963

Úkorně = pokorně, demüthig? A ten
trôn je jeho; jej k nohám chce ho položit
ú. Slov. Orl. III. 326.

Úkos = šikmé položení klínu (Keil), der
Anzug. Včř. Z. I. 23., Zpr. arch. VII. 49.
— Úkosem na někoho pohlížeti, se dívati,
okem po něčem mrsknouti. Us. Schz., Tbz.

Úkošina, y, f., vz Povrhnouti, Povrci
(dod.).

Úkośinový = koso sestřižený, cviklový.
Má fortuch ú-vý. VSlz. I. 157.

Úkosno = šejdrem. Presl v Kroku.

Ukoštovati se = samým ochutnáváním
žaludek si pokaziti.

Ukotúľať = ukutáleti. Slov. Sldk. 656.

Ukotvení, n. U-ním děje se spojení po-
hybu závaží n. zpruhy ocelové s pohybem
kyvadla. U. vřetenové, válcové, kotvové,
volné. ZČ. I. 156., 158.

Ukotviti loď, an den Anker legen. Us.
Cf. předcház.

Ukousání, n. To je k u. nudné počasí.
Kutn.

Ukousnouti co komu. Raději by si
byla snad jazyk ukousla, než by . .. Sá. —
se proč. Netrpělivostí, dlouhou chvílí bych
se byl u-sal. Us. Fč., Rgl.

Ukovati co z čeho. Tyranstvo i z ná-
boženství ukovalo sobě pouta na svobodu
národů. Vlč. Vycházel měsíc, jako když
ho ze stříbra uková. Sá.

Ukrácať, meiden, fliehen. Slov. Bern.

Ukrademek. Enem tak u-mkem to dě-
láme, po u-mku. Val., laš. Brt. D. 281.

Úkradí. Já to neodvezl ú., nýbrž na
bíle dni. Wtr. exc. Pablesk slunce líbal
obraz ú. Čch. Sl. 41.

Úkradník, a, m., Stehler, m. Úradník —
ukradník. Slov. Zátur.

Ukradnouti. Hom. opat. 177. a 9. —
co. Nikdy ešte ničoho neukradlach. Slov.
Zbr. Hry 49., Rr. Sb. — se komu = vy-
hnouti atd. Cf. U. se čeho. Vím, že se mi
ukradne a nedá nic. Komor. soud. 1533.
Wtr. Oči sa ně ukradly (zdřímla, usnula
jsem). Val. Vck.

Ukrainky, pl., f. = kozácké básně, jež
složil Ukrajinec Padura. Pyp. K. II. 135.

Ukrajinofil, a, m. = národovec u Rusů
v Haliči. Vz Svatojurci.

Ukrajinština, y, f. = ruský jazyk v Ukra-
jině, jinak maloruština či jihoruština. Pyp.
K. I. 354.

Ukřámnouti koho = ukousnouti. Pes
by tě mohl u. Mor. Šd.

Ukřápati, ukřápnouti kus hrnce = ura-
ziti. Us. Šd.

Úkrasa, y, f., Verzierung, f. Pravn. 2838.,
2844.

Úkrasník, a, m., rhetoricus, zastr. Rozk.

Úkrasný, verziert, ausgeschmückt. Přie-
bytečka ú-ho, ú-ho sbožie. Pravn. 1344.,
1589.

Ukrátění, n. = ukrácení. Slov. Bern.

Ukrátěný = ukrácený. Slov. Bern.

Ukratitedlný. Když bych chtěl býti
nejukratitedlnější (nejstručnější). Bart. 151.

Ukrátiti. — (komu) čeho. U. někomu
života. Št. Kn. š. 184., Hr. ruk. 143. a. Tu
jeho skokuov brzy ukrátí. Výb. II. 45. Již
o tom řeči u-tím. Výb. II. 844., Ezp. 171.
— komu kde. Aby se žádnému nic na
jeho spravedlnosti neukrátilo. Vš. Jir. 76.

Ukřehnouti, erstarren. Svět v ztrnulosti
nemůž u. Čch. Živ.

Ukristiti, christianisiren. ZObz. XXIV.
195.

Ukřivdění, n., Unrecht, n.

Ukřivděný, dem Unrecht geschehen ist,
verkürzt. Cítil se u-ným. Let. Mt. sl. X. 1.
30. U. dietky. Mt. S. I. 65.

Ukřivditi koho. Otec môj neukrivdil
nikoho. Slov. Orl. VI. 291.

Ukřivdivý = křivdivý. Šd.

Ukřiviti co. Dary pravosť ukřivující.
Výb. II. 1401. — čeho kde. Před modlou
tou ukřivuje pokolení naše svých kolenou.
J. Souhrada.

Ukřižovatel. Zrcd. 3. a.

Ukřižovati. U-ván také pro ny. Št.
Kn. š. 14. — kdy. Pod ponským Pilatem
u-ván. Ib. 12. Neb jest u-ván po mnohém
bití a posmievání. Ib. 20.

Úkrkať, beschreien. Slov. Ssk.

Ukrkvaný = ukrčený. U. šatka. Slov.
Phľd. IV. 22.

Ukrňalec, lce, m. = zakrnělý. Mor. Knrz.

Ukrňálek, lka, m. = zakrnělý. Mor.
Knrz.

Ukrnělý = zakrnělý. Us. Knrz.

Ukrojilka (!), y, f. = apocope. Utvořil
Rosa.

Ukrojiti čeho. Št. Kn. š. 175. — si čeho
jak. Ukrojte si chleba na holku (skývu),
na chlapce (krajíc); Ukrojte si okolo, aby
se na vás holky smály. U Úboče. Rgl.

Úkrok, Seitschritt, m. V tělocv. Rgl.

Úkrop = vroucí voda. Horký ú. Alx.V.
v. 2204. (HP. 51.). — Ú. = odvar bezový
nebo lípový, Hollunder-, Lindenblüthenthee,
m.

Úkropec. Cf. Úkropeček.

Úkropný. Ú. oběť, Libation, f. Mour.

Ukrotiti co : oheň, Osv., povstání. Pdl.
Aby to Bůh u-til! Us. Tkč. — koho jak.
A tak jest nepřátely udatně u-til. Výb. I.
459. — kdy. Svůj hněv hned z počátku
ü-til. Us.

Ukroutiti co : provaz (uplésti). Brt. D.
281. — co jak. Bez chuti ani provázka
neukrútí. Pk. — co jak odkud. Zdá se,
že ani po dobrém ani po zlém neukroutíš
z něho ani fitiny. Kyt. 1878. 73.

Úkrov, u, m. = úkryt. Otevru ti pod-
zemní svůj ú. tmavý. Kká. K sl. j. 86.

Ukrpačiti se, vz Krpačiti.

Úkruch. Pes ú. chleba v ústiech jmie-
jieše. Ezp. 405., 1264. Prve po blízkých
domích prosíše u-šcóv chleba. Ev. olom. 45.

Ukrutenství. Cf. Sdl. Hr. III. 186. až
187.

Ukrútený = ukroucený; skrčený. Sedel
u. pri vatre. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 567.

Ukrutnosť. Št. Kn, š. 30. U. nemá žád-
ného lékarstva. Rgl. exc.