941

Tuniok, u, m. = tlumok. Val. Vck.

Tumpa, ťumpala, y, tumpák, a, m. =
hlupák. Val. a laš. Brt. D. 279. Slez. Šd.

Ťumpavý = přihlouplý, dumm. Slez. Šd.

-tún přípona, vz -toun (pěstoun). Gb.
Ml. I. 60

Tůň, vz Tůně. Čch. Bur.

Tuná. Cf. Mkl. Etym. 205. b. Zostaň t.
Lipa. — Dbš. Sl. pov. V. 76, Sl. let. II. 3.

Tunajší = zdejší. Slov. Lčk. CM. 60.

Tuňák Cf. Brm. III. 3. 105.-112., Kram,
slov.

Tundra. Krč. G. 96., Sté. Zem. 793.

Tundrový modráček, pták. Brm. II. 2.
128.

Tůně. Vz Mkl. Etym. 358., Tóně (dod.),
Tenice (dod.). T. = podzemní sklep, loch.
Wtr. Obr. 380. — T. = potok u Žinkov.

Tuněžice, pl., ves v Trenčansku. Phľd.
VIII. 109.

Tunicella, y, f., z lat. = roucho ornatu
podobné s širokými krátkými rukávy, které
podjáhen nosí. Špch. 14.

Tunicin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 578.

Tunka, y, f., das Fass in der Brennerei,
durch welches Röhren gehen. Slov. Ssk.

Ťunkati, vz Stumpati.

Tunuel Cf. Kram. slov. T. jedno-, dvou-
kolejní, podmořský, skalní, zemní. Zpr.
arch.

Tunnelování anglické. Vz Ott. II. 327.

Tunnelovitý, tunnelartig. T. stoka. Zpr.
arch. VIII. 60, Monr.

Tunnelový, Tunnel-. T. zdivo. Pdl.

Tunný. T. zboží = ryby. 16. stol. Mus.
1884. 444., 445. Cor. jur. IV. 3. 2. 447.

Tuno = lacino. Slov. (gemer.). Rr. Sb.
Vz Tuný.

Tunok = tuná. Slov. N. Hlsk. I. 204.

Tůňovka, y, f. = tůňová pec, Sumpf-
ofen. Hř.

Tůňový, vz předcház.

Tunulík Cf. Brm. I. 3. 772.

Tuný = laciný. Slov. Hdž., Sl. spv. VI.
226. Vz Tuno (dod.).

Tuočně. Pakli by s námi v súdy jíti
chtěl t. aneb utiskavě. Arch. VII. 263.

Tuoňa. Koll. Zp. I. 29., Němc. IV. 439.

Tuoniti = stíniti. Slov. Němc. v Mus.
1889. 365.

Tuotel. Poďme s t. = odtud. Laš. Brt.
D. 357.

Tupať, tupkať = na drobno rubati. Val.
Brt. D. 280.

Tupec z Jieřic. Výb. I. 1041.

Tupí, n. = tupá strana řezacího nástroje,
opak ostří. Brt D. 280.

Tupice, e, f. = sekera (tupá) s motyčkou
o jedné čepeli, Us. Rjšk.

Tupirovati. Jeden druhému pletl cop,
t-val jeho tak zvaný toupet. Muf. 1880. 7.

Tupiti Mkl. Etym. 358. — co kde. Lesť
a křivdu máte i v jiných t. Št. Kn. š. 161.

Tupivosť, i, f., vz Tuplivosť. Dk. Aesth.
369.

Tupkokřídlec, dlce, m., carera, motýl.
Vz Kk. Mot, 267.

Tuplsoldát, a, m. = který dostával dvoj-
násobný plat. Wtr. Obr. 328.

Tupltykyta. Wtr. Obr. 551.

Tupohlavosť, i, f., Schwachköpfigkeit.
Osv. VI. 551.

Tupohub, a, m., lumčík, bracon. Cf. Brm.
IV. 342., Ott. IV. 528.

Tupomlnec, nce, m. = těleso tupo-
mlnné. Kv. 1870. 316.

Tupomlnný = co mlno podržuje. T.
věci. Kv. 1870. 316.

Tuponosec, sce, m., rhinosismus, brouk.
Kk. Br. 273.

Tuposluchý, schwerhörig. Dk.

Tupoúhelný, vz Tupoúhlý.

Tupozrakosť. Cf. Slov. zdrav., Ott. II.
85. T. pijáků, a. alcoholica, z nadužívání
lihovin, a. ex abusu spiritus, z vyblednutí
čivu zrakového, a. ex decolatione nervi
optici.

1. Tupý. Mkl. Etym. 358. Tupý (nůž)
jako pata. Rgl. — T. zrak. Vz Tupozrakosť.
T. rým. Dk. Poet. 406.

2. Tupý Kar. Eug. Cf. Bačk. Př. 29.,
Pyp. K. 409, Ukaz. 112., Tf. H. 1. 3. vyd.
108., Rk. Sl.

Tur. Cf. Brm. I. 3. 431., 443., Osv. VI.
551., Mách. 192.

Tura, y, m., bůh slovan., skandin. Tyr
(Mars), odtud tuřice. Šf. Strž. I. 72.

Turák. Cf. Kodkodák (dod). — T. =
kukačka chocholatá, coxythaix. Brm. II.
288.

Turánek, nku, m., rostl. T. chrání člo-
věka před mocí vodníkovou. Vz Mách. 147.
Pověry o něm vz v Mtc. 1. XVI. 93.

Turanka, y, f., rostl. Jí se na Slov.
opravují proti Mátoze. Vz Mách. 131.

Turbanový. T. ježek mořský. Frč. G.
104.

Turčák, a, m. = holub. Mor. Brt.

Turčáň, ě, f. = turkyň. U Kyjova. Rgl.

Turčátko, a, n. = turče. Šd.

Turčinka, y, f. = květina. Vonička
z t-ky. ü Uh. Brodu. Šd.

Turčisko, a, n. = Turčín. Kká.

Tureček, zdrobn. Turek. Dlj. 25.

Turek, rka, m., psí jm. — T., rku, m.
Cf. Mllr. 38., Kram. slov. — T., rka, m.,
os. jm. Cf. Rk. Sl.

Tureň, rně, m. = turoň (dod.).

Turgit, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 341.

Tuří poskoky, hvizdot. Cf. Mách. 62,
64.

Turian. T-ny = močály v pešťské sto-
lici. Sokl. I. 82.

Tuřice. Mkl. Etym. 365. T. = letnice
Cf. Tura (dod.), Zbrt. 114., Mách. 198.

Turičník, a, m. = vlha, brhel, Pirol, Gold-
amsel, oriolus galbula, že o turiciach naj-
častšie prehvizduje. Slov. Rr. Sb.

Turičný. T. sviatky, dui, Pfingst-. Slov.
Phľd. VIII. 5., Sl. let. I. 187.

Tuřín. Rosc. 145., Kram. slov.

Turinský Frant. Cf. Zl. Jg. 190., 233.,
Pyp. K. II. 409., Ukaz. 112., Bačk. Písm. I.
264., Rk. Sl.

Turja, e, f., řeka na vých. straně Bez-
kyd. Č. Čt. 11. 353.

Turjice, e, f., řeka na vých. straně Bez-
kyd. Č. Čt. II. 353.

506



	941

	Tuniok, u, m. = tlumok. Val. Vck. Tumpa, ťumpala, y, tumpák, a, m. = hlupák. Val. a laš. Brt. D. 279. Slez. Šd. Ťumpavý = přihlouplý, dumm. Slez. Šd. -tún přípona, vz -toun (pěstoun). Gb. Ml. I. 60 Tůň, vz Tůně. Čch. Bur. Tuná. Cf. Mkl. Etym. 205. b. Zostaň t. Lipa. — Dbš. Sl. pov. V. 76, Sl. let. II. 3. Tunajší = zdejší. Slov. Lčk. CM. 60. Tuňák Cf. Brm. III. 3. 105.-112., Kram, slov. Tundra. Krč. G. 96., Sté. Zem. 793. Tundrový modráček, pták. Brm. II. 2. 128. Tůně. Vz Mkl. Etym. 358., Tóně (dod.), Tenice (dod.). T. = podzemní sklep, loch. Wtr. Obr. 380. — T. = potok u Žinkov. Tuněžice, pl., ves v Trenčansku. Phľd. VIII. 109. Tunicella, y, f., z lat. = roucho ornatu podobné s širokými krátkými rukávy, které podjáhen nosí. Špch. 14. Tunicin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 578. Tunka, y, f., das Fass in der Brennerei, durch welches Röhren gehen. Slov. Ssk. Ťunkati, vz Stumpati. Tunuel Cf. Kram. slov. T. jedno-, dvou- kolejní, podmořský, skalní, zemní. Zpr. arch. Tunnelování anglické. Vz Ott. II. 327. Tunnelovitý, tunnelartig. T. stoka. Zpr. arch. VIII. 60, Monr. Tunnelový, Tunnel-. T. zdivo. Pdl. Tunný. T. zboží = ryby. 16. stol. Mus. 1884. 444., 445. Cor. jur. IV. 3. 2. 447. Tuno = lacino. Slov. (gemer.). Rr. Sb. Vz Tuný. Tunok = tuná. Slov. N. Hlsk. I. 204. Tůňovka, y, f. = tůňová pec, Sumpf- ofen. Hř. Tůňový, vz předcház. Tunulík Cf. Brm. I. 3. 772. Tuný = laciný. Slov. Hdž., Sl. spv. VI. 226. Vz Tuno (dod.). Tuočně. Pakli by s námi v súdy jíti chtěl t. aneb utiskavě. Arch. VII. 263. Tuoňa. Koll. Zp. I. 29., Němc. IV. 439. Tuoniti = stíniti. Slov. Němc. v Mus. 1889. 365. Tuotel. Poďme s t. = odtud. Laš. Brt. D. 357. Tupať, tupkať = na drobno rubati. Val. Brt. D. 280. Tupec z Jieřic. Výb. I. 1041. Tupí, n. = tupá strana řezacího nástroje, opak ostří. Brt D. 280. Tupice, e, f. = sekera (tupá) s motyčkou o jedné čepeli, Us. Rjšk. Tupirovati. Jeden druhému pletl cop, t-val jeho tak zvaný toupet. Muf. 1880. 7. Tupiti Mkl. Etym. 358. — co kde. Lesť a křivdu máte i v jiných t. Št. Kn. š. 161. Tupivosť, i, f., vz Tuplivosť. Dk. Aesth. 369. Tupkokřídlec, dlce, m., carera, motýl. Vz Kk. Mot, 267. Tuplsoldát, a, m. = který dostával dvoj- násobný plat. Wtr. Obr. 328.	Tupltykyta. Wtr. Obr. 551. Tupohlavosť, i, f., Schwachköpfigkeit. Osv. VI. 551. Tupohub, a, m., lumčík, bracon. Cf. Brm. IV. 342., Ott. IV. 528. Tupomlnec, nce, m. = těleso tupo- mlnné. Kv. 1870. 316. Tupomlnný = co mlno podržuje. T. věci. Kv. 1870. 316. Tuponosec, sce, m., rhinosismus, brouk. Kk. Br. 273. Tuposluchý, schwerhörig. Dk. Tupoúhelný, vz Tupoúhlý. Tupozrakosť. Cf. Slov. zdrav., Ott. II. 85. T. pijáků, a. alcoholica, z nadužívání lihovin, a. ex abusu spiritus, z vyblednutí čivu zrakového, a. ex decolatione nervi optici. 1. Tupý. Mkl. Etym. 358. Tupý (nůž) jako pata. Rgl. — T. zrak. Vz Tupozrakosť. T. rým. Dk. Poet. 406. 2. Tupý Kar. Eug. Cf. Bačk. Př. 29., Pyp. K. 409, Ukaz. 112., Tf. H. 1. 3. vyd. 108., Rk. Sl. Tur. Cf. Brm. I. 3. 431., 443., Osv. VI. 551., Mách. 192. Tura, y, m., bůh slovan., skandin. Tyr (Mars), odtud tuřice. Šf. Strž. I. 72. Turák. Cf. Kodkodák (dod). — T. = kukačka chocholatá, coxythaix. Brm. II. 288. Turánek, nku, m., rostl. T. chrání člo- věka před mocí vodníkovou. Vz Mách. 147. Pověry o něm vz v Mtc. 1. XVI. 93. Turanka, y, f., rostl. Jí se na Slov. opravují proti Mátoze. Vz Mách. 131. Turbanový. T. ježek mořský. Frč. G. 104. Turčák, a, m. = holub. Mor. Brt. Turčáň, ě, f. = turkyň. U Kyjova. Rgl. Turčátko, a, n. = turče. Šd. Turčinka, y, f. = květina. Vonička z t-ky. ü Uh. Brodu. Šd. Turčisko, a, n. = Turčín. Kká. Tureček, zdrobn. Turek. Dlj. 25. Turek, rka, m., psí jm. — T., rku, m. Cf. Mllr. 38., Kram. slov. — T., rka, m., os. jm. Cf. Rk. Sl. Tureň, rně, m. = turoň (dod.). Turgit, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 341. Tuří poskoky, hvizdot. Cf. Mách. 62, 64. Turian. T-ny = močály v pešťské sto- lici. Sokl. I. 82. Tuřice. Mkl. Etym. 365. T. = letnice Cf. Tura (dod.), Zbrt. 114., Mách. 198. Turičník, a, m. = vlha, brhel, Pirol, Gold- amsel, oriolus galbula, že o turiciach naj- častšie prehvizduje. Slov. Rr. Sb. Turičný. T. sviatky, dui, Pfingst-. Slov. Phľd. VIII. 5., Sl. let. I. 187. Tuřín. Rosc. 145., Kram. slov. Turinský Frant. Cf. Zl. Jg. 190., 233., Pyp. K. II. 409., Ukaz. 112., Bačk. Písm. I. 264., Rk. Sl. Turja, e, f., řeka na vých. straně Bez- kyd. Č. Čt. 11. 353. Turjice, e, f., řeka na vých. straně Bez- kyd. Č. Čt. II. 353. 506