954

Úděs, u, m. Ú. jak se léčí? Vz Mtc.
1891. 95., Zděšenec (dod.).

Uděsiti se nad čím. Osv. I. 270.

Uděšení, n., das Entsetzen. Osv. I. 277.

Udice = hák. Udicemi (tělo) trhati. Sv.
ruk. 306. — U. na ryby. Rybář na udici,
Angler, m. Dch. Děvčata házela po něm
udice (hleděla si ho získati); Když začne
některý ťukati na udici (ženich), nesmíš mu
ani stéblo do cesty vložiti. Šml. Bere, jde
na u-ci (o děvčeti, které by se rádo vdalo).
Us. Fč.

Udicovitý = udici podobný, angelartig.
NA. V. 585.

Udičiar, a, m. = udičář.

Udílitel svátostí. Hnoj. 164.

Udírati na koho = dotírati. Val. Brt.
D. 280.

Udírna. Její zařízení Vz KP. V. 532.

Uditi. Cf. Mkl. Etym. 380. b.

Uditi, strb. udêjati sę, fieri; uděn. Ko-
láči dobře uděny. Hr. rk. 137. Kdežť se
uda býti. N. Rada 14b5. Když se jemu udá
přijieti. Ž. wit. Vz Udáti, List. fil. 1884.
106.

Udiveně, erstaunt. U. hleděti, Sá., se
tázati. Hrts.

Udivený zrak, Vrch., tvář. Osv.

Udiviti. Ten Řeky vše tu 'divieše (= udi-
vieše). Tak čte v Alx.V. 1669. Amb. Koří-
nek místo: Ten Řeky světu divieše nebo :
Ten Řeky svět (u)divieše. Líst. fil. 1885.
278.

Udlachmiť, tödten. Laš. Tč.

Udlapčený = ušlapaný ? U. cestička.
Slov. Phľd. 1. 3. 142.

Udlaviti = unaviti, ermüden. 14. stol,
Mus. 1884. 27. Tolik se u-vil. Zrcd. 12. b.

Údlina, y, f. = uzenina. Slov. Mt. S. I.
179, Zátur.

Údlý = uzený. Slov. Mt. S. I. 186.
Údně, gliederweise, getheilt. Bern.
Údník, a, m., Gliedermann, m. Pal. Rdh.
I. 402.

Údno, vz Oudno.

Údný, vz Oudný

Udobený, vz Udobiti.

Udobiti. Jazyk český tak zapraviti a u.
Presl.

Udobněný, formatus. U. k chápání. V.V.
24.

Udobnykati oprav v : udobrýkati.

Udobrukať = udobrúchati. Slez. Šd.

Udobrykati, vz Udobnykati (opravené
v dod.).

Udobytelný, erkämpfbar, gewinnbar. Ten
pán není dary neudobytelný. Us. Tč.

Udobyti, eikampfen, erreichen, gewinnen.

Udočkati se čeho, erwarten.

Udočkavý, geduldig. Us. Tč.

Údol. Ct. Mkl. Etym. 222. a. Údol. Ev.
olom. 20., 203., 209., 115. Cf. Kram. Slov.,
Krč. G. 98. Ú. proláklé, rozsedlé, tekto-
nické, vymleté. Stč. Zem. 794. Zmlkly ú.
Čch. St. 20.

Údolčí, n. = údolina. Brt. D. 150.

Údolenský, Thal-. Rk.

Údolní. V předposlední ř. obočí oprav
v: úbočí.

Udomácnělý, heimisch geworden. U.
kroj, mrav, obyčej, rostlina. Us. Pdl.

Udomácnění, n., Heimischwerden, n.,
Einbürgerung, f. U. křesťanstva. Anth. I.
3. vd. III.

Udomácněný = udomácnělý. U. zvie-
ratá. Phľd. II. 20.

Udomášniť = udomácniti. Slov. Lčk.
CM. 32.

Udomiti se kde, sich stabil niederlas-
sen, sein Domicil nehmen. Slov. U-li se
minulého roku v meste, mezi otci našimi.
P. Tóth, Koll. Hlas. 125.

Udorozuměti komu, verstehen; se
s kým oč, sich verständigen. Us. Tč.

Udotknouti se čeho, leise berühren.
Č. Kn. š. 379.

Udoulati čemu = odolati. U Strunko-
vic. Rjšk. Udoulej si = přestaň, ztiš se (ří-
kají rozpustilému, bujnému). Ib. Rjšk.

Udováděti se = dováděním se unaviti.
Us. Kšť.

Udověřovací, udověrný, Beglaubigungs-,
Legalisirungs-. Rk.

Udovolstvo, a, n. = spokojenosť. Slov.
Czm. 106.

Udrahnouti, udražeti, theuer werden.
Laš. Tč.

Udrápati se do prsta. Us. Brt. D. 207.

Udrásati. Kočka psa u-sla. Výb. I. 626.

Udražeti, el, ení, vz Udrahnouti (dod.).

Udražiti, il, en, ení, udražovati, ver-
theuern. — co. Tč.

Udrbaný, abgewetzt U. šaty. Us. Fč.

Udretý = udeřený. Slov. Zátur.

Udrgať sa = udrkati, utřásti, roztřásti
se. U. sa jazdou (jízdou). Slov. Phľd. VII.
149., Lipa. I. 111.

Udrchati koho za vlasy, komu vlasy,
zausen, Laš. Tč.

Udřímanec, nce, m. = udřímaný. Na
již. Mor. Šd.

Udřístkaný = plácavý, drzý, schwatz-
haft, keck. Val. Vck., Brt. D. 280.

Udrkati se, vz Udrgať sa (dod.).

Údrobek, bku, m. = drobek Šd.

Udrpnúť = udrobiti. Slez. Šd.

Udruzgnút = udrobiti, ulomiti. U-gni
kusek cukru, soli. Slez., laš., na již. Mor.
Vck., Brt. D. 281.

Udržení pevnosti, Behauptung, f. Dk.,
Posp., míru, Osv., pořádku.

Udržeti, udržovati (udržávať, mor., udr-
žiavať, slov. Šd.). — co, koho v čem.
U. něco v rovnováze, Stč., Mj., v poloze,
v pohybu. ZČ. I. 263. — čím. Setrvačností
udržuje každá hmota velikosť svého po-
hybu. ZČ. I. 257. U. hmotu silou nějakou
na nakloněné ploše v rovnováze. Mj. 85.—
co, se kde. Oheň pod kotlem udržovati,
v lampě. Us., Mj. U. se u vlády, se na
vrchu. J. Lpř. — jak dlouho. Umění po
několik století na výši se udrželo. Exc.,
Sbn. — kdy. Holanďané na poč. 17. věku
u-vali obchodní spojení mezi Čínou a Eu-
ropou. Osv. — se po čem. Vymizeli, ani
jméno po nich se neudrželo. Vlč. — co