946

Týden. Cf. Mkl. Etym. 367. V témždni.
Nál. 157. T. smrtní = pátý postní; květný,
veliký či pašiový. Brt. D. 266. Má druze
straně týmdnem napřed dáti věděti. Výb. I.
1021. O slovanském týdnu a jeho dnech
vz Slov. sborník 1884. 565.—573. Dnes tý-
den byl svátek (téhož dne minulý týden);
Včera t. pohřeb měla; Ustanovili hromadu
na dnes týden. Brt. D. 162.

Týdenek, nku, m. = týden. Kmk. Kuk.
II. 107.

Týdenník, u, m. T. Palkovičův. 1812. -
1818. Vz Bačk. Písm. I. 252. — T., a, m. =
kanovník, který má týden, hebdomatarius.
Tk. III. 194.
Tydlikať = dudlikať. Slov. Ssk.
Tydlidát, a, m, vymyšl. os. jm. Vlč.
Tyf, u, m., vz Tyfus.
Tyfoid, u, m., Typhoid. Cf. Slov. zdrav.
383.

Tyfový, Typhus- T. jed, -gift, zánět
plic, Typhuspneumonie, zánět krku, angína
typhosa. Ktt. exc.

Tyfus, horká nemoc. Cf. Slov. zdrav.,
Čs. lk., Rk. Sl. T. osutinový, zvratný, t. re-
currens. Slov. zdrav. 382., 383. T. chole-
rový, choleratyphoid, kožní, střevní výle-
vový, krvavý, ileotyphus haemorrhagicus,
bezhorečkový, t. afebrilis, nejlehčí, t. levis-
simus, skrytý, t. ambulatorius, skvrnitý, t.
exanthematicus, slabý, t. levis, zvrhlý, t.
abortivus, žlučový, t. biliosus. Ktt. exc.
Tyglinový. T. kyselina. Cf. Rm. I. 438.
Tyglovina, y, f., Tiegelmasse, f. Hř.
Tyglovka, y, f. = tyglová pec, Tiegel-
ofen, m. Hř.
Tygří, Tiger-. T. plášť. Čch. Bs. 12.
Tychi-us, a, m., tychius, brouk. Vz Kk.
Br. 316.

Tych-us, a, m., tychus, brouk. Vz Kk.
Br. 118.

Tyk, u, m. = dotknutí (v metrice). Ráz
rovná se dvěma tykům. Dk. Poet. 331. —
T., die Fühlung. Kritik musí míti s po-
chodem tvůrčím důkladný t. Dk Aesth.
655.
Týk, hlas ptačí. Zátur.
Tyka, y, t. = tyč, žerď. Mkl. Etym. 368.
Tykač, e, m., astupa, zastr. Veleš.
Tykadlo. T-dla štětinovitá, borsten-
förmig, vějířovitá, fächerförmig, šupinovitá,
geschuppt, růžencovitá, schnürförmig, ne-
pravidelná, unregelmassig, Sl. les, vřete-
nitá, uzlovitá, háčkovitá, zubatá, šídlovitá,
paličkovitá. Cf. Kk. Br. 2., Stn. I. 7., 11.
Týkaný rukama. Us. Šd.
Tykati. Cf. Mkl. Etym. 368. — se čeho
jak dlouho. Aby se ho netkla do pravej
polnoci. Sl. ps. Šf. I. 139. Dne se týká
křídlem. Kká. — co proč. Týkám nežity
tvé pro uzdravenie. Výb. II. 751.

Týkati čím kam. Jedním koncem to
týká do stěny. Slez. Šd.

Tykev. Cf. Mkl. Etym. 369., Rosc. 126.,

Kram, slov., Hlb. II. XXXV, Mllr. 38., Dlj.

26., Ott. V. 755.— Byl. 15. stol.

Tykva, tykvice = hruška. Mor. Brt.

Tykvice. Cf. Mllr. 69., předcház.

Tykvicovitý. T. rostliny, cucurbitaceae.

Rosc. 125.

Tykvicový, Kürbiss-.

1. Tyl Jos. K. Cf. Zl. Jg. 349., Pyp. K.
II. 548., Tf. Mtc. 86., 120., 121., Slavín II.
99. Back. Př. 186., Bačk. Písm. I. 933., Rk.
Sl.

Týl. Cf. Mkl. Etym. 369. T., u, u no-
vějších gt. -e. D. Lhrg. 167.

Týla = týle. Týla, pocem (pojď sem)
malý (volání telete). Místy u Klatov. BPk.

Týlař, e, m. = hotovitel týlu. Dhn. exc.

Týlomůstkový, Occipitopontal-. T. dráha.

Tylora, y, f. = kráva tyrolská. Mor. Brt.

Týloskráňový, occipitotemporalis. T.
závitek, o. gyrus.

Týlososcový, occipitomastoideus.

Týlový, Nacken-. T. kosť. Šv. 15.

Tym — tym = čím — tím. Tym širši,
tym lepši. Laš. Brt. D. 177.

Týmě. Sv. ruk. 313.

Tymlov, u, m. = koza gajd, čásť dud
(bývá z kůže ročního kozla, obyč. bílého).
Vz Brt. N. p. III. str. XL.

Tympanit-is, y, f. = nadmutí břicha,
bubnačka. Rk. Sl.

Tympanon. Cf. Ott. V. 370. — T., ve
stavit. = obloukové, půlkruhem obehnané
pole na nadpraží chrámů slohu romanského.
Kv. 1869. 151.

Tympl, u, m. = křižák, veliký kámen
nad nístějem vysoké peci. NA. IV. 164. Vz
Tymplový.

Tymu (= proto) žena na mne křičí. Slez.
Šd.

1. Týn slovo celtické. Šf. Strž. I. 63. Cf.
Mkl. Etym. 370. Pevný t. spásy. Vrch. T.
kupecký v Praze. Wtr. Obr. 548., 550. —
T. nad Vltavou. Vz Pal. Rdh. II. 126. Tam
vyšlapaly husy dláždění. Sbtk. Kr. h.

4. Týn Em. Cf. Tf. Mtc. 216., Bačk. Př.
31., 150., Rk. Sl.

Týně = tajně, heimlich. Zjevně a t. Arch.
VIII. 334.

Týnec Panenský. Tam mají nejlepší mlá-
tící stroj. Vz Sbtk. Krat. h. 120. T. u Lanž-
hota. Žižka T. tři dni hledal a když ho
našel, naplul naň a táhl dál. Dle jiných
Šveda jej sedm let hledal a nenašel ho. ib.
210. — T. u Olomouce. Jak na tamější oby-
vatele pokřikují? Vz Sbtk. Krat. h 210. —
Str. 253. b. 13. ř. sh. oprav Bilína v: Bí-
liny.

Týnice Labská sluje klapavá. Tam mají
prasenecký trh a chytali jesetery na řepu.
A jak tam škádlili plavce. Vz Sbtk. Krat.
h. 120.

Tynie, n., Staket. Plot z t. Slov. Phľd.
XII. 317.

Týnina, y, f. T. předoltářová (= kan-
celky). Hnoj. 23.

Týniště u Častolovic. Proč sluje T. bram-
borovým? Tam jsou výborní nosoznalci a
smýškové. Vz Sbtk. Krat. h. 121.
Týniti. Mkl. Etym. 370. a.
Tynkati = cinkati (jako kovář na ko-
vadlině). Slez. Šd. Vz násl.

Tynky = cinky. Tynky dělá koval na
kovadlině. Slez. Šd.

Tynom tánom na kopečku stála, tynom
tánom na mňa pozerala Slov. Sl. spv. III.
116.



	946

	Týden. Cf. Mkl. Etym. 367. V témždni. Nál. 157. T. smrtní = pátý postní; květný, veliký či pašiový. Brt. D. 266. Má druze straně týmdnem napřed dáti věděti. Výb. I. 1021. O slovanském týdnu a jeho dnech vz Slov. sborník 1884. 565.—573. Dnes tý- den byl svátek (téhož dne minulý týden); Včera t. pohřeb měla; Ustanovili hromadu na dnes týden. Brt. D. 162. Týdenek, nku, m. = týden. Kmk. Kuk. II. 107. Týdenník, u, m. T. Palkovičův. 1812. - 1818. Vz Bačk. Písm. I. 252. — T., a, m. = kanovník, který má týden, hebdomatarius. Tk. III. 194. Tydlikať = dudlikať. Slov. Ssk. Tydlidát, a, m, vymyšl. os. jm. Vlč. Tyf, u, m., vz Tyfus. Tyfoid, u, m., Typhoid. Cf. Slov. zdrav. 383. Tyfový, Typhus- T. jed, -gift, zánět plic, Typhuspneumonie, zánět krku, angína typhosa. Ktt. exc. Tyfus, horká nemoc. Cf. Slov. zdrav., Čs. lk., Rk. Sl. T. osutinový, zvratný, t. re- currens. Slov. zdrav. 382., 383. T. chole- rový, choleratyphoid, kožní, střevní výle- vový, krvavý, ileotyphus haemorrhagicus, bezhorečkový, t. afebrilis, nejlehčí, t. levis- simus, skrytý, t. ambulatorius, skvrnitý, t. exanthematicus, slabý, t. levis, zvrhlý, t. abortivus, žlučový, t. biliosus. Ktt. exc. Tyglinový. T. kyselina. Cf. Rm. I. 438. Tyglovina, y, f., Tiegelmasse, f. Hř. Tyglovka, y, f. = tyglová pec, Tiegel- ofen, m. Hř. Tygří, Tiger-. T. plášť. Čch. Bs. 12. Tychi-us, a, m., tychius, brouk. Vz Kk. Br. 316. Tych-us, a, m., tychus, brouk. Vz Kk. Br. 118. Tyk, u, m. = dotknutí (v metrice). Ráz rovná se dvěma tykům. Dk. Poet. 331. — T., die Fühlung. Kritik musí míti s po- chodem tvůrčím důkladný t. Dk Aesth. 655. Týk, hlas ptačí. Zátur. Tyka, y, t. = tyč, žerď. Mkl. Etym. 368. Tykač, e, m., astupa, zastr. Veleš. Tykadlo. T-dla štětinovitá, borsten- förmig, vějířovitá, fächerförmig, šupinovitá, geschuppt, růžencovitá, schnürförmig, ne- pravidelná, unregelmassig, Sl. les, vřete- nitá, uzlovitá, háčkovitá, zubatá, šídlovitá, paličkovitá. Cf. Kk. Br. 2., Stn. I. 7., 11. Týkaný rukama. Us. Šd. Tykati. Cf. Mkl. Etym. 368. — se čeho jak dlouho. Aby se ho netkla do pravej polnoci. Sl. ps. Šf. I. 139. Dne se týká křídlem. Kká. — co proč. Týkám nežity tvé pro uzdravenie. Výb. II. 751. Týkati čím kam. Jedním koncem to týká do stěny. Slez. Šd. Tykev. Cf. Mkl. Etym. 369., Rosc. 126., Kram, slov., Hlb. II. XXXV, Mllr. 38., Dlj. 26., Ott. V. 755.— Byl. 15. stol. Tykva, tykvice = hruška. Mor. Brt. Tykvice. Cf. Mllr. 69., předcház. Tykvicovitý. T. rostliny, cucurbitaceae. Rosc. 125.	Tykvicový, Kürbiss-. 1. Tyl Jos. K. Cf. Zl. Jg. 349., Pyp. K. II. 548., Tf. Mtc. 86., 120., 121., Slavín II. 99. Back. Př. 186., Bačk. Písm. I. 933., Rk. Sl. Týl. Cf. Mkl. Etym. 369. T., u, u no- vějších gt. -e. D. Lhrg. 167. Týla = týle. Týla, pocem (pojď sem) malý (volání telete). Místy u Klatov. BPk. Týlař, e, m. = hotovitel týlu. Dhn. exc. Týlomůstkový, Occipitopontal-. T. dráha. Tylora, y, f. = kráva tyrolská. Mor. Brt. Týloskráňový, occipitotemporalis. T. závitek, o. gyrus. Týlososcový, occipitomastoideus. Týlový, Nacken-. T. kosť. Šv. 15. Tym — tym = čím — tím. Tym širši, tym lepši. Laš. Brt. D. 177. Týmě. Sv. ruk. 313. Tymlov, u, m. = koza gajd, čásť dud (bývá z kůže ročního kozla, obyč. bílého). Vz Brt. N. p. III. str. XL. Tympanit-is, y, f. = nadmutí břicha, bubnačka. Rk. Sl. Tympanon. Cf. Ott. V. 370. — T., ve stavit. = obloukové, půlkruhem obehnané pole na nadpraží chrámů slohu romanského. Kv. 1869. 151. Tympl, u, m. = křižák, veliký kámen nad nístějem vysoké peci. NA. IV. 164. Vz Tymplový. Tymu (= proto) žena na mne křičí. Slez. Šd. 1. Týn slovo celtické. Šf. Strž. I. 63. Cf. Mkl. Etym. 370. Pevný t. spásy. Vrch. T. kupecký v Praze. Wtr. Obr. 548., 550. — T. nad Vltavou. Vz Pal. Rdh. II. 126. Tam vyšlapaly husy dláždění. Sbtk. Kr. h. 4. Týn Em. Cf. Tf. Mtc. 216., Bačk. Př. 31., 150., Rk. Sl. Týně = tajně, heimlich. Zjevně a t. Arch. VIII. 334. Týnec Panenský. Tam mají nejlepší mlá- tící stroj. Vz Sbtk. Krat. h. 120. T. u Lanž- hota. Žižka T. tři dni hledal a když ho našel, naplul naň a táhl dál. Dle jiných Šveda jej sedm let hledal a nenašel ho. ib. 210. — T. u Olomouce. Jak na tamější oby- vatele pokřikují? Vz Sbtk. Krat. h 210. — Str. 253. b. 13. ř. sh. oprav Bilína v: Bí- liny. Týnice Labská sluje klapavá. Tam mají prasenecký trh a chytali jesetery na řepu. A jak tam škádlili plavce. Vz Sbtk. Krat. h. 120. Tynie, n., Staket. Plot z t. Slov. Phľd. XII. 317. Týnina, y, f. T. předoltářová (= kan- celky). Hnoj. 23. Týniště u Častolovic. Proč sluje T. bram- borovým? Tam jsou výborní nosoznalci a smýškové. Vz Sbtk. Krat. h. 121. Týniti. Mkl. Etym. 370. a. Tynkati = cinkati (jako kovář na ko- vadlině). Slez. Šd. Vz násl. Tynky = cinky. Tynky dělá koval na kovadlině. Slez. Šd. Tynom tánom na kopečku stála, tynom tánom na mňa pozerala Slov. Sl. spv. III. 116.