956

Uhel. Cf. Mkl. Etym. 223. a., Kram.
Slov., Uhlí. U. dřevěný, Schd. I. 303., du-
sičnatý, 305., zvířecí (živočišný). 305. Král
staviti to nemohl, neb dal jiskře uhlem
býti. Let. 471. Jeden se řařavý u. od dru-
hého hřeje. Bž. exc U. živý přiložený k ji-
ným i mrtvé obživuje. Km. U. jestli nepálí,
špiní. Sb. uč. — Hádanka. Červený žije,
černý umírá. Brt.

Úhel. Cf. Kram. Slov. Ú. = vnitřní od-
chylka dvou sousedních boků či stěn těles-
ného úhelníku. Jd. Geom. II. 22. Ú. vý-
střední = jejž dva poloměry činí; K stej-
ným ú. výstředním příslušejí stejné oblouky
kruhu. Jdč. Úhel hranový, Kanten-, kontin-
genční, Kontingenz-, stranový, Seiten-, vy-
puklý, erhoben, Jrl. 425., 426., předstihu,
Voreil-, Šmr. 85., kroucený, Pek. 64., kyvu,
Mj. 157., odrazu, Reflexions-, Mj., posou-
vání, sklonu roviny, krajní, ZČ. 1. 93., 263,
360., 111. 84., 87., 165., mrtvý (u hradeb),
todter, souhlasný, střídavý, nad-, podob-
zorný, vyšinutí, směrný, NA. 111. 142., V.
4., 102., 142., 410., lícní, Stč., ostří klínu,
Schärfungs-, řezu, Schneide-, střihu, ve kte-
rém se nože při stříhání stýkají. Včř. Z. II.
28., 31. — Ú. čelistní, angulus maxillae,
čelní, a. frontalis, kosti stydké, a. ossis
pubis, soscový, a. mastoideus, záhlavní, a
lambdoideus, žebrový, a. costae. Ktt. exc.
— Ú., ouhet, houhel, e, f. = úlehel, lada.
Vz Ouhel (dod.)

Úhelice, vz Ouhelice (dod.).

Úheličky, vz Ouheličky (dod.).

Úhelka, vz Ouhelka (dod.).

Úhelkárna, y, f., Champignonhaus, n.

Šp.,

Úhelkový, Champignon-. U.paštika, ragú,
salát, máslo, tresť, podpouštka (fricassée),
chuť, sekanina atd. Šp.

Uhelnatec, uhličnatec, tce, m. = kyslič-
ník uhelnatý, Kohlenoxyd. Hrbk.

Uhelnatina, y, f. Kod. Mtc 1. 63. 102.

Úhelnice křížová, Kreuzmass, n. Šand.
II. 87., příložná, Winkelmass mit Anschlag.
Pdl exc.

Uhelníček. Brm. II. 2. 585.

Úhelník, Eckstein, m. ZN. — Ú. = v cu-
krov. stroj k čistění cukrovky. Vz Ott. V.
763.

Uhelný trh v Praze. Tk. VI. 84. U. rych-
tář = správce uhelného trhu. Wtr. Obr.
595.

Úhelný = hlavní. Ú. zásada. Dk.

Uhemovati = utáhnouti. U-muje se, až
nemůže dýchati. Us. Kšť.

1. Uher, označuje národ u hor bydlící.
Ssk. Let. sl. I. 96. O válce s Uhry vz Výb.
II. 831. nn.

2. Uher. Cf. Mkl. Etym. 223. b., Kram.
Slov., Čs. lk. (rejstřík), Slov. zdrav. 384.

Uherky = druh hrušek Mor. Brt.

Uherská, é, f. = potok a údolí na Vsacku.
Vck.

Uherský Brod. V Brodě koze nemajú,
šidlem mleko idajú, pantokem chleb krájajú,
měchem drva ščípajú. Sš. P. 694 — U. voda,
balsam. Vz Mllr. 15., 21.

Uhlačka, y, f, Briquette, f., Kohlen-
ziegel, m. Rk.

Uhladkati = uhladiti. Slov. — co čím.
Orl. VI. 62., Dbš. Sl. pov. V. 84.

Úhľadný = úhledný. Slov. Šd.

Uhlák = sněť slezinná. Vz Ott. II. 439.
— U. = ohnivý nežit, carbunculus. Ott. II.
439., Slov. zdrav. 384. U. kožní, Hautcar-
bunkel. U. jazykový, glossanthrax, rodidel,
a. genitalium, střevní, a. intestinalis. Ktt.
exc. — U. = nádoba na uhlí. Us. Rgl.

Uhlákový, Anthrax-. U. neštovice, -pu-
stel, zbubření, -oedem.

Úhlastý, winkelig. Slov. Let. Mt. sl. IX.
1. 49. Takové veci, ktoré majú úhly, me-
nujeme ú-stými. Ev. šk. II. 56.

Úhlava = Bradlavka, Bradlenka, něm.
Angel, řeka vtékající u Plzně do Radbuzy.
Ott. IV. 352., Dch. Ú. chodská na hranicích
českobavorských. Ott. VI. 82. b.

Úhlavka řeka, vz Úhlava (dod.), Ott.
VI. 82. a. Ú. = potok u Přimdy. Vz Ott.
VI. 79. a.

Úhlavník, a, m. = úhlavní nepřítel. Kar.
20.

Uhlazenosť formalní, SP., stilistická. Tf.

Uhlazený U. chování, Dk., Šml., mluva,
dikce, Us., sloh. Fr

Uhlazkaný = uhlazený. Slez. Šd.

Uhle Alois. Zl. Jg. 88., 89.—91., Bačk.
Písm. 933.

Úhlednosť = pěknosť na pohled, ange-
nehmer Anblick, Schönheit. Č.

Uhlen, u, m. = plyn uhelný, Kohlengas,
n. Kod.

Uhlenka, y, t., vz Hrúd.

Uhlenkový, vz Hrúd.

Uhleřisko, a, n. = pole na Vsacku. Vck.

Uhlí. Cf. Hrbk. (rejstřík), Kamenouhelný,
KP. VI. 283. U. hnědé, Schd. L 421., Frč.
G. 137, Krč G. 891., Chdt. 28., kamenné,
Schd. I. 421., Chdt. 421., Krč. G. 530., pí-
sečné, Schd. I. 422., slípavé, 422., mastné
či spekavé 422., Šmr 9., svíčkové, Schd.
I. 422., Stč. Zem. 697., mourové. Stč. Zem.
697 — NA. V. 516. — Hádanka: Žije to
červené, umírá to černé. Km. 1886. 752.

Uhliar, a, m. = uhlíř. Slov. Loos.

Uhliarky, pl., míst. jm. v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 12.

Uhliarňa, ě, f., Kohlenbrennerei, f. Slov.

Uhliarský = uhlířský. Slov. Loos.

Uhliarstvo, a, n. = uhlířství. Loos.

Uhličnatec, tce, m., vz Uhelnatec (dod.).

Uhlík, Kohlenstoff, m. Rosc. 36., 37.,
Schd. I. 302., Kram. Slov., MS. 319., Št.
Kn. š. 125. — U., a, m. = sýkora obecná.
Šíř. Pt.

Uhlíkatý, Kohlenstoff-. U. sloučeniny.
Rm. 67.

Uhlíkový. U. železo, Osv. V. 9., slou-
čeniny aromatické. Pele. 292.

Uhliniti. U Kr. Hrad. a j. Kšť.

Uhlíř, Köhler. Ct. Sdl. Hr. II. 34., Tk.
VIII. 301. Patron uhlířů sv. Alexandr. Zbrt.
241. Uhlíř udeřil učně uhlem, ubohý učeň
utíkal, upadl, umřel (říkej rychle). Mor.
Brt. Dt. 167. — U. = kdo uhlí roznáší.
Us. — U. = sýkora uhelníček. Šír. Pt.