974

Uprávadlo, a, n, Richtschnur. Slov.
ZObz. XXIV. 235.

Upravenosť zevnějšku. Dk Aesth. 506.

Upravený. U. poměry. Osv. — jak.
Místnosti vkusně u-né. Pdl. — nač. Míst-
nosť na byty u-ná. Pdl. — k čemu. Písně
k zpívání u-né. Jir.

Upraviti co: rovnici. Šim. 97. — co
komu: si toilettu. Osv. — proč: řečiště
pro plavbu (k plavbě). Pdl. Brouky pro
sbírku u. Kk. Br. 14. — jak U. něco zá-
konodárně. Pr. 1884. 6. — co k čemu:
spis k vydání, k tisku. Mus. 1880. 168.,
375. — co kde (čím): v kostele oltář.
Výb. II. 15. V komíně tah šoupátkem. NA.
IV. 170. — co več. Porůzné poznámky
v celek přehledný sobě u. KP. IV.

Úpravně se odíti. Šf. III. 90. — Výb.
II. 1383., Mus.

Uprávnělý (v moc vešlý) rozsudek,
rechtskräftiges Urtheil. Neč.

Uprávněný; ěn, a, o, befugt. Rk.

Úpravný. Jazyk náš ú-ný. Šf. Strž. I.
62. Ú. opera, Dk. Aesth. 325, kola, Alv.V.
v. 1451. (HP. 28.), muzika. Wtr. exc. Upra-
vovací plotna zámečníků, Richtplatte, f. Vz
Včř. Z. I. 82.

Upravovač, e, m. = upravovatel.

Upravovačka, y, f., Anrichterin ; An-
richtröffel. Šp.

Upravovatelka, y, f., Anrichterin ; Zu-
bereiterin. U. umělých květin. Pdl

Uprázdniti se. Arch. VIII. 111. — od-
kud. Pakli voda z láhve se u-dňuje. Kod.
— k čemu. Jestliž se k tomu muožete u.
Arch. VII. 37. — kam. U. se do kostela
na boží službu, na kázánie. Št. Kn. š. 89.

Uprcaný, Těch u-ných 15 zl. mi nepo-
může (nepatrných). Us.

Uprdnouti se. Vz Vyšpatniti se.

Upředčení, prolepsis Nz.

Upřediti si práci = dříve začíti, aby
byla spíše hotova. U Ub. Brod. Brt. D. 282.

Uprejtovati = prejt (klíč) vyhnati.
Okurky n-ly. U Král. Hrad. Kšť.

Úpřeka = výčitka, Vorwurf, m Slov.
Czm. 106.

Upřémo = upřímo. Št. Kn. š. 21.

Upřeň, ě, f, Amethyst, m. Rozk.

Upřený v zemi zrak. Mcha.

Uprhnúť. Pergament býl zakopaný, rok
uprhnúł = uhraněl, utěřel. Mor. Brt D. 282.

Uprchel, chla, m. = žid (nadávka). U Ky-
jova. Rgl.

Upriamiť sa nač = po něčem bažiti.
Slov. Rr. Sb, Hdž.

Upřiemo = upřímo. Vz toto.

Upřiemý = upřímý. Vz toto.

Upřieti, vz Upříti.

Upřieznění, vz Upříznění.

Upřikřiti komu. 1497. Minst., Št. Kn.
š. 311. 37.

Upřílišenosť, i, f. = upřílišení. Dk.
Aesth. 553.

Upřílišiti. št. Kn. š. 164. 21., 29. Jiní
buď upřielišie buď nedotáhnú (thun zu viel
o. zu wenig). Ib. 289. 4L, 290. 21.

Uprimčený = spřátelený, befreundet.
Slov. Ssk.

Uprímnosť je najsladšou vábivosťou žen-
skej. Slov. Lipa.

Upřímný = upřímý. Sloup rovný a ú.
Rvač. — U. = otevřený atd. Cf. List. fil.
XIV. 175 U. pokání, Šmb., rada, Sá., po-
líbení, smích. Pdl. — čím : srdcem i ústy.
Č. Kn. š. 293.

Upřímo na někoho, proti někomu táh-
nouti. Let. 78., 111. (Čert) jide upřiemo tu
cestu k ráji. 1450. Mus 1884. 241. U. nej-
blíž. Us. Bž.

Upřímý = přímý atd. Maje zprávu upří-
mou, dokonalou Bart. 229. U. cesta. AlxV.
v. 1195. (HP. 29). Št. Kn. š 133. Bude
nás súditi súdem upřiemým. Št. Kn. š. 186.
U. jako motovidlo. Us. — k čemu: k řeči
(= hovorný). Dol. Brt D. 282.

Upřisniti = zpřísniti. Ssk

Upříti. Cf. List. fil. XIV. 177. — koho.
Jestliže upře sedlák pána (dokáže mu a ve
při zvítězí). Pal. Rdh. II. 257. — co, se
kam. U. na někoho své oči, Vrch , Vlč.,
Posp.. svůj zrak. Vrch., Hrts, Osv. Oči
do prázdna u , do tmy. Hrts. Oči její naň
se u-ly. Vrch. U. cestu někam. GP. Zrak
k obloze u. Orl. Svú mysl v Bóh u. Št.
Kn. š. 125. Najvěc na něho sa upíralo, že
zapálil (na něm zůstávalo). Mor. Brt. D.
282. — co kudy. Po hladině dívka zrak
upírá. Mcha. — se koho. Pan Bůh se upřel
nás (zavrhl). VSlz. I. 5.

Uprizerať sa nač, genug anschauen, zu-
sehen. Vz Prizerať. Slov. U-ral sa na tú
horu a odlomil si z nej prútek. Dbš. Sl.
pov. VI. 31. (VII. 83 ).

Upříznění mezi dvěma korunami. Výb.
II. 876.

Úprk. Ta měla s tím ú-ky (na spěchy,
naháňky). Vk.

Uprlený = kopřivami upálený. Na jiho-
vých. Mor. Brt.

Uprositi. Ktož prosí, uprosí druhdy. Št.
Kn. š. 79. — co komu : sobě potaz, Výb.
II. 814., milosť. 1b. II. 22. Ti li uprosie
sobě i lidu královstvie nebeské. Hus I.
300. — se kde. Máme se u páně Mti u. Arch.
VIII. 16. — na kom. Jeden král pohanský
byl u-sil na svých boziech, že . . . Št. Kn.
š. 55.

Uprošování. Cf. Jg. Slnosť. 70.

Uprsknouti = utéci, entfliehen. Mor.
Vck.

Úpryž, e, f., Guttapercha. Slov. Ssk.

Upsaný, vz Upsati. Dluh na statku
u-ny. Us. Pdl.

Upsati. U soudu na koho to upsáno
bude. Wtz. exc.

Upšnivý = vybíravý, mlsný. Něbuď taka
u-va, ber a jiz. Laš. Brt. D. 282. Slez. Šd.

Uptaný. Pravda na místě u-ná a se-
znaná. Pal. Rdh. II. 447.

Uptati se. Ještě jsem se neuptal. 1457.
A co se uptají, to jí má vráceno býti. Půh.
1. 216. — se čeho. Uptal se některých
věcí. Výb. I.1056. (II. 806.). Rač se u. jeho
viny. Žvt. otc. 50. a. Brzo se toho uptáme.
Arch. IX. 106. — Bart. 69. — jak. Zle se
uptal. Arch. VII. 24.