972

Upěřice. Koll. St. 642.

Upěti, upěji, ěl, ěn, ění. Někoho v sen
u. = zpěvem uspati, singend einschläfern.
Čch. Bs. 150.

1. Upěti chybně m. úpěti, polož tedy
do: Úpěti.

Úpěti. Cf. Mkl. Etym. 396. b., Dobrov.
Lehrgebäude der böhm. Sprache. 131. Ú.,
strč. úpěju, nyní úpím, wehklagen. Vz Šf.
III. 489. Ú., lamentari, vlastně vae clamare,
weh-klagen, složeno s -ou, strč. ú a slovesa
pěja, pěti, přehlasované piją, piti (canere).
Šf. 111. 530. Ú. od úp clamor. Vz List. fil.
1884. 444. a 1883. 453. — abs. Volal a
úpěl. Sv. ruk. 187. Panna jide preč upieci.
Výb. I. 832. I by úpěti ( = bědovati) vra-
hom. Rkk. 13. Ulekú sě u Vlaslava súcí
Úpěchu: Vzhoru! na stráň otsud. Rkk.
23. Tak dle konjektury Zákrejsovy v Osv.
1886. 471. — jak (ke komu). Já úpěl
v slzách k tobě. Vrch. Vršky osyk stonem
ú-ly. Osv. V. 639. Ú-jíce hlasy potvornými.
Mark. Na tržišti prostřed města velikým
hlasem upieše. BO. — nač. Sama na se
poče ú. Ezp. 2314. — kdy Ú. v bídách.
Hořek. 2. Pod panovníky pohanskými úpěli.
Sf. Strž. II. 490. — kde: pod břemenem.
Šml. — nad čím. Nad tim ú-me a naří-
káme. Dik. II. 112. — ke komu proti
komu. Aby neúpěl proti tobě ku Pánu.
Dik. II. 97. — kam. Úpěj na pole Jení-
kova = úpěnlivě volej. OBz. 190.—192. —
proč. Kdež nemóž sílú prospěti, než sprostně
svú škodú úpěti. Exp. 1222. — Vz Úpiti
(dod.).

Upevněný jak. Drát jedním koncem ne-
hybně u-ný. Kk.

Upevniti co: svou moc, Šmb.., svazky
přátelské, Osv., jednotu říše. J. Lpř. — co
se kde (čím). U. se v panství, J. Lpř.,
na trůně. Šmb. U. si něco v paměti. Ndr.
Říše se uvnitř u-la. J. Lpř. Něco šroubem
v libovolné, v jisté poloze u. ZČ. III. 51.—
co jak : nehybně. Ves. U. rouru svisle ve
svěráku. ZČ.

Upevňovací, zum Befestigen dienend. U.
hřebík. NA. IV. 197.

Upchati, upchnouti koho = uraziti, be-
leidigen. Us. Šd., Brt. D. 282.

Upiatý, vz Upjatý.

Úpice. Úpičtí slují voláči (že byli volatí).
Vz Shtk. Krat. h. 122.

Upíchnouti co. Neb ji (duši) silná strasť
upichá Výb. I. 359. — se nač = doufati
v něco. U Kr. Hrad. Kšť. — koho k čemu
= usaditi. U. k práci. Us Rgl.

Upilniti, upilňovati něco, beschleunigen
Laš. Wrch.

Upilý, berauscht. Štulc I. 48.

Upínadlo, a, n., Spange, f. Hg. 116., Np.
I. 141.

Upínaný. U. dítě (jídlem umazané). Slez.
Šd.

Upínavý, Ranken habend. U. rostlina.
Exc.

Upipati = usnouti. Dítě u-lo. U Král.
Hrad Kšť.

Upír. Cf. Zbrt. 210., Ukaz. 75., Mách.
54., 182., 187., Mus. 1840. 232. Žal hubí

upírem (jako upír) svůj plen. Hdk. Zav. —-
U., psí jm. Škd.

Upíratel, e, m. = upírač. Rk.

Úpis na 100 zl. Šim. 92. Hrubý ú. =
dlužní list, malý ú. = směnka. Us. Rjšk.

Úpisný, Subscriptions-. Ú. arch. Mour.

Upisování, n., vz Upsání, Upsati.

Upisovati, vz Upsati.

Upistal, u, m., magog, zastr. Rozk.

Upištěný. U. kuře = které mnoho piští.
Mor. Brt.

Úpiti vedlé Úpěti. Vz toto i v dod. Cf.
List. fil. 1883. 453, 1886. 293. An úpí a
křičí. Št. Poče na ni velmi úpiti. Umuč.
sv. Jiří v. 604. Budeš úpiti. Hr. rk. 130. a.
Na kralove tuhu upil. Jgč. XIV. 1. 4.

Upjatě, gespannt. U. na něco se dívati.
Vlč., Osv., Šml.

Upjatý jak. Kabát až po krk u-tý. Us.
— kam Oko k zemi u-té, gespannt. Šbr.

Úpl, a, m. = orel říční. U Nach. Šír Pt.

Uplagať. Kebys vedzela pagač uplagač.
Slov. Rr. MBš. Cf. Plagať.

Uplakalý = uplakaný. U. oči. Pravn.
2311.

Uplakaný. U. okna (od rosy). Brt. D.
282.

Uplakati co : své oči, svú tvár. Slov.
Koll. Zp. I. 50. — se kdy: v smutku. Us.
(Výb. II. 6.).

Úplata. Dch., Kzl. 79.

Úplatek = poplatek. Abychom mu ú.
dali. Arch. VII. 301. a j. tam. Za robotu
peněžitý ú. dáti. Pk. Npj. 49. Aby jim byli
koníkové bez úplatku (náhrady) navráceni.
Arch. IX. 230. — Ú., Bestechung. Cf. Cor.
jur. IV. 3. 2. 402. Z úplatku něco učiniti,
gegen B. J. tr.

Uplatený = uplacený. Slov.

Uplatniti, uplatňovati = platným uči-
niti. — co. Bly.

Úplatný. Ú. smlouva, oneroser Vertrag.
Pr. tr.

Úplav = čmýra. Cf. Mkl. Etym. 252. —
Ú. (mrť) = stojací voda. U Roudn.

Úplavice bělavá, Milchruhr, bezchutná,
diabetes insipidus (dědičná, hereditarius,
náhodná, accidentalis, příznaková, sympto-
maticus, získaná, aequisitus), cukrová, dia-
betes mellitus (samostatná, idiopaticus),
druhotná, dysenteria secundaria, fosforová,
diab. phosphaticus, horečnatá, d. febricosus,
hysterických, d. hysterieus, katarrhová, d.
catarrhalis, klamná, d. decipiens, mízová,
d. chylosus, močová, diabetes (anglická,
anglicus, dnava, arthriticus, prostá, insipi-
dus), nepravá, d. spurius, počasná, d. chro-
nicus, pravá, d. verus, střídavá, d. inter-
mittens, umělá, d. artificalis, Ktt. exc. Cf.
Slov. zdrav. 386., 387., Kram. Slov.. Čs.
lk. (rejstř.), Výb. I. 467.

Úplavicový, Ruhr-. Ú. úbytě, -tabescenz.

Úplavník, u, m. = bolševník, stozrnko,
herniaria glabra, Harnkraut, n. M.Hr. 54.

Uplavniti, schiffbar machen. U. řeku.
Dch.

Úplazka, y, f. = rovina, nížina při
úplazu. Šd.



	972

	Upěřice. Koll. St. 642. Upěti, upěji, ěl, ěn, ění. Někoho v sen u. = zpěvem uspati, singend einschläfern. Čch. Bs. 150. 1. Upěti chybně m. úpěti, polož tedy do: Úpěti. Úpěti. Cf. Mkl. Etym. 396. b., Dobrov. Lehrgebäude der böhm. Sprache. 131. Ú., strč. úpěju, nyní úpím, wehklagen. Vz Šf. III. 489. Ú., lamentari, vlastně vae clamare, weh-klagen, složeno s -ou, strč. ú a slovesa pěja, pěti, přehlasované piją, piti (canere). Šf. 111. 530. Ú. od úp clamor. Vz List. fil. 1884. 444. a 1883. 453. — abs. Volal a úpěl. Sv. ruk. 187. Panna jide preč upieci. Výb. I. 832. I by úpěti ( = bědovati) vra- hom. Rkk. 13. Ulekú sě u Vlaslava súcí Úpěchu: Vzhoru! na stráň otsud. Rkk. 23. Tak dle konjektury Zákrejsovy v Osv. 1886. 471. — jak (ke komu). Já úpěl v slzách k tobě. Vrch. Vršky osyk stonem ú-ly. Osv. V. 639. Ú-jíce hlasy potvornými. Mark. Na tržišti prostřed města velikým hlasem upieše. BO. — nač. Sama na se poče ú. Ezp. 2314. — kdy Ú. v bídách. Hořek. 2. Pod panovníky pohanskými úpěli. Sf. Strž. II. 490. — kde: pod břemenem. Šml. — nad čím. Nad tim ú-me a naří- káme. Dik. II. 112. — ke komu proti komu. Aby neúpěl proti tobě ku Pánu. Dik. II. 97. — kam. Úpěj na pole Jení- kova = úpěnlivě volej. OBz. 190.—192. — proč. Kdež nemóž sílú prospěti, než sprostně svú škodú úpěti. Exp. 1222. — Vz Úpiti (dod.). Upevněný jak. Drát jedním koncem ne- hybně u-ný. Kk. Upevniti co: svou moc, Šmb.., svazky přátelské, Osv., jednotu říše. J. Lpř. — co se kde (čím). U. se v panství, J. Lpř., na trůně. Šmb. U. si něco v paměti. Ndr. Říše se uvnitř u-la. J. Lpř. Něco šroubem v libovolné, v jisté poloze u. ZČ. III. 51.— co jak : nehybně. Ves. U. rouru svisle ve svěráku. ZČ. Upevňovací, zum Befestigen dienend. U. hřebík. NA. IV. 197. Upchati, upchnouti koho = uraziti, be- leidigen. Us. Šd., Brt. D. 282. Upiatý, vz Upjatý. Úpice. Úpičtí slují voláči (že byli volatí). Vz Shtk. Krat. h. 122. Upíchnouti co. Neb ji (duši) silná strasť upichá Výb. I. 359. — se nač = doufati v něco. U Kr. Hrad. Kšť. — koho k čemu = usaditi. U. k práci. Us Rgl. Upilniti, upilňovati něco, beschleunigen Laš. Wrch. Upilý, berauscht. Štulc I. 48. Upínadlo, a, n., Spange, f. Hg. 116., Np. I. 141. Upínaný. U. dítě (jídlem umazané). Slez. Šd. Upínavý, Ranken habend. U. rostlina. Exc. Upipati = usnouti. Dítě u-lo. U Král. Hrad Kšť. Upír. Cf. Zbrt. 210., Ukaz. 75., Mách. 54., 182., 187., Mus. 1840. 232. Žal hubí	upírem (jako upír) svůj plen. Hdk. Zav. —- U., psí jm. Škd. Upíratel, e, m. = upírač. Rk. Úpis na 100 zl. Šim. 92. Hrubý ú. = dlužní list, malý ú. = směnka. Us. Rjšk. Úpisný, Subscriptions-. Ú. arch. Mour. Upisování, n., vz Upsání, Upsati. Upisovati, vz Upsati. Upistal, u, m., magog, zastr. Rozk. Upištěný. U. kuře = které mnoho piští. Mor. Brt. Úpiti vedlé Úpěti. Vz toto i v dod. Cf. List. fil. 1883. 453, 1886. 293. An úpí a křičí. Št. Poče na ni velmi úpiti. Umuč. sv. Jiří v. 604. Budeš úpiti. Hr. rk. 130. a. Na kralove tuhu upil. Jgč. XIV. 1. 4. Upjatě, gespannt. U. na něco se dívati. Vlč., Osv., Šml. Upjatý jak. Kabát až po krk u-tý. Us. — kam Oko k zemi u-té, gespannt. Šbr. Úpl, a, m. = orel říční. U Nach. Šír Pt. Uplagať. Kebys vedzela pagač uplagač. Slov. Rr. MBš. Cf. Plagať. Uplakalý = uplakaný. U. oči. Pravn. 2311. Uplakaný. U. okna (od rosy). Brt. D. 282. Uplakati co : své oči, svú tvár. Slov. Koll. Zp. I. 50. — se kdy: v smutku. Us. (Výb. II. 6.). Úplata. Dch., Kzl. 79. Úplatek = poplatek. Abychom mu ú. dali. Arch. VII. 301. a j. tam. Za robotu peněžitý ú. dáti. Pk. Npj. 49. Aby jim byli koníkové bez úplatku (náhrady) navráceni. Arch. IX. 230. — Ú., Bestechung. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 402. Z úplatku něco učiniti, gegen B. J. tr. Uplatený = uplacený. Slov. Uplatniti, uplatňovati = platným uči- niti. — co. Bly. Úplatný. Ú. smlouva, oneroser Vertrag. Pr. tr. Úplav = čmýra. Cf. Mkl. Etym. 252. — Ú. (mrť) = stojací voda. U Roudn. Úplavice bělavá, Milchruhr, bezchutná, diabetes insipidus (dědičná, hereditarius, náhodná, accidentalis, příznaková, sympto- maticus, získaná, aequisitus), cukrová, dia- betes mellitus (samostatná, idiopaticus), druhotná, dysenteria secundaria, fosforová, diab. phosphaticus, horečnatá, d. febricosus, hysterických, d. hysterieus, katarrhová, d. catarrhalis, klamná, d. decipiens, mízová, d. chylosus, močová, diabetes (anglická, anglicus, dnava, arthriticus, prostá, insipi- dus), nepravá, d. spurius, počasná, d. chro- nicus, pravá, d. verus, střídavá, d. inter- mittens, umělá, d. artificalis, Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 386., 387., Kram. Slov.. Čs. lk. (rejstř.), Výb. I. 467. Úplavicový, Ruhr-. Ú. úbytě, -tabescenz. Úplavník, u, m. = bolševník, stozrnko, herniaria glabra, Harnkraut, n. M.Hr. 54. Uplavniti, schiffbar machen. U. řeku. Dch. Úplazka, y, f. = rovina, nížina při úplazu. Šd.