978

2., Hom. opat. 153. a. 4. — čemu. A tu

svému viděnie u-měl; Tehdy u-míš tomu
slovu Pass. mus. 409., 469. Tomu lehce
u-míš. 15. stol. Mnč. R. 74. U-mě tomu
dobře. Alx. V. v. 162. Sprostní tomu ne-
urozumějie. Št. Kn. š. 3. U-měj také sobě.
Ezp. 1844. — že. Urozuměl, že je ukradl.
Žvt. otc. 55. a. — Výb. I. 593 , II. 286

Urpitný = úrupný? Na u-tnom vrcholci
Hrona. Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 20.

Urputilý. Cf. List. fil. 1890. 180.

Urputný boj, Osv., Sbn., odpor, Šmb.,
vůle. Sá. Muži hledů urputných. Čch. Bs.
42.

Uršula sv. Cf. Mách. 57.

Urtikarie, vz Kopřivka, Slov. zdrav.
387.

Urtutiti koho = usoužiti. U Strunk.
Rjšk.

Urubati co komu: ruce. Hdk. — co
čím. Urubuje zuby skřípavými pokrm. Krnd.
54.

Urúbenina, y, f., Hauwuude, f. Slez. Šd.

Urúbiti. U-li o těch Manichejských. Krnd.
90.

Urubu, sup. Brm. II. 2. 54.

Uručiti. Cf. Zř. zem. 701., Bart. 115. —
co jak: skrze konšely. Let. 107.

Urukování. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 444.,
IV. 3. 2. 447.

Úrupně, vz Úrupný. Ale vždy proto ú.
své věci předse vedú chtiece, by jich
všichni poslúchali. Krnd. 6, — Svú věc ú.
(laudabiliter) vediechu. Kat 1633. Cf. List.
fil. 1890. 175.

Urval, a, m. = urvalec. Val. Slavč. 99.

Urvalosť = urputnosť. Brt. D. 282.

Uřvanec, nce, m. = uřvaný. Us. Šd.

Urvo, adv. Bylo to na u. (na honem, na
kvap, na rychlo, bez dlouhých příprav), ku
př. sdavky. Slez. Šd., Brt. D. 282.

Úryh, u, m. Veď toho tam majú do úryhu.
Slov. Mt. S. I. 98.

Urychlení, n,, Beschleunigung, f. U. po-
hybu. Us.

Urychliti co jak. U-la krok v takové
míře, že . . . Sá.

Urynouti se = sesouti, sesypati se, ein-
fallen, einstürzen. Uryne se to s tebou.
Val. Vck.

Úrys, u, m. = nárys, Contour, f. Let.
Mt. sl. V. I. 18.

Úryvečnosť, i, f., fragmentarisches We-
sen. Známy jsou ze 16. stol. ještě některé
jiné kroniky hlaholské, jež ú-stí svou po-
dobají se srbským letopisům. Pyp. K. I.
144.

Úryvkář, e, m., Fragmentist, m. Dk.
Poet. 189.

Úryvkovitě, fragmentarisch. Ú. vypra-
vovati. Us. Pdl.

Úryvkovitosť, i, f. = úryvečnosť. Us.
Pdl.

Úryvkovitý = úryvečný. Mour.

Úryvný = úryvečný. Dch.

-ús přípona: divús (divoch), krnús (za-
krnělý). Mor. Brt. D. 146. Cf. -ous.

Úsada vody, kávy, Satz, m. Dch. Ú. zr-
nitá či vrchní, Schusskörner, Kamm, Spange.
Hř.

Usaditi koho = utišiti. Nedáš-li pokoj,
já tě usadím! Ten ho u-dil (odbyl)! Us. —
se kde. U-li se v rozličných krajinách při
řece Dunaji i až k horám karpatským. Tk.
Č. 1. — koho nač. Páni úředníka na to
u-li. Let. 281. — jak. Že se u nich garni-
sonou u-dí. Mus. 1880. 31. — komu. Na
ty peníze, jak se jim usazuje, prodávati ne-
mohou. Wtr. exc — se. Plakal a nemohl
se u. (utišiti) Us Rgl. — se k čemu:
k večeři. Hrts. — se odkud. Ten kal
z vody se u-dil. Frč.

Úsadný, sedimentär. Ú. jáma. Dch.

Úsat, u, m. = houser (v kříži), Hexen-
schuss, m. Val. Vck., Brt.

Uśataný = unavený Laš Brt. D. 282.

Usazenina kávová. Ves. U. čtvrtohorní.
Vz Ott. I. 929. U. břidlicová, devonská,
mořská, pískovcová, říčná či sladkovodná,
smíšená, triasová, vápencová. Stč. Zem. 696.,
708, 712.. 723. U. písku, hlíny, obláskův a
valounů. Chdt. 28 , 62.-63.

Usazený = usedlý, vážný (člověk). Us.

Uscaný = poscaný Us. Šd.

Usečený, abgehauen. U. adjektivum =

neurčité. Šf. III. 582.

Úsečka také = omezená přímka. Jrl.
426.

Usedanec, pessumdatus. 15. stol.

Usedati. — abs. Srdce u-lo. Hr. rk. 91.
a. — si nač = umíniti si. U Úboče. Rgl.
— kam: do mechu, Hrts., pod strom, ně-
komu k nohám Pdl — komu. Až jí po-
čalo srdce u. Sv. ruk, 189. — jak: vedlé
někoho, Hrts., V polokruhu. Vrch. — k čemu:
k soudu. Anth. I. 3. vd. 1. — proč. Srdce
jeho radostí usedalo. Šml. I. 41.

Usedavý zdroj, intermittirender Brunnen.
Nz., Mj. 129.

Useděti kde. Ona neusedí na místě,
kdyby ji přidrátoval. Us. Vk.

Usedlice, e, f. = žena někde usedlá.
Exc.

Usedlík, a, m. = sedlak. Melichar. Mo-
nogr. Unoště 171., Džl.

Usedlý kotel. Hrm. 17. — odkud. Ka-
mení z vody usedlé. Posp — U. = pod-
daný. Sněm. 1651. p. 13. Ať žaluje, jsem
jí pro 15 gr. dosti u-lý. Wtr. Jsem ku právu
u. Arch. X. 172.

Usechnouti, vz Uschnouti

Useň. O výrobě usní vz Mtj. 40. nn. U.
neholená, Rauhleder, n. ib. 49. O vlast-
nostech a hodnotě usní. ib. 50.

Useti = poseti. Šd.

Usetý, gesäet. Ten ječmen není rovno
u-tý. Šd.

Úsev, u, m. = výsev, Aussaat, f. Pôda
je rozličná, preto i rozličné úsevy posiat
možno N. Hlsk. XI 37. — ZObz. XXIII.
92.

Uschlina, y, f., dürres Gesträuch. Štípek
skořicový jest uschlině podobný. Kosmogr.
57. B.