Předchozí (979)  Strana:980  Další (981) |
|
|||
980
|
|||
|
|||
co jsi prosila. Výb. II. 21. Rač mě v mé
prosbě u. Sv. ruk 374., 298. Chceme-li býti o svých prosbách uslyšieni. Št. Kn š. 48. — na čem. Na tom u-šán. Pass. 469., Kar.
115. Což budú žádati, na tom je u-ší. Výb. I. 299. Na tom ji sv. Kliment u-šav řekl. Výb. I. 283. Hospodin na prosbě ho uslyšel. Pass. mus. 465, — že. U-šev, že veliké sbožie má. Pass. XIV. — co kdy. V súdný den žalostné slovo u-šie. Št. Kn š. 22. — co od koho. To od nich u šav. Pass. Usmáti. Usmíť sa, usmíchnúť sa. Mor. Brt.
D. — se na koho. Vlč., Šml. I. 41., Hrts. — odkud. Z modrosvitu hled jitřeny luzně
u-vá se. Kká. — kde. Venku u-val se máj. Čch. Bs. 47 — z čeho. Když se dítě ze spánku u-vá, vidí anděly. Us. Brt. — jak. U se ironicky, šibalbky, sladce, Hrts , lehounce, Vrch., blaženě, spokojeně, Šml., na půl úst (nuceně), Prss., drze, přívětivě, vlídně. Us. Pdl. Purpurem pláň vaše u-vá se. Osv. VII. 32. Usmaženina, y, f. = něco usmaženého.
Úsměšek, šku, m., Spöttelei, f.. Hohn- lachen; Ironie, f. Rk. Usměšení = úsměch, potěšení. Sv. ruk.
SR 657. Úsměšný a zlovolný cizozemec. Šf. III
430. Ú. slova, Šrc. 282.—284 . ústa. Ib. 129., 270., 543. Úsměv štěstí, Vrch., sluneční jasný. Stč.
Se služebným ú-vem v tváři. Nrd. Usměvavý. U. tvář, Hrts., Msn. Or. 32.
Úsměvně = usmívavě Nrd. Bld. 55.,
Hrts. Úsměvný. Ú. jitro, Nrd. Ml. 9., mír, Kv.,
rým. Hdk. Zav. Usmiato = usmívavě. U. hovoriť. Slov.
Phľd. IX. 6. Usmírný, versöhnbar. Dk.
Usmíváček, čka, m., Lacher, Spöttler,
m. Rk. Usmívavě, lächend. Sá.
Usmívka (!), y, f. = ironie. Utvořil Rosa.
Usmolenec = divoký kanec usmolený.
Šp. Usmýkavý = nervosní, rád se na kaž-
dého usmýkne, utrhne. Mor. Šd. Usmysliti. Nemúdří u-slete. Št. N 257. 9.
Usnadění, n., Erleichterung, f. U. pře-
hledu. J. Lpř. Vz Usnadniti. Usnadnění = usnadění. Mus.
Usnášení se o čem, Beschlussfassung,
f. Us. Pdl. Usnášeti se, vz Usnésti se.
Usnažiti = ukliditi. Laš. Brt. D. 282.
Usně. Cf. Schd. I. 408.
Usneový. U. kyselina. Vz Rm. II. 355.
Usnetinový. U. kyselina. Vz Rm. II. 355.
Usní. Mkl. Etym. 372. b.
Usník. Mkl. Etym. 372. b. U. ochranný,
Rettungsschlauch, m. Khl. 73. Usnoubený, verlobt. Panna muži u-ná.
Št. Kn. š. 80. S u-nú sobě ženú. Bib. mik. Luk. 2 5. Usnouti. Iterativum dle Jg. usýpati, ale
lid užívá usínati dle falešné obdoby, jakoby usnu náleželo k slovesům třídy prvé kmene nosovým m a n zavřeného, jako jsou utnu |
— utínám, upnu — upínám, užnu — uží-
nám. Bačk v Km. 1889. 229., Vm. v Km. 1888. 679, 1889. 229. — abs. Když počínal usýpati i usnul. GR. Mus. 1862. 370. Všeci usnuli, enom moja naj milejší leží v košuli Val. Vck. A sen tepruv usípá brně (= tma; transgr.) Alx. V. 1395. (dle Výb. I. 1115.). Ambr. Kořínek v List. fil. 1885 277.-278. píše: A sen teprv usýpá (= na sebe sype, chvatně hází) brně (akkus. = brnění). Vz tam více. — kde. U-lo mu slovo na rtech. Hrts. Ohlas usnul v houští. Vrch. — jak : tvrdě, Hrts. na chvíli. Šml. Usíná bolesť z povolna. Hdk. Ptáček s písní usíná. Goll. — jak proč. Často pravým snem nemohúc
pro ně (děti) usnúti. Št. Kn. š. 69. Usnovaný = osnovaný Slov. Orl. III.
295. Usilovati, anzetteln. Loos.
Usnový, Leder-, U. látka, Jutenstoff, m.
Pdl. Úsoba = jáství, das Ich, die Ichheit.
V. V. 40., Psp. Ú. = podnět. Sš. Usobiti Něco v sobě u. a ustáliti. Pal.
Rdh. I. 348. Úsobní cit. Dk. P. 122. a Aesth. 334.
Usocaný = ustrkaný. Loďka naše vlnami
sem tam u-ná. Slov. Sokl. I. 304. Usoplený = usmrkaný. Us.
Usoptěný, vom Keuchen beklommen, ab-
geärgert. Dch. Usoska = úsos. Brm. IV. 626.
Usotati = unaviti. Laš. Tč.
Usotniti = do smrti utýrati. Dol. Brt.
D. 282. Usouditi něco z něčeho. Jirs. — co
komu jak. Jemu dobrotivě u-zovali (= vy- týkali), co zlého činí, on zase zpurně po- vstal proti nim. Mus. 1886. 495. Úsová, é, f. = Úsov. V Ú-vé jsou přede
žněmi Slovany, po žních Němci. Vz Sbtk Krat. h. 211. Uspanlivo = ospale. Orl. XI. 165.
2. Uspati = usypati, odsypati, abschütten.
Že uspú neb nkrojie toho, což mají. Št. Kn. š. 175. 21 Uspávačka, y, f, Einschläfererin, f. Kká.
Uspávka, y, f. = čím koho uspávají, ku
př. píseň U Přer. Šd. Uspávanka, y, f. = uspávka (dod.). Orl.
VI. 290. Uspení = usnutí. S tvým žel můj tichne
u-ním. Č. Kn. š 387. Úspěšně, erfolgreich. U. něco činiti. Šml.
Uspěti v čem: v hříších. Bart. 352.
Uspivřed, u, m. = jm. byliny. Mor. Brt.
D. 151. Uspokojenka, y, f., Quittung, f. Loos.
Uspokojenosť, i, f., Befriedigung, f.
Dch. Uspokojivě, befriedigend. Us. Pdl.
Uspol, u, m. Z mých zlostných u-lóv.
Pravn. 2842. Uspořádaný. Sbírka přehledně, sou-
stavně u-ná. Us. Pdl. Uspořádati co: koncert, divadelní před-
stavení, nové vydání knihy. - co jak: sbírku přehledně, soustavně. |
||
|
|||
Předchozí (979)  Strana:980  Další (981) |