965

Úlich, u, m. = úlicha. Val. Brt. D. 282.,
Vck Slez. Šd.

Ulicha oprav v : Úlicha.

-ulínko přípona: zrnulínko. Brt. D. 150.

-ulinký přípona: malulinký, bilulinký
(velmi bílý). Mor. Brt. D. 153.

Ulirovati = usilovati, doléhati. Val. Vck.

Úlisný. Lepší jest zjevný nepřítel než
ú. přítel. Us. Bž., Lpř.

Úlistný = úlisný. Ú. řeč. Jstř. Kaz. 20

-ulíšek přípona: hrnulíšek. Mor. Brt. D
149.

1. Ulita. Cf. Kram. Slov.

Ulitis = zánět čelisti Rk. Sl.

Ulitník, u, m.. schneckenförmiger Letten-
bohrer. Fř. U. klapkový, Ventil-Schnecken-
bohrer. Hř.

Ulitosť, i, f. U. sloky. Dk. Poet, 461.

Ulitý. Má šaty jako u-té (dobře přilé-
hající). Us. Kšť. Stoka jest jako ulita, ge-
gossen. — z čeho. Maďaříci ze záští ulití.
Hdk.

Ulízanec, nce, m. = učesaný, jakoby ho
ulízal. Us. Šd.

Ulízaný = smířený. Val. Vck Vz násl.

Ulízati — abs. Ulizuje = upaluje (o vě-
tru). Val. Vck., Brt. — se. Výb. I. 304 ,
291. U-zna se vece (znamení spokojenosti,
pochotenství). Pass. mus. 435. Sv. Jan
ochotným obličejem uliz se povědě. Výb.
I. 1167. Na Val. = udobřiti se, smířiti se.
Vck., Brt. D.282.

-ulizný přípona : malulizný (velmi malý).
Mor. Brt. D 153.

-ulka přípona: bečulka, neculky, ma-
mulka, Gabrulka, Adulka, zimulka. Mor.
Brt. D. 149.

Ulka, y, f., vz Uliena (dod.).

-ulký přípona: zdravulký. Val. Brt. D.
153.

Ulm Frant., 1810.-1865., hud. sklad. Vz
Rk Slov.

Ulmačka, y, f. A dám jich dětem u-ku,
že nepromění ji ani za uherský měsíc. Obz.
1885 č. 6.

Ulmoň, ě, f., faxinus, zastr. Rozk.

Úľoba, y, f. = úľuba. Slov. Rr. Sb.

Úloh = základ, ustanovení, zřízení, řád.
Nevěda ú-hu manželského ; Aby dobré ne-
vyšlo nesmierností z ú-hu svého; Zbořen
jest klášterský ú. Št N. 48. 33., 52. 37.,
77. 21. (224. 20., 248. 13., 171. 12., 48. 31.).

Úloha divadelního herce vynikající,
hlavní, podřízená. Us. Pdl.

Úlok, u, m. = úlek. Slov. Sk. — Ú., mi-
thridatea, rostl. Vz Rstp. 1383.

Úlomčistý = úlomčitý. Ú. skála. Slov.
Ntr. II. 144.

Úlomčitý, brüchig.

Úlomeček, čku, m., zdrobn. úlomek.
Ulomica, e, f., Ulmitz, míst jm. ve Švý-
cařích. Sl. let. VI. 40.

Úlomkový. Ú. plocha, NA., Osv., ka-
mení, horniny (klastické). NA.

1. Úlomný = potřebný, nuzný. On není
tak ú., aby vám nemohl dáti. Slez. Šd.

Uloncus = nádor na čelisti. Rk.

Ulopocený člověk. Mus. Vz Ulopotiti.

Ulonditi pannu, ženu. O trestech na to
vz v Cor. jur. IV. 3. 1. 443.

Uloziti = uloviti, dostihnouti. Však tě
u-zím, chlape! 16. stol. Wtr. Obr. 254.

Ulož, e, m. = dědina na Slov. V Uložu.
Sb. sl. ps. II. 1. 74.

Úložek = čásť ložiště, dříve celík. Mittel,
n. Hrbk. — Ú. = uložené peníze. Nár. list.

Uloženstvo, a, n., Last, Bürde. Měšťané
obecné povozy, vyvážky a jiné veřejné
práce (u-stva) podnikati nebyli povinni.
Mus, 1881. 445.

Uložený. Let nad u-ný čas životu svému
na Bohu obdržel. Pož. 60. V příměří mezi
námi u-ném. Výb. II 396. — nač. Kapitál
na 4% u-ný. Šim. 175.

Úložina, úložinka. Ulož, dedina na hôr-
nej úložine nad Levočou. Dbš. Poneváč
udolia boly preplnené bahnami, močarinami
a jezery, prví obyvatelia volili si za oby-
dlia výšiny, úbočiny, stráne, úkory a ú-ky.
Phľd. II. 17. A tu pod nima na jednej
ú-nke svetielko! Dbš. Sl. pov. V. 77. (IV.
68).

Uložitel. Kristus u. a smiřitel. Zrcd. 11. b.

Uložiti. — co: zápasy, Lpř., střelivo

Čsk. Základ pevný domu u. Št. Kn. š. 7.

— co čemu. Někomu daň u . J. Lpř., pří-
sahu, Vlč., sobě mieru, cíl žádání. Št. Kn.
š. 171., 184 Dochtoři mu dlúhých let ne-
ukládajú. Mor. Vhl. — co nač (jak) Pe-
níze na hypotheku u Us. Pdl. Práci, již
jest on naň u-žil někakým tajným svým
zpósobem. Št. Kn. š 88. — co kde. Ovoce
svých studií u-žil ve dvou spisech. Sbn.
Nepřikládejte mysli k věcem tohoto světa,
jako bychom v nich libosť kochánie svého
chtěli u. Št. Kn. š. 47. — o kom. O nás
jest to uloženo (na nás nastrojeno). 15 stol.

— jak (o koho). Daň dle jmění u. J. Lpř.
Převysoko u-žil si útočišče tvé. Ž. kl. Čá-
stice ty jsou ve všech směrech stejně ulo-
ženy. ZČ. I. 249. Ukládati o koho násilím,
úskokem. Osv. T. 339. — kam. U. něco ve
schránu vědomostí svých. KB. V. U-žili se
v stodole na seno. Šml. U. někoho na
hřbitov Hdk. Velikou tíží jste na bedra
má u-žili Vrch. — k čemu. Dítě ku spaní
u. Us. Pdl.

Úložka = úloha. Já jsem tu ú-ku ještě
nevykonala. Slez. Šd. — Ú = věc někde
ku př. u soudu uložená. Inserat.

Úložna, y, f. = hora na Slov. Sl. let.
IV. 248.

Úložnice, e, f. = sešit na úlohy, Auf-
gabenheft, n. U Počát. Jndr. — Ú. = ho-
rečka, Typhus. Slov. Orava. Rr. Sb., Dbš.
Tak vykládá Šd.

Úložník, lysimachia numularia, ukládá
(tiší) vřed. Brt.

Ulrich Fr. Cf. Bačk. Př. 54. — U. Kar.,
dr. med., assist. v nemocnici a spisovatel
v lednu 1890.

Ultračech, a, m., vz Ultra.

Ultračervený. U. paprsky. SP. II. 142.,
ZČ. III. 105.

Ultračešství, n. Vlč. Vz Ultra.