976

Urbarialní řád zaveden r. 1766. od Mar.
Terezie. Jím byla jednak vyměřena míra
půdy, které užívati měl člověk poddaný,
jednak vyměřena míra povinností, které
měl za to konati statkáři. Pyp. K. II. 445.

Úrčej, e, m. = uřknutí, das Beschreien.
Z ú-je ho bolí hlava. Us. Č.

Určitě něco říci, Mus., odpovídati. Štol.

Určitel, e, m., Anordner atd. Vz Určiti.
Pal. Rdh. I. 373.

Určiti co jak: velikost oblouku astro-
nomicky, Mj. 5., něco s jistotou, ZČ., věc
co do vidu nebo co do rodu, ad speciem
vel ad genus. V.V. 38. — co čím. Veli-
činu číslem u. Šim. Kruh středem a polo-
měrem n. Jd. Geom. I. 18.

Určitba, y, f. = výměr, Definition, f.
Ssk.

Určitý. U. rovnice, Šim. 97., odpověď.
O tom nelze nic určitého říci. Us. Pdl. U.
zájmeno. Cf. Gb. Ml. 11. 81., číslovky. Cf.
Kvř. Ml. 86., Gb. Ml. II. 91.

Určovací obraznosť (determinující), po-
hnutka, obrazotvornosť, Dk., paprsek, plocha,
Šm., známka, Osv., list, Bor., genitiv. Křn.
Ze tří u-cích částek trojúhelník sestrojiti.
Zh. 39.

Určovačně = definitivně. Psp.

Určování obsahu nádob z jich rozměru.
Šim. 96.

Určovatel, e, m., vz Určitel.

Určovatelka, y, f. U. plochy v daném
bodu Vnč. 32. (110.).

Urda, z rumun. Mkl. Etym. 372. a. U. =
svrchní žinčice se smetanou. Val Vck. Cf.
Zvárnice, Psiarky. Sud urdy vlokala. Koll.
Zp. I. 332. — Brt. N. p. 539.

Urdousiti. Kdo řeč matky u-sí, ten snad
již v světě nejbídnější. Hlk.

Urečený = uřknutý, beschrieen. Slov.
Phľd. III. 3 288.

Úrečitosť, Bestimmung, Festsetzung, f.
Slov. Cf. Úrek (dod.). Bern.

Úrečitý = gruntovní, dědičný, írečitý.
Cf. Úrek (dod.). Pán náš ú. a dědičný Slov.
let. V. 69., 70. Ja som tu ú. (já tu mám
pozemky). Zátur. Cf. Úrek. — Ú. = určitý,
bestimmt, festgesetzt. Bern. V ú. čas sa na-
vrátil. Mt. S. I. 102.

Úřední noviny, Us., lid. Alx. B. v. 183.
(HP. 76.).

Úřednictvo dvora knížecího v starší
době. Vz Ott. VI. 478.

Úředničí úmluva, Půh. II. 201., potaz.
Výb. I. 970

Úředník. Arch. VIII. 616., Pass. 387.
Cf. Zř. zem. 122, 701., Sdl. Hr. IV 26,
258.-263 , III. 152 , Cor. jur. IV. 3.1. 444.,
IV. 3. 2, 402., Wtr. Obr. 794.; ú-ci hradští,
vz Sdl. Hr. II. 216., panští, Sdl. Hr. II.
5.-8., 17., I. 42., 46., 90.-92, 193., 240.,
hospodářští. Sdl. Hr. 31., 152., 289. Ú.
mlýnský. Vz Paměti Velvar 206. Ú. k zemi
usedlý, Výb. I. 1033.

Uřehotati, erquacken. Žáby nám déšť
u-ly. Laš. Tč.

Úrek, u, m., někde írek, je bezpochyby
len maďarské örök = dědictví hl. pozem-

kové. Slov. Zátur. Všecek ú. a grunt dvema
synom poručil. Ssk. Sl. let. I. 234. (228.).

Uřeknouti sa = zřeknouti se. Val. Brt.
D. 169.

Uřeknutý = uřknutý. Slez. Šd.

Uremsati něčeho = uhlodati. Myš u-la
slaniny. U Kr. Hrad. Kšť.

Urepetiti se někde = usaditi se, zů-
stati. U Kdýně. Rgl.

Úrestka, y, f., Giiffbrett am Milchtopf.
Slov. Ssk.

Urether, vz Slov. zdrav. 387., Močovod.

Urethran, u, m., lék. Cf. Slov. zdrav.
387.

Urethrotom, u, m. = náčiní k urethro-
tomii. Wld. 130.

Úřetný (?) = procerus. Cf. List. fil. XVI.
184. Vz Úřitný.

Uřezanec. Choditi jako u. = bez šátku
na krku. U Kr. Hrad. Kšť.

Uřezanina, y, f. = rána říznutím způso-
bená. MzO. 1890. č. 25., 12

Uřezati. Pass, 350. — co komu: vlasy.
Št. Kn. š. 75, 84. — se kam: do prstu.
Us.

Úřezek = špalek délky šindelové Val.
Slavč. 47.

Úřezka, také ústřižek. Dch.

Urhaja, e, f. = výrostek as dvanáctiletý
a k ničemu nepotřebný. U Kvasic na Mor.
Weber.

Uřícený čím: chůzí. Vlč.

Uriecť = uříci, uhranouti. Slov. Phľd.
III. 3. 288.

Uriel, a, m , anděl. Výb. II. 497.

Úrih. Veď toho majú do úrihu. Slov.
Sb. sl. ps. I. 98.

Úřiňoves správně: Uhříněves. Pal. Rdh.
I. 131.

Uřísnouti se. Ti strážní velmi se uřesli.
Hodn. 53 a. Cf. List. fil. XVI. 176.

Úřitěnice, e, f., vipera. Krok (nový) III.
243. Vz Vřitenice (dod.).

Úřitnosť, i, f. = velikosť. Ú. pohybu. Tš
Laok. 57.

Úřitný. Provedla je přes ú-nú vodu B.
mik. Sap. 10. 18. Hlasem ú-ným zavolachu.
Výb. I. 1173.

Úřizek, zku, m., Abschritzel, n Št. III.
327.

Uřklavina, y, f. = věc uřklá, očarovaná.
Mor. Brt. D., Mtc. 1891. 98.

Uřklý = uřknutý. Brt. D.

Uřknouti. Mkl. Etym. 2/4. — U ně-
komu sousto v ústech = nepřáti. Us. Rgl.

Uřknutí. Cf. Mách. 88.

Urna = volební osudí. Rjšk. — U., sou-
hvězdí. Stč. Zem. 24.

Urno. V tmavý les se jako krupobití
mlhou noci u. vyřítivše. Vc. Lab. 120. Vz
Jarno (dod.)

Urný = ohnivý, prudký, femig, hitzig.
Slov. Ssk.

Úrobek řeči = úryvek. Výb. II. 229.

Úrobina, y, f. = úrobek, Erzeugniss, n.
Slov. Hdž. Čít. 163.