937

Trusina. T-ny, verstreute Theile. Dch.
Trúsiti, vz Trousiti. Trúsí, potrušuje =
poprchává. Mor. Brt. D. 279.
Trůska. Cf. Mkl. Etym. 362.
Trůskař, e, m., Schlackenführer, m. Hř.

1. Truskavec. Truskawecz, centinodia,
poligonia, 14. stol., caprifolium perspicatum,
corrigiola. Byl. 15. stol. Cf. Kram. slov.,
Mllr. 81., 54. Také na Mor. Hrb.

2. Truskavec. Cf. Brm. II. 2. 154.
Trůskovík, u, m., v hutn., Schlacken-

spiess, m. Hř.

Trůskový písek. Zpr. arch. IX. 26.

Truslovec, vce, m. Na T-vci = pole
v Jančí ve Slez. VSlz. II. 349.

Trusnice, e, f., Schmeissfliege, f. Rk.

Trusný, verstreut. Což t-ných střiedek
(dietky) nesnědie, ty pak psi od nich sbie-
rají. Pravn. 617.

Trusový = trosový. T. pera. Koll. Zp.

II. 380.

Trusožravý. T. listorožci. Frč. 188. Cf.
Trusožroutka.
Truščať = trouskati. Slov. Bern.
Truť, a, m. Cf. Hš. Dod. I. 1. č. 1., Šf.

III. 159., Krok. 1887. 258. — T. = můra,
trud. Slov. Rr. Sb.

Truť = jed, otrava. Cf. Mkl. Etym. 363.
T., trutina = jed. Val. Brt. D. 279.

Trutina, y, f., ře. u Kosmy. Mus. 1892.
273.

Trútiti m. trutiti.

Truxa, y, m. = hlupák, Tölpel. Mor. Vck.

Trvácně = trvale, trvanlivě. Let. Mtc.
sl. IX. 1. 75.

Trvácnosť národních zpěvů. Šf. Strž. 1.
266.

Trvajka, y, f., pole a hora na Vyzovsku.
MzO. 1890. 177.

Trvalivý. Krnd. 25.

Trvalý pokoj. Mus. Dílo t-lé ceny. Us.
Pdl. T. památka, Dk., vlastnosť, Křn., pa-
měť, žádosť, Dk., mír. Šb. F. Dlouho t.
rozbroje. 1651. T. ubytování vojska, dovo-
lená. Pdl. — v čem. Ve své ctnosti t. Výb.
II. 1351.

Trvání not, Fr. Chlum 5., citu, žádosti.
Dk. T-ním či měrou může každá z pěti
samohlásek řeckých býti krátká n. dlouhá.
Ndr. Co nakvap učiněno, nemívá t. Šml. I.
40.

Trvati. Mkl. Etym. 360. — abs. Trvám,
že jsem dal tomu podnět. Gb. A za to do-
brodiní trvám, on nyní mne ušetřil. Pož.
133. — jak dlouho. To všecko toliko na
čas trvá. Pož. 129. Válka aeginská po pře-
stávkách t-la až do bojů perských. J. Lpř.
Okrouhlá nota trvá nejdéle. Zv. Což když
dnem i nocí t-lo. Kom. Lab. 30. — kde
kdy jak. Před konečným zavržením židů
veleknězství u židů právem t-lo. Sš. Sk.
259. — v čem: v rozjímání, s někým v přá-
telství, Šmb., v mlčení, v stálém přerodu,
Vrch., ve své platnosti, Dk., v bídách,
v nouzech, Otters., u víře. Pož. T. o něčem
v nevědomosti. Vlč.— jak. Bůh sám sebou
trvá. MH. 6.

Trvazlivý = trvanlivý. Mor. Pk. Ps. 17.,
Brt. D. 279.

Trybulka, y, f. = hora kuželovitá v Kar-
pat. Škd.

Trychtýřovitý, trichterartig. T. vrták.
Pdl.

Trychtýřový, Trichter-. Secí stroj sou-
stavy t-vé. Us. Pdl.

Tryje, pl. f. = flausy. Dělá t., že má
pár grošů! U Kr. Hrad. Kšť.

Tryl, u, m. = šprým. Val. Slavč. 83. Cf.
Tril (dod.).

Trylinkový papír, Drellpapier, n. Pdl.
exc.

Tryndati. Náš písař tryndá německy.
Slez. Op. týd. 1890. č. 293.

Trypsin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 423.

Trysceti, torquere, zastr. Hank. Sb. 426.

Trysk. Cf. Mkl. Etym. 364., Šf. III. 551.
T. = zrychlený cval.

Tryskati. Cf. Mkl. Etym. 364. Potom
dána bude odpověď, žeť musí trysknúť.
Krnd. 71. — kde. V mých očích tryskly
slzy; Rudý požár trysknul na obzoru.
Vrch. — odkud kam. Vody tryskly z hlu-
bin k světlu. Vrch. Co slz trysklo ze čtou-
cích očí do tvých vetkých stran (knihy).
Čch. Mch. 5. — kudy jak. Po návsi vozy
bleskem tryskly. Vrch. — komu kam.
Nach trysk' jí v obličej. Vrch. Cf. násl.

Tryščeti. Cf. List. fil. 1884. 464.

Tryštění, n. Chodové ze všech vsí a
každého dvoru, jenž sluje t., platí po dvou
slepicích. H. Randa. Chodové. 34.

Trýzel. Cf. Rosc. 145., Mllr. 44.

Tryzeň, zně, f. = řeč nad hrobem. Vz
Tryzniti. Na Oravě na Slov. Pokr. Pot. II.
260.

Trýzeň. Cf. Mkl. Etym. 362. Pekelná t.;
Lásky sladká t. Čch. Trýzň činichu. Drk.
162. a. Země trýzni (gt. sg.). Št. Kn. š.
301. 12.

Tryzna. Cf. Kram. slov., Šmb. S.I.306.,
Č. Čt. II. 386.-387. Staří Slované pohřeb
oslavovali vojenskou hrou, tryznou (při
čemž skutečně smutkem trýznili tváře do
krve) a hody (stravou). Perwolf. Slov. sbor.
1885. 59. — T., Hohn, Spott. Jag. Arch.
XI. 140. — T. = veliký hovor, jako na trhu.
V Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7.

Trýznění = mluvení atd. oprav v: tryz-
nění.

Tryzniť = rozprávěti. Slov. Pokr Pot.
II. 260. Cf. Tryzeň (dod.). Toto slovo za-
chovalo sa ešte len na Orave. Sokl. II. 141.,
Bl. Pr. II. 7.

Trýzniti (koho) čím: mučením. Pass.
Tryznovali tobú tvoji vlastní. Pravn. 1708.
Poddadie jeho pohanóm, aby jim tryzno-
vali, illudent ei. ZN. Cf. Jag. Arch. XI. 140.
Tryžulka, y, f. = pryzilka. U Napaj.
Tč.

Trza, e, f, = tržba, koupě. (Za něho)
stala se t. aneb smlouva. Sl. let. V. 237.
Trzub, u, m. = trnový věnec na plotě,
aby nemohli přelízati. Hrb. Obr. 265.

Trž, e, f. = trza (dod.). Slov. Phľd. II.
567.

Tržeti, tržu, žíš, 3. pl. -ží; tržal, trželi.
Cf. List. fil. 1882. 299., 1884. 465. — koho.
Kdy ho trží mysl po rozkošné chuti. Št.
Uč. 100. b. — koho jak. Druhý s posmě-