970

Umžiganec, nce, m. = kdo očima mžourá
nebo kdo podřimuje. Ten u. je umžiganý.
Slez. Šd. Cf. Umžikanec (dod.).

Umžiganý, umžikaný = udřímaný, ospalý,
schläfrig. Laš. Vck., Brt. D. 282. Vz před-
cház.

Umžikanec, nce, m., vz Umžiganec (dod).

-un: žbun, bocun. Brt. D.

-uň přípona: chrapuň (ospalec). Mor. Brt.
D. 144.

-úň přípona: tahún, chrapún (surovec).
Mor. Brt. D. 144., Gb. Ml. I. 59. Vz -oun.

Ůn = un, on. Na Bečvách na Mor. Brt.
D. 75.

-una: žbuna, baruna. Brt. D.

Unáčiti se = drobet se podnapiti, ein
wenig sich berauschen. 16. stol. Jir. — Jrsk.

Unadívati. — se čeho oprav v: se čeho.

Unadožírati se koho, viel plagen, är-
gern. Us. Tč.

Unáhleně, übereilt. U. jednati. Us. —
Tay. Bš. 151.

Unáhlený v hněvu. Wtr.

Unáhlina, y, f. = unáhlení, unáhlenosť.
Pověděla jsem to z u-ny. Slez. Šd.

Unáhliti se. Št. Kn. š. 162., Arn. 912.

— se na koho. Aby sě na ně neunahloval.
Pass. mus. 408.

Uuasbírati se čeho, sich satt klauben.
Us. Tč.

Unasmýkati se čeho, genug schleppen
Us. Tč.

Unášecí deska, Mitnehmerscheibe, f. Pdl.
Cf. násl.

Unášeč u soustruhu, Mitnehmer, Führer.
Vz Včř. Z. II. 63. — U. = čásť mlýnského
ústrojí. KP. V. 630.

Unášivosť Dk. Dj. f. 103

Unášivý, entzückend. U. báseň, hudba,
řečník, zpěv. Dk.

-úňat: flekúňat, chachúňat, chrapúňat.
Mor. Brt. D. 158.

Unavení. Vz Slov. zdrav. 386.

Unavený čím: chůzí, žitím, Vrch., ce-
stou, letem. Pdl.

Unaviti. Cf. Mkl. Etym. 212. a. U., fati-
gare, ermüden; strč. perdere, interficere,
necare, zahubiti, zabiti. List. fil. XI. 328.

— koho. Mnoho set (nepřátel) unavili (za-
hubili). Arn. 1790. Unaví-li mie tvá zlosť.
Kat. 2973. By nebyl Hřeky unaven (usmrcen).
Alx. Výb. I. 163. —

Unce, e, f., Unze, f. Rk.

Undati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

Undecylenový. U. kyselina. Vz Rm. I.
439.

Undecylový. U. kyselina. Vz Rm. I.
428

Underlák, u, m., z Niederlage, sklad.
U. ryb slaných býval v Praze v Novém
městě. Wtr. Obr. 18., 19, 545, 594. Undr-
lák. Tk VIII. 150., 293., 345.

-únečký: tichúnečký (velmi tichý), ma-
lúnečký. Mor. Brt. D. 153.

-unek (laš.), -uněk (val.) = -ung : poda-
runek (dar), budunek (budova), bytuněk,
stěhuněk, škobrunek (skřivánek), maryju-
nek, daruněk, fasuněk. Mor. Brt. D. 146.

-únenký: teňúnenký, měkkúnenký. Mor.
Brt. D. 153.

Uněradice, dle Budějovice, míst. jm.
Pk. Npj. 14.

Únes, vz Ounes (dod.).

Unesení, Entzückung, f. Kká.

Únesnosť, i, f., Tragfähigkeit, f. Dch.
Vz Únosnosť (i dod.).

Unésti. — si co. Družbové aby sobě
nohy uchodili a ruce unosili (má-li se všem
veselníkům jídla dostati). VSlz. I. 39. —
koho kam jak. Posvátné ticho unášelo
duše jejich na perutích svátečné nálady
v nekonečnosť. Šml. — čím. Byl nadšením
unášen. Posp. Někoho zpěvem u. Hrts. Dal
se unášeti svou fantasií. Us. Pdl.

Unešenosť, i, f., Entzückung, f. Dk
Aesth. 554.

Ungar Kar., nar. 1743. v Žatči. Cf. Mus.
1887. 525., Pyp. K. 548., Back. Písm. I.
211, Zlatá kniha 1864., Květy 1883., Ur-
bánkův Věstník bibliogr. 1883. 4.

Ungelt bráti. Výb. I. 1035. Kupec má
dáti u-tu po puol groši s kopy. Výb. II.
325. — U., Umgeld, gemeine Auflage. Un-
gelty některé pán atd. Citat jest ze Št.
Kn. š. 155. a Št. N. 88. 16. — U. = celní
úřad. Sazeni sú noví úředníci u-tu. Let.
130. Cf. Tk. VIII. 542.

Uničov. O pánech u Unčova na Mor. Vz
Sbtk. Krat. h. 285.

Uniformovačka, y, f., Uniformirungs-
sucht, f. Km.

Unikavý, meidend, entkommend. Dk.

Uniknouti čím kam. Unikati myšlén-
kou, soudem do krajnosti. Ves. I. 54.

Unikursalní čáry. Vnč. 48.

Uniona, y, f, v math. sestava první
třídy. Šim. 180.

Uništievať = ničiti, hubiti. Za to Sla-
viana tak u-la cudzinská násila. Hdž. Větín
73.

Universalka, y, f. = druh secího stroje.

Universalní povoz = vůz na mužstvo,
nářadí, hadice, stříkačku. Smekal.

Universálnosť, i, f., Universalität, f.
Stč. Zem. 9.

Universí, f. = universita. Praví liber
decanorum pražské u. Mus. 1888. 461.

Universit, u, m. = universita. Hvlč. I.
234.

Universita pražská založená od Karla
IV. r. 1348. Vz Výb. II. 1548., Rk. Sl. U-ty
pražské. Vz Ott. VI. 197., 359.

Uníženě = poníženě. U. žádám. Pk. Npj.
91.

Unížený. U. služebník, Rr. Sb., suppli-
kací. 1635. Soud. záp. opav.

-unk, vz -unek. Prk. Př. 28.

Unko, a, m., hylobates Rafflesii, Unko,
opice. Vz Brm. I. 80.

-unký přípona: měkkúnký, malúnký, bli-
zúnký. Mor. Brt. D. 153.

-uňký : celuňký (celý), staruňký. Mor.
Brt. D. 153.

Unoba. Snáď bude mi to liekom u-by.
Slov. Orl. XI. 75. Duša taká je pustá a
ňou opálá nepokojóv prúd, u. šera. Ib.

Únor. Mkl. Etym. 212. b., Mách. 205.
Nesa v košíku ovoce, tři jablka i tři róže
v únor měsíce. Sv. ruk. 310. Ú. medu brání