964

Ukrutný. Ct. Mkl. Etym. 138. a. Svým
sluhám u-ten nebuď. Št. Kn. š. 98.

Úkryt klášterní. Šmb., Schz.

Ukrytec, crypticus, brouk. Kk. Br. 247.

Ukryti — co kam. V dlaň líce u.; Sem
u-li modly. Vrch. — se kde čemu. Ves
se zrakům jeho u-vala v dolině. Vlč. — se
s čím. Buoh jest vševidúcí, nikdež se s hří-
chem neukryješ. Hus III. 161.

Ukrytý čemu. Poklad zrakům lidským
u-tý. Us. Pdl.

Ukrývactví, n., Verheimlichung, f. Us.

Ukrývavě se vídali, heimlich. Phl'd. IV.
17.

Ukrývavosť, i, f., Verheimlichungssucht,
f. Bez u-sti pronášeti. Pal. Rdh. I. 12.

Ukuckati. Mohl se smíchem u.; U-kal
se hltavým jídlem. Us. Rgl.

Ukudlati, ukudlovati něco = špatně
uřezati. Us. Kšť.

Ukurvěnec, nce, m. = z kurvy syn. Mor.
a slez. Šd. Vz násl.

Ukurvený. Ukurvenec u-ný. Vz před-
cház. Šd.

Ukurviti si kdes ve světě dítě. Vz
předcház. Šd.

Ukusiti, vz Kusiti (dod.).

Ukúť, vz Ukovati. Slov. Šd.

Ukuvaný = ukovaný. Slov. Hdž. Šlb.
15.

Ukvákati koho = přemluviti. Mor. Brt.
D 226.

Ukvandaný = ucouraný. Slez. a laš.
Šd., Brt. D. 281.

Ukvantovati se. Keď sme se tak asi
hodinu navadili, u-li. Slov. Lipa. I. 125

Ukvapeně, übereilt. Něco u. učiniti.
Dch.

Ukvaplivý = úkvapný. Rk.

Ukvílený, jammervoll. S Bohem, sestro
u-ná. Zbr. Lžd. 40. Sem na hroby chodí
u-ný. Ntr.

Ukynúť sa někam = uhnouti, schovati
se. Val. Brt. D. 281.

Úl. Cf. Mkl. 372. a., D. Lhrg. 167.

-ula přípona jmen ženských tvořených
ode jmen manželů: Ryba — Rybula, Va-
šek — Vaškula, Mocek — Mockula, Kotek
— Kotkula atd. Na Mor. Vz Brt. D. 142.,
147. Kordula, čampula, hrncula, ščekula,
běhula. Vhl.

Ulahnouti. Už sa hrobček uľahýna, žena
muža zapomína. Btt. Sp. 91.

Uľahýnať, vz předcház.

Ulakať = ulekati. Slov. Bern.

Ulan = hulan Cf. Mkl. Etym. 372. a.

Ulapati = zalápati. Mor. Šd.

Úľava, y, f. = úleva. Slov. Phl'd. VII.
40.

Uľavenie, e, m. = ulovení. Slov. Šd.

Uľaviti = uleviti. Slov. Orl. VI. 319.

Uľaž = ulehni, couche (o psu). Slov.
Phľd. XII. 173.

Ulcerace, e, f. = vředovatění. Rk. Sl.

-ule. Vlastní jm. v -ule ukončená sklá-
nějí na Plasku takto: Sekul-e, y, ovi, u,
o, ovi, ou. BPk.

Úle, e, f. = úl. Úli jednu s včelami.
Kšaftovni kniha kouřimská z r. 1508. Wtr.

Uléčilivý, heilbar. Výb. II. 514.

Ulehčiti komu. To vám nemohu u.
(říci, neznaje toho). Us. Bačk. U. si (jíti na
stranu). Us. Kšť.

Ulehčovadlo, a, n., Lenitiv, n.

Úlehl, arvum. 1424., Sv. ruk. 321. Úlehel.
Arch. VII. 640. Ulehlí. Výb. II. 1463.

Úlehlan, a, m. = obyvatel úlehlí, strání.
Na Vsacku. Vck.

Ulehlový oves = o polovici delší oby-
čejného. Mor. Brt.

Ulehnouti. — abs. Ta věc smířena jest
a ulehla. Wtr. exc. — nač. Ju mrzelo, že
kmotr na ňu uléhá (naléhá). Brt. D. 344. —
čemu. Je neopatrnost uléhati každému,
komu se líbilo ublížiti nám. Zbr. Mudr. Živ.
II. 48. — kam: na lože, Pdl., do hrobu.
Hdk. — v čem. Kde v maličkostech lidské
křehkosti ulehli (podlehli). Šf. III. 240. -
kdy. K večeru vítr ulehl. Mour. — jak :
na vždy (umříti) Us. Tkč.

Uléhnouti koho kde. Což si myslíš, že
mne matka na sněhu uléhla opraví, kdo
o sobě něco myslí) ? Val. Vck.

Úleja, e, f. = úlicha. Val. Slavč. 9.

Ulekati, vz Uleknouti.

1. Uleknouti se kde. V městě se všichni
ulekú. Alx. Anth. 1. 3. vd. 37.

Ulepený, vz Ulepiti. Domek z bláta u-ný.
Osv.

Úlesina, y, f. Bola to divá ulesin pusto-
tina. Slov. Lipa II. 364.

Uletěti kudy : oknem. Us. Já vám ule-
tím tým hájíčkem. Brt. N. p. I. 113.

Uletlý = uletělý. Orl. IX. 299., Phl'd. II.
295.

Úleva na dluzích. J. Lpř.

Ulevák, a, m. = žák, kterému dostalo
se úlevy stran chození do školy. Vycho-
vatel. VI. 428., Val. Vck.

Ulévání ohně, das Löschen. Pdl.

Uleviti. Horečka ulevující, febris remit-
tens. Nz. lk. — komu čím: svému srdci,
sobě nadávkou, ostrým slovem. Osv., Mus.,
Hrts.

Úlevný, erleichternd. Us. Šd.

Ulhanec, nce, m, Gewohnheitslügner,
m. To je taký u. ulhaný. Slez. Šd., Brt. D.
145.

Ulhaný, verlogen. To je taká u. roba.
Slez. Šd. Vz předcház.

Ulíbati. U-la mu slzičky. Č Kn. š. 240.

Ulice, také ulicem, -cech. D. Lhrg. 186.
Cf. Mkl. Etym. 372. a.,U. pokojná. Št. Kn.
š. 23 U. a náměstí v Čech. v 15. a 16. stol,
Vz Wtr. Obr. 498

Ulič, e, f. = řeka na vých. straně Bez-
kyd. Č Čt. II. 353.

Ulička. Nechat někoho na u-kách (ho-
ličkách). U Kdýně. Rgl.

Uličný. Na rozích u-ných. Krnd. 80. a.

Uliena, y, i = Ula, Ulka, Julie. Hdž.
Šlb 27.

Ulíhavec, vce, m. = plazivec. Slov. Rr.
Sb.

Ulíhavý = plazivý. Slov. Rr. Sb.

Ulíhlý = narozený. U. tele. Brt. Vz
Ulíhnouti.



	964

	Ukrutný. Ct. Mkl. Etym. 138. a. Svým sluhám u-ten nebuď. Št. Kn. š. 98. Úkryt klášterní. Šmb., Schz. Ukrytec, crypticus, brouk. Kk. Br. 247. Ukryti — co kam. V dlaň líce u.; Sem u-li modly. Vrch. — se kde čemu. Ves se zrakům jeho u-vala v dolině. Vlč. — se s čím. Buoh jest vševidúcí, nikdež se s hří- chem neukryješ. Hus III. 161. Ukrytý čemu. Poklad zrakům lidským u-tý. Us. Pdl. Ukrývactví, n., Verheimlichung, f. Us. Ukrývavě se vídali, heimlich. Phl'd. IV. 17. Ukrývavosť, i, f., Verheimlichungssucht, f. Bez u-sti pronášeti. Pal. Rdh. I. 12. Ukuckati. Mohl se smíchem u.; U-kal se hltavým jídlem. Us. Rgl. Ukudlati, ukudlovati něco = špatně uřezati. Us. Kšť. Ukurvěnec, nce, m. = z kurvy syn. Mor. a slez. Šd. Vz násl. Ukurvený. Ukurvenec u-ný. Vz před- cház. Šd. Ukurviti si kdes ve světě dítě. Vz předcház. Šd. Ukusiti, vz Kusiti (dod.). Ukúť, vz Ukovati. Slov. Šd. Ukuvaný = ukovaný. Slov. Hdž. Šlb. 15. Ukvákati koho = přemluviti. Mor. Brt. D 226. Ukvandaný = ucouraný. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 281. Ukvantovati se. Keď sme se tak asi hodinu navadili, u-li. Slov. Lipa. I. 125 Ukvapeně, übereilt. Něco u. učiniti. Dch. Ukvaplivý = úkvapný. Rk. Ukvílený, jammervoll. S Bohem, sestro u-ná. Zbr. Lžd. 40. Sem na hroby chodí u-ný. Ntr. Ukynúť sa někam = uhnouti, schovati se. Val. Brt. D. 281. Úl. Cf. Mkl. 372. a., D. Lhrg. 167. -ula přípona jmen ženských tvořených ode jmen manželů: Ryba — Rybula, Va- šek — Vaškula, Mocek — Mockula, Kotek — Kotkula atd. Na Mor. Vz Brt. D. 142., 147. Kordula, čampula, hrncula, ščekula, běhula. Vhl. Ulahnouti. Už sa hrobček uľahýna, žena muža zapomína. Btt. Sp. 91. Uľahýnať, vz předcház. Ulakať = ulekati. Slov. Bern. Ulan = hulan Cf. Mkl. Etym. 372. a. Ulapati = zalápati. Mor. Šd. Úľava, y, f. = úleva. Slov. Phl'd. VII. 40. Uľavenie, e, m. = ulovení. Slov. Šd. Uľaviti = uleviti. Slov. Orl. VI. 319. Uľaž = ulehni, couche (o psu). Slov. Phľd. XII. 173. Ulcerace, e, f. = vředovatění. Rk. Sl. -ule. Vlastní jm. v -ule ukončená sklá- nějí na Plasku takto: Sekul-e, y, ovi, u, o, ovi, ou. BPk. Úle, e, f. = úl. Úli jednu s včelami. Kšaftovni kniha kouřimská z r. 1508. Wtr.	Uléčilivý, heilbar. Výb. II. 514. Ulehčiti komu. To vám nemohu u. (říci, neznaje toho). Us. Bačk. U. si (jíti na stranu). Us. Kšť. Ulehčovadlo, a, n., Lenitiv, n. Úlehl, arvum. 1424., Sv. ruk. 321. Úlehel. Arch. VII. 640. Ulehlí. Výb. II. 1463. Úlehlan, a, m. = obyvatel úlehlí, strání. Na Vsacku. Vck. Ulehlový oves = o polovici delší oby- čejného. Mor. Brt. Ulehnouti. — abs. Ta věc smířena jest a ulehla. Wtr. exc. — nač. Ju mrzelo, že kmotr na ňu uléhá (naléhá). Brt. D. 344. — čemu. Je neopatrnost uléhati každému, komu se líbilo ublížiti nám. Zbr. Mudr. Živ. II. 48. — kam: na lože, Pdl., do hrobu. Hdk. — v čem. Kde v maličkostech lidské křehkosti ulehli (podlehli). Šf. III. 240. - kdy. K večeru vítr ulehl. Mour. — jak : na vždy (umříti) Us. Tkč. Uléhnouti koho kde. Což si myslíš, že mne matka na sněhu uléhla opraví, kdo o sobě něco myslí) ? Val. Vck. Úleja, e, f. = úlicha. Val. Slavč. 9. Ulekati, vz Uleknouti. 1. Uleknouti se kde. V městě se všichni ulekú. Alx. Anth. 1. 3. vd. 37. Ulepený, vz Ulepiti. Domek z bláta u-ný. Osv. Úlesina, y, f. Bola to divá ulesin pusto- tina. Slov. Lipa II. 364. Uletěti kudy : oknem. Us. Já vám ule- tím tým hájíčkem. Brt. N. p. I. 113. Uletlý = uletělý. Orl. IX. 299., Phl'd. II. 295. Úleva na dluzích. J. Lpř. Ulevák, a, m. = žák, kterému dostalo se úlevy stran chození do školy. Vycho- vatel. VI. 428., Val. Vck. Ulévání ohně, das Löschen. Pdl. Uleviti. Horečka ulevující, febris remit- tens. Nz. lk. — komu čím: svému srdci, sobě nadávkou, ostrým slovem. Osv., Mus., Hrts. Úlevný, erleichternd. Us. Šd. Ulhanec, nce, m, Gewohnheitslügner, m. To je taký u. ulhaný. Slez. Šd., Brt. D. 145. Ulhaný, verlogen. To je taká u. roba. Slez. Šd. Vz předcház. Ulíbati. U-la mu slzičky. Č Kn. š. 240. Ulice, také ulicem, -cech. D. Lhrg. 186. Cf. Mkl. Etym. 372. a.,U. pokojná. Št. Kn. š. 23 U. a náměstí v Čech. v 15. a 16. stol, Vz Wtr. Obr. 498 Ulič, e, f. = řeka na vých. straně Bez- kyd. Č Čt. II. 353. Ulička. Nechat někoho na u-kách (ho- ličkách). U Kdýně. Rgl. Uličný. Na rozích u-ných. Krnd. 80. a. Uliena, y, i = Ula, Ulka, Julie. Hdž. Šlb 27. Ulíhavec, vce, m. = plazivec. Slov. Rr. Sb. Ulíhavý = plazivý. Slov. Rr. Sb. Ulíhlý = narozený. U. tele. Brt. Vz Ulíhnouti.