940

-tucha. Cf. Gb. Ml. I. 60.

1. Tucha. Kká., Vrch. Tuchy = před-
stavy volně za příčinou neznámou vystu-
pující a za předzvěsti budoucího zjevu vy-
kládané. Dk. P. 125. T. nesmrtelnosti. Čch.
Neměl ani nejmenší tuchy. Šml. Teskná t.
obavami plní jeho ducha. Čch. Mch. 77.

Ťuchliti = schovávati něco (za kabát);
mačkati, dlábiti (kočku); se = pasovati se,
ringen. Val. Vck., Brt. D. 279.

Tuchmati = pomalu dělati, soukati se;
něco tajiti, tutlati. Mor. Brt. D. 279.

Tuchnouti. Cf. Mkl. Etym. 358. Rouch
drevních tuchne malebnosť. Čch. List tuchne
(vadne). Laš. Brt. D. 279.

Tuchom, ě, f. (ne: a, m.). Pal. Rdh. I.
130., Km. 1886. 28.

Tuchoměřická, é, f. = český tanec ná-
rodní.

Tuchoplný, ahnungsvoll. Dk. Aesth. 169.

Tuchyplný = tuchoplný (dod). Dk.
Aesth. 74.

Tuk. Cf. Týti. Šf. III. 511., Schd. I. 382.,
Kram, slov., Slov. zdrav., Rosc. 39., Rm.
l. 422., Mkl. Etym. 367., KP. VI. 458 , 463 ,
485. Oleje a tuky, tuk z kostí, vlny, rybí
(Mllr. 31., 101.); chemická povaha tuků.
KP. V. 539., VI. 2, 8., 3. T. kožní, Haut-
fett. T. země, das Mark des Landes.

Ťukačka, y, f. = ťukání knoflíky, krej-
cary do zdi (hra). Us. Hrb. — T., das Hack-
brett (mus.). Rk.

Tukan, u, m. = guľaš. Slov. Phľd. III.
1. 18. Dle P. Tótha a Czm. 128. tukáň. —
T., souhvězdí. Stč. Zem. 25. — T., a, m.,
rhamphastus, pták. Cf. Brm. II. 189., Hlb.
I. XXXV.

Ťukati. Do noci na klavesy ťukal. Vlč.
— si s kým = připiti si. Ťukl si s ním
na zdraví. Us.

Túkat, túču = výskati. Brt. D. 279. T.=
troubiti tútú. T., tutúkať predpokladá ne-
jaký nástroj, trubku, keď nie iné, tedy t.
cez dlaň svinutou, k ústům priloženú, kdežto
ujákať je tiahavé vyvolávanie ujujú. Slov.
Zátur. Ludia od radosti ujúkali, tutúkali.
Dbš. Sl. pov. 8. 34.

Ťukela, y, m. = hlupák, Tölpel-. Von-
drák.

Tukodárný, fetterzeugend. T. potrava,
Šv. 115., látky. Šv. Cf. Tukotvorný.

Tukokrevnosť, i, f., Lipaemie, f. Vz
Tučnokrevnosť.

Tukosladík, u, m. Čs. lk. Cf. Tukosla-
dina.

Tukota, y, f. = tlustota, tuk, Fett, n.,
Fettigkeit, f. Zátur.

Tukota, y, f. = slepice, která ráda krá-
korá. Val. Brt. L. N. I. 192.

Ťukotať = ťukati. Za dveřmi ť. Mor.
Šd.

Tukovice, Fettzelle, f.

Tukovina = tkanina tuků.

Tukovitosť, i, f., Fettartigkeit, f. Čs. lk.

Tula = tulský kov, niello, ruský smalt,
Tula, Tulametall, Niello. Šp. — T. = tulice.
Je tlustá jako tuľa. U Přerova. Šd.

Ťula, y, m. = hlupák. Mor. Rgl.

Tuláctvo, a, n. = tuláci. Osv. I. 171.

Tulačka = toulání. Marných t-ček se
varovati. Vyb. II. 1414.

Túlajka = část dýmky, do níž se tréska
strká. Val. Brt. D. 279.

Tulák = zhubenělá ryba po vytření. Ves.
IV. 141.

Tulák, a, m. = hlupák. Mor. Rgl.

Tulaňa, ě, f. = tulačka (ženská). Val.
Vck.

Tulanka, y, f. = tulačka. U Třebonína.
Olv.

Tulban. Cf. Mkl. Etym. 365.

Tulba. Sediac na tulbách preplavali rieky.
Sl. let. II. 6.

Tulčatý = zakončený do tupa jako tulec.
Slez. Šd.

Túlec, Patrontasche, f., Val. Brt. D. 279.

Tulej u lopaty, Dille. Pdl. — T. = tou-
lec sekáčů. Nov.

Tulejkovitý. T. chapadlo, Fangmutter
(při zemním vrtání). Hrbk.

Tulek, lka, m. = tulec ? Tlustý jako t.
U Přerova. Šd.

Tuleň. Cf. Hlb. I. 517., Ves. IV. 78.,
Kram, slov., Vega I. 267., II. 22., Brm. 1.
3. 666.

Tulena, y, f. = kráva, která se ke kra-
vařce toulí. Mor. Brt.

Tulenina, y, f. = tuleňovina. Č. Čt. I.
266.

Tulešický, ého, m., os. jm. Arch. VII.
565., VIII. 606.

Tulice, e, f., vz Tulička. Je tlustá jako
t. U Přer. Šd.

Tulich. Cf. Mkl. Etym. 358.

Tulipán. Cf. Mkl. Etym. 365., Hlb. I.
502., Mllr. 72., Rosc. 110., Č. Kn. š. 261.,
Dlj. 79., Kram. slov. Kvitol mi t., co som
nesadila, žiadnej bych milovať teraz nera-
dila. Ntr. V. 234

Tulír, a, m. = Courier. 18. stol Mus.
1891. 467.

Tulit, u, m., meteor tulský. Osv. V. 13.

Tulivý = ostýchavý. T. jako selská dru-
žička. U Kr. Hrad. Kšť.

Tuližbuď = právě. T. přišla Hanča. Val.
Vck.

Tulkať sa = tuliti se. T. sa k dakomu.
Slov. Phľd. IV. 8., Btt. Sp. 199.

Tulmač. Arch. VIII. 245., 121., Vš. 70.

Tulmačiti. Arch. VIII. 245

Tulokněnka, y, f. = medvědice, kostrou-
nek, aretostaphylos, rostl. Ott. II. 615.

Tuluanský balsam. Vz KP. VI. 388.

Tulula, y, m , os. jm. Wtr. Obr. 87.

Tuma Karel, vz Tůma.

Tůma. Arch. VIL 72, 543. — T. Kar,
žurnal. v Praze, nar. 1842. Cf. Šb. Dj. ř.
312., Bačk. Př. 186., Rk. Sl. - T. Fr.,
hud. sklad. 1704,—1774. Vz Slavín č. 35.
v příl., Srb. 76. -- T. Jan H. V., naroz.
1846., řed. matičního gymn. v Uher. Hra-
dišti. Vz Bačk. Př. 46., Pyp. K. II. 419.

Tu mal, tu mala = tu máš. Us. Rgl.

Tuman, a, m., vrah sv. Ludmily. Výb.
I. 315. Vz Tuň.

Tumba, y, f., z lat. = lešení rakevní.
Hnoj.



	940

	-tucha. Cf. Gb. Ml. I. 60. 1. Tucha. Kká., Vrch. Tuchy = před- stavy volně za příčinou neznámou vystu- pující a za předzvěsti budoucího zjevu vy- kládané. Dk. P. 125. T. nesmrtelnosti. Čch. Neměl ani nejmenší tuchy. Šml. Teskná t. obavami plní jeho ducha. Čch. Mch. 77. Ťuchliti = schovávati něco (za kabát); mačkati, dlábiti (kočku); se = pasovati se, ringen. Val. Vck., Brt. D. 279. Tuchmati = pomalu dělati, soukati se; něco tajiti, tutlati. Mor. Brt. D. 279. Tuchnouti. Cf. Mkl. Etym. 358. Rouch drevních tuchne malebnosť. Čch. List tuchne (vadne). Laš. Brt. D. 279. Tuchom, ě, f. (ne: a, m.). Pal. Rdh. I. 130., Km. 1886. 28. Tuchoměřická, é, f. = český tanec ná- rodní. Tuchoplný, ahnungsvoll. Dk. Aesth. 169. Tuchyplný = tuchoplný (dod). Dk. Aesth. 74. Tuk. Cf. Týti. Šf. III. 511., Schd. I. 382., Kram, slov., Slov. zdrav., Rosc. 39., Rm. l. 422., Mkl. Etym. 367., KP. VI. 458 , 463 , 485. Oleje a tuky, tuk z kostí, vlny, rybí (Mllr. 31., 101.); chemická povaha tuků. KP. V. 539., VI. 2, 8., 3. T. kožní, Haut- fett. T. země, das Mark des Landes. Ťukačka, y, f. = ťukání knoflíky, krej- cary do zdi (hra). Us. Hrb. — T., das Hack- brett (mus.). Rk. Tukan, u, m. = guľaš. Slov. Phľd. III. 1. 18. Dle P. Tótha a Czm. 128. tukáň. — T., souhvězdí. Stč. Zem. 25. — T., a, m., rhamphastus, pták. Cf. Brm. II. 189., Hlb. I. XXXV. Ťukati. Do noci na klavesy ťukal. Vlč. — si s kým = připiti si. Ťukl si s ním na zdraví. Us. Túkat, túču = výskati. Brt. D. 279. T.= troubiti tútú. T., tutúkať predpokladá ne- jaký nástroj, trubku, keď nie iné, tedy t. cez dlaň svinutou, k ústům priloženú, kdežto ujákať je tiahavé vyvolávanie ujujú. Slov. Zátur. Ludia od radosti ujúkali, tutúkali. Dbš. Sl. pov. 8. 34. Ťukela, y, m. = hlupák, Tölpel-. Von- drák. Tukodárný, fetterzeugend. T. potrava, Šv. 115., látky. Šv. Cf. Tukotvorný. Tukokrevnosť, i, f., Lipaemie, f. Vz Tučnokrevnosť. Tukosladík, u, m. Čs. lk. Cf. Tukosla- dina. Tukota, y, f. = tlustota, tuk, Fett, n., Fettigkeit, f. Zátur. Tukota, y, f. = slepice, která ráda krá- korá. Val. Brt. L. N. I. 192. Ťukotať = ťukati. Za dveřmi ť. Mor. Šd. Tukovice, Fettzelle, f. Tukovina = tkanina tuků. Tukovitosť, i, f., Fettartigkeit, f. Čs. lk. Tula = tulský kov, niello, ruský smalt, Tula, Tulametall, Niello. Šp. — T. = tulice. Je tlustá jako tuľa. U Přerova. Šd. Ťula, y, m. = hlupák. Mor. Rgl.	Tuláctvo, a, n. = tuláci. Osv. I. 171. Tulačka = toulání. Marných t-ček se varovati. Vyb. II. 1414. Túlajka = část dýmky, do níž se tréska strká. Val. Brt. D. 279. Tulák = zhubenělá ryba po vytření. Ves. IV. 141. Tulák, a, m. = hlupák. Mor. Rgl. Tulaňa, ě, f. = tulačka (ženská). Val. Vck. Tulanka, y, f. = tulačka. U Třebonína. Olv. Tulban. Cf. Mkl. Etym. 365. Tulba. Sediac na tulbách preplavali rieky. Sl. let. II. 6. Tulčatý = zakončený do tupa jako tulec. Slez. Šd. Túlec, Patrontasche, f., Val. Brt. D. 279. Tulej u lopaty, Dille. Pdl. — T. = tou- lec sekáčů. Nov. Tulejkovitý. T. chapadlo, Fangmutter (při zemním vrtání). Hrbk. Tulek, lka, m. = tulec ? Tlustý jako t. U Přerova. Šd. Tuleň. Cf. Hlb. I. 517., Ves. IV. 78., Kram, slov., Vega I. 267., II. 22., Brm. 1. 3. 666. Tulena, y, f. = kráva, která se ke kra- vařce toulí. Mor. Brt. Tulenina, y, f. = tuleňovina. Č. Čt. I. 266. Tulešický, ého, m., os. jm. Arch. VII. 565., VIII. 606. Tulice, e, f., vz Tulička. Je tlustá jako t. U Přer. Šd. Tulich. Cf. Mkl. Etym. 358. Tulipán. Cf. Mkl. Etym. 365., Hlb. I. 502., Mllr. 72., Rosc. 110., Č. Kn. š. 261., Dlj. 79., Kram. slov. Kvitol mi t., co som nesadila, žiadnej bych milovať teraz nera- dila. Ntr. V. 234 Tulír, a, m. = Courier. 18. stol Mus. 1891. 467. Tulit, u, m., meteor tulský. Osv. V. 13. Tulivý = ostýchavý. T. jako selská dru- žička. U Kr. Hrad. Kšť. Tuližbuď = právě. T. přišla Hanča. Val. Vck. Tulkať sa = tuliti se. T. sa k dakomu. Slov. Phľd. IV. 8., Btt. Sp. 199. Tulmač. Arch. VIII. 245., 121., Vš. 70. Tulmačiti. Arch. VIII. 245 Tulokněnka, y, f. = medvědice, kostrou- nek, aretostaphylos, rostl. Ott. II. 615. Tuluanský balsam. Vz KP. VI. 388. Tulula, y, m , os. jm. Wtr. Obr. 87. Tuma Karel, vz Tůma. Tůma. Arch. VIL 72, 543. — T. Kar, žurnal. v Praze, nar. 1842. Cf. Šb. Dj. ř. 312., Bačk. Př. 186., Rk. Sl. - T. Fr., hud. sklad. 1704,—1774. Vz Slavín č. 35. v příl., Srb. 76. -- T. Jan H. V., naroz. 1846., řed. matičního gymn. v Uher. Hra- dišti. Vz Bačk. Př. 46., Pyp. K. II. 419. Tu mal, tu mala = tu máš. Us. Rgl. Tuman, a, m., vrah sv. Ludmily. Výb. I. 315. Vz Tuň. Tumba, y, f., z lat. = lešení rakevní. Hnoj.