Předchozí (964)  Strana:965  Další (966) |
|
|||
965
|
|||
|
|||
Úlich, u, m. = úlicha. Val. Brt. D. 282.,
Vck Slez. Šd. Ulicha oprav v : Úlicha.
-ulínko přípona: zrnulínko. Brt. D. 150.
-ulinký přípona: malulinký, bilulinký
(velmi bílý). Mor. Brt. D. 153. Ulirovati = usilovati, doléhati. Val. Vck.
Úlisný. Lepší jest zjevný nepřítel než
ú. přítel. Us. Bž., Lpř. Úlistný = úlisný. Ú. řeč. Jstř. Kaz. 20
-ulíšek přípona: hrnulíšek. Mor. Brt. D
149. 1. Ulita. Cf. Kram. Slov.
Ulitis = zánět čelisti Rk. Sl.
Ulitník, u, m.. schneckenförmiger Letten-
bohrer. Fř. U. klapkový, Ventil-Schnecken- bohrer. Hř. Ulitosť, i, f. U. sloky. Dk. Poet, 461.
Ulitý. Má šaty jako u-té (dobře přilé-
hající). Us. Kšť. Stoka jest jako ulita, ge- gossen. — z čeho. Maďaříci ze záští ulití. Hdk. Ulízanec, nce, m. = učesaný, jakoby ho
ulízal. Us. Šd. Ulízaný = smířený. Val. Vck Vz násl.
Ulízati — abs. Ulizuje = upaluje (o vě-
tru). Val. Vck., Brt. — se. Výb. I. 304 , 291. U-zna se vece (znamení spokojenosti, pochotenství). Pass. mus. 435. Sv. Jan ochotným obličejem uliz se povědě. Výb. I. 1167. Na Val. = udobřiti se, smířiti se. Vck., Brt. D.282. -ulizný přípona : malulizný (velmi malý).
Mor. Brt. D 153. -ulka přípona: bečulka, neculky, ma-
mulka, Gabrulka, Adulka, zimulka. Mor. Brt. D. 149. Ulka, y, f., vz Uliena (dod.).
-ulký přípona: zdravulký. Val. Brt. D.
153. Ulm Frant., 1810.-1865., hud. sklad. Vz
Rk Slov. Ulmačka, y, f. A dám jich dětem u-ku,
že nepromění ji ani za uherský měsíc. Obz. 1885 č. 6. Ulmoň, ě, f., faxinus, zastr. Rozk.
Úľoba, y, f. = úľuba. Slov. Rr. Sb.
Úloh = základ, ustanovení, zřízení, řád.
Nevěda ú-hu manželského ; Aby dobré ne- vyšlo nesmierností z ú-hu svého; Zbořen jest klášterský ú. Št N. 48. 33., 52. 37., 77. 21. (224. 20., 248. 13., 171. 12., 48. 31.). Úloha divadelního herce vynikající,
hlavní, podřízená. Us. Pdl. Úlok, u, m. = úlek. Slov. Sk. — Ú., mi-
thridatea, rostl. Vz Rstp. 1383. Úlomčistý = úlomčitý. Ú. skála. Slov.
Ntr. II. 144. Úlomčitý, brüchig.
Úlomeček, čku, m., zdrobn. úlomek.
Ulomica, e, f., Ulmitz, míst jm. ve Švý- cařích. Sl. let. VI. 40. Úlomkový. Ú. plocha, NA., Osv., ka-
mení, horniny (klastické). NA. 1. Úlomný = potřebný, nuzný. On není
tak ú., aby vám nemohl dáti. Slez. Šd. Uloncus = nádor na čelisti. Rk.
|
Ulopocený člověk. Mus. Vz Ulopotiti.
Ulonditi pannu, ženu. O trestech na to
vz v Cor. jur. IV. 3. 1. 443. Uloziti = uloviti, dostihnouti. Však tě
u-zím, chlape! 16. stol. Wtr. Obr. 254. Ulož, e, m. = dědina na Slov. V Uložu.
Sb. sl. ps. II. 1. 74. Úložek = čásť ložiště, dříve celík. Mittel,
n. Hrbk. — Ú. = uložené peníze. Nár. list. Uloženstvo, a, n., Last, Bürde. Měšťané
obecné povozy, vyvážky a jiné veřejné práce (u-stva) podnikati nebyli povinni. Mus, 1881. 445. Uložený. Let nad u-ný čas životu svému
na Bohu obdržel. Pož. 60. V příměří mezi námi u-ném. Výb. II 396. — nač. Kapitál na 4% u-ný. Šim. 175. Úložina, úložinka. Ulož, dedina na hôr-
nej úložine nad Levočou. Dbš. Poneváč udolia boly preplnené bahnami, močarinami a jezery, prví obyvatelia volili si za oby- dlia výšiny, úbočiny, stráne, úkory a ú-ky. Phľd. II. 17. A tu pod nima na jednej ú-nke svetielko! Dbš. Sl. pov. V. 77. (IV. 68). Uložitel. Kristus u. a smiřitel. Zrcd. 11. b.
Uložiti. — co: zápasy, Lpř., střelivo
Čsk. Základ pevný domu u. Št. Kn. š. 7.
— co čemu. Někomu daň u . J. Lpř., pří-
sahu, Vlč., sobě mieru, cíl žádání. Št. Kn. š. 171., 184 Dochtoři mu dlúhých let ne- ukládajú. Mor. Vhl. — co nač (jak) Pe- níze na hypotheku u Us. Pdl. Práci, již jest on naň u-žil někakým tajným svým zpósobem. Št. Kn. š 88. — co kde. Ovoce svých studií u-žil ve dvou spisech. Sbn. Nepřikládejte mysli k věcem tohoto světa, jako bychom v nich libosť kochánie svého chtěli u. Št. Kn. š. 47. — o kom. O nás jest to uloženo (na nás nastrojeno). 15 stol. — jak (o koho). Daň dle jmění u. J. Lpř.
Převysoko u-žil si útočišče tvé. Ž. kl. Čá- stice ty jsou ve všech směrech stejně ulo- ženy. ZČ. I. 249. Ukládati o koho násilím, úskokem. Osv. T. 339. — kam. U. něco ve schránu vědomostí svých. KB. V. U-žili se v stodole na seno. Šml. U. někoho na hřbitov Hdk. Velikou tíží jste na bedra má u-žili Vrch. — k čemu. Dítě ku spaní u. Us. Pdl. Úložka = úloha. Já jsem tu ú-ku ještě
nevykonala. Slez. Šd. — Ú = věc někde ku př. u soudu uložená. Inserat. Úložna, y, f. = hora na Slov. Sl. let.
IV. 248. Úložnice, e, f. = sešit na úlohy, Auf-
gabenheft, n. U Počát. Jndr. — Ú. = ho- rečka, Typhus. Slov. Orava. Rr. Sb., Dbš. Tak vykládá Šd. Úložník, lysimachia numularia, ukládá
(tiší) vřed. Brt. Ulrich Fr. Cf. Bačk. Př. 54. — U. Kar.,
dr. med., assist. v nemocnici a spisovatel v lednu 1890. Ultračech, a, m., vz Ultra.
Ultračervený. U. paprsky. SP. II. 142.,
ZČ. III. 105. Ultračešství, n. Vlč. Vz Ultra.
|
||
|
|||
Předchozí (964)  Strana:965  Další (966) |