939

Tučiti. Panské oko kone tučí. Slov.
Zátur.

Tůčka = pikle atd. Tůčkami chytře na-
léčenými k cíli se dostal; T-ky zná jako
advokat. Šml. Tůčka nemá dopuštěna býti
z práva ; Po mnohých tuočkách žádali. Výb.
II. 527., 854. Chtěl-liby jaké tůčky dělati.
Arch. IX. 129. Nečiň takových tůček (oklik)
Arch. X. 4. — T. = dřevený hmoždíř na
mák. Na jihových. Mor. Brt.

Tučňák, a, m , pachyta, brouk. Vz Kk.
Br. 356., 357. — T. pták. Cf. Ott. II. 551.,
Brm. II. 3. 674.

Tučnatosť, i, f., obesitas, Fettigkeit.

Tučnatý, fett, verfettet.

Tučně něco napsati, tisknouti. Mus.

Tučnice, rostl. Vz Mllr. 96., Kram. Slov.

Tučník, lipoma. T. stromovitý, 1. arbo-
resceus Cf. Čs. lk. T. žlázy hrudní, Brust-
drüsenlypom. — T., pimelia, Feistkäfer,
brouk. Brm. IV. 134.

Tučníkový nádor výstelkový, endothe-
lioma lipomatodes.

Tučniti, vz Tučiti.

Tučnivka, y, f. = otylosť, Fettsucht, f.

Tučnivosť, i, f. = tučnivka (předchází).
NA. IV. 99.

Tučnoklasý, starkährig. T. žito. Pl. I.68.

Tučnolistý. T. rostliny, succulentaceae.
Ves. IV. 167., Rosc. 159., Ott. IV. 818.

Tučnosť. Ž. kl. 72. 7. a j., Slov. zdrav.
380. Léčení t-sti Bantingovo. Vz Ott. II.
263. Krmil je z t-sti žitné. Ž. wit. 80. 17.

Tučnotina, y, f. Osv. I. 631.

Tučnotravný oprav v: tučnotrávný. Pl.
I. 70., II. 110.

Tučný. T. vůl. Št, Kn. š. 23. T. prsť.
Vrch. T. dědictví. Šml. — T. žlázy či
míšky, Talgdrüsen. Šv. 104. — T. stůl
(hojnými jídly pokrytý). Hdk., Bart. 169. —
T. pondělí (kdy nepracovali, nýbrž dobře
jedli a pili). Reš. — T. mužík. Tučen mu-
žík (tvar jmenný). List. fil. 1886. 415. —
Mllr. 96.

-tuď. Náměstkový živel složených s před-
ložkami příslovcí, tam kde -kuď. Cf. Brt.
D. 176.

Tudíž = zde. T. si, ades. Ž. kl. 138. 8.
Oldřich sedením tudíž. Arch. VII. 618. T.
také nás dotýkáš, že toliko zření máme ;
A mnohem t. viece proti dvoru římskému
sepsáno; Však t. přivodí (ta slova) o po-
svátném (příjímání); Živi budú na věky,
jako t. položeno. Krnd. 66., 67., 126., 161.
— T. = také atd. Jeho jmě národ všeliký
slaví a já s ním t. Kat. 1862. A kdež jsem
já, t. služebník moj. Ev. víd. 98. — T. =
hned atd. Čech odlehčiv srdci svému, t.
i zapomněl na trampoty. Č. Kn. š. 113.
Počkaj chvilku, t. tu budu; Jak néni opa-
trný hospodář, tož je po gruntě tudiž. Mor.
Brt. D. 176.

Tudlenonc = tuhle. Us. Kšť.

Tudlikati také = zpívati (posměšně).
Brt. D. 279.

Tudlovec, vce, m. = trať na Újezdsku
u Uh. Brodu. MzO. 1890. 125.

Tudnu. Tu dvere i z t. i z tuvon (nach
innen und nach aussen) zapreté. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 417.

Tudy, tudyky (laš.) = tu, zde. Brt. D.
176. — T. = tím místem. Kudy sem, t. tam.
Km. — T. = tímto způsobem. Chtíce t. stav
městský zemdlíti. Let. 448.

Tudyky, vz Tudy (dod.).

Tudyva = tudy to. Mor. Dch.

Tudyž. Vz Tudíž (konec). Prodali hrad
s sadem, se třemi lány svobodnými t., s dě-
dinami. Arch. IX. 385.

Tuf. Cf. Krč. G. 68., Chdt. 16., 41., 43.,
HIB. IL XXXV., Stě. Zem. 696., 785.

Túfar, vz Toufar.

Tufetka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

Tüffel, fflu, m. = dlouhovlasá, hrubá,
huknu podobná látka vlněná. Dhn. exc.

Ťufnouti = ťafnouti, uhoditi. Koník ho
ťufne. Sk.

Tufr, u, m. = násos ? Klimeš natáhl tu-
frem z bečky (vína) a popíjeli. Kmk. Kuk.
II. 195.

Tugost, vz Tuhošť,

Tuha. Cf. Kram, slov., Schd. I. 306.,
Chdt. 20.

Túha. Cf. List. fil. IX. 312., Sv. ruk.
SR. 824., 837. a j.

Tuhľa = tuhle. Slov. Phľd. VII. 83.

Tuhnouti. — čím jak. Voda zimou
tuhne na sníh a led. Mj. 3. — kde. V ní
tuhne všecka krev. Sá. Zeminy v teple
tuhnou. Mj. 12. — več. V pružnou ocel
tuhne sval. Vrch. V ocel tuhne baťuškovou
vůlí. Kká. Páry sirné tuhnou v prášek. Kk.
Fys. 70. — kdy. Některé plyny při větším
tlaku tuhnou. Mj. 114.

Tuho. Neplet tuho (pevně, těsně). Us.
Šlo to do tuha. Us.

Tuhoblanný, starkhäutig. SP. II. 256.

Tuhonohý, festfüssig. Lpř.

Tuhopevný vůz. Msn.

Tuhopletný. Vch. Ar. II. 60.

Tuhotekutý, zähflüssig. Nz.

Tuhotoký, zähflüssig. Hř.

Tuhovaný = tuhou natřený, mit Graphit
glasirt. Mor. Orl. 1887. č. 239. T. nádoba.
NZ. I. 46.

Tuhovati, vz předcház.

Tuhovlasý. T. lidé, euthycomi. Stč. Zem.
842.

Tuhový, Graphit-. T. rula. NA. V. 560.

Tuhožilosť, i, f., Zählebigkeit, f. Dch.

Tuhú. Sovy hučia v skalnom kruhu:
uhú, čuhú, tuvit, tuhú. Slov. Č. Čt. II. 91.

Tuhý. Cf. Mkl. Etym. 351. T. = houžev-
natý, pevný. T. sníh, skála, Vrch., hmota,
Mj., země, mrtvola. — T. = stálý, silný,
neústupný. T. evandělík, pálenka (silná).
Brt. D. 279. T. závislosť, J. Lpř., přísaha,
Vlč., úvazek, Kká., mráz. T. tvář jako
z mramoru. Zr. T. pevného káře. Bž. exc.
— T. = nepříjemný, nepřívětivý. Nerač mi
za zlé míti tak z t-ho psanie. Arch. IV.
394. — T. = krutý, tvrdý atd. T. seč, Vrch.
poroba, trest, J. Lpř, spor, žaloba.

Tuhýk m. kuvík. Šf. III. 460. — Ť.,lanius atd. Cf. Krovák, Masák (dod.) Brm
II. 2. 515.—537., 746., Hlb. II. XXXV.,
Houserák (2. dod.). Ť. (masovec) poskvrniv
se vraždou žúžele a hmyzu letí k vodě,
aby si umyl ruce, hlásaje veřejně : Já chco
bet čisté! Brt. Dt. 57.