966

Ultrafialový. U. paprsky. SP. IL 142.,
ZČ. III. 105.

Ultramarin z ultra mare, poněvadž jej
Benatčané z Malé Asie přiváželi. Blý. Cf.
Kram. Slov., KP. VI. 212.

Ultramontanista, y, m., pl. -sté = hor-
livý stoupenec neobmezené moci církve.
Rk, Sl.

Ulu, a, m., pták. Brm. I. 2. 90.

Úľuba, y, f. = záliba, zalíbení. Slov.
Lipa III. 173., Sldk. 134., Let. Mt. sl. IX.

2. 113 , N. Hlsk. III. 50.
Uľúbať = ulíbati. Rzm. Štf. 10.
Uľudený, kultivirt. Národ u-ný. Slov.

Čít.

Uľútiť sa koho, sich erbarmen. Uľútilo
sa mi vášho mesta. Slov. Phľd. VIII. 243.
— Phľd. IV. 350, 53., V. 56., VI. 110.

Um. Cf. Mkl. Etym. 372. a., Jg. Slnosť.
33. U. u Kanta = mohutnosť myslicí, mo-
hutnosť pojmů, Verstand. Dk. Dj. f 76.
U = mohutnosť duševní myslívá, pokud
zabývá se věcmi smyslnými. Dle jiných =
mohutnosť činiti pojmy a soudy. Cf. Rozum
Pdl. exc. U. = smysl, rozum. Cf. Št. N. 73.
36., 83. 3. U., intellectus, Verstand, Geist.
Besinnungskraft. Št. Kn. š. 190. 2. U., ani
mus. Nebývaj strašivým na tvém umě, noli
esse pusillanimis in animo tuo. B. mik. Sir.
7. 9. Jinde klade se smysl za animus.
Z svého smysla (ex animo suo) hromáždí.
Ib. 14. 4. Jinde mysl. Zbožný (felix) jest,
jenž neměl na své mysli smutka (animi sui
tristitiam). lb. 14. 2. Jehož múdrosti nemóž
i žádúcí umem obklíčiti ni rozumem. Kat.
str. 30. (str. 150., 122., 106., 116.). Um,
animus. Sv. ruk. 315. Keď mi na um zídú
šuhajové řeči, slzy zalievajú moje sivé oči
Koll. Zp. I. 146. Nepřišlo mi na um. V záp.
Čech., ve vých. Mor. a na Slov. Km. 1883.
667. V umě sobě dáti rady. Alx. Anth. I.

3. vd. 33. Znal písní čarotklivý um (smysl).
Kká. Um (znalosť) slušnosti není lehký.
Kká. Td. 24. Devater um (umění). Št. Op.
46.

1. -um koncovka instr. sg. v Opavsku:
za stodolum, cestum, vulum, rybum, se
mnum. Cf. Brt. D. 115., 136 — V dat. pl.
v Hlavnici: žobrakum, hratrum, kravum,
sviňum, ťolatum. Cf. Brt. D. 136.— V Ka-
teřinkách u Opavy, v prus. Benešově a
odtud přes Bořetín na sever třetí os. pl.
všech tříd slovesních má koncovku -um:
vedum, pijum, u'mum, klečum, chodźum,
volajum, dajum, kupujum, jedźum (jedí),
idum. Brt. D. 122.

Uma. Výb. I. 583 U. básnická (umění)
KB. I. Věda a u. našich časů. Koll. St. X.

Umačkati koho jak: do smrti. Pk.

Umáchati co kde: meč v krvi. Jrsk.

Umákaný = umáchaný. Šaty v krvi
u-né. Výb. II. 1356.

Umakotiti = ukonejšiti, besänftigen, be-
ruhigen; udělati. Nemože to u. Val. Vck.

U mále. Vz Málo, List. fil. VI. 227.

Umaliti co: roční daň. Šf. Strž. 1. 380.
(II. 390.). Přísnosť censury ho (spis) uma-
luje a zdrhuje. Jg. — se komu. Hoře se
mu u-luje. Jrsk.

Umárati sa = umořovati. U-li sa slzami.
Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 27. Nech sa moje
srdce tolko neumárá. Koll. Zp. I. 102. Cf.
Umařiti.

Umařiti, vz předcház.

Umazati co kde čím: trhliny ve zdi
hlinou. Us. Pdl. — koho zač: za krále
(= pomazati). Výb. I. 588.

Úmazek, zku, m. = podplatek. U Kdyně.
Rgl.

Umbelifer-on, a, n., v lučbě. Vz Rm.
II. 207.

Umbelový. U. kyselina. Vz Rm. II. 207.

Umbričtina, y, f., umbrische Sprache.
Koll. St. 488.

Umbulum. Vzal si to jen pro u. (jen
tak, aby se neřeklo). NZ. I. 456.

Umdlenosť, i, f., die Ermüdung. Šbr.
Vz Umdlelosť.

Umdlený jak: na smrť, todtmüde. Posp.

Umdliti. Tak aby ty věci umdleny byly
(staveny), aby se v zemi nedály. Výb. I.
1035. — koho. Několikrát je (nepřátely)
umdlil (tam je: umdlel). Výb. II. 1353.
U. královstvie. Výb. I. 433.

Umdlý. Eva umdlá usnula. Jg. Ztrac.
ráj. II. 295. Umdlá ňadra. Č. Kn. š. 378.

Umělcovaný. Písně lyrické mají sloky
druhdy velmi u-né Anth. I. 3. vd. VIII.

Umělčí pych (domýšlivost). Dk. Poet.
172. U. klid, ironie, mohutnosť, pochod,
pojem. Dk.

Umělec. U-com je dľa slovenského ľudu
každý umelý, schopnejší človek. Od hladu
kdesi kedysi aj u. zomrel. Slov. Rr. Sb.
U-lci a jich díla v starší době. Cf. Sdl. Hr.
V. 23.

Uměleckonárodní slasti. Koll. III. 111.

Uměleckosť, i, f., Künstlerschaft, f. Dk.

Umělecky, künstlerisch. U. působiti.
Mus.

Umělecký. U. hodnota díla, Mus., indi-
vidualita, klam, podskok, přelud, Dk., snaha,
výkon, zápal, Osv., památky, plod, sbírky,
výstava, album, tisk, obraz u-ké ceny. Pdl.
U. beseda. Vz Rk. Sl.

Umělina, y, f. = umělecké dílo, Kunst-
werk, n. Šd.

Umělivě, kunstvoll. U. jídla připraviti.
Mus. 1880. 6.

Umělkář, e, m. = kdo umělkuje. Dk.

Umělkářství, n. = umělkování. Pdl.

Umělkování, n., das Künsteln. Dk.
Aesth. 68.

Umělkovanosť, i, f., Künstelei, f. Dk.
Aesth. 287., Dk. Poet. 160.

Umělkovaný, gekünstelt. U. koloratura.
Dk.

Umělůstkářství, n., Künstelei, f. Msr.
19.

Umělý = znalý. U. plavec neutone. Hkš.

— v čem. V kúzlech a čářiech u-lý. Kšch.
26. V tom dobře u-lý. Výb. I. 967. —

— k čemu. Korábník k moři u-lý. Bj. —

— jak. Na odiv byl u-lý. Alx. — U. =
uměle dělaný. U. květiny = dělané. Cf.
Zrostlý. U. poesie, Jir., rozmnožování rostlin,
Dlj. 7., dýchání, kameny, Ves., magnet,
zkouška (experiment), Mj., kus, dvůr, Dch.,
barvivo, chov ryb, máslo. Pdl. U. noha.