977

Urobiti se = připraviti, přichystati se.
U Rychn. Vk.

Úročice. Potkala tam vředy vředice,
nátchy nátšice, úroky úročice (zaříkání ne-
moci). Brt. L. N. I. 203.

Úročiti = úroky platiti. Arch. VIII. 531.
— z čeho: z dluhu. Vš. 324. — jak. Keří
tři kopy se třemi gr. ú. zvyklí sou. Arch.
IX., 243.

Úročitosť, i, f. = moc uhranouti. Mtc.
1891. 98.

Úročitý. Ú. oči (uhranující). Us. Brt.
Úročna, y, f., anniversarium, zastr. Rozk.,
Veleš.

Úročně = slavně. Ú. byl přivítán. Rkp.
Č. (dod.). Vz Úroční.— Ú., fruchtbringend.
Dch.

Úroční, Zins-. Ú. peníze, Vš., plat, Št.
Kn. š. 154., čas ,(kdy se úroky platily).
Arch. VII. 158. Ú. člověk kláštera. Arch.

VII. 607. Ú. půjčka, Kzl. 241 , kury. Arch.

VIII. 612. — Ú. kořen. Ruk. kd. — Ú. =
slavný, festlich, feierlich. Slavnosť veliko-
noční radosť jest nám útoční. 1572. Č. (dod.).
Cf.. Úročně (dod.).

Úročnice, anthyllis vulueraria, pomáhá
od úroků dobytčích. Us. Brt. Vz Útočník 2.
(dod.).

1. Úročník. Vz Sedlák (dod.), Cor. jur.
IV. 3. 1. 444., IV. 3. 2 402., Vš. 3d6., 370.
Učinivše je ú-ky sobě. Krnd. 172,—173.

2. Úročník. Cf. Ott. II. 446., Mllr. 14.,
Rstp. 357. Od úroka sa odvarkom tejto ze-
liny umývajú. Let. Mt. sl. X. 1. 51. Ú, si-
lene inflata (na záp. Mor. střílové koření a
pomáhá od střílů) pomáhá od úroků lid-
ských. Us. Brt. Vz Úročnice (dod ).

Úročnosť, i, f., Zinsbarkeit, f. Šp.

Úrod. Na poli ú, na dvore príplod. Mt.
S. I. 92. — Ú. = urození, pochod. Divný
božský ú. Št. Kn. š. (Hš. exc). Cf. Úroda.

Úroda. Cf. Mkl. Etym. 281. a. Ú. = při-
rozená povaha, Wuchs atd. Mkl. Etym 280.
Pomně svú dobrú ú-du (urození). Výb. I.
1184. Cf. Úrod (dod.).— Ú., Frucht. Vína
této ú-dy s vámi píti viec nebudu. Kar. 117.
Krásné pole s dobrú úrodú. Št. Kn. š. 22.
Ú. na zeleninu, lépe: zeleniny. Vm.

Urodilý. Dietátko u-lé. Pass. mus. 377.

Uroditi koho. Št. Kn. š. 14., 15. U-dil
mě prvorozeného. Kar. 10. U-la tré dětí,
Let. 459., dceru. Výb. I. 437. Panna jej
u-la. Krnd. 207. — se. Lépe by bylo jemu,
by sě byl nenarázel. Hr. rk. 76. b. — od-
kud. Války z rozbrojů o náboženství se
u-ly. Anth. Jir. Cf. Naroditi se. — se kde.
Viec sě na tobě ovoce neurazí. Krist. 77. b.

Úrodniti, fruchtbar machen, Vrch. Cf.
Zúrodniti.

Úrodný. Ú. zdroj našich výzpytův. Osv.
I. 52. Konal veliké a ú. cesty. Poet. bes.
č. 7. str. 120. Učení to jest ú-né. Dk. —
čeho. Král věčné radosti ú-ný. Pravn.2576.
Cf., Plodný.

Úrodoplodný. Ú. mračno. Šmb. S. I. 297.

Urodzenky = urozený. Slov. U. pán,
paní. Dbš. Sl. pov. VI. 54, 60., Klčk. V. 8.

Úrok = plat roční. Ú-ky z měst král.
Vz Pal. Rdh. II. 111. Ú. = roční plat hl.
z domův a polí v penězích n. v přírod-
ninách v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 38.
Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 443. a 444., IV. 3.
2. 402. Ú. jest plat určený v jmenovitý
čas ... z něčeho aneb pro něco. Vz Št. N.
87. 34., — Ú. = roční plat z kapitálu. Cf.
Pr. tr. 371. Ú. lichevní, Kzl. 283., hrubý,
ryzí, ib. 279., židovský (ú. z ůroku). Stč.
Nár. 38. Ú. z úroku, anatocismus, usurae
usurarum. Ott. II. 256. Ú. bráti, někomu
z něčeho platiti. Št. Kn. š. 154. (134.). —
Ú. u starých = daň atd. Cf. Št. Kn. š. 343.,
Pal. Rdh. I. 177., Kn. rož. 138. Ú. Má
ú. = jest uhranut U Rokyc. Fč. U Třebíče,
Jsk. Vz Uhranutí (dod ).

Úrokovňa, ě, f. = spořitelna, Sparcasse,
f. N. Hlsk. III. 185.

Úrokový. Ú. důchod, lichva, sazba, zá-
kon. Kzl.

Úroky, vz Úrok.

Urometr, u, m, Wld. 154.

Úron. Za každým úronom sbierali silu
k novému povstániu. Let. Mt. sl. X. 1. 19.

Úropný. Lidé v něm (Jeruzalemě) jsú
úropní — et homines refugae. B. ol. Esdráš
III. 2. 27.

Uropoetický = močoplodný. Nz. lk.

Uroskop, u, m. = nástroj k vyšetřování
moče.

Uroskopie, e, f., vyšetřování moče. Nz.
lk.

Úrost, statura. Kdo z vás móž přičiniti
k úrostu svému loket jeden? B. olom. 293.

Urostlý jak. Jako proutek na výsosť u.
Osv.

Urotiti koho = utlouci. Byli-by ho u-li.
V Plzeň. Brtv.

Úrotný. Cf. List. fil. 1890. 176. Ú-mi
slovy, totiž láním, ukázala jemu. Pulk. 137.

Úroveň, Niveau, n. Brt. Vz Klonoměr.
Nesnížiti branné síly státu pod ú. státu ji-
ného. Nár. listy.

Urovnanosť myšlének, Schz., stilistická.
Mus.

Urovnati. — co. U. plochu, ZČ., ob-
chodní záležitosti, Hrts., různice. Šb. F. U.
si vlas, myšlénky. Us. — co čím: záhon
hráběmi. Us. Pdl.

Urovniti, il, ěn, ění, gleich machen,
-sielleu. Let. Mt. sl. V. 1. 22.

Uroxanový. U. kyselina. Vz Rm. I. 594.

Urozba (!), y, f. = stav šlechtický. Uvedl
J. Pohl.

Urození = urozenosť. Každá žena má
svého muže milovati a svým u-ním nadeň
se nepieti. Št. Kn. Š. 100.

Urozenký, zdrobn. urozený. U. pán.
Slov. N. Hlsk. I. 285.

Urozenosť. Cf. Sdl. Hr. II. 224.

Urozený, geboren. Věři v syna božieho,
Boha pravého u-ho. Št. Kn. š. 13. — Cf.
Kram. Slov.

Urozmaniti, il, ěn ění, vermanigfältigen.
Pyp. K. 1. 111.

Urozuměti. — abs. Neuvěříte-li, ne-
urozumiete. Št. Kn. š. 7. — Ž. wit. 100.