975

Úpust. Vodnie mlýny; tu žlabami tečie
voda, sbiera sa do úpustu, potom ženie
kolesa lebo spodkom lebo vrchom. Slov.
Hdž Čít. 158.

Upustiti co kam jak. U-stil jí přes
rameno kvítek na modlící knihu. Šml.

Upútavina, y, f. Prášek sádrový tiež
upúta čpavok. Kto by nechal útratu na
tieto u-ny sebě (sobě) robiť. ZObz XXI.
262.

Upýpavosť, vz Upejpavosť Koll. St. IX.

Upýpavý, vz Upejpavý.

Upyskaný, schmutzig. U. ako sviňa.
Koll. Zp. II. 111. U. hrnec (od sazí černý).
Pk.

-úr : divúr, cafúr, macúr, mašúr, Vincúr
atd. Vz Brt. D. 141. Cf. Prk. Př. 21.

-ura: chodura, Brt. D.; štěkura (štěkule).
Prk. Př. 21.

Urá = vojanský pokřik ruský při útoku.
Hdž.

Uráčiti. Nežli se mu u-čí (nežli se hne)!
Konečně se ti uráčilo! Us. Knrz. Myslí,
že budu dělať, co se mu u-čí. Němc. —
s inft. Co se uráčí jim udělati. Pal. Rdh.
III. 183.

Úřad. Ú. co jest? Vz Cor. jur. IV. 3. 2.
402. Poštovní úřad, vz Poštovní. Ú-dy říš-
ské : číšnictví, truchsasství, maršalství a
komornictví. Šmb. S. II. 274. Ú-dy zemské
a dvorské v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh.
II. 103. Ú-dy krajské. Ib. 106. Ú-dy české
nejvyšší před dobou Josefínskou. Mus.
1867. 92. Ú. nejvyšší čes. Vz Mus. 1867.
92. Ú-dy a obec v Čech. v 15. a 16. stol.
Vz Wtr. Obr. 617. nn. Jenž úřad k tomu
mají ; Ú. muže ukazuje; Aby k úřadům
světským žádný nechvátal. Výb. II. 386.,
1180., 1400. Ne lidem úřadové, ale úřadům
lidé dáni býti mají. Ib. 1603. Ú. vésti. Št.
Kn. š. 167., 34. Oni z svého úřadu (von
Amtswegen) řečníky dávejte. CJB. 383. Ú.
není zahálka. Sb. uč. — Ú. = obecní vý-
bor. Mor. Kmk. Kuk. II. 21.

Úrada. Od úrady k činu nejezdívá se
parostrojem. Šml. Letn.

Úřadeček, vz Úřad.

Úřadek, vz Úřad.

Úřadík, u, m. = úřadek; potupně o úřed-
níku. Us. Šd.

Úřadiště, ě, n., Amtsort, m. Neč.

Uraditi se nač. Když se u-li na vpád
do Rakús. 15. stol. — se kdy. Až mi po-
můžeš, potom se uradíme. Bž. exc.

Úradkový, Beschluss-. Vch. Ar. II. 99.

Úřadní hodiny (kdy se pracuje), Pdl.,
budova, sluha, potřeby, Šp., práce. Výb.
II. 1398.

Úřadnička, y, f. = úřadnice. Včka. II.
131.

Úřadník = správce statku. Las. Brt. D.
282.

Úradnosť, i, f. Vch. Ar. II. 98.

Úřadochtivec, vce, m. = úřadohonec.
Lpř. Sl. II. 233.

Uradostněný, erfreut. Lenz. Mariol. 53.
Uradostniti, il, ěn, ění, erfreuen.

Uradovati se. Pass. mus. 489. Hvězdu
vidúce s velikú se radostí u-li. 14. stol.
Mus. 1888. 104.

Úřadovati kde: v úřadě. Lpř.

Úřadovník, a, m., Functionär, m. Dch.

Úřadský, ého, m. = obecní úředník.
Volba ú-ských. Slov. Zbr. Mudr. živ. II.
284., N. Hlsk. II. 232.

Uraemie. Cf. Slov. zdrav. 387.

Urachus. Cf. Slov. zdrav. 387.

Uraločudský. Maďaři jsou národ u. Šmb.
S. II. 224.

Uramidobenzoový. U. kyselina. Vz Rm.
II 140.

Uramil, u. m., v lučbě. Vz Rm. I. 591.

Uramynaný = opečený, opálený. V Kr-
konš. Fr. Nečásek.

Úrana, y, f. = uranění, poranění, úraz.
To idě bez ú-ny. Slez. Šd.

Urang, a, m., pták (pitta). Brm. II. 2. 650.

Urania. Schd. I. 247.

Uranitouranitý kysličník, Uranoxydul-
oxyd. Nz.

Uranologie, c, f. Vz Ott. II. 195.

Uranoplastika, y, f. = tvoření umělého
patra. Čs. lk. Cf. Slov. zdrav. 387.

Uranovka, y, f., Uranocker, m. Hř.

Uran-us, a, m. Vz Schd. I. 248., 250.

Urásť = urůsti. Slov. Loos.

Urátati se = udobřiti se. Val. Vck.,
Brt. D. 282.

Uratiti = zhubiti. U. vražedlníky. ZKr.

Úraz. Bez mé cti úraza. Výb. I. 354. Bez
úrazu moci biskupovy, Bart. 137., zákona
božího. Ib. 134 Bez ú-za tvé počestnosti.
Výb. II. 516. — Ú. = nemoc. Ú. dostane se
od těžké práce, když má člověk v sobě
ublížené. O hojení ho na Mor. Vz Mtc. XV.
288., 289.

Urázeti, vz Uroditi.

Uraziti co : něčí cit, krasocit, jemnocit,
vkus, sluch. Dk., Fr. U-li čtyři míle. Dch.
Koně horka u-la, mazán sádlem. Wtr. exc.
— kam. Ten uráží k lesu (běží). U Loun.
Wtr. — se oč. Uraž se o má slova nebo
neuraž. Šml. Star. f. — koho jak: na
smrť. Phľd. VIII. 100.

1. Úrazník, sagina procumbens, rostl.,
pomáhá od úrazu. Us. Brt.

Úrazovitý = vadný. U Chotěb. Neud.

Úrazový zánět, vz Kloub (dod.). Ú. zá-
nět nadvarlete. Vz Nadvarle (dod.). Ú. tra-
goedie (pathetická). Vch. Ar. 22. Ú. poji-
šťovna.

Urážčivý a neužitečný. Krnd. 76.

Uraže, e, f., scandalum, zastr. Hank. Sb.

Úražek, žku, m. = dříví urážené, sese-
kané. Ú-žky topiti. U Rokyc. Fč.

Uraženy jak čím. Bezprávím do duše
u. Jrsk.

Urážka. Co by mohlo býti na u-ku práv
JMC. Mus. 1880. 226. U-ky na cti. Vz Tk.
VIII. 320.

Urban. Jasné slunce na sv. U-na (²⁵/5.)
hojnosť dobrého vína znamená. Slez. Šd.
Na U-na se seje dopoledne oves a odpo-
ledne už pohanka. Val. Vck. U. mráz za-
stavuje. Slov. N. Hlsk. XVII. 139.

508*