944

Tvojátko, a, n. = tvá věc a p. Šmh. Cf.
Svojátko.

Tvorba básnická. KB. 1., Koll.

Tvorce. Výb. II. 16. Tvorec. Ezp. 882.
Tvořec: Hrad. 93. b., Arn. 556. Tvořec,
novotvar: tvůrce. Gb. Ml. I.82. Sv. tvořec.
14. stol. Mus. 1884. 248. By tvořec v dě-
vici vstúpil. Sv. ruk. 61. Tu (v Jerusalemě)
pro ny náš tvořec milý ráčil smrť podjéti.
Alx. V. v. 663. (HP. 16.). Tomáš ze Štít-
ného stal se tvůrcem nejušlechtilejší prosy
staročeské. Tf. — Cf. Sv. ruk. S. 292., NM.
371., An. 463., 597.

Tvorče, ete, n. = malý tvor, stvořeníčko.
DŠk. I. 300.

Tvorcí, Nz, práce. Vrch.

Tvoření umělecké, Osv , Dk., Tš., bás-
nické, Mus., tonů, Chlum XIII., plodu,
vlákna, krystallů atd. Šp. — T. slov. Vz
Pdg. 1885. 104. nn., Jir. Nkr. 53. nn., Gb.
Ml. I. 50. nn.

Tvořicí přirážka. Šf III. 598.

Tvořidlo. Cf. Mkl. Etym. 366., Těsta.

Tvořisko, a, n. = veliký n. nehezký tvor.
Lpř.

Tvořiště, ě, n. = místo, kde se co rodí,
tvoří, kde co roste. T. vajíček. Athen. III.
66. První t. jazyka. Pal. Rdh. I. 44

Tvořitebný, formbar. T. hlína. NA. V.
649.

Tvořiti co. Všechny vědy tvoří orga-
nický celek. Mus. 1880. 431. Obr a trpaslík
tvoří kontrast. Dk. T. ton, úsudky, závěrky.
Pdl. — si co. T. si o něčem obraz, úsudek.
Dk. — co čím. (Ty věci) tvoří (činí) svými
objemy kontrast. Dk. Aesth. 151. — se čím
kde. Tím netvrdí se, že idea božství teprv
rozumem naším v nás se jako tvoří. MH. 4.
— jak. Kdo jednotně tvoří, má sloh. Dk.
Aesth. 286. Genius tvoří nevědomky, talent
plným vědomím dle naučných, přijatých
pravidel. Dk. P. 108. — Pozn. Často lépe
jiných sloves užívati. Vz Brt. Ruk. 83.

Tvořítko, a, n = kadlub na tvaroh.

Tvořivě, schaffend. T. vystoupiti. Osv.
I. 76.

Tvořivka, y, f. = tvořivá čára, Erzeu-
gungslinie, f. Nz.

Tvořivo. Loos., Nz. lk.

Tvořivost' umělecká. SP. II. 25.

Tvořivý. T. obraznosť, KB. I., snaha,
Tš, fantasie, Dk., pud, Mour., buňka.

Tvorka, y, f. = odvozovací slabika. K.
Ml. 13.

Tvorma, y, f., šp. m.: forma. Jg. Napom.

Tvornomyslný Apollo. Pl. II. 119.

Tvorný. T. čára, vz Tvořivka (dod.),
Nz., síla přírody, Pal. Rdh. I. 31., 32., mysl.
Pl. II. 85.

Tvoromil, a, m , Geschöpfe liebend. Lpř.

Tvoroživný, Geschöpfe nährend. T. země.
Pl. I. 28.

Tvrďák = druh jablek. Mor Brt. — T. =
cínový žuk, Hartbruch, m., v hutn. Hř.

Tvrdaňa, ě, f. = druh hrušek, kame-
nůvka. Mor. Vck. Cf. Tordula.

Tvrdě. Má t. ustlano (o mrtvém hříšníku;
komu se zle vede). Us. Tkč. Chovej t. moje
slova. Alx. Když mníš, by t. stál, varuj se,
aby nepadl. Sv. ruk. 150. T. vieru držeti;

T. věřiti: T. svátky světiti. Št. Kn. š. 110..
16, 109. Velmi t. je vězí. Arch. X I.

Tvŕdeň, tvŕdeň, ě, m. = znak, že litera
sa vyslovuje tvrdo. l s tvŕdenom teraz už
v tlačiarňach všude nemajú. Ev. šk. I.132.

Tvrdina = tvrdá země. Brt. — T. Já ne-
jsem taková t. (tak tvrdý, necitný). Slez.
Šd.

Tvrditi. — koho, se kde, v čem. Na-
děje tvrdí se v nás. Št Kn. š. 45. T-la je
n víře. Bart. 253. V dobrém se z víry tvr-
díce. Ib. 88. — co jak več. Jedním dechem
plamy v ledy tvrdí. Nrd. Kosm. ps. 35. —
se čím kde. Aby přemlúvali o takových
věcech, jimiž by se t-la v nich žádosť
dobrá. Št. Kn. š. 180. — se kdy. Kšaftové
se na smrti tvrdí. Zk.

Tvrdníček, čku, m., senecio, rostl. Mtc.
1891. 93.

Tvrdnosť. Bych byl tak stvrzen v ustav-
nosti, jakž by mne nie v mej t-sti nemohlo
s tobú rozlúčiti. Pravn. 37.

Tvrdnouti kde. Zeminy v teple tvrdnou.
Mj. 12. — čím. Tělesa ochlazením tvrdnou.
Kk.

Tvrdný bydlo, Sv. ruk. 82., mysl. Alx.
M. v. 47. (HP. 91.).

Tvrdo = pevně, přísně. Mateřino na-
učenie často děti držie t. a druhdy tvrze,
než otcovo. Št. Kn. š. 105. - T. = obtížno.
Věda, žej' to mnohým bylo t. slyšeti. Št.
Kn. š. 3. — T., subst. Čert pravil, t. zase
t., když hlavou o dub dvakrát udeřil. Wtr.
exc. Ve tvrdém vrtati nemajíce chuti. Výb.

II. 1465.

Tvrdocitný, harten Gefühles. T. surovec.
Koll. IV. 123.

Tvrdodřevný, hartholzig. T. květiny.
Us.

Tvrdohlaváč, e, m. = tvrdohlavec. —
T. = salát tvrdohlávkový. Dlj. 21.

Tvrdohlávek, vku, m. = tvrdohlaváč
salát. Us. Pdl.

Tvrdohnip, a, m. = tvrdohlavec. Us.

Tvrdohouba. Cf. Rst. 459., Rosc. 66.,
Ott. V. 627.

Tvrdojádrý, hartkenig. Pl. I. 34.

Tvrdokamení, n., hartes Gestein. Pl. II.
339.

Tvrdokamenný křemelák. Pl. I. 76.

Tvrdokorý, hartrindig. T. bobule Pdl.

Tvrdokovář, e, m, Grobschmied, m.

Tvrdokožec, žce, m., sclerodermus. Brm.

III. 3. 363.

Tvrdoložný, hartgebettet. T. smrť. Lšk.

Tvrdoň, ě, m. = tvŕdeň (dod.).

Tvrdoploutevný. T. ryby, acanthopteri.
Stachelfloaser. Ott. IV. 228. Vz násl.

Tvrdoploutvý. T. ryby. Ott. III. 889.,
V. 304., Brm. III. 3. 41. Cf. předcház.

Tvrdoskalný, hartfelsig. T. vrch. Koll.
III 236.

Tvrdoslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886.
27.

Tvrdoslupký, hartschalig. Sl. les.

Tvrdosť = přísnosť atd. T. proti bliž-
nímu. Dik. II. 40. Pevnosť-li v t. přechází,
vždy prospěch se kazí. Sb. uč. — T. =
pevnosť. T. města. Alx.