960

Uisť = ujíti. Slov. Bern.

Uistiť = ujistiti. Slov. Bern.

Uišel. Zo 40000 Turkov ledva tretina
uišla (ušla, vyšla). Slov. Let. Mt. sl. IX.
1. 5.

2. -ůj. Vz Brt. D. 67.

Ujapniti koho k čemu, geschickt ma-
chen. Kmp. Gr. 39.

Ujarmení, n., Unterjochung, f. U. lite-
ratury. Kutn.

Ujařmený, unterjocht. U. kraj, Mus.,
lid. Us.

Ujařmitel, e, m., Unterjocher, m. Pokr.
Pot. I. 277.

Ujasniti co : temné body v praehistorii
české. Ndr. Anthr. I. 121.

Ujatý. Dědictví neujaté = nenastoupené,
ruhende Erbschaft. — V literaturách europ-
ských slova ,poeta, poesie, poetika' vůbec
jsou ujata, eingebürgert. KB. 1.

Ujavniť = uveřejniti. U. článok. Slov.
Phľd. III. 2. 163.

-ujc, vz -ovic (dod. druhé), List. fil. 1891.
48.

Ujco, a, m. = matčin bratr. Vz Strýko.
U mor. Březové. Brt.

Ujčen, a, m. = ujčenec. Št. Kn. š. 65.
27.

Ujčena. Št. Kn. š. 65. 27.

Ujčteně, ěte, n. = dítě matčina bratra,
matruelis. Št. Kn. š 65. 32.

Ujčený bratr = ujčen. Št. K. š. 65. 30.

Ujčina. Také v Podluží u mor. Březové
Brt. — Koll. Zp. II. 94., Mkl. Etym. 371. b.

Ujčinka, y, f. = zdrobn. ujčina. Phľd.
III. 2. 201.

Ujď = ujdi, jdi pryč, vari. Slov. U., ne-
plet sa. Zátur.

Ujdeň, f., affrigus, zastr. Rozk.

Ujdetie, n. = ujití. Len u-tím mohli sa
ratovať. Slov. N. Hlsk. XI. 209.

Ujec. Cf. Mkl. Etym. 371. b. Vydáni
budete od ujcóv (a coguatis) a od přátel.
Ev. olom. 323.

Uječek, čka, m. = zdrobn. ujec. Vz
Strýček. V Podluží. Brt.

Ujed, u, m. = uhrovitosť. Slov. zdrav.
385. Ct. Ujedí.

Ujedinělý, isolirt. Msr. 88.

Ujediniti co. Pal. Rdh. III. 309.

Ujednocení, n., Vereinigung, f. Kzl.
361.

Ujechati čemu. Kká. K sl. j. 207.

Újemnice, e, f. = bosorka, čarodějnice.
Vz Čarodějnice, Bobenice. Ú. ujímají kra-
vám užitek. V Podluží. Brt. L. N. II. 37.
Cf. Mách. 173.

Ujeti co komu. Vůz ujel mu hlavu.
Rgi. — komu na čem. Ujelo mu na
rozumě (vyvedl hloupý kousek, ušel mu
rozum). Brt. D. 281.

Ujetý, gebahnt. Čtvermonohým ujetou
dupotem tepe podkova půdu. Exc.

Újezd. Cf. Kram. Slov. Mezi dávnými
ú-dy, jakž předkové naši někdy jmenovali
to, co později nazváno jest panstvím aneb
statkem zemským, naposledy velkostatkem,
jest ú. libický. Arch. pam. 1887. 653. —
U. = role u Zlína a j. Pk. — O jedlících

v Ú. Kamenném, vz Sbtk. Krat. h. 83. V Ú.
u Uher. Brodu mají víno chlapské. Vz ib.
211. Jak hájili v Ú. u Vyzovic p. faráře,
když nechtěl choleru do dědiny připustiti.
Vz ib. 210. Jak slaví v Ú. Vysokém po-
svícení? Vz ib. 285. — O Ú-dech vz také
Blk. Kfsk. 1379.

Újezdec, vz Oujezdec (dod.). Krč. —
O Ú dcích cf. Blk. Kfsk. 1379.

Újezdečko, a, n., trať u Vys. Pole. MzO.
1890. č. 25., 39.

Újezdí, vz Oujezdí (dod.).

Újezdný, vz Újezd. K těm špitálóm ne-
malé role ú-né, na kterýchž se dvě stě kop
obolí utěžiti může, naleží. List. hrad. 1581.

Ujezený = ujedený, gegessen, abgenagt.
Vz Ujísti. Lpř.

Ujídati. Láska nedá sa ujiedať a o hlade
láska mizne. Slov. Sokl. I 280.

Ujímaní = bolesti v břiše. Cf. Slov.
zdrav. 385.

Ujímaný, vz Ujmouti.

Ujímati — abs. Ten ujímá = utíká,
peláší. Vhl. Kam kdo vida ujímáše (prchal).
Výb. I. 302. Kráva ujala, prisušila = dává
méně mléka. Us. Brt. Z jehož knížek sem
tyto některé vybral řeči ujímaje a některé
své k jeho přičiněje. Št Kn. š. 181 — co
k čemu. Že chce Janovice k ruce své
ujíti. Let. 444. - co v čem. Aby to
v dluhu krále JMti ujali. Arch. VIII. 172.
— zač. Ujměmž všichni za ten pramen.
Výb. II. 24. Za právo jest v zemi české
ujato při rozdieliech, že vždycky starší
má děliti. Vš. 263. Jakož ti činie, ješto se
jim dadie ujieti za prst, ani pak za vši
ruku. Št. Kn. š. 135. — komu čeho: svo-
bod. Sbr. — se čeho = zastati se. Tato
synonyma vz v Mus. 1845. 537. U. se
vlády nad někým, chudiny, vdov, sirotků,
Šmb., opuštěné dívky, hovoru, Šml., velení,
panství. Osv. A tak se nám nezdálo toho
ujíti. Let. 308. — jak. U. se něčeho hor-
livě, Mus, vřele. Osv Ujímej po málu. Št.
Kn. š. 98. — kde. Očkování se na ruce
ujalo. Pdl. Přátelství se ujalo mezi nimi.
Šml. Slova nově tvořená, která v písem-
nictví našem nikdy se neujala. Mus. 1880.
468. — koho kde zač. Ujemše pod ním
kuoň za uzdu. Let. 53.

Ujistiti co, se čím. Hned jsem se jimi
ujistil; Žádám, že se jím ujistíte. Arch.
VIII. 100., 315. Slibem se u. Arn. 955. Juž
by lud dnem se ujiscil. AlxBM. v. 25 (HP.
81.). Prosil jsem Boha, aby mě tím viděním
ujistil. Pass. nms. 400. — co komu. Od-
kázal mi dáti 20 hř. věna a těch mi jest
nedal ani ujistil. Půh. II. 397. — co čím
kde. Postavení konců šroubů lze noniem
až na desítinu dílu na hlavě přesně u. ZČ.
I. 29. — se kde. Jestli se povětří na
Blatné neujistilo (na stálo nevyjasnilo). Arch.
VII. 148.

Ujiščení = ujištění. Pass. XIV.

Ujištění peněz věnných, Žer. L. III. 39.,
věna. Vš. 227., Zř. zem. Jir. 480.

Ujišťovací částice, Lpř., přísaha.

1. Ujíti. — čeho. Nenechal si té příle-
žitosti u. Us. Pdl. Hleď Čechuov na se



	960

	Uisť = ujíti. Slov. Bern. Uistiť = ujistiti. Slov. Bern. Uišel. Zo 40000 Turkov ledva tretina uišla (ušla, vyšla). Slov. Let. Mt. sl. IX. 1. 5. 2. -ůj. Vz Brt. D. 67. Ujapniti koho k čemu, geschickt ma- chen. Kmp. Gr. 39. Ujarmení, n., Unterjochung, f. U. lite- ratury. Kutn. Ujařmený, unterjocht. U. kraj, Mus., lid. Us. Ujařmitel, e, m., Unterjocher, m. Pokr. Pot. I. 277. Ujasniti co : temné body v praehistorii české. Ndr. Anthr. I. 121. Ujatý. Dědictví neujaté = nenastoupené, ruhende Erbschaft. — V literaturách europ- ských slova ,poeta, poesie, poetika' vůbec jsou ujata, eingebürgert. KB. 1. Ujavniť = uveřejniti. U. článok. Slov. Phľd. III. 2. 163. -ujc, vz -ovic (dod. druhé), List. fil. 1891. 48. Ujco, a, m. = matčin bratr. Vz Strýko. U mor. Březové. Brt. Ujčen, a, m. = ujčenec. Št. Kn. š. 65. 27. Ujčena. Št. Kn. š. 65. 27. Ujčteně, ěte, n. = dítě matčina bratra, matruelis. Št. Kn. š 65. 32. Ujčený bratr = ujčen. Št. K. š. 65. 30. Ujčina. Také v Podluží u mor. Březové Brt. — Koll. Zp. II. 94., Mkl. Etym. 371. b. Ujčinka, y, f. = zdrobn. ujčina. Phľd. III. 2. 201. Ujď = ujdi, jdi pryč, vari. Slov. U., ne- plet sa. Zátur. Ujdeň, f., affrigus, zastr. Rozk. Ujdetie, n. = ujití. Len u-tím mohli sa ratovať. Slov. N. Hlsk. XI. 209. Ujec. Cf. Mkl. Etym. 371. b. Vydáni budete od ujcóv (a coguatis) a od přátel. Ev. olom. 323. Uječek, čka, m. = zdrobn. ujec. Vz Strýček. V Podluží. Brt. Ujed, u, m. = uhrovitosť. Slov. zdrav. 385. Ct. Ujedí. Ujedinělý, isolirt. Msr. 88. Ujediniti co. Pal. Rdh. III. 309. Ujednocení, n., Vereinigung, f. Kzl. 361. Ujechati čemu. Kká. K sl. j. 207. Újemnice, e, f. = bosorka, čarodějnice. Vz Čarodějnice, Bobenice. Ú. ujímají kra- vám užitek. V Podluží. Brt. L. N. II. 37. Cf. Mách. 173. Ujeti co komu. Vůz ujel mu hlavu. Rgi. — komu na čem. Ujelo mu na rozumě (vyvedl hloupý kousek, ušel mu rozum). Brt. D. 281. Ujetý, gebahnt. Čtvermonohým ujetou dupotem tepe podkova půdu. Exc. Újezd. Cf. Kram. Slov. Mezi dávnými ú-dy, jakž předkové naši někdy jmenovali to, co později nazváno jest panstvím aneb statkem zemským, naposledy velkostatkem, jest ú. libický. Arch. pam. 1887. 653. — U. = role u Zlína a j. Pk. — O jedlících	v Ú. Kamenném, vz Sbtk. Krat. h. 83. V Ú. u Uher. Brodu mají víno chlapské. Vz ib. 211. Jak hájili v Ú. u Vyzovic p. faráře, když nechtěl choleru do dědiny připustiti. Vz ib. 210. Jak slaví v Ú. Vysokém po- svícení? Vz ib. 285. — O Ú-dech vz také Blk. Kfsk. 1379. Újezdec, vz Oujezdec (dod.). Krč. — O Ú dcích cf. Blk. Kfsk. 1379. Újezdečko, a, n., trať u Vys. Pole. MzO. 1890. č. 25., 39. Újezdí, vz Oujezdí (dod.). Újezdný, vz Újezd. K těm špitálóm ne- malé role ú-né, na kterýchž se dvě stě kop obolí utěžiti může, naleží. List. hrad. 1581. Ujezený = ujedený, gegessen, abgenagt. Vz Ujísti. Lpř. Ujídati. Láska nedá sa ujiedať a o hlade láska mizne. Slov. Sokl. I 280. Ujímaní = bolesti v břiše. Cf. Slov. zdrav. 385. Ujímaný, vz Ujmouti. Ujímati — abs. Ten ujímá = utíká, peláší. Vhl. Kam kdo vida ujímáše (prchal). Výb. I. 302. Kráva ujala, prisušila = dává méně mléka. Us. Brt. Z jehož knížek sem tyto některé vybral řeči ujímaje a některé své k jeho přičiněje. Št Kn. š. 181 — co k čemu. Že chce Janovice k ruce své ujíti. Let. 444. - co v čem. Aby to v dluhu krále JMti ujali. Arch. VIII. 172. — zač. Ujměmž všichni za ten pramen. Výb. II. 24. Za právo jest v zemi české ujato při rozdieliech, že vždycky starší má děliti. Vš. 263. Jakož ti činie, ješto se jim dadie ujieti za prst, ani pak za vši ruku. Št. Kn. š. 135. — komu čeho: svo- bod. Sbr. — se čeho = zastati se. Tato synonyma vz v Mus. 1845. 537. U. se vlády nad někým, chudiny, vdov, sirotků, Šmb., opuštěné dívky, hovoru, Šml., velení, panství. Osv. A tak se nám nezdálo toho ujíti. Let. 308. — jak. U. se něčeho hor- livě, Mus, vřele. Osv Ujímej po málu. Št. Kn. š. 98. — kde. Očkování se na ruce ujalo. Pdl. Přátelství se ujalo mezi nimi. Šml. Slova nově tvořená, která v písem- nictví našem nikdy se neujala. Mus. 1880. 468. — koho kde zač. Ujemše pod ním kuoň za uzdu. Let. 53. Ujistiti co, se čím. Hned jsem se jimi ujistil; Žádám, že se jím ujistíte. Arch. VIII. 100., 315. Slibem se u. Arn. 955. Juž by lud dnem se ujiscil. AlxBM. v. 25 (HP. 81.). Prosil jsem Boha, aby mě tím viděním ujistil. Pass. nms. 400. — co komu. Od- kázal mi dáti 20 hř. věna a těch mi jest nedal ani ujistil. Půh. II. 397. — co čím kde. Postavení konců šroubů lze noniem až na desítinu dílu na hlavě přesně u. ZČ. I. 29. — se kde. Jestli se povětří na Blatné neujistilo (na stálo nevyjasnilo). Arch. VII. 148. Ujiščení = ujištění. Pass. XIV. Ujištění peněz věnných, Žer. L. III. 39., věna. Vš. 227., Zř. zem. Jir. 480. Ujišťovací částice, Lpř., přísaha. 1. Ujíti. — čeho. Nenechal si té příle- žitosti u. Us. Pdl. Hleď Čechuov na se