938

chem tu pannu trže. Ttistr. 116. — koho
k čemu. K němuž jejie prosba trží. Kat.
845. — Št. Kn. š. 42., 110, 104., Št. N.
253. — po čem. Když člověka trží mysl
po rozkošné chuti krmí neb pitie. Št. Kn.
š. 182. 35.

Tržiště. Mkl. Etym. 354. Obyč. byla t.
na místech, kde byly stanice mýta anebo
zemské hrady. Ddk. IV. 182.

Tržitba, y, f. = tržení (peněz). Šd.

Tržiti. Mkl. Etym. 354. Synonyma: vy-
dělati zasloužiti, získati, t. a vyhráti. Vz
Mus. 1845. 543.— co komu: peníze, sobě
pochvalu. J. Lpř. — k čemu = domlou-
vati. Kat. 845., dle Erbena. Dle Gb. v List.
fil. 1882. 299. má se čísti tržeti. Vz tam. —
proč: pro pilnú potřebu. Št. Kn. š. 204
12.

Tržitý. Brt. D. 279.

Trživo, a, n., Marktwaare. Slov. ZObz.
XXIV 236.

Tržkati, roztržkati ovce = smíchané od-
děliti. Na Vyzov. Wrch. Vz Trškati.

Tržnosť, i, f. = vztek, furor, Zorn, zastr.
Rozk., Hank. Sb. 83.

Tržný. Tržné. Pal. Rdh. II. 210., 112.,
Arch. VIII. 616., Hš. Dod. II. 51. č. 338,
Št. Kn. š. 155., Wtr. Obr. 98. — T. rost-
liny = obchodní. NA. IV. 90.

Ts mění se v c v: děcko (dětsko; pů-
vodně dětisko), telacko, koťacko, prasecko
atd. Dol. List. fil. 1891. 433.

Tskný (cný). Mkl. Etym. 369. b.

Tščati, tščieti, vz Tščieti (dod.).

Tšče, tště, teště, ě, f., socrus, zastr. Rozk.

Tščice, tštice. Cf. Krok (nový) III. 243.
Plakáním i pak tščiciú byla vše pleť jeho
zprahla. Výb. II. 6.

Tščieti. III. 6. ; v II. tř. tesknúti angi.
Vz List. fil. 1884. 465. Vieš, ž'sem sie ji-
nam netščala. Leg. o sv. Anně. 75.

Tšeslavie, n., vana gloria. Hdž.

Tštitroba. Ct. Mkl. Etym. 369. a.

Tť v inft. mění se v obec. mluvě v cť:
plecť. Také místy na Mor. Brt. D. — ťť zní
místy na Mor. jako ť (č): mlať — mlatě,
pleť — pletě (pleťte). Brt. D.

Tu = zde. Ct. Mkl. Etym. 366. Už ho tu
není (umřel). Tkč. Z tu odtúď. Brt. D. 176.
Z tu od ty = (zde) odsad. Brt. D. 350. —
T. = tam, dort. Vz Zde. Kdež trhové nejsú
vysazeni, aby tu nikdež držáni nebyli;
Vyvezli se na vršek a tu se vosekali; Tu
také byl Prokop Rabštýn. Arch. IV. 435.,
V. 334., VIII. 344., Výb. II. 1110. Jeli sme
do Tišnova a tu sme zavinuli, neb sme (sě)
oblúpenie báli. Ib. VII 445. Držel zboží
mé v Evančicích, což sem tu měl bez práva;
Zvav mě na pečeni do Jevíčka, tu mi po-
bral peníze. Půh. II. 134, 356 A tu nám
připravíte jísti. Drk. (Mus. 1888 331.).
Žižka oblehl Rabí hrad a tu jest zbyl oka
druhého. Chron. 462. Tehda sv. Anastazia
v hrozném žaláři byla zamčena a tu hladem
umřela. Pass. — T. = sem (k tobě, k vám).
Brt. D. 176. — T. = tam, dorthin. Veďte
mne tu, kdež největší bitva se drží. Výb.
II. 1541. Nelenuj se tu jeti, kde .... Ib.
1165. — T. = tudy. To na znamení, že tu
Turci jeli. Sš. P. 146 — T. = teď, nyní.

A tu na ně apoštoli svoji ruce vzložili
Pass. (Mus. 1883. 112.).

Tubage, vz Tubáž (dod.).

Tubau, u, m, isonandra gutta, strom.
Zl. kl. 1856. č. 17.

Tubanový strom, les. ZI. kl. 1856. č. 17.
Vz předcház.

Tubáž, e, f. = katheterism hrtanu, za-
vádění pevných rourek nosem n ústy do
hrtanu, Tubage, f. Šel, Slov. zdrav. 377.

Tuberkule plic všeobecné, náhlé. Pdl.
exe. T. kostní, Knochen-, vstřebavé, Re-
sorptions-. Propuk t-lí, Tuberkeleruption,
vývoj t-lí, -entwickelung; chrupání, luskání
t-lí, -krachen; t. malobunečný, kleinzelliger
T., osamělý, solitärer T., vmetkový, embo-
lischer T. Ktt. exc.

Tuberkulin, u, m., Kochův t. (léčivá
látka).

Tuberkulohoubovitý, tuberculösfungös.

Tuberkulosa jáhlová, Miliartuberculose
(krevní, haematogen, všeobecná, allgemein,
míznicová, lymphangoitisch), kůže, Haut-,
měchýře, Blasen-, nadledvin, T. der Neben-
nieren, nadvarlete, Nebenhoden-, vemena,
Eutertuberculose. T. bez souchotin, t. sine
phthise, brzlíku, cévnatky, t. chorioideae,
druhotná, t. secundaria, hltanu, t. pharyn-
gis, jazyku, t. linguae, kolcevní, t. peri-
vascularis, kloubní, Gelenk-, konečníku,
Mascdarm-, kosti, Knochen-, ledvin, t. re-
num, mandlí, Mandeln-, mikteru, t. pancre-
atis, mízních žlaz krčních, T. der Hals-
lymphdrüsen, náhlá, t. acuta, plen mozko-
vých, t. meniugum, pobřišnice, t. peritonei,
počasná, t. chronica, převleklá, t. metasta-
tica, příjičná, t. syphilitica, puchýřků se-
menných, T. der Samenblasen, původu krev-
ního, t. haematogena, ranná, t., chirurgica,
střevní, t. intestinorum, třetidobá, t. tertia-
ris, vaječníku, t. ovaria, varlete, Hoden-,
Ktt. ex. T. kostí, mozku, pobřišnice Cf.
Slov. zdrav. 377., Čs. lk. (rejstřík). T. do-
bytčí. KP. VI. 443.

Tuberkolosní zánět omozečnice. Slov.
zdrav. 380. T. hnilina, caries tuberculosa,
hnisovitosť kloubní, empyema articulare
tuberculosum, výlev krevní, apoplexia tu-
berculosa, zánět nadvarlete, epididymitis
tuberculosa bacilli, Tuberkelbacillen, nádor,
-geschwulst, zinka, -granula. Ktt. exc.

Tuberkulový, Tuberkel-. T. buňky, -Zei-
len, uzlíky, -Knötchen.

Tuberkulovina = látka tuberkulí.

Tubinkať, Laute von sich geben (von
Vögeln) Slov. Ssk

Tubirožna, Löwenmaul, rostl. Koll. Zp.
I. 150., II 268., Němc. IV. 319.

Tubú. Holub zavolá tubú! tubú ! Hdž.
Čít. 179.

Tucet. Jde jich mandel do tuctu. Vlč.
Byl člověk, jakých právě dvanáct vejde se
do t-tu (praobyčejný). Šml.

Tuctený = tuctový. Slov. Bern.

Tuczonit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
11.

Tuče. Mkl. Etym. 358. — T. = tluče.
Tuče sa jako baran. Slov. Rr. Sb.

Tučenka, y, f. = tučné zrno na oku,
pinguecula, Fettfell. Rk.