Předchozí (962)  Strana:963  Další (964) |
|
|||
963
|
|||
|
|||
Úkorně = pokorně, demüthig? A ten
trôn je jeho; jej k nohám chce ho položit ú. Slov. Orl. III. 326. Úkos = šikmé položení klínu (Keil), der
Anzug. Včř. Z. I. 23., Zpr. arch. VII. 49. — Úkosem na někoho pohlížeti, se dívati, okem po něčem mrsknouti. Us. Schz., Tbz. Úkošina, y, f., vz Povrhnouti, Povrci
(dod.). Úkośinový = koso sestřižený, cviklový.
Má fortuch ú-vý. VSlz. I. 157. Úkosno = šejdrem. Presl v Kroku.
Ukoštovati se = samým ochutnáváním
žaludek si pokaziti. Ukotúľať = ukutáleti. Slov. Sldk. 656.
Ukotvení, n. U-ním děje se spojení po-
hybu závaží n. zpruhy ocelové s pohybem kyvadla. U. vřetenové, válcové, kotvové, volné. ZČ. I. 156., 158. Ukotviti loď, an den Anker legen. Us.
Cf. předcház. Ukousání, n. To je k u. nudné počasí.
Kutn. Ukousnouti co komu. Raději by si
byla snad jazyk ukousla, než by . .. Sá. — se proč. Netrpělivostí, dlouhou chvílí bych se byl u-sal. Us. Fč., Rgl. Ukovati co z čeho. Tyranstvo i z ná-
boženství ukovalo sobě pouta na svobodu národů. Vlč. Vycházel měsíc, jako když ho ze stříbra uková. Sá. Ukrácať, meiden, fliehen. Slov. Bern.
Ukrademek. Enem tak u-mkem to dě-
láme, po u-mku. Val., laš. Brt. D. 281. Úkradí. Já to neodvezl ú., nýbrž na
bíle dni. Wtr. exc. Pablesk slunce líbal obraz ú. Čch. Sl. 41. Úkradník, a, m., Stehler, m. Úradník —
ukradník. Slov. Zátur. Ukradnouti. Hom. opat. 177. a 9. —
co. Nikdy ešte ničoho neukradlach. Slov. Zbr. Hry 49., Rr. Sb. — se komu = vy- hnouti atd. Cf. U. se čeho. Vím, že se mi ukradne a nedá nic. Komor. soud. 1533. Wtr. Oči sa ně ukradly (zdřímla, usnula jsem). Val. Vck. Ukrainky, pl., f. = kozácké básně, jež
složil Ukrajinec Padura. Pyp. K. II. 135. Ukrajinofil, a, m. = národovec u Rusů
v Haliči. Vz Svatojurci. Ukrajinština, y, f. = ruský jazyk v Ukra-
jině, jinak maloruština či jihoruština. Pyp. K. I. 354. Ukřámnouti koho = ukousnouti. Pes
by tě mohl u. Mor. Šd. Ukřápati, ukřápnouti kus hrnce = ura-
ziti. Us. Šd. Úkrasa, y, f., Verzierung, f. Pravn. 2838.,
2844. Úkrasník, a, m., rhetoricus, zastr. Rozk.
Úkrasný, verziert, ausgeschmückt. Přie-
bytečka ú-ho, ú-ho sbožie. Pravn. 1344., 1589. Ukrátění, n. = ukrácení. Slov. Bern.
Ukrátěný = ukrácený. Slov. Bern.
Ukratitedlný. Když bych chtěl býti
nejukratitedlnější (nejstručnější). Bart. 151. |
Ukrátiti. — (komu) čeho. U. někomu
života. Št. Kn. š. 184., Hr. ruk. 143. a. Tu jeho skokuov brzy ukrátí. Výb. II. 45. Již o tom řeči u-tím. Výb. II. 844., Ezp. 171. — komu kde. Aby se žádnému nic na jeho spravedlnosti neukrátilo. Vš. Jir. 76. Ukřehnouti, erstarren. Svět v ztrnulosti
nemůž u. Čch. Živ. Ukristiti, christianisiren. ZObz. XXIV.
195. Ukřivdění, n., Unrecht, n.
Ukřivděný, dem Unrecht geschehen ist,
verkürzt. Cítil se u-ným. Let. Mt. sl. X. 1. 30. U. dietky. Mt. S. I. 65. Ukřivditi koho. Otec môj neukrivdil
nikoho. Slov. Orl. VI. 291. Ukřivdivý = křivdivý. Šd.
Ukřiviti co. Dary pravosť ukřivující.
Výb. II. 1401. — čeho kde. Před modlou tou ukřivuje pokolení naše svých kolenou. J. Souhrada. Ukřižovatel. Zrcd. 3. a.
Ukřižovati. U-ván také pro ny. Št.
Kn. š. 14. — kdy. Pod ponským Pilatem u-ván. Ib. 12. Neb jest u-ván po mnohém bití a posmievání. Ib. 20. Úkrkať, beschreien. Slov. Ssk.
Ukrkvaný = ukrčený. U. šatka. Slov.
Phľd. IV. 22. Ukrňalec, lce, m. = zakrnělý. Mor. Knrz.
Ukrňálek, lka, m. = zakrnělý. Mor.
Knrz. Ukrnělý = zakrnělý. Us. Knrz.
Ukrojilka (!), y, f. = apocope. Utvořil
Rosa. Ukrojiti čeho. Št. Kn. š. 175. — si čeho
jak. Ukrojte si chleba na holku (skývu), na chlapce (krajíc); Ukrojte si okolo, aby se na vás holky smály. U Úboče. Rgl. Úkrok, Seitschritt, m. V tělocv. Rgl.
Úkrop = vroucí voda. Horký ú. Alx.V.
v. 2204. (HP. 51.). — Ú. = odvar bezový nebo lípový, Hollunder-, Lindenblüthenthee, m. Úkropec. Cf. Úkropeček.
Úkropný. Ú. oběť, Libation, f. Mour.
Ukrotiti co : oheň, Osv., povstání. Pdl.
Aby to Bůh u-til! Us. Tkč. — koho jak. A tak jest nepřátely udatně u-til. Výb. I. 459. — kdy. Svůj hněv hned z počátku ü-til. Us. Ukroutiti co : provaz (uplésti). Brt. D.
281. — co jak. Bez chuti ani provázka neukrútí. Pk. — co jak odkud. Zdá se, že ani po dobrém ani po zlém neukroutíš z něho ani fitiny. Kyt. 1878. 73. Úkrov, u, m. = úkryt. Otevru ti pod-
zemní svůj ú. tmavý. Kká. K sl. j. 86. Ukrpačiti se, vz Krpačiti.
Úkruch. Pes ú. chleba v ústiech jmie-
jieše. Ezp. 405., 1264. Prve po blízkých domích prosíše u-šcóv chleba. Ev. olom. 45. Ukrutenství. Cf. Sdl. Hr. III. 186. až
187. Ukrútený = ukroucený; skrčený. Sedel
u. pri vatre. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 567. Ukrutnosť. Št. Kn, š. 30. U. nemá žád-
ného lékarstva. Rgl. exc. |
||
|
|||
Předchozí (962)  Strana:963  Další (964) |