982

Ustavičnosť = stálosť. Tať barva (modrá)
znamenává u. muže šlechetného. Výb. II.
45. — U. = dlouhé trvání. U-stí věci se-
všednějí. Hkš. exc.

Ustavičný = pevný atd. U. vůle, Kol. 3.,
milosť. Št. Kn. š. 41. Řeč královská usta-
vičná má býti. Mark. — U. = stálý. U.
spory, prosby. Us. Pdl.

Ustavičství v boží službě. Št. Kn. š. 86.
(24. 10.).

Ustavitel zákonů. Kar. 87.

Ustaviti co: zákony. Bóh u-vil jest roz-
ličná lékařství. Št. Kn. š. 133., 9. — koho
čím. Pánem nade vším královstvem jej
u-vil. Št. Kn. š. 116.— kde, v čem. V zá-
kladě viery byl u-ven. Kar. 90. Kristus
v pateři ustavil, abychom . . .; V smilství
se u.; V nichž jest Buoh jako svú stolici
u-vil; Dal mu miesto, aby na něm duom
u-vil. Št. Kn. S. 51., 92., 146., 154. -koho
kde jak Knězeť jest miesto sebe zde Buoh
u-vil. Št. Kn. š. 108. — co o kom. Co Buoh
u-vil o tobě. Sv. ruk. 233. — se jak. Vý-
bor spolku u-vil se takto, hat sich consti-
tuirt. Us. Pdl. — kdy. Že muož chrám po
třech dnech u. (reaedificare). Zrcd. 2. 6. —
aby. U-li, aby ji tak zevně zpievali. Št.
Kn. š. 13. — s inft. U-vil sem ostřiehati
súdóv. Kar. 107.

Ústavně. Kar. 24., 45., Št. N. 33. 37.
a 36., Št. Kn. š. 70, Výb. I. 1174. Ú. něčím
hýbati. Výb. II. 463. Ú. naň žalujíce. Drk.
162. b. A když za tři léta ú. mu přisluho-
vala; Modlete sě ú. Žvt. otc. 51. b., 58. b.
Zahrada ú. ktve (kvete). Mand. 18. a Ú.
Boha milovati. Št. Kn. š. 40. (53., 37.). —
Ú., verfassungsmässig. Ú. panovati.

Ústavnosť = stálosť. Aby měl v sobě
ú. Sv. ruk. 215. Bych byl tak stvrzen
v ú-sti, jakž . . . Pravn. 37.

Ústavný = stálý. Leč by ú-ná byla ne-
moc. Št. Kn. š. 225. 24., 228. 23. Ú. milosť,
modlitba. Ib. 41., 79. Ú-mi vpády ho zne-
pokojovali. Šf. Strž. II. 107. — Ú., verfas-
sungsmässig. Ú. převrat, vláda. J. Lpř.,
Osv. — Ú., Instituts-. Vz Ústav. Pdl.

Ustějnělý, gleich gemacht. KP. V. 257.

Ústí. V Ú. nad Orlicí měli čtyři božské
osoby a sv. Petr a Pavel přišli tam na exe-
kuci. Vz Sbtk. Krat. h. 123. — Cf. Blk.
Kfsk. 1380.

Ústice = číše, miska. (Čáp) v ú-ci je
(krmě) v sklennú staví. Ezp. 1591.

Ustihnouti. Mnoho musí honiti a ne-
ustihá. Výb. II. 629. Chč.

Ústík, u, m , das Mundstück. Tlm.

Ústiti. Cf. Cidlina v Labe vchází. Dal.
56. 32. Všecky řeky vcházejí u moře. BO.

Ustlati komu kde jak. Měkce jí ustele
na srdci svém. Šml I. 41.

Ústní dutina, cf. List., fil. 1888. 19.,
článkování. Vz ib. 20., 24. Ú. vodička. Slov.
zdrav. 399. — Ú., mündlich. Ú. svědomí,
cf. Cor. jur. IV. 3. 2.402., počítání, zkouška.
Dch.

Ústnice, e, f. = ústní roura, Strahlrohr,
u. Tlm.

Ústný = ústní. Slov. Šd.

Ustolený; -en, a, o. zum Tisch gesetzt.
Pýcha u-ná v paláci. Štulc I. 111.

Ustonaný, krank geworden. Slov. Hol.
348.

Ústonožec. Cf. Brm. IV. 2. 32.

Ustopčiti = stopy po sobě zůstaviti,
ušlapati. Val. Vck.

Ustopupel, m., cantapus, zastr. Rozk.

Ustoupavý, zurücktretend atd. Vz Ustou-
piti. Dk. Poet. 462.

Ustoupiti čeho. Že toho neustúpíme;
Že neustúpí viery své. Výb. II. 882., 305.
Tohoť jest nám u. 15. stol. Mnč. R. 74.
Toho u. nechce. Arch. IX. 132.

Ústozlatý Jan, Chrysostom. Bož. umuč.
v. 394.

Ustráchaný = ustrašený. Slov. Phľd.
V. 60.

Ustraniti co odkud. Čeládka neupřímně
u-ňuje z panského zboží, co jí vleze do
hrsti (krade). Osv. — se s čím kam: do
kouta. Prss.

Ustrčiti se. Ktož chodí ve tmě, u-čí se.
Št. Kn. š. 180. (171.). — se nač = uraziti
se na něčem. Št. Kn. š. 27., 18., 277. 6. —
se oč. O kteréž (pastviny) sem se byl u-čil
a při měl s knězem Valentinem. Arch. VII.
608.

Ústřed. Tu se jí (řítící se skále) naskytne
na ú. vrch vysoký. Msn. Hes.

Ustředění, n., Centralisirung, f. Sbn.

Ústředí smyslné, Dk. Aesth. 90., vyži-
vovací, Ernährungscentrum.

Ústřednosť, i, f., Centralisation, f. Pal.
Rdh. 11. 488.

Ústřel bederní, Hexeuschuss, m. Nz. lk.

Ustřelený, abgeschossen. Us. Kká.

Ústřešek, šku, m., vz násl. Rk.

Ústrešie, n. = podstřeší, čásť střechy
nad náspy dolů svislá, das Vordach. Pod
u-ším slunce nepálí. Slov. Sldk. 558 , Orl.
VII. 138.

Ústřice. Vz Kram. Slov., Mkl. Etym.
228. a. Ú. čerstvé, nadívané, dušené, pe-
čené, smažené, à la minute, à la poulette,
nepravé, hollandské, holštýnské, anglické,
s mníkovými játry v citronové omáčce,
Šp., orličí, ostraea aquilina. Frč. G. 112.

Ústřicovna, y, f. = nádržka vody, v níž
se ústřice vychovávají, Austernpark, m. Šp.

Ústřicový, Austern-. Ú. chuť, pokrm,
skořápka. Šp.

Ústřičí, Austern-. Ú. brvy, -bart, m. Šp

Ústřičník obecný, haematopus ostralegus,
der europ. Austernfisch. Sl. les., Brm. II.
3. 286. nn.

Ústřih. Pevnosť na ústřih. Pck. 126.

Ustřihnouti si nač = dáti si záležeti,
sich angelegen sein lassen. Mor. Brt. D. 282.

Ustrina, y, f. = popelnatá jáma pope-
liště. Čas. mus. olom. 1889. 54., Ndr. Anthr.
I. 38. a j.

Ústrk, scandalum. 15. stol. Ct Mkl. Etym.
322. a.

Ustŕkať nač = vytýkati něco. Val. Slavč.
62.