955

jak. Spojení s obchodním světem po moři
u-vali. Kř. Divadlo na akcie u-vati. Osv.
Cesty v dobrém pořádku u-vati. Vlč. Při
jisté teplotě něco u. ZČ. U-vati něco veli-
kým nákladem, Osv., rozmluvu v přísluš-
ných mezích. Hrts. — koho před čím.
To mne před spaním u-žuje, erhält mich
wach. Posp.

Udržovací, Erhaltungs-. V.V. 16.

Ududati se = uplakati se. U Kr. Hrad.
Kšť.

Udurná, é, f., řeka na Slov. vtékající
do Hrona. Sl. let. VI. 130.

Údus, u, m., das Ersticken. Šd.

Udusiti co: vzpouru. J. Lpř. — co čím
kdy. Měla silnou rukou v zárodku vášeň
u. Šml. I. 45. — kde. Spis kšaftovní mezi
sebou u. Wtr. — jak. Bol na okamžik
hlas jeho u-sil Osv. I. 269.

Udůstojniti něco. Pal. Rdh. I. 397.

Udušení. Ct. Slov. zdrav. 383.

Udutkovati = uspati. U. dítě. U Kr.
Hrad. Kšť.

Udva, y, f., míst. jm. a potok v Bezky-
dech. Č. Čt. II. 352.

Udveřní, Thür-. Kos.

Udvihlý = uzdvihlý. Škrovan u-lý do
vysosti na krídlách. Hol. 312.

Udvorna, y, f. = potok? řeka? U. By-
střice na Slov. Phľd. II. 117.

Udychčaný = udychtěný, udýchaný.
Slov. Phl'd. VI. 111.

Udychčať sa = udychtiti se. Slov. Ssk.

Udychtěný; -en, a, o = udýchaný. Us.

Udyšaný; -án, a, o = udýchaný. Slov.
Č. Čt. II. 94.

Ufackovati koho, abohrfeigen. Us. Tč.

Ufajknouti = ufouknouti, utéci. U Bydž.
a Kr. Hrad. Kšť.

Ufalcovati kůži falcem, glätten. Tč.

Úfanek, nku, m. = naděje. U Zděchova
na Val. Vck.

Úfanka, y, f. = úfání (person.). Sldk.
371.

Ufasovaný; -án, a, o, eingefasst. Bryle
v zámcích u-né. Kom. Lab. 12.

Ufasovati koho: papeže, gewinnen. Let.
181., Mus. 1888. 82. U. se do šatů = upíti.
U Kr. Hrad. Kšť.

Úfati. — abs. To sú úfám (= myslím,
tuším) Bilovice. Brt. D. 281. Dnes úfám
bude pršat. Ib. 197. — do čeho. Ú. do
své síly, do božieho milosrdenstvie, Št. Kn.
š. 61., 32., Sv. ruk. 203. Neúfaj do ženy
mnoho. Ezp. 2369 — čemu. Ufaje tomu,
že . . . Št. Kn. š. 2. Aniž jeho vieře jest
úf. Ezp. 1484. — več. Obrana v tě ufají-
cích. Výb. II. 25. Úfal bych v to, že ... .
AlxB. v. 229. (HP. 77).. V Jesu Krista
úfáme. Lg. Kr. v. 108. Nebo u mě ufal jest.
Ž. kl. U. v Buoh, u pomoc boží; Ktož sú
právě u-li veň. St. Kn. š. 3., 124., 23. —
komu jak. Silně ufámy, že. . Výb. II. 27.
Jimžto nad jiné ufal (důvěřoval). GR. —
kde. I pod perutmi jeho u. budu. Ž. kl —
v kom. U. budu v něm. Ž. kl. II. 13. —
se čemu. Čomu sa človek najviac úfa,
najskôr ho pomine. Slov. Orl. IX. 246. Ešte
sa já úfám mojemu slunečku; že mi vola-

kedy zasvieti k srdečku ; Vy staré baby,
darmo sa vy sobášu ufáte. Koll. Zp. I. 115.,
II. 116.

Uffákati, vz Ufákati. Wtr. Obr. 21.

Uffati= úfati. Ev. víd. 61.

Ufifrati = umazati. Ústa jídlem u. Laš.
Tč.

Uflagnúť = veliký kus ukrojiti. U. chleba.
Mor. Rgl.

Uflumpaný; -án, a, o = zablácený. U St.
Jič. Vhl.

Ufnosť. Zklamali mä v u-sti. Kyt. 1876.
20. V kráse u. nezakládám. Koll. Zp. II.
303.

Ufrkaný, vz Ufrněný (dod.).

Ufrněnec, nce, m. = ufrněný. Čce. Tkč.

Ufrněný, ufrkaný. U-ná hlavně o dívce,
která se brzo vdává. NZ. 1. 456.

Ufujazditi. More mezi tím u-dí (prchne,
entwischt). Pokr. Pot. I. 328. Cf. Ufouk-
nouti. U-dil v čerty. Čkžk. I. 11. — Sokl.
II. 488., Rr. Sb, Orl. VIII. 135., Dbš. Sl.
pov. III. 13., VI. 96., Loos.

Ufúknuť = ufouknouti. Postav sa čertu
do oč, hneď ufúkne. Slov. Mt. S. I. 94.

Ufulaný = umazaný ? Slov. Šla do toho
zámku taká; ako bola u-ná, zalepená. Dbš.
Sl. pov. I. 436.

-ug přípona: pstruh. Vz Gb. Ml. I. 62.

-úg přípona: vrzúg, řezúg (zvuk pily
řezající). Val. Brt D. 145.

-uga přípona : lazuga. Brt. D. 145

Ugajsaný = houpavý, kolíbavý, klátivý.
U. chůze. Slez. Šd.

Uganený = žvanil. Slez. Šd., Brt. D.
210

-ugať: vrzúgať, řezúgať. Val. Brt. D.
158.

Ugorka, y, f. = okurka, uharka- Slov.
Hdž. Čít. 197., Hdž. Šlb. 84, Rr. Sb.

Ugrabaný = neobratný, ungeschickt.
Slez. Šd.

Ugri (Uhři) = u gori, u hory, beim Ge-
birg wohnende Nation. Ssk. Die Slovaken.
14.

Ugria, e, f. = Uhry, Uhersko. Lčk. Sz.
15., 17., Orl. II. 15

Ugúľaný = ukoulený. Na tvrdo u. Slov.
již. Mor. K. Nov. 1888. ol.

-uha, přípona: vlačuha. Brt. D. 145.

Uhádzať = uházeti. Slov. Bern.

Uhájiti se čemu čím s kým. Naději
mají, že něčím užitečně s bližními se moci
budou u. zlému. Kom. Lab. 134.

Uhanbiti se = zastyděti se. Val. Vck.

Uhaniti. Joachyma uhani. Sv. Mař. 176.

Úhar, u, m., z rus., der Abbrand, Ab-
fall, Abgang beim Schmelzen o. Schmieden.
Hř.

Uhárkati. Na tvoje piesně vtáč si uhárka.
Ph.'d. VIII. 90 (I. 2. 24.).

Uharok, rku, m. = oharka. Slov. Let.
Mt. sl. VIII. 1. 9.

Uhasiti příčinu. Kar. 66.

Uhasnouti. — abs. Už uhasl (zemřel).
Us. Tkč. — jak. Den zvolna uhasínal. Osv.
VI. 873. — kde. Aby pravá známosť bož-
ská v lidech neuhasla. Pož. 94.

Uházeti, vz Uhoditi.