942

Turko, a, m., štidlák, pták. Brm. II. 2.
655.

Turkobijce, e, f., Türkentödter. Kká.

Turkomilec, lce, m. = turkomil. Kká.

Turkyň. Cf. Ošústiti. Na sv. Jana stětí
stíná se nejlépe t. Zlinsky. Brt.

Turmalinit, u, m., nerost. Chdt. 31.

Turňa. Koll. Zp I. 388.

Turnaj. Cr. Sdl. Hr. IV. 61., Zbrt. 292.,
Tk. VIII. 503, Kram, slov., Sv. ruk. 226.
V t-jích býti. Výb. II. 14.

Turnajisko, a, n., Turnierplatz, m. Slov.
Loos.

Turnbulová modř. Vz KP. VI. 210.

Turnejník, a, m., tormentator. Veleš.

Turní = skalní. T. krajina, Felsenregion
in den Karpathen. Nz.

Turniket. Vz Turnyket (dod.).

Turno = tesklivo. To je mi turno. Brt.
N. p. 182.

Turnovský = z Turnova jsoucí, Tur-
nauer —T., os. jm. T. Theofil, br. † 1671.
Výb. II. 1395. — T. Jos. L., naroz. 1838.,
žurnal. Vz Bačk. Př. 186., Pyp. K. II. 409.

Túrnúť = pohlednouti. Ani na ňa ne-
potúrnul. Natúrnút koho = navštíviti. Slov.
a val. Brt. D. 280. Ty ale dnu jedným
uchom, druhým pekne von si púšťal všetko;
túrnul na oko (poslechl) a pri tom ďalej
svoje vyčíňal. Phľd X. 123. (9.).

Turnyket (tourniquet), fr., turnyké), u,
m. = žilotěž, stahovadlo na žíly; pohyb-
livý dřevený kříž u vchodu do nějaké míst-
nosti ku př. do výstavy, který se vstupo-
váním jednotlivých osob otáčí a počet osob
vstoupivších kontroluje, počitadlo.

Turobijce, e, m., Stierwürger, m. Lpř.

Turohlavý, stierköpfig. Koll. St. 448.

Turold, a, m., vrch u Mikulova. Km.

Turoň, ě, m. = končiar ostrý, ktorý
v čas potreby jako zbroj užívan býval,
Helmspitze. Slov. Rr. Sb. Odskočil mu t.
so šišiaka. Orl. VI. 37. — T. = mamlas,
ochlasta (nadávka). Phľd. IV. 5.

Turooký, stieräugig. Lpř.

Turorohý, stierhörnig. Koll. St. 447.

Turota, y, f., louka u Kojetína.

Turotvárný, stierahnlich. Koll. St. 448.

Turovitý, stierärtig. Koll. St. 29.

Turovo pole = čásť záhřebské stolice.
Vz ZObz. XX11I. 49.

Tursellin-us, a, m. T. Hor. Vz Mus.
1886. 653.

Tursko u Prahy. Mus. 1892. 260, 275.

Turský. T. pole, severozáp. od Prahy.
Jir. z Turtelštejna Dentulin. Vz Mus. 1886.
653.

Turva, y, f. = bařina? Slov. K. Nov.
1888. 77.

Turynský mlýn u Kam. Žehrovic, ryb-
ník. Ib

Tusanka, y, f. = polej. Slov. Rgl.

Túš, e, m. = touš, Výb. 11. 32., jaculum.
Veleš.

Tušeníčko, a, n., zdrobn. tušení. Kos.

1. Tušiti. Cf. Mkl. Etym. 364.— komu.
Lékaři mu netuší. Arch. VIII. 215. Dotudť
já jí netuši dobře. Št. Kn. š. 84. (12.).
Proto mi moji spolutovaryši netušili, abych
měl do Benátek za živa dojeti. Har. II.

259. — komu v čem. Vaši velikosť jen
tuší ve snách. Kká. Jsa v nemoci, v kteréž
mu netušili. Let. 320. — komu čím. Dar-
moť sobě tušie ty panny tiem panenstvím,
aneb ačť kto pochlebuje jim, i tuší jim
zlým. Št. Kn. š. 61. (248. 9.). — T. = tuch-
nouti, páchnouti. Slov. Mrtvola tuší. Zátur.
To čo páchne, tuší, smrdí. Hdž. Čít. 102.

Tušivosť, i, f. Dk. P. 134.

Tušivý, ahnungsvoll. Dk., Posp., Mus.

Tušovna, y, f. = síň sprchová, Douche-
cabinet. Rgl.

Túati = troubiti tú tú. Náš ponocný
už zatútal. U Král Hrad. Kšť. — Matka
túá = chce z buňky ven (ve včelař.). ČT.
Tkč.

Tute = tuto, tady, zde. Mor. Pk. Ps. 94.

Tutěna, y, f. = slabá ženská. Mor. Brt.

Tutička. Máme chlíveček, ten chlíveček
je plný červených t-ček, když mezi ně
černý kohout vletí, všecky je vyžene (pec,
uhlí, pohřeblo). Mor. Brt.

Tutka, y, f., lichotné jm. slepic. Mor.
Brt.

Tutko, a, m. = ťuťnák. Slov. Ssk.

Tutlík, u, m., Schachtbolzen, m. U Vej-
vanova. Zhlk.

Ťutmačka, y, f., langsames, faules Weib;
Trägheit. Slov. Bern.

Tuťmavý = potměšilý. Na již. Mor. Šd.

Tutorka, y, f. = opatrovnice. Lipa.

Tutú! Na tutú, tutú! Volání na slepice.

Vz Slepice, Tuťa.
Tutúkať, vz Túkati.

Tutura, y, f. = trubka (v dětské řeči).
Slov. Hdž. Šlb. 7.

Tutúž = tutouž. Obz. 1855.

Tuvík, a, m. = ťuhyk; sýc obecný. Šír.
Pt.

Ťuvíkal, a, m. = sýc obecný. Šír. Pt.

Tuvit. Sovy hučia v skalnom kruhu :
Uhú, čuhú, t. tuhú: Č. Čt. II. 91.

Tuvocať = odtud. Us. Rgl.

Tuvon, vz Tudnu (dod.).

Tuz, Trappe. Ct. Mkl. Etym. 365.

Tuze = pevně atd. Proč na nás tak t.
hledíš? Wtr. exc. Strach z ní (ze smrti)
srší, až proniká duši touž, než kulka z ruč-
nice. Výb. II. 1691.

Tuzemec. Šf. Strž. II. 343. a j.

Tuzemní = tuzemský Lpř.

Tuzince malý, sehr klein. Rgl.

Tuzok, zka, m. = túzek, túz, Trappe.
Slov. Rr. Sb Pero z túzoka. Slov. BZv. 31.

Tuž. Má své pravdy dovésti najprv prá-
vem a dovede právem, tuž teprv má, móž-li,
mocí dotisknúti. Št. Kn. š. 167.

Tuž, i, f. = tužba, stesk. Kat. 3322. Dle
Erbena. Dle Gb. jest v Rukopise toz = tož.

Vz Toz.

Túžava, y, f. = tuhá zima T. je, že len
tak sindoly trieskajú. Slov. Hdž. Črt. 143.
To je ocot t. (ostrý V). Zátur.

Tužba. Cf. Mkl. Etym. 351., Sl. ps. 112.
nn.

Túžbena, y, f. = tužba, tužebnosť (per-
sonificace). Človek v putách ukrutnej T-ny
slepne. Slov. Sldk. 380.

Tužbiť = toužiti. Trok. 45.