957

3. Uhlíř Jan, nar. 1830. Cf. Bačk. Př.
168

Uhlířka = sýkora uhelníček. Vz Uhlíř
(dod). Šír. Pt.

Uhlistý, Kohlen-. U. krajina. Exc.

Uhlíščena, pole u Zášové. Pk.

Uhlišťátko, a, n. = kotlíček na uhlí
v kaditelnici. Hnoj. Cf. Úhelník, Uhlojem.

Uhločerný lépe: černý jako uhel. Brt.

Uhlodárný, kohlenbringend, -spendend.
T. vrstvy zemské. Stč. Zem. 698.

Uhlojem, u, m. = kotlík na uhlí. Hnoj.

Uhlokop, a, m., Bergmann, Häuer, m.
Hr., Hrbk.

Uhlokyselka, y, f, Kohlensäure, f. Dch.

Úhloměr = přístroj k měření úhlů,
Winkelmesser, m. Včř. II. 27., NA. V. 216.,
Stč. Zem. 25.

Úhlomiera, y, f., Winkelmass, n. Slov.
Ssk.

Uhlomoziti se = od hlomozu ustati a
lehnouti. Kdy pak se u-zíš, ráno máš časně
vstáti. U Kr. Hrad. Kšť.

Uhlonosný, vz Uhlodárný (dod,). NA.
V. 607., Krč., Frč. G. 78.

Úhlopjatý, Ú. hrubostřelba, jíž vymršťují
se kameny n. i dřeva v úhlu 45°. Vz Přímo-
pjatý. Ott. V. 225.

Úhlopriečnica, e, f., Diagonale, f. Ssk.

Úhlopriečný, diagonal. Slov. Ssk.

Uhlotěžný, Kohlentörder-. U. stroj,

šachta.

Úhlotyč, e, f., Winkellatte, f. Ssk.

Uhlovastý = uhlím začerněný. U. ruka.
Slov. HVaj. BD. I. 25.

Uhlovec, vce, m., harzlose Steinkohle.
Anthracit. Nz.

Úhlovka, Winkelröhre, f. Pdl.

Úhlovník, u, m. Ú. u brzdy. Pdl.

Uhlovodík. Cf. Rm. I. 147., 271., 317.,
II. 18., 198., 229., 274., 291.

Uhlovozný. U. třída, Kohlenförderstrecke,
f. Hř.

Uhlový. U. voda (voda, ve které řeřavé
uhle uhašeny byly, jíž se umívají, kdo
byli uřknuti). Us. u Rokyc. Fč. Také na
Mor. Obz. 1883. 145., Mtc. 1891. 100. Cf.
Uhrančlivý (i dod.).

Úhlový. Ú. zrcadlo, ZČ. III. 38., páka
(lomená), ib. I. 76., závěsa. Pdl.

Uhnatý = uhnaný. Slov. Bern.

Uhňavina, y, f. = jm. čarodějnice. Č.
Sebr. sp. 11. 36.

Uhňaviti = uhnísti (z těsta, z hlíny),
zusammenkneten. Val. Vck.

Uhnětenosť, i, f. Rozličné stupně u-sti
zemin. Stč. Zem. 723.

Uhnětený věkem. Č. Kn. š. 306.

Uhnutí dělohy stranou, deviatio uteri
lateralis.

Uhoditi nač: na poklad (nalézti jej),
Osv., na pravdu, Šf. Strž. II. 173., věci na
kloub. Us. U-la na nás tma. Us. Fč. Ten
těžko na pravé pokánie uhodí. Výb. II.
741. — čím nač, kam. U-dil naň tesákem
(obořil se). Wtr. U. pěstí na stůl. Posp. —
s kým oč. Abychom s stranou římskou
u-li o kompaktata. Bart. 94. Aby s nimi

o svrchky u-dil. Arch. VII. 142. U-li s ka-
pitulou o kompaktata. Let. 340. — s kým
več. Uhoďte s nimi v některý prostředek.
Arch. VIII. 323. — kam jak. Aby do
něho z čista jasna hrom u-dil. Us. Tkč. —
k čemu (kam). Vím, kde svého najíti a
k svému u. Wtr. Nikterak k nim nemohl
u. (je nalézti). Výb. II. 1334. — komu.
Zlý vítr mu u-dil (zastihl ho na cestě). Us.
Vk. — se = hoditi se. Anth. I. 3. vd. XLIII.
Bude pršet? Kdo ví, jak to se uhodí. Slez.
Šd

Uhodně, treffend. U. psal Gervasius. Šf.
Strž. II. 417. U. něco tlumočiti; Líčí jejich
mravy u. několika slovy. Ib. I. 453., 465. —
Koll. III 264.

Uhodník, a, m. = hodný, bohumilý člo-
věk. Slov. Lipa III. 73., Zbr. Lžd. 26.

Uhodnotiti koho = k hodnostem pový-
šiti Slov. Frsc, Orl. III. 287.

Uhodnouti. Za u. užívají na Mor. místy:
zhadnút. Brt. D. — s kým oč. Račte s ním
o to u. (= uhoditi). Arch. VIII. 7. a j.
často.

Uhodný šp. položeno před: Uhodnouti.
Soud její (o tom) byl u-ný, treffend. Koll.
III. 71. Pročež u. a pravdivý jest úsudek.
Šf. Strž. I. 453.

Úhon = vec uhoněná, získaná. Hluchota
bývá ú-nem starých dělostřelců. Šml.

Úhonek = nátlak. Přišel na mne s ta-
kovým ú-kem, že jsem povolil. U Chotě-
boře. Neud.

Uhoniti. — kde. Nebyl na vrbě uhoněn
(není nemanželský). Na Hané. Bkř. — co
komu: sobě porážku. Šf. Strž. I. 502. —
jak. Uháněl jako po žhavém uhlí. Tbz. —
se. Kdo jiného hodí, sám se uhoní. Lpř.
se s kým. Sedliaci povedali, že sa oni ne-
budú uháňať s panstvom (souditi). Slov.
Rr. Sb. — koho kam: před soud (po-
hnati). Jrsk. — kam za kým. Psi uháněli
za zajícem k lesu. Us. Pdl. — se oč uhá-
něti, sich bewerben. Mor. Tč.

Úhor. Cf. Kram. Slov. Slez. příluh. Cf.
Úlehl, Úhorje, Úhorisko (dod ).

Úhoř. Cf. Mkl. Etym. 223. a., Brm. III.
3. 351., Rk. Sl. Vymrštil se úhořem (jako
úhoř) ze sedla. Jrsk. Vyvine se jako ú.
Pk. Jsme dřeni jako ú. Kká. Td. U8. Po-
držal úřadu jako úhoře za ocas velmi krátký
čas Bart.— Ú. jako jídlo. U. pečený, sma-
žený, uzený, v bledém pivě vařený, nadí-
vaný, na kyselo, na rožni pečený, s bílou
omáčkou, v aspiku, v pivní omáčce, v pa-
píru, v červeném víně, špikovaný, dle způ-
sobu ruského, se šalvěji smažený, v omáčce
s listnatým těstem, s polskou omáčkou,
v pivě vařený, po plavecku, v huspenině,
na modro, dle způsobu anglického, fran-
couzského, v papillotách, na roštu pečený
atd. Šp.

Uhorček, rečku, m. = oharek. Slov.
Sokl. II. 356.

Uhořelice, pl., nyní Pohořelice u Napa-
jedel. Pk.

Úhoří polož před: Úhořišté. Ú. jino-
žabrák, clarias anguillaiis, Aalwels, Schar-
mut, m. Brm. III. 3. 213. Vz násl.

507