980

co jsi prosila. Výb. II. 21. Rač mě v mé
prosbě u. Sv. ruk 374., 298. Chceme-li býti
o svých prosbách uslyšieni. Št. Kn š. 48.

— na čem. Na tom u-šán. Pass. 469., Kar.
115. Což budú žádati, na tom je u-ší. Výb.
I. 299. Na tom ji sv. Kliment u-šav řekl.
Výb. I. 283. Hospodin na prosbě ho uslyšel.
Pass. mus. 465, — že. U-šev, že veliké
sbožie má. Pass. XIV. — co kdy. V súdný
den žalostné slovo u-šie. Št. Kn š. 22. —
co od koho. To od nich u šav. Pass.

Usmáti. Usmíť sa, usmíchnúť sa. Mor. Brt.
D. — se na koho. Vlč., Šml. I. 41., Hrts.

— odkud. Z modrosvitu hled jitřeny luzně
u-vá se. Kká. — kde. Venku u-val se máj.
Čch. Bs. 47 — z čeho. Když se dítě ze
spánku u-vá, vidí anděly. Us. Brt. — jak. U
se ironicky, šibalbky, sladce, Hrts , lehounce,
Vrch., blaženě, spokojeně, Šml., na půl úst
(nuceně), Prss., drze, přívětivě, vlídně. Us.
Pdl. Purpurem pláň vaše u-vá se. Osv. VII.
32.

Usmaženina, y, f. = něco usmaženého.
Úsměšek, šku, m., Spöttelei, f.. Hohn-
lachen; Ironie, f. Rk.

Usměšení = úsměch, potěšení. Sv. ruk.
SR 657.

Úsměšný a zlovolný cizozemec. Šf. III
430. Ú. slova, Šrc. 282.—284 . ústa. Ib. 129.,
270., 543.

Úsměv štěstí, Vrch., sluneční jasný. Stč.
Se služebným ú-vem v tváři. Nrd.

Usměvavý. U. tvář, Hrts., Msn. Or. 32.

Úsměvně = usmívavě Nrd. Bld. 55.,
Hrts.

Úsměvný. Ú. jitro, Nrd. Ml. 9., mír, Kv.,
rým. Hdk. Zav.

Usmiato = usmívavě. U. hovoriť. Slov.
Phľd. IX. 6.

Usmírný, versöhnbar. Dk.

Usmíváček, čka, m., Lacher, Spöttler,
m. Rk.

Usmívavě, lächend. Sá.

Usmívka (!), y, f. = ironie. Utvořil Rosa.

Usmolenec = divoký kanec usmolený.
Šp.

Usmýkavý = nervosní, rád se na kaž-
dého usmýkne, utrhne. Mor. Šd.

Usmysliti. Nemúdří u-slete. Št. N 257. 9.

Usnadění, n., Erleichterung, f. U. pře-
hledu. J. Lpř. Vz Usnadniti.

Usnadnění = usnadění. Mus.

Usnášení se o čem, Beschlussfassung,
f. Us. Pdl.

Usnášeti se, vz Usnésti se.

Usnažiti = ukliditi. Laš. Brt. D. 282.

Usně. Cf. Schd. I. 408.

Usneový. U. kyselina. Vz Rm. II. 355.

Usnetinový. U. kyselina. Vz Rm. II. 355.

Usní. Mkl. Etym. 372. b.

Usník. Mkl. Etym. 372. b. U. ochranný,
Rettungsschlauch, m. Khl. 73.

Usnoubený, verlobt. Panna muži u-ná.
Št. Kn. š. 80. S u-nú sobě ženú. Bib. mik.
Luk. 2 5.

Usnouti. Iterativum dle Jg. usýpati, ale
lid užívá usínati dle falešné obdoby, jakoby
usnu náleželo k slovesům třídy prvé kmene
nosovým m a n zavřeného, jako jsou utnu

— utínám, upnu — upínám, užnu — uží-
nám. Bačk v Km. 1889. 229., Vm. v Km.
1888. 679, 1889. 229. — abs. Když počínal
usýpati i usnul. GR. Mus. 1862. 370. Všeci
usnuli, enom moja naj milejší leží v košuli
Val. Vck. A sen tepruv usípá brně (= tma;
transgr.) Alx. V. 1395. (dle Výb. I. 1115.).
Ambr. Kořínek v List. fil. 1885 277.-278.
píše: A sen teprv usýpá (= na sebe sype,
chvatně hází) brně (akkus. = brnění). Vz
tam více. — kde. U-lo mu slovo na rtech.
Hrts. Ohlas usnul v houští. Vrch. — jak :
tvrdě, Hrts. na chvíli. Šml. Usíná bolesť
z povolna. Hdk. Ptáček s písní usíná. Goll.

— jak proč. Často pravým snem nemohúc
pro ně (děti) usnúti. Št. Kn. š. 69.

Usnovaný = osnovaný Slov. Orl. III.
295.

Usilovati, anzetteln. Loos.

Usnový, Leder-, U. látka, Jutenstoff, m.
Pdl.

Úsoba = jáství, das Ich, die Ichheit.
V. V. 40., Psp. Ú. = podnět. Sš.

Usobiti Něco v sobě u. a ustáliti. Pal.
Rdh. I. 348.

Úsobní cit. Dk. P. 122. a Aesth. 334.

Usocaný = ustrkaný. Loďka naše vlnami
sem tam u-ná. Slov. Sokl. I. 304.

Usoplený = usmrkaný. Us.

Usoptěný, vom Keuchen beklommen, ab-
geärgert. Dch.

Usoska = úsos. Brm. IV. 626.

Usotati = unaviti. Laš. Tč.

Usotniti = do smrti utýrati. Dol. Brt.
D. 282.

Usouditi něco z něčeho. Jirs. — co
komu jak. Jemu dobrotivě u-zovali (= vy-
týkali), co zlého činí, on zase zpurně po-
vstal proti nim. Mus. 1886. 495.

Úsová, é, f. = Úsov. V Ú-vé jsou přede
žněmi Slovany, po žních Němci. Vz Sbtk
Krat. h. 211.

Uspanlivo = ospale. Orl. XI. 165.

2. Uspati = usypati, odsypati, abschütten.
Že uspú neb nkrojie toho, což mají. Št. Kn.
š. 175. 21

Uspávačka, y, f, Einschläfererin, f. Kká.

Uspávka, y, f. = čím koho uspávají, ku
př. píseň U Přer. Šd.

Uspávanka, y, f. = uspávka (dod.). Orl.
VI. 290.

Uspení = usnutí. S tvým žel můj tichne
u-ním. Č. Kn. š 387.

Úspěšně, erfolgreich. U. něco činiti. Šml.

Uspěti v čem: v hříších. Bart. 352.

Uspivřed, u, m. = jm. byliny. Mor. Brt.
D. 151.

Uspokojenka, y, f., Quittung, f. Loos.

Uspokojenosť, i, f., Befriedigung, f.
Dch.

Uspokojivě, befriedigend. Us. Pdl.

Uspol, u, m. Z mých zlostných u-lóv.
Pravn. 2842.

Uspořádaný. Sbírka přehledně, sou-
stavně u-ná. Us. Pdl.

Uspořádati co: koncert, divadelní před-
stavení, nové vydání knihy. - co jak:
sbírku přehledně, soustavně.