958

Úhoříček, čka, m. Ú. burakový, augui-
nulla Schlachtii. Ves. IV. 131. Cf. Úhořík.

Úhořík, mlok úhoří, amphiuma. Ott. II.
199., Brm. III. 2. 110.—111.

Úhořina, y, f-, Aalbalg, -haut, -fleisch.
Šp., Šd.

Úhorisko, a, n., vz Úhor. Koll. St. 493.

Úhořiště, ě, n., Aalfalle, f. Rk.

Úhorje, n., vz Úhor. Koll. St. 493.

Uhořknouti se = ubzdíti se. U Kdýně.

Rgl.

Uhorkový = okurkový, Gurken-. U. se-
meno. Slov. N. Hlsk. XIV. 36.

Úhořový. Ú. mayonais (majonéz), pa-
štika, dušenina, polívka. Šp.

Uhospoditi, vz Uhospodovati. Čkžk. I.
63., Sl. let. I. 52., N. Hlsk. III. 197., Phľd.
IX. 569.

Uhostění, uhoštění, n., Bewirthung, f.

Uhostiti, stěn. — koho kam. Uhošťujíc
v hruď se mou. Štulc I. 88. — se kde:
po domích a dvorech. Mus. 1880. 31.

Uhošť, Purberg, hora u Kadaně.

Uhotovati. Poďte do královstvie nebe-
ského, jež jest vám uhotováno. Výb. II.
16., Pravn. 1020.

Úhova, y, f. = uhovění. Ú. míti. Us. Vk.

Uhověti. — čemu: stranám (soudícím
se), Výb. II. 508., maceše, Brt. N. p. I. 268.,
své hospodě, tovařišstvu. Št. Kn. š, 111.
Jeden všetkým neuhovie. Slov. Orl. IX.
246. — v čem. Kak pak všie věcí ve
všem, ješto sluší, nesnad sobě uhovieta,
toj' viděti. Št. Kn. š 69.

Uhozený kamenem do hlavy. Vz Uho-
diti. U. pytlem za krk (hloupý). U Plzně.
Brtv.

Uhracnúť, uhrasť, uhradnút sa = zhro-
ziti se. Val. Brt. D. 281. Cf. Uhřasnouti,
Uhraznouti, Uhříznouti.

Uhrančivý = uhrančlivý. Němc.

Uhrančlivý. U. voda = kterou se po-
máhá od uhranutí. Cf. Uhlový. Mtc. 1891.
100., 99.

Úhrada, Deckung. Kzl. 245., 246., Šp.,
Tl. M. 131., Dch., Pr. tr.

Uhradnút, vz Uhracnúť (dod.).

Uhraniti dřevo = v hranici složiti. Laš.
Brt. D. 281.

Uhranouti. Cf. Prk. Přísp. 26. — komu
= učarovati. U Uher. Hrad. Tč.

Uhranutí. Proti u. radno prý nositi něco
červeného. Vz Sbtk. Výkl. 106. Jak se za-
hání u. Vz Kv. 1885. 347. Na záp. Moravě
člověk má u., dobytek úroky. Mtc. 1891,
97. Cf. Mách. 88.

Uhřasnouti = ustrnouti, sich entsetzen.
Mor. Vck. Cf. Uhracnúť.

Uhrasť, vz Uhracnúť. Mor. Brt. D. 281..
Hank. Sb. 219.

Uhřatý kdo pije, samý led do sebe lije.
Sb. uč.

Úhrazí, vz Poldr.

Úhřaznúti. Ubrzazla nohá tvá v krvi.
Ž. kl. 67. 24. Cf. Hraznouti, Uhříznouti. -
U. = uhranouti. Val. Vck.

Uhrazování, n., Deckung, f. U. potřeb.
Mus.

Uhražovací rozpočet, Beitragsberech-
nung, f. Jr. tr.

Uhrdliti se prací, sich abrackern. Us.
Tč., Brt.

Uhře. Let. 97. Mnoho Uhřat. Výb. I. 437.

Uhřešenec, nce, m. = člověk uhřešený,
který mnoho hřeší, kleje. Mor. Šd.

Uhřešený, vz předcház. — U. = utrá-
pený. O já u. člověk. Rr. Sb.

Uhři národ, Uhry země. V Uhřích žádné
naděje nemějme, by nám co dobrého přáli
anebo o nás co dobrého myslili. Výb. II.
1259.

Uhříněves od Uhřína. Pal. Rdh. I. 136.
U., Uhřinoves, Ouřinoves, Ouřiněves, Ohři-
noves, Ouhřinoves, Uřínoves. Proč tam od-
stranili lípy z návsi ? Vz Sbtk. Krat. h.
121.

Uhrinka, y, f. = Uherka (žena). Slov.
Zbr. Hry. 22., Sokl. I. 119.

Uhříznouti. Št. Kn. š. 193. 11. — se -
uleknouti se. Val. Vck.

Úhrnečný. Ú. výsledek, Tš., Schz., ří-
zení. Bor.

Uhrovitosť. Cf. Slov. zdrav. 384. U.
prasat. Vz KP. VI. 447.

Uhurdati se = utřásti, uhrncovati se
jízdou na voze po nerovné cestě. Slez. a
laš. Šd., Brt. D. 281.

Uhustiti, il, štěn, ění, verdichten. KP.
V. 306.

Uhúžviti, il, en, ení = houžví uvázati.
Čľn o breh u. Kyt. 1876. 17.

Uhybně, biegsam. Bern.

Uhyčkati, durchs Schaukeln beruhigen.
U. dítě. Čch. Bs. 8.

Uhyzditi. Ugizdih oprav v: Ugizditi. —
komu co (zprotiviti). 1468. Mus. 1884.171.

-uch tvoří převzdívky: papluch, plocuch,
potměluch, svinčuch. Mor. Brt. D. 145.

-úch, přípona: palúch, sopúch, Brt. D.
145., hrncúch (malý hrnec), pecúch (otvor
pod pecí), osúch. Vhl.

-ucha tvoří převzdívky: plantucha, za-
věrucha.

Uchabiti, schabiti, schabnouti = vzíti,
ukrásti. Mor. Brt. D. 281.

Ucháček, čka, m., os. jm. Arch. VII.
647., 644., VIII. 607.

Uchádzač, e, m. = ucházeč. Slov. Orl.
III. 244.

-úchat: búrat — borúchat, dobřit — do-
brúchat (slovesa intensivní). Mor. Brt. D.
158.

Uchcati. Panna bledá, ve dne nedá,
v noci dává, až uchcává (svíčka). ČT. Tkč.

Uchlácholitelný, besänftigbar. Lpř.

Uchlpiť = rozcuchati. Keď klobúk bu-
deš snímať, neuchlp si vlasy. Slov. Phľd.

Uchlumpaný = ušpiněný, zašubraný,
schmutzig. Slez. a laš. Šd. Brt. D. 281.

Uchlupkati, abschlürfen. Slov. Kávu
uchlupkává. Ntr. VI. 168.

Úchmatek. Na ú. něco dělati = v prázd-
ných chvilkách. Val. Slavč. 9.

Uchmúlený, trüb. U. čas Slez. Šd. Vz
Uchmouliti a násl.