. Koll. Zp.
II. 380.
Trusožravý. T. listorožci. Frč. 188. Cf.
Trusožroutka. Truščať = trouskati. Slov. Bern. Truť, a, m. Cf. Hš. Dod. I. 1. č. 1., Šf. III. 159., Krok. 1887. 258. — T. = můra,
trud. Slov. Rr. Sb. Truť = jed, otrava. Cf. Mkl. Etym. 363.
T., trutina = jed. Val. Brt. D. 279. Trutina, y, f., ře. u Kosmy. Mus. 1892.
273. Trútiti m. trutiti.
Truxa, y, m. = hlupák, Tölpel. Mor. Vck.
Trvácně = trvale, trvanlivě. Let. Mtc.
sl. IX. 1. 75. Trvácnosť národních zpěvů. Šf. Strž. 1.
266. Trvajka, y, f., pole a hora na Vyzovsku.
MzO. 1890. 177. Trvalivý. Krnd. 25.
Trvalý pokoj. Mus. Dílo t-lé ceny. Us.
Pdl. T. památka, Dk., vlastnosť, Křn., pa- měť, žádosť, Dk., mír. Šb. F. Dlouho t. rozbroje. 1651. T. ubytování vojska, dovo- lená. Pdl. — v čem. Ve své ctnosti t. Výb. II. 1351. Trvání not, Fr. Chlum 5., citu, žádosti.
Dk. T-ním či měrou může každá z pěti samohlásek řeckých býti krátká n. dlouhá. Ndr. Co nakvap učiněno, nemívá t. Šml. I. 40. Trvati. Mkl. Etym. 360. — abs. Trvám,
že jsem dal tomu podnět. Gb. A za to do- brodiní trvám, on nyní mne ušetřil. Pož. 133. — jak dlouho. To všecko toliko na čas trvá. Pož. 129. Válka aeginská po pře- stávkách t-la až do bojů perských. J. Lpř. Okrouhlá nota trvá nejdéle. Zv. Což když dnem i nocí t-lo. Kom. Lab. 30. — kde kdy jak. Před konečným zavržením židů veleknězství u židů právem t-lo. Sš. Sk. 259. — v čem: v rozjímání, s někým v přá- telství, Šmb., v mlčení, v stálém přerodu, Vrch., ve své platnosti, Dk., v bídách, v nouzech, Otters., u víře. Pož. T. o něčem v nevědomosti. Vlč.— jak. Bůh sám sebou trvá. MH. 6. Trvazlivý = trvanlivý. Mor. Pk. Ps. 17.,
Brt. D. 279. |
Trybulka, y, f. = hora kuželovitá v Kar-
pat. Škd. Trychtýřovitý, trichterartig. T. vrták.
Pdl. Trychtýřový, Trichter-. Secí stroj sou-
stavy t-vé. Us. Pdl. Tryje, pl. f. = flausy. Dělá t., že má
pár grošů! U Kr. Hrad. Kšť. Tryl, u, m. = šprým. Val. Slavč. 83. Cf.
Tril (dod.). Trylinkový papír, Drellpapier, n. Pdl.
exc. Tryndati. Náš písař tryndá německy.
Slez. Op. týd. 1890. č. 293. Trypsin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 423.
Trysceti, torquere, zastr. Hank. Sb. 426.
Trysk. Cf. Mkl. Etym. 364., Šf. III. 551.
T. = zrychlený cval. Tryskati. Cf. Mkl. Etym. 364. Potom
dána bude odpověď, žeť musí trysknúť. Krnd. 71. — kde. V mých očích tryskly slzy; Rudý požár trysknul na obzoru. Vrch. — odkud kam. Vody tryskly z hlu- bin k světlu. Vrch. Co slz trysklo ze čtou- cích očí do tvých vetkých stran (knihy). Čch. Mch. 5. — kudy jak. Po návsi vozy bleskem tryskly. Vrch. — komu kam. Nach trysk' jí v obličej. Vrch. Cf. násl. Tryščeti. Cf. List. fil. 1884. 464.
Tryštění, n. Chodové ze všech vsí a
každého dvoru, jenž sluje t., platí po dvou slepicích. H. Randa. Chodové. 34. Trýzel. Cf. Rosc. 145., Mllr. 44.
Tryzeň, zně, f. = řeč nad hrobem. Vz
Tryzniti. Na Oravě na Slov. Pokr. Pot. II. 260. Trýzeň. Cf. Mkl. Etym. 362. Pekelná t.;
Lásky sladká t. Čch. Trýzň činichu. Drk. 162. a. Země trýzni (gt. sg.). Št. Kn. š. 301. 12. Tryzna. Cf. Kram. slov., Šmb. S.I.306.,
Č. Čt. II. 386.-387. Staří Slované pohřeb oslavovali vojenskou hrou, tryznou (při čemž skutečně smutkem trýznili tváře do krve) a hody (stravou). Perwolf. Slov. sbor. 1885. 59. — T., Hohn, Spott. Jag. Arch. XI. 140. — T. = veliký hovor, jako na trhu. V Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7. Trýznění = mluvení atd. oprav v: tryz-
nění. Tryzniť = rozprávěti. Slov. Pokr Pot.
II. 260. Cf. Tryzeň (dod.). Toto slovo za- chovalo sa ešte len na Orave. Sokl. II. 141., Bl. Pr. II. 7. Trýzniti (koho) čím: mučením. Pass.
Tryznovali tobú tvoji vlastní. Pravn. 1708. Poddadie jeho pohanóm, aby jim tryzno- vali, illudent ei. ZN. Cf. Jag. Arch. XI. 140. Tryžulka, y, f. = pryzilka. U Napaj. Tč. Trza, e, f, = tržba, koupě. (Za něho)
stala se t. aneb smlouva. Sl. let. V. 237. Trzub, u, m. = trnový věnec na plotě, aby nemohli přelízati. Hrb. Obr. 265. Trž, e, f. = trza (dod.). Slov. Phľd. II.
567. Tržeti, tržu, žíš, 3. pl. -ží; tržal, trželi.
Cf. List. fil. 1882. 299., 1884. 465. — koho. Kdy ho trží mysl po rozkošné chuti. Št. Uč. 100. b. — koho jak. Druhý s posmě- |
||
|
|||
Předchozí (936)  Strana:937  Další (938) |