949

Ublízati koho, glätt kämmen. Us. Gth.

Ublíženina, y, f., Leibschaden, m. Slez.
Šd.

Ublížený. Má v sobě u-né (od práce na-
tážky). Mor. Brt. D. 280.

Ublížiti. Cf. Mkl. Etym. 14. b. Když
jsme byli k sobě něco u Hory ublížili.
Arch. IX. 48.

Úblo, a, n. 1377., nyní též Ublová, ves
v Krnovsku. Pk.

Ubobolený = ubabušený (dod.). Slov.
Zátur.

Úboč, vz Ouboč.

Ubohý. Št. Kn. š. 23.

Ubolený; -en, a, o = bolem sesláblý,
vom Schmerz geschwächt. U. Marina, N.
Hlsk. XXI 128., hlava, Čkžk., srdiečko. Sl.
spv. III. 107., Phľd. III. 562. a j.

Úbor. Cf. Mkl. Etym. 221. a., Oubor. —
Ú. = košíček. Úborek na jahody. Št. N. 20 ,
Št. Kn. š 77. — Ú. = míra asi dvou ma-
lých čtvrtcí. Sbtk. — Ú., Kleid. Ú. mešní
(= ornat). Hnoj. — Ú. v bot. Cf. Rosc. 97.

Úborka, y, f. = úborek, košíček. Slov.
Bern.

Úboronosný. Ú. lodyha. Hg. Vz Úbor.

Úborovitý. Ú. květenství. Hg. Vz Úbor.

Ubože, také = ubožátko. Orl. III. 7., Bl.
Ps. 90., Hdž. Čít. 110., Sv. ruk. SB. 158.,
Výb. I 839.

Ubožiti si krajcar (vyprositi). Slez. Šd.

Úbradlo. a, n. = úskalí. Cf. Bradlo. Nár.
nov. IV. č.3.

Ubrání = škoda a p. K u. velikému a
zhoubě dokonalé od soldatů jsme přišli.
Melichar. Monogr. Unhoště 143.

Ubrániti se čeho. An bych sotva ubránil
se trpkých reflexí. Pal. Rdh. III. 200. —
Osv. I. 86., Mus. 1880. 481. — se čemu.
Kdo nekradě, něciganí, ten se bídě neubrání.
Slez. Šd.

Úbranný, Defensiv-. Ú. válka. Čsk.

Ubrati čebo čím: prkna hoblíkem. Us.

— se kam jak. Ubírati se do světnice
vážným krokem, Hrts., rovnou cestou do
města, na lože, na odpočinek. Hrts., Osv.

— se kudy: ulicí, táborem jako stín, Us.
Kyt. — se sup. Záhy ubírej se spat. Mž.
22. — sa = vystrojiti se. Slov. Ssk.

Ubrblaný = broukavý. Rgl.
Ubrečený = uplakaný. U. kluk. Us. Kšť.

— U. = zapocený. U. okna. U Kr. Hrad.
Kšť.

Úbřez, vz Vbřez (dod.).

Ubrknouti. Vz Čepička.

Ubrus. Ubrusec. Výb. I. 418. Cf. Kram.
Slov. U. oltářový. Hnoj. Stoly ubrusy při-
kryti. Pass. mus. 386. Vz Maso (hádanka).
Přišly u-se práť (tu neděli po svatbě schá-
zejí se ženy z příbuzenstva k malé hostině
u nevěstiných rodičů, čemuž říkají práť
u-se). Val Slavč. 83.

Ubúdati = ubývati. Svetla ubúda. Slov.
Hdž. Čít. 135.

Ubuditi koho. Výb. I. 404., II. 639.,
Pass. mus. 382.

Ubuchtovati koho po hřbetě = natlouci
mu. Vz Buchta. Us. Tč.

Ubúřeněc, ňce, m., Brummbär, m. Slez.
Šd.

Úbutový, vz Oubutový.

Úbyt všeobecný, Marasmus, S. N. V. 105.,
Ott. II. 990., Slov. zdrav. 383. — Ú. statků.
Krl. 110.

Úbytě, tabes, tabescentia, phthisis. Ú.
barviva kožního, Atrophie des Hautpig-
mentes, brdečky čivu zrakového, atrophia
papillae nervi optici, bubínku, A. des
Trommelfells, bujivé, Wucher-, cévnatky,
a. chorioideae, čivochorobné, neuropatische
A., čivoobrnové, neuroparalytische A., či-
vové, neurotische A., jater, a. hepatis (náhlé,
acuta, žluté, flava), jazyka, Zungenatrophie,
kůže, a. cutis (získané, aequisita, vrozené,
congenita), lbové či lebky, craniotabes (kři-
vicové, rhachitica), ledvin starých, senile
A. der Nieren, ú. míchy, tabes dorsalis,
rhachiomyelophthisis (křečovité, t. spasmo-
dica, příjičné, t. specifica), mandlí, Tonsil-
lenatrophie, a. tonsillarum, novorozenců,
athrepsia, oka, p. oculi, oka ukončené, p.
bulbi, okruží, t. mesaraica, plic, p. pulmo-
num, prsu, p. mammae, rušivé či ničivé, a.
degenerativa, sliznice žaludeční, A. der Ma-
genschleimhaut, starých, senile A., postupu-
jící bolestivé svalstva, dystrophia muscu-
laris progressiva, tlakové, Druckatrophie,
tukové, fettige A., výstřední, excentrische
A., žlaz hrudních, Brustdrüssenatrophie atd.
Ktt. exc. Cf. Kram. Slov., Čs. lk. (rejstřík),
Slov. zdrav. 363., 454. Jak se měří ú. Vz
Kv. 1885. 343. Ú-mi trpícího přeměří po
rukou i nohou vlněnou nití a musí nositi
na srdci svěcenou zemi a srdce krtčí; to
prý pomůže. U Rokyc. Fč. Cf. Souchotina.

Ubyti. — abs. Aspoň neubude. Us. Fč.
Dělám tak, abysme oba mohli u. (vystačiti,
auskommen). Mor. Šd. — čeho. Dobroty
móž i přibyti i u. Št. Kn. š. 42. — kdy.
Včil nic neubude (neobstojí, ukradou to).
Mor. Brt. D 280. — komu čeho. A mně
mej mladosti pomále ubývá, jako tej vo-
dičky, čo brehy podmývá. Sl. ps. Šf. II. 47.
— čím na čem. Rostoucí rychlosti ubývá
obrazu na světlosti. ZČ. III. 28. — čím
čeho. Vzdáleností ubývá čtverečně síly
zvuku. Mj. Intensity osvětlení ubývá čtver-
cem vzdálenosti. ZČ. III. 9 — čeho jak.
Výšky v nádobce s průměrem jejím čtve-
rečně ubývá; Expanse vzduchu ubývá do
výše geometricky; Rychlosti ubývá s do-
bou poměrně. Mj. 109., 117., 152. — o čem.
O chlebě a vodě dlúho neubude (se ne-
udrží). Brt. D. 280.

Ubytí, n. Je to na u. (může na tom pře-
stati). Mor. Brt D. 280.

Ubytovati se někde něčí vůlí s kým na
noc, na delší dobu. Dch.

Ubytovenka, y, f., Bequartirungszertel,
m. Čsk.

Ubytovnictví, n., Bequartirungswesen,
n. Čsk.

Úbyťový zánět hltanu, Pharyngitis atro-
pbica.

Ubývání tepla do výše, Stč., světlosti
čtvercem vzdálenosti. ZČ III. 9.