971

a vdov před zimú chrání. 15. stol. Je-li
v únoru sucho a zima, bude horký srpen;
Když ú. vodu spustí, ledem ji březen zhu-
stí. Us. Tč.

Unořiti co. Ač je co hriechóv unořil
(= potlačil. Dle Prk. v Kroku 1889. 243. =
spáchal). Homl. v. 441., Mus. 1887. v. 222.
Vz Nořiti. — čeho. Matka slez unoří. ML.
47. b. Nejedna svých slez unoři v svej ža-
losti. Alx.V. 1890. (HP. 46.). Slz unoře.
Alx. BM. v. 82. (HP. 82.).

Únorovka. Cf. Kram. Slov.

Únos. Přejal hospodářství s velikým úno-
sem (úvazkem, břemenem, s dluhy). Us.
Rjšk.

Únosba. O ú-bě či louzení dívek vz
Světz. 1883. 48.

Únosnosť. Pr. tr.. Pel. 20., Pck. 74. Cf.
Únesnosť (dod.).

Unošt. Cf. Blk. Kfsk. 1380. Proč dostali
Unhoští příjmí sýrařů? Vz Sbtk. Krat. h.
122.

Unovati se s čím. Brt. D. 282.

Únožka, die Spreitze, Čsk., Spreitzüber-
sprung. Rgl.

Únožmo, seitsspreitz. Rgl. Sesed ú.,
Spreitzabsitz, m. Čsk.

Unúvati. Cf. Zdúvati.

-uný oprav v: Uný.

Uný. Cf. une im Altslav. melius, besser,
unij, der bessere, daher Uneslav = der
bessere Ruhm. D. Gesch. 69. — U. = mladý.
Slov. Ssk.

Unylý. U. oko, vzdech, večer, Dk., po-
sel., Čch. Bs. 135.

Únytí, n., vz Ounytí (dod.).

Uo. V Boboluskách a v Branicích každé
téměř o (dlouhé i krátké) zní jako jedno-
slabičná dvouhláska -uo: uoči, uokno,
mlekuo, nuož, stuol. Vz Brt. D. 134.

Uobjímati koho, oft umarmen. Sldk.
Mart. 6.

Uondati se jak: na smrť. Vlč.

Uorati. Ktož uoře chtě bohat býti. Št.
Kn. š. 169.

Uoslavnosť, i, f. 15. stol. Mnč. R. 62.

Uosmnácte = osmnáct. GR.

-uov konc. gt. pl. m. u Březové a Lho-
tek na Mor. místo -ů, -ův. V Branicích
bratruov, synuov, jinde: bratruv, dvuch
synuv. Brt. D. 136.

Uozdřenec, nce, m., Rotzbube, m. Us.

Uozdřený, rotzig. Vz předcház.

Úp. Mkl. Etym. 396. b. V tu hodinu po-
jide pláč a úpy veliky; (Matery) hrozny
(hrozné) úpy činiechu. Pass. 574., 76. —
Cf., List. fil. 1883. 453.

Úpa. Kdy je v Úpě jarmark. Vz Sbtk.
Krat. h. 285. — Ú. řeka. Vz Ott. VI. 46. b.

Úpad = pád. Ú. civilisace. Osv. Tapati
k úpadu těžkému. Krnd. 186. Šlo to s jeho
chalupou k ú-du. Us. S vysoka škodnější
ú. Št. Obecný ú. od kóru nejvyššího všech
lidí. Št. Kn. š. 127. Děti ú-dem a plaše do
světnice vrazily. Č. Kn. š. 325. Honili se
až na úpad. Arch. X. 333. — Úpady =
upadní dílo, Unterwerk, n. Hř. — Ú. =
úval. U Turn. Blý.

Úpadek paměti, umění, věd, Dk., sil,
Slov. zdrav. 386., národa, J. př., literarní,
přesnosti mluvnické, Mus., mravní, vzděla-
nosti; Moc jeho byla v ú-dku. Šmb. Bás-
nictví chýlilo se k ú-dku. Jir. Věk ú-dku
čes. literatury. Vz Pyp. K. II. 361. nn. —
Ú. hrozný sněhu (pád). Val. Brt. D. 282.
Vz Úpad.

Úpadkový, vom Verfall zeugend. Písně
textem i nápěvem ú-vé. Brt. N. p. III. str.
IX.

Upadlík = člověk malý, zavalitý. Kdo
leze oknem dříve, než mu je sedm let a
upadne, bude u-kem. U N. Bydž. Kšť.

Úpadnice, Abbau, Fallort, m., Tonnlags-
strecke, abfallende Strecke, flaches Abhauen,
das Gesätz. Hř.

Upadnouti. — abs. Umění, věda upadá.
Dk. Upadl = schudl; zhubeněl. Němc. Dám
ti facku, ež u-dneš. Slez. Šd. — odkud
(čím). U. s mostu; I učení mohli by od
pravdy u.; Pakli kto svým panováním u-dne
od pravdy božieho zpořiezenie. Št. Kn. š.
3. 140., 152. — več: v zatracenie, v smrť
(hříchem), v hřiech, v nemoc (Pass. mus.
410.), v lákání, osidla, v nezdravie, Št. Kn.
š. 20, 56., 120., 152., 184, v odvislosť, Tk.
Č. 3., v pýchu, Pož. 63., v blud, Mus.,
v bídu, Hrts., v hrob, Kyt, v nevolnictví,
v zapomenutí, Šmb., v poplatnosť, v snění,
Us., v zmatek. Vš. 428. — čeho. To by
ho upadlo, kdyby to udělal! Us. Rgl. —
komu. Aby ti nohy neupadly (o líném,
zdráhá-li se někam jíti). Us. Rgl. — kde.
Převaha Slovanů v Uhřích upadla. Šf. Strž.
II. 165.

Úpal. Č. Kn. š., 188. Ú. sluneční. Cf.
Slov. zdrav. 386. Ú. = bolenie hlavy od
slnečnej pálčivosti. Phľd. XI. 214. Těžký
ú. hlavy. Nrd. Blld. 8.

Upáliti s čím = utéci. Něskoro vilka
(vlka) honiť, dy už s ovcum upálil. Šd.

Upamatovati se. Št. Kn. š. 4.

Upantati = ušiti, uplésti. Mor. Brt. D.
246. U. něco (pletku), intriguiren. Val. Vck.
Ú. = zavěsiti, omotati, umwickeln. Val. Vck.

Upas, u, tu., v lučbě. Vz Rm. II. 358.

Upasový strom = ančar, antiaris toxi-
caria. Ott. II. 446.

2. Upásti v hřiech, Pass. 3 , v nemoc
14. stol. Mus. 1855. 125. Vz Upadnouti.

Upäť = upíti, upnouti. Slov. Loos.

Upatlati něco = špatně udělati. Us. Kšť.

Úpatní krajina, Basisregion, f. Nz.

Úpatnice, e, f, vz Průmetnice (dod.).

Upatřiti. Z daleka očima něco u.; To
by v něm upatřil. Št. Kn. š.

Upažiti v tělocv. Vz Pažiti.

Upéci. Puol se ho upeklo. Št. Kn. š. 31.
— koho jak. Juž's mne jednú stranú upekl.
Pass. mus. 432.

Upěchovati co kam: do hrnce. NA.

Upejpavě, spröde. U. mluviti. Us.

Upěk, vz Úpek. Brt. D. 282.

Úper, u, m,, fladus, zastr. Bhm.

Úpěr, u, m. Dyby přišlo na úpěr =
kdyby si na ně upřel, kdyby byli nuceni.
Val. Brt. D. 282.